PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Když se teď prakticky denně přehrabávám v nejrůznějších partiturách, pokaždé si uvědomím, jak mně zkušenosti se sborem pomohly v základní orientaci.“

„Jakub Hrůša mi prozradil mnohé know-how i osobní názory na tu či onu skladbu.“

„Rozhodl jsem se příští rok uvést a odřídit v Heřmanově Městci svou vlastní věc. Půjde o vokálně-instrumentální dílo, o bezmála hodinovou kantátu, kterou jsem nedávno po zhruba dvou letech práce dokončil.“ 

Hraje na violu, komponuje, diriguje a řídí jednu z pardubických základních uměleckých škol. Žije v Heřmanově Městci na Chrudimsku, kde již několik roků vytváří program letního hudebního festivalu. Jeho život se však netočí jen kolem muziky, vždyť s manželkou vychovávají šest potomků. Přesto se chce posunout dál a ještě více se věnovat dirigování. Proč, prozrazuje Jiří Kabát v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Středeční večer je opět vyhrazen rozhlasovým nahrávkám z nabídky Evropské vysílací unie – hudební skladatel Jörg Widmann bude dirigovat Filharmonii Severoněmeckého rozhlasu v mozartovském programu.“

„Využijte příležitosti slyšet oratorium Judas Maccabeus Georga Friedricha Händela ze starší nahrávky se sirem Charlesem Mackerrasem.“

„Nedělní operní čas od 16:00 je věnován francouzské barokní opeře, zazní lyrická tragédie Jeana-Philippa Rameaua Zoroaste.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. do 21. prosince?

„Přišlo mi s podivem, že Pražský filharmonický sbor sáhl po takto simplexním díle.“

„Od prvních tónů Dřízalovy kompozice bylo patrné, že máme tu čest s daleko modernějším a propracovanějším hudebním pojetím.“

„Sbor se rozhodl každoročně oslovit jednoho českého skladatele a objednat u něj novou skladbu. Na příštím Adventním koncertu se posluchači mohou těšit na premiéru zcela nového díla.“

Jedno z našich předních hudebních těles, Pražský filharmonický sbor uvedl v sobotu 13. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina tradiční Adventní koncert. Během něho se sbormistrem a dirigentem Lukášem Vasilkem přednesl vánoční díla dvou českých hudebních skladatelů. Koncert, jehož slavnostní charakter stvrzovali hvězdní sólisté i přítomnost prezidentského páru, měl tradičně vysokou interpretační úroveň, tato reflexe nicméně přináší i kritické zamyšlení nad jeho dramaturgií.

„Adam Plachetka do postavy vložil zdravú mieru komiky. Aj herecky, pomocou živej mimiky, ale aj vokálne.“

„V Stephansdome sa hlas Petra Nekoranca niesol veľmi prirodzene, ako by mu akustika išla v ústrety.“

„Hra Dalibora Karvaya znela bez prehnaného virtuózneho výrazu, no zároveň kultivovane a technicky prepracovaná.“

Pod taktovkou Petra Popelky sa vo viedenskom Stephansdome rozoznela hudba českých Vianoc. Spolu s Viedenskými symfonikmi a vynikajúcimi českými sólistami 11. decembra priniesli to najsviatočnejšie od Jana Dismasa Zelenky až po Karla Svobodu. Aj tradičné skladby, ktoré nepochybne mnohí poznajú, mali pridanú hodnotu hudobnej vážnosti a umeleckej hĺbky. Na záver sa Petr Popelka obrátil k publiku, ktoré si vďačne zaspievalo s ním.

„Hráči byli absolutně soustředění, bezvýhradně přesvědčiví a ochotní udělat pro záměry autora naprosto cokoliv.“

„Horáková ukázala, že kromě vynikající houslistky je také velmi schopnou vokalistkou zvládající vše od ševelivých zvuků přes plný zpěvní projev až po výkřiky, a to i za současného hraní na housle.“

„Zvuk souboru byl díky skladatelovým instrumentačním schopnostem i nasazení hráčů plný, takže v nejhlasitějších částech vyzníval mohutně, přestože se jednalo pouze o tři nástroje.“

Závěrečný koncert 29. ročníku mezinárodního festivalu Setkávání nové hudby Plus, který se odehrává na půdě brněnské JAMU, proběhl 10. prosince. Večer patřil klavírnímu triu ve složení: houslistka Tereza Horáková, violoncellista Matthias Lorenz a klavírista Miroslav Beinhauer. Program zahrnoval čtyři skladby českých žijících autorů: Blurs od Ivo Medka, 24 preludií – v 72 preludiích od Jana Dobiáše, Dog Variations od Petra Bakly a Trio pro housle, violoncello a klavír od Luboše Mrkvičky.

