2

Různorodý program čítající 27 koncertů, doprovodné akce, program pro děti, folklórní večer s Hradišťanem i další akce představil Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Koná se od 27. května do 1. července v Ostravě, Hukvaldech a dalších pěti městech Moravskoslezského kraje. Letošní rok věnuje velkou pozornost pěveckému umění. Hlavními hvězdami budou pěvci Patricia Petibon, Adam Plachetka, Gustáv Beláček a Jana Kurucová, klavírista Jean-Efflam Bavouzet nebo Luzernský symfonický orchestr. Festival zavádí poprvé ve své historii institut rezidenčního umělce. Českým bude klavírista Martin Kasík, zahraničním pak německý violoncellista Daniel Müller-Schott. Novinkou festivalu jsou také čtyři zvýhodněná festivalová abonmá.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

„Hlavním magnetem této koncepce je Božidara Turzonová, kterou pamětníci znají z filmu Božská Ema.“

„Ve skladbách Vítězslava Nováka jsem rád ocenil pevnou intonaci, výbornou hlasovou vyrovnanost a zvukovou kulturu včetně jemných dynamických odstínů.“

„Janáčkova Ave Maria nesla pečeť zvukové atraktivnosti v barevně homogenním zvuku s dobře plynoucími frázemi.“

V lednu 1930 zemřela v Českých Budějovicích světoznámá sopranistka Ema Destinnová, prožívající epilog života ve svém zámečku v jihočeské Stráži nad Nežárkou, s nímž byla spjata již od roku 1914. Místo leží na trase mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem, poskytuje nejucelenější muzejní expozici, která podrobně přibližuje život a dílo významné osobnosti české hudby. Hudebně-literární pořad Zahrada srdce, nazvaný dle stejnojmenné sbírky písní na slova Adolfa Weniga, byl na programu v divadelním sálu Metropol 28. února. Protagonistkou večera byla slovenská herečka Božidara Turzonovová, hudební složku zajistil komorní mužský ansámbl Danubius Octet Singers se sbormistrem Danielem Simandlem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Hudebně literární pořad Zahrada srdce připomene Emu Destinnovou. Vystoupí v něm slovenská herečka Božidara Turzonovová a mužské pěvecké okteto Danubius Octet Singers Bratislava pod vedením sbormistra Daniela Simandla. V Českých Budějovicích se koncert koná 28. ledna, přesně v den 90. výročí úmrtí světoznámé pěvkyně, v Hrochově Týnci na konci března.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Turandot je pro mne esencí toho nejlepšího ze všech Pucciniho oper.“

„Nechtěl bych se podílet na tom, aby ze Zlaté kapličky byl jenom skanzen.“

„Brno je spojováno s Janáčkem. Podobně je k pražskému Stavovskému divadlu přišpendlen Mozart.“

Národní divadlo má na repertoáru nově Pucciniho Turandot. Režie a scéna je dílem Zuzany Gilhuus. Na jeviště historické budovy postavené v Praze Čechy se tato opera vrátila po více než čtyřiceti letech, během nichž se ovšem hrála ve Státní opeře, v někdejším divadle pražských Němců. Hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který inscenaci připravil hudebně, se těsně před premiérou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nejen nad Pucciniho posledním dílem, ale také nad tradicemi a nad budoucností pražských operních divadel. A protože je z Brna a dirigentskou dráhu začal v tamním souboru Janáčkovy opery, nabízí i některá srovnání.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Kateřina Englichová svůj part přednesla přesvědčivě ve výborné souhře s komorní smyčcovou sekcí orchestru.“

„Kukalova skladba je dobře napsaná, má ucelený tvar a bylo slyšet, že její autor má s formou concertina zkušenosti.“

„Všichni interpreti odvedli značný kus práce na skladbě Ivana Zelenky Stabat mater, která ten večer zazněla v premiéře.“

V sále královéhradecké filharmonie se uskutečnil neobvyklý koncert, na němž zazněly kompozice dvou žijících skladatelů. První skladba, Concertino pro harfu a smyčce, byla z pera Ondřeje Kukala a druhá, rozměrná kantáta Stabat Mater, pocházela od Ivana Zelenky. Hrála tamní Filharmonie Hradec Králové s harfenistkou Kateřinou Englichovou, zpíval Pražský filharmonický sbor a čtyři sólisté.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
10

„Z energie, kterou všichni interpreti do hudby po celý večer vkládali, bylo cítit nejen upřímné nadšení, ale také vděčnost.“

„Sbor se opět ukázal v nejlepším světle, dobře odstínil nálady jednotlivých zpěvů.“

„Všichni ze sebe vydali maximum.“

Český filharmonický sbor Brno se na svém Novoročním koncertě v neděli 12. ledna představil v poněkud netradičním hávu. Těleso, které ve svém oboru patří ke světové špičce a od kterého jsme povětšinou zvyklí slyšet slavná oratoria, mše a kantáty velkých skladatelů, tentokrát předneslo publiku speciální, operně laděný program. Besední dům rozezvučely nejoblíbenější árie a sbory z oper Verdiho, Wagnera, ale i Dvořáka a Smetany a dalších. Tímto sbor zahájil jubilejní rok své umělecké činnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
55

