PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kušejovu inscenaci Figarovy svarby považuji za režijně značně nedotaženou a nedůslednou, což platí nejen pro vedení postav a zacházení s dějovou strukturou, ale i pro celkové tempo a způsob práce s vizuální stránkou produkce.“

„A jak obstála hudební a představitelská stránka nové ‚Figarky‘? Pokud mohu posoudit, tedy o mnoho lépe.“

„Osobně mám ale za to, že každý, kdo dokáže ocenit divadelní inscenaci s jasným názorem, vnitřní logikou, důmyslnou prací se zvolenou symbolikou i překvapivou pointou, našel pro Warlikowského přístup k Verdimu a Shakesperovi pochopení.“

Počasí chladné, setrvale uplakané a opravdu podzimní – o konání prestižní přehlídky jménem Salzburger Festspiele svědčily spíš všudypřítomné vlajky, bannery a poutače, než zástupy kulturychtivých návštěvníků v ulicích. Festival ale přesto v plném proudu, a zájem o něj potvrzoval i fakt, že všechny reprízy obou operních inscenací, kvůli kterým jsem přijel, byly beznadějně vyprodané.

„Cyklus Písně trpělivé a píseň Mnichova řehole rezidenčního skladatele Jana Kučery vznikly přímo pro festival Za poklady Broumovska.“

„Spojení basbarytonu a klavíru bratrů Klánských a dvou Kučerových premiér byly zárukou nevšedního zážitku.“

„Dramaturgie koncertu tvořila pomyslný most mezi písňovými cykly minulosti a dneška.“

Kroky návštěvníků festivalu Za poklady Broumovska vedly 12. srpna na návrší nad řekou Stěnavou do obce Martínkovice, jedné z lánových vsí, které v Broumovské kotlině vznikaly ve 13. století. Uprostřed hřbitova tu stojí kostel sv. Jiří a Martina, ten jako jediný ze skupiny broumovských kostelů není dílem otce a syna Dientzenhoferových, ale stavitele Martina Allia. Přímo pro tento koncert napsal rezidenční skladatel letošního ročníku festivalu Jan Kučera písňový cyklus Písně trpělivé a píseň Mnichova řehole. Ty zazněly společně s dalšími písňovými cykly ve výjimečném podání basbarytonisty Daniela a klavíristy Lukáše Klánských.

„Polský varhaník Mariusz Wycisk se představil na druhém koncertě cyklu jako reprezentant varhanního mládí.“

„Zaujal výbornou technikou a jistotou projevu.“

„Jako varhaník ze Slezska provedl Slezskou fantasii na ‚Te Deum laudamus‘ polského autora Mariana Sawy.“

Iniciátorka a organizátorka Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba a tamní titulární varhanice Irena Chřibková připravila již osmadvacátý ročník tohoto prestižního cyklu osmi koncertů odehrávajících se v srpnu a září. Pozvala na něj obvyklý počet šesti varhaníků a varhanic z ciziny, jednoho domácího hosta a každoročně na něm i sama vystupuje. Na druhém koncertě 10. srpna dostalo příležitost varhanní mládí v podobě polského hosta Mariusze Wyciska.

„Vlastně jsem nevěděl, do čeho jdu. Ale je pravdou, že v něčem to byla i výhoda. Doteď se k věcem snažím přistupovat svébytně, z jiné perspektivy.“

„Kdybych měl něco začínajícímu sbormistrovi poradit, tak ať nejdřív ve sboru zpívá a pozoruje, jak pracuje sbormistr.“

„Já si myslím, a taky se o to snažím, že na každé zkoušce, už od začátku, by měla nějaká hudba zaznít.“

„Jediné, co jsem znal, byla hudba a po té jsem šel,“ ohlíží se za svými hudebními začátky ani ne třicetiletý sbormistr Michael Dvořák, rodák z Jeseníku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, při němž nezapřel svůj živelný temperament, vypráví mimo jiné o tom, jaké je vyjít z malé vesnice do kulturně bohatého města Brna, jaké obavy ho provázely během studií na Janáčkově akademii, ale i o tom, jak dlouho opera dobývala jeho srdce. Po čtyřech letech vylétá zpod křídel Petra Fialy a opouští pozici druhého sbormistra v Českém filharmonickém sboru Brno. Vyráží, jak sám říká, do nejistoty.

„Societas Incognitorum přednesl Michnovy písně v jejich původní podobě, očištěné od nesmyslných interpretačních nánosů zaužívaných a zapsaných v průběhu dalších staletí.“

„Hortus Magicus je festival orientovaný na objevná duchovní díla při současném nevšedním interpretačním ztvárnění.“

„Procházkovo oratorium o svaté Ludmile je pozoruhodné a hluboké dílo.“

Písně Adama Michny z Otradovic a nové oratorium o svaté Ludmile zahájily program zážitkového festivalu Hortus Magicus v Kroměříži. Festival se koná na Arcibiskupském zámku a v přilehlých zahradách ve dnech 11. až 13. srpna a má široké umělecké rozpětí, kdy se střídá hudba, divadlo a mluvené slovo. Zahajovací koncert ve Sněmovním sále přinesl zajímavá díla v podání souboru Societas Incognitorum a Studia Volantes.