„Stamicovo kvarteto pojalo požadovanou vážnost se vší zodpovědností k duchu skladby a jejímu zápisu.“

„Spolu s propracovanou a pestrou paletou dynamických a tempových proměn tvořilo Stamicovo kvarteto v Novákově třetím kvartetu vzrušující rytmickou hudbu.“

„Po dvou závažně nesených opusech hrálo Stamicovo kvarteto ve finále programu dílo kontrastní povahy.“

Návštěva koncertu Stamicova kvarteta, který se konal 9. prosince v podvečer v Sukově síni Rudolfina, byla jedním z mnoha přátelských předvánočních setkání s hudbou. Pro svůj program v 131. sezoně Českého spolku pro komorní hudbu si soubor zvolil skladby Beethovena, Vítězslava Nováka a Čajkovského. Seriózní vystoupení kvarteta korunoval populární třetí kvartetní opus ruského mistra s očekávanou dávkou lyriky v Andante cantabile; a famózní přídavek mistra českého v osobě Antonína Dvořáka.

„Nebylo možné si nevšimnout i krásného hlubokého basu Martina Šujana, sólisty uvnitř sboru.“

„Vyniklo sólo altisty Martina Ptáčka, též upravovatele textů a strážce čistoty historické angličtiny.“

„This Little Babe si nelze představit bez nádherných sól Lenky Cafourkové Ďuricové, Yvety Fendrychové a Františky Nevrlé s něžnou mezihrou sólové harfy.“

Autentický zážitek dopřál svým posluchačům soubor Silentium ensemble pod vedením Terezy Válkové ve čtvrtek 11. prosince v brněnském Besedním domě. V rámci 14. sezóny Bacha na Mozartasestavil večer staroanglických koled. Jejich podobu známe v mnohém provedení a melodie některých z nich nás provázely napříč staletími. Ceremony of Carolsod Benjamina Brittena tak byla samozřejmou součástí a vyústěním večera.

Špatným ohlasem na předpremiéru se Mahler nenechal odradit. Dělal vše, aby prosadil úplné provedení obřího díla.“

„Novátorstvím a jedinečností ideových záměrů i svou trpitelskou rozpolceností, ironií a bolestnými grimasami směřuje Mahlerova hudba plně k dvacátému století.“

„Symfonie končí očistně – současně v extázi i ve spočinutí.“

Berlínská premiéra Druhé symfonie, rozměrného díla působícího úžasným dojmem, jako z jiného světa, byla rozhodujícím okamžikem pro uznání kapelníka Gustava Mahlera, tehdy sotva pětatřicetiletého, jako symfonika, jako skladatele. V sále Alte Philharmonie na Bernburger Straße hráli Berlínští filharmonikové, dirigoval autor. Stalo se tak před sto třiceti lety, v prosinci 1895. V pátek třináctého.

„Paleta výrazov súboru sa skôr sústredila do elegantných, pôvabných polôh.“

„Okrídlený obrat ‚prenechaní slova hudbe‘ v tomto prípade platil a Martinů sme si pripomenuli hlavne jeho skladbami.“

„Pojatie Serenády H 216 malo špecifický temperament, ktorý vyrastal aj z toho, ako prirodzene na seba hráči reagovali.“

Institut Bohuslava Martinů, jedna z najvýraznejších hudobno-výskumných platforiem v Česku, oslavoval v tomto týždni tridsať rokov. Výročie prepojil 10. decembra s koncertom Zemlinského kvarteta v Městské knihovně, kde súbor už niekoľko rokov organizuje komorné koncertné rady 4plus. Večer tak, prirodzene, zahrnoval diela Bohuslava Martinů, nešlo ale o nijak umelo vyskladanú jubilejnú dramaturgiu, ale o plnohodnotný koncertný program.

„Bylo patrné, že zpěv v případě Veroniky Rovné nebolí.“

„Z frýdecko-místeckého rodáka v Kristových létech čiší pokoj, nadhled, tedy i dobrá příprava. Habart má úsporné gesto, přesto inspirativní.“

„Symfonický orchestr Českého rozhlasu jsem neslyšel zahrát tak dobře.“

Program dramaturgicky ukotvený ve Vídni konce 18. století nabídli pražští rozhlasoví symfonikové v Betlémské kapli. Spolehlivě interpretovaná díla autorů Mozarta, Süssmayra a Vranického zazněla 11. prosince pod inspirovaným vedením dirigenta Jiřího Habarta. Spoluúčinkující sopranistka Veronika Rovná se sólově představila v mozartovské úloze a také měla podíl na nezpochybnitelném úspěchu večera.

„Do povědomí široké veřejnosti se dostal především svojí dlouholetou čilou aktivitou v oblasti populární hudby.“

„Svým posluchačům Zdenek Merta vychází vstříc, sám sebe považuje za ryzího melodika.“

„Již sama přítomnost Viléma Veverky v pořadu byla příjemným osvěžením.“

Prague Philharmonia uspořádala druhý koncert cyklu soudobé hudby „S“. Autorské kompozice přišel představit, zčásti též interpretovat skladatel a klavírista Zdenek Merta, kdy speciálním hostem koncertu byl přední hobojista Vilém Veverka. Publikum 10. prosince příchozí do Studia Švandova divadla na Smíchově zažilo večer plný krásných, svěžích melodií.