Janáčkovo kvarteto zahajuje nový cyklus komorních koncertů. Letos v rámci něj chystá čtyři koncerty v čerstvě rekonstruovaném Janáčkově sále Konzervatoře Brno, první už v úterý 14. ledna. Bude věnován zakládajícímu členovi kvarteta Jiřímu Kratochvílovi, který zemřel 3. ledna 2020 ve věku 95 let. Vzpomenuli jsme ho v prosinci v souvislosti s koncertem na oslavu tohoto jubilea ZDE.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Český filharmonický sbor Brno chystá na tento týden tři novoroční koncerty a také provedení Beethovenovy Missy solemnis s Filharmonií Hradec Králové. Upozorní tak hned na začátku roku na třicáté výročí svého trvání a připojí se k oslavám 250. výročí Beethovenova narození.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pátek, 03 leden 2020 07:50

Praha v rytmu karnevalů

22

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“

„Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“

„V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to byla valící se bouře tónů, vyvažovaná lyričností dřevěných nástrojů i dynamickou hrou smyčců.“

Na silvestrovské odpoledne i na novoroční večer byla Praha plná turistů. Na Karlově mostě nebylo k hnutí a i na náměstí Jana Palacha se střídaly skupiny rychlostí japonského šinkanzenu. Zvláště o silvestru mnozí měli legrační čepičky nebo byli jinak vymaškaráděni. Jako na karneval. Většina z nich netušila, že kousek od nich, v Rudolfinu, hraje Česká filharmonie svůj odpolední silvestrovský koncert, kde na programu byla dvě díla pro ten čas s příznačným názvem – Karneval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
amahl01

„Konzul je dodnes považovaný za Menottiho mistrovský opus, za který získal Pulitzerovu cenu za hudbu a cenu New York Drama Critic's Circle Award.“

„Zhruba hodinová jednoaktovka Amahl and the Night Visitors měla takový úspěch, že se stala pravidelnou součástí vánočního programu televize NBC.“

„Alastair Willis řídí početný soubor se zjevnou znalostí Menottiho kompozičního stylu i smyslem pro budování dynamické a zvukové vyrovnanosti vokálně instrumentálního díla.“

Vánoční příběh se odráží v řadě hudebních děl, menších i větších. Jedním z nich je i jednoaktovka Amahl a noční návštěvníci, která byla z anglického originálu přeložena do italštiny, němčiny, francouzštiny i polštiny a ve světě je už od roku 1951, kdy měla premiéru, nesmírně populární. V České republice však zatím na svůj debut čeká. Kouzelný příběh o chromém chlapci, kterého navštíví tři králové putující do Betléma, zvěčnil nahrávkou Alastair Willis s Nashville Symphony Chorus, Chicago Symphony Chorus, Nashville Symphony Orchestra a sólisty Ike Hawkersmithem, Kirsten Gunlogson, Toddem Thomasem, Bartem LeFanem a Kevinem Shortem.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
1

„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“

„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“

„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“

Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
7

„Bolo zaujímavé pozorovať, s akou vážnosťou klavirista pristúpil k Schumannovým slávnym skladbičkám, ktoré, ako už z názvu vyplýva, bývajú často spájané práve s deťmi.“

„Prudké zmeny dynamiky na mňa niekedy napriek bezproblémovému technickému prevedeniu pôsobili nelogicky.“

„Ako najlepšie číslo večera sa mi javila Schubertova Sonáta.“

„Jeden z najžiadanejších českých klaviristov“ – aj taký titul si v posledných rokoch získal Lukáš Vondráček. Pomedzi desiatky koncertov v zahraničí sa však opäť ukázal aj v Prahe a publikum ho mohlo počuť na jednom z klavírnych recitálov, ktoré usporadúva Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. V sobotu 14. decembra tak Vodráček vystúpil v Rudolfine s prevažne romantickým programom zloženým z diel Schumanna, Smetanu, Ravela a Schuberta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
227

„Existuje tolik úžasné hudby od žen nebo skladatelů z menšin, která byla dlouho opomíjená.“

„Čím víc lidí nadchne skladatelská činnost, tím víc krásné hudby budeme mít.“

„Zahraničním skladatelům můžu nahrávání s orchestrem v Česku jen doporučit.“

Mladý americký dirigent a skladatel William White dokládá, že i na druhé straně světa má česká hudba a čeští interpreti skvělou pověst. Povídali jsme si ale nejen o české hudbě a o jeho zkušenosti s nahráváním vlastních skladeb Janáčkovou filharmonií Ostrava. V rozhovoru pro KlasikuPlus jsme se mimo jiné dotkli i momentálních poměrů skladatelů a dirigentů ve Spojených státech nebo tlaku na genderovou vyváženost v koncertních programech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Trutnovskému publiku připravili bezesporu jeden z nejlepších hudebních zážitků v poslední době.“

„Vzápětí se ukázalo, že hudebníci dokážou dát svému hraní neskrývaný emocionální rozměr.“

„Viktor Mazáček koncert po celou dobu vtipně a zajímavě uváděl.“

České filharmonické kvarteto, které vystupuje ve složení Štěpán Pražák, Viktor Mazáček, Jiří Poslední a Jakub Dvořák, již podruhé s úspěchem navštívilo podkrkonošské město. Hudebníci s sebou opět přivezli zajímavý program, získali si publikum zábavným vystupováním a předvedli profesionální výkon, který nejen že jim již dříve zajistil dobré jméno na světových pódiích velkých koncertních sálů, ale stejně tak potěšil i posluchače při komorní atmosféře síně Bohuslava Martinů v trutnovském evangelickém kostele.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Díla českých skladatelů jsou komplikovