PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Přes danosti rovných tónů a celkově o něco asketičtějšího výsledku hry dobových nástrojů dostal Beethovenův Egmont vzrušující dynamické poměry a v nich potřebné závažné důrazy.“

„Jedinou symfonii Jana Václava Huga Voříška, Čecha působícího ve Vídni, zesnulého v pouhých čtyřiatřiceti, představili jako opravdu velké dílo mezinárodního repertoáru.“

„Posluchače zvedl Eric Guo ze sedadel právem. Program ovšem zdaleka nekončil. Sólista postupně marnotratně přidával.“

Collegium 1704 s Václavem Luksem otevřelo další sezónu vykročením do devatenáctého století. Vypravilo se ve čtvrtek v pražském Rudolfinu „z Vídně do Varšavy“, tedy od Beethovena a Voříška k Chopinovi. Ještě zajímavější než repertoár byl však sólista. Skvělý jedenadvacetiletý Kanaďan Eric Guo, čerstvý vítěz Chopinovy soutěže na dobové nástroje. Klavírní koncert e moll tak na kopii Pleyelova klavíru z roku 1830 a s adekvátně hrajícím orchestrem zazněl zároveň historicky i aktuálně.

„Dominovali Dominik Sedlák na klarinet a Kateřina Čechová na příčnou flétnu, kteří své drobné sólové výkony zvládali na téměř profesionální úrovni a byla radost slyšet jejich vycizelovanou a promyšlenou hru plnou energie.“

„Od počátku bylo jasné, že se posluchači nebudou nudit a následující skladba jim v podání studentsko-pedagogického sexteta pořádně rozproudí krev v žilách.“

„Všem přítomným se podařilo zprostit studu a nebáli se experimentovat s vlastními možnostmi, čímž se jim podařilo naplnit záměry autora, že každý může tvořit umění.“

S podtitulem Mezi nebem a zemí vystoupili ve čtvrtek 19. října v rámci druhého ročníku festivalového projektu Nový svět Moravského podzimu studenti Hudební fakulty JAMU. Ti sami připravili dramaturgii tří koncertů. Tři různá místa v Besedním domě a jeho blízkosti rozezněla díla pro dechová uskupení Carla Nielsena a Henriho Tomasiho nebo i slavná jazzová baletní suita Bohuslava Martinů. Závěr programu zpestřilo happeningové dílo studenta multimediální kompozice Martina Jandy, kterému se podařilo z posluchačů vytvořit aktivní umělce.

„Když interpretuji díla Fryderyka Chopina, cítím relativní uvolnění a osobní svobodu.“

„Při rozsáhlém interpretačním přístupu k tvorbě jednoho skladatele je nádherné a vzrušující proniknout do hloubky jeho stylu, jazyka a pocitů.“

„S dirigenty o svých pocitech v mém přístupu ke skladbě příliš často nehovořím, protože emoce ovlivní tempo, charakter, dynamiku a intonaci.“

Legendární americký klavírista Garrick Ohlsson, držitel Grammy, si letos připomněl v Praze i padesát let od svého prvního vystoupení na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Dosud je jediným Američanem, který zvítězil v roce 1970 v Chopinově mezinárodní klavírní soutěži ve Varšavě. U příležitosti pražských koncertů poskytl pro portál KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor v Obecním domě…

„Cohenův projev je na pomezí vagabunda a největšího lyrika, gentlemana, který ale nosil klobouk na stranu. Je těžké jej dostat z hlavy a otevřít se jiné cestě k jeho interpretaci.“

„Emma-Lisa Roux Joela Frederiksena podporovala ve zpěvu refrénů svým sametovým a až překvapivě silným hlasem, rozsvěcovala zvláštní ponurost, kterou navozoval frontman ansámblu.“

„Cohenovsko-renesanční konstrukce repertoáru pokračovala i v další písni Bird on the Wire, na kterou byly naroubovány renesanční kusy z Francie a Anglie o slavičím zpěvu a Cohenovy sloky zde tvořily cosi jako refrén.“

V Mnichově působící americký basista a loutnista Joel Frederiksen není pro festival Lípa Musica neznámou postavou. Naopak se zde představil již několikrát, poprvé tomu bylo, stejně jako včera 18. října, v Děčíně. Tentokrát však koncert nehostil děčínský zámek, nýbrž Městské divadlo v Děčíně. A také Joel Frederiksen nebyl sám tak jako před jedenácti lety, naopak přijel se svou kapelou nazvanou Ensemble Phoenix Munich.