„Nakonec přece jen – a dochované spisy ukazují, že po tvrdých diskusích mezi radními – nabídli post kantora Bachovi.“

„Připisuje se mu výrok, že cílem a účelem celé hudby by nemělo být nic jiného než oslava Boha a osvěžení duše…“

„Když nastoupil do úřadu, začalo nejproduktivnější období jeho života.“

Jak to bylo v osmnáctém století přesně s letními prázdninami, není teď úplně důležité. Pravděpodobně ale bylo od školního vyučování volno na dva týdny během senoseče, tedy v červnu, a na dva týdny v době žní, tedy v srpnu. Pokud to platilo i pro žáky a učitele Tomášské školy v Lipsku, měl možná Johann Sebastian Bach před třemi sty lety právě nějaké volno. Když však na jaře toho roku 1723 nastoupil do úřadu tomášského kantora, musel začít podle rozvrhu pracovat hned…

„Výčet činností Víta Aschenbrennera, varhaníka, cembalisty, dirigenta, sbormistra, muzikologa, pedagoga a organizátora hudebního života je v jeho věku vskutku enormní.“

„Z programové skladby přinášející kompozice raného a vrcholného baroka, vybočilo vprostřed koncertu salutatio ‚Ó bolestná matko‘ přeštického rodáka Jakuba Jana Nepomuka Ryby.“

„Vystoupení interpretů pocházejících z různých koutů jihozápadních Čech působilo sympatickým dojmem. Lze jen doufat, že s tímto souborem se budou moci seznámit posluchači i v jiných částech naší republiky.“

Hudební léto Borska pokračovalo v podvečer 10. srpna v pořadí již šestým koncertem, tentokrát v kostele sv. Jiří na Přimdě. Vystoupil v něm soubor Consortium Musicum vedený výraznou osobností hudebního života Plzeňska a Klatovska Vítem Achenbrennerem. Výčet jeho činností varhaníka, cembalisty, dirigenta, sbormistra, muzikologa, pedagoga a organizátora hudebního života je v jeho věku (*1977) vskutku enormní. Neomezují se jen na Plzeňsko a Klatovsko, ale v rámci čilé přeshraniční spolupráce sahají i k našim německým sousedům.

„V následujících letech budu pracovat na zlepšení herní kondice, přesnosti a zvládání stresu při hře.“

„Mezi varhaníky všude je Bachova hudba povinným prvkem a jasným základem.“

„Způsob, který traktuje varhany jako symfonický orchestr, je mi velmi blízký.“

Mariusz Wycisk, 10. srpna interpret druhého koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba, vystupuje po celém Polsku a je rovněž aktivním liturgickým varhaníkem. Do řady úspěchů si přidal loni na podzim druhou cenu v Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě. Do Prahy přivezl hudbu Johanna Sebastiana Bacha, Camilla Saint-Saënse, Marca Enrica Bossiho, Louise Vierna a polského autora Mariana Sawy, jehož život se uzavřel v roce 2005…

„Podle dobové praxe se k varhanám připojilo i trombónové kvarteto, které tvořili hudebníci Moravské filharmonie Olomouc. Měkkost i znělost jejich nástrojů se velmi dobře zvukově snoubila s citlivým varhanním doprovodem.“

„Zejména pak překvapila hutnost hlubokých basů.“

„Závěrečná skladba byla provedena 25. srpna 1863 v brněnských Lužánkách u příležitosti oslav tisíce let příchodu Cyrila a Metoděje jedenácti sty pěvců a s velkým dechovým orchestrem, který dirigoval sám Pavel Křížkovský.“

Olomoucké barokní slavnosti oživují město Olomouc v letních měsících a lákají publikum do starobylých a krásných prostor. A Pavel Křížkovský (1820–1885), který byl povolán z augustiniánského kláštera do olomoucké katedrály jako dómský kapelník, je osobností, jehož hudba dodnes překvapuje. Na koncertě 8. srpna v rámci zmíněného festivalu dominovalo jeho Requiem in d a v závěru Kantáta Sv. Cyril a Metoděj na text Františka Sušila, kterou Křížkovský napsal a provedl k tisícímu výročí příchodu světců na Moravu.

„Koncert nabídl dramaturgicky originální myšlenku propojit v jeden program barokní árie evropských mistrů, týkající se dramatu mytologického pěvce Orfea.“

„Collegium Marianum je zkrátka soubor, který se perfektně zná; je sehraný, ví, komu kdy jak naslouchat a jak navzájem interagovat.“

„Barokní flétna kooperovala s altovým partem tak, že měl posluchač dojem, že jde o duet sehraného uměleckého dua.“

Čtyřiadvacátý ročník Letních slavností staré hudby uzavřel festivalový rezidenční soubor a pořadatel festivalu Collegium Marianum propracovanou dramaturgií s francouzskou altistkou Delphine Galou. Lyrický večer se nesl v dramatických i žalem protkaných áriích bájného pěvce Orfea a v hudebních dialozích sólistky se členy doprovázejícího souboru.