„Kolotoč kolem osoby dirigenta prestižního abonentního cyklu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK byl vskutku zarážející.“

„Nejnovější pražské vystoupení v Beethovenově Pátém klavírním koncertě potvrdilo, že v jeho případě věk nehraje žádnou roli. Stále je to Ohlsson, který nic neztratil na brilanci své hry.“

„Petr Altrichter však orchestr dokázal spíše strhnout než zaujmout.“

Legendární klavírista Garrick Ohlsson 18. října vystoupil v rámci orchestrálního cyklu Pražských symfoniků. Po dvojí omluvě třetí dirigentské jméno už zůstalo v platnosti a orchestr tak řídil Petr Altrichter. Zazněla známá díla Ludwiga van Beethovenova a Petra Iljiče Čajkovského.

„Jitka Čechová, vynikající sólistka i komorní hráčka, umělecká garantka letošního ročníku, pro svůj koncert v srdci klavírů Bechstein zvolila ryze český repertoár.“

„Než však nabídla samotného Janáčka, kde kvalita jejího úhozu a smysl pro stavbu skladby nachází živnou půdu, zahrála Klavírní sonátu Josefa Páleníčka.“

„A přestože jednotlivé nálady skladby vycizelovala, její Páleníček, Janáček a Ježek zážitek ze Suka bohužel přebili.“

Jeden z posledních koncertů festivalu Lípa Musica patřil 14. října klavíristce Jitce Čechové. Umělecká garantka letošního ročníku se po komorních projektech uvedla i jako sólistka, a to v areálu výrobce klavírů Bechstein v německém Seifhennersdorfu nedaleko českých hranic. Překvapivě sáhla k pozdně romantickým a modernistickým skladbám Nováka, Suka, Janáčka, Ježka a Páleníčka a ukázala, jak široký je její záběr ve vztahu k české hudbě.

„Zřejmě se očekávalo, že provoz otevře nějaké známější dílo, ale tehdejší hudební ředitel Ted Downes vybral Prokofjevovu operu Vojna a mír se sedmdesáti postavami.“

„Řeč britské královny, v níž zazněla naděje, že bude tato architektura patřit mezi divy světa, sledovalo 300 milionů televizních diváků.“

„Původní rozpočet sedmi milionů australských dolarů se po desetiletém průtahu vyšplhal až na 102 milionů.“

Před padesáti lety, 20. října 1973, otevřela britská královna Alžběta II. budovu Opery v Sydney. Od začátku budování, které se bezprecedentně protáhlo a prodražilo, uplynulo v ten den čtrnáct let, sedm měsíců a osmnáct dnů. Bylo však naprosto jasné, že nevzniklo jen tak ledajaké divadlo, ale jedinečná stavba světového významu, budova pro jedenadvacáté století.

„Sopranistka Irena Troupová, rodačka z Českých Budějovic, upoutala příjemným témbrem hlasu, lehkostí tvoření, přirozenou prostorovou nosností a citem k interpretovaného stylu.“

„Jaroslav Rouček zaujal kultivovaným a dynamicky decentním tónem barokní trubky, jeho interpretace hýřila virtuozitou, bryskní pohyblivostí a sympatickou přirozenou muzikalitou.“

„Je nutné vyzdvihnout inspirativní, krásné a velmi akustické prostředí kostela Panny Marie Růžencové, skryté v nenápadné budově areálu kláštera, obývaném řádem Petrini.“

V Českých Budějovicích se v letošním roce koná šestý ročník Mezinárodního festivalu staré hudby Musica ad confluentem. A šestý koncert letošního festivalu se uskutečnil 14. října v římskokatolickém kostele Panny Marie Růžencové – v areálu kláštera, obývaném řádem Petrini. V programu vystoupila sopranistka Irena Troupová, na barokní trubku zahrál Jaroslav Rouček, na barokní violoncello Helena Matyášová. Hru na barokní loutnu, arciloutnu i barokní kytaru předvedl Miloslav Študent, v partu varhanního pozitivu se představila Jiřina Dvořáková-Marešová.

„Moving Silhouettes českého klavíristy a skladatele Martina Brunnera hráli hudebníci ve světové premiéře bez projekce. Skladba překvapila měkkostí a melancholickou melodičností.“

„Pozornost upoutala realizace skladby, kdy trio hrálo s akusticky zesílenými nástroji, společně s elektronickou stopou, která přinášela do sálu nejrůznější zvuky přírody i civilizace.“

„Soubor vyniká skvělou souhrou a specifickou barvou nástrojů, které se šťastně doplňují.“

V úterý 17. října 2023 zazněl v Besedním domě další z koncertů Moravského podzimu. Komorní koncert sliboval hledat ztracenou krásu ve dvou premiérovaných skladbách. První byly Moving Silhoulettes (Pohyblivé siluety), skladba Martina Brunnera, kterou napsal na objednávku festivalu a zazněla zde ve světové premiéře. Následovala skladba litevské skladatelky Žibuoklė Martinaitytė Prarasto grožio beieškant… (Hledání ztracené krásy…), která zazněla v české premiéře. Interprety byli členové souboru Trio Bohémo Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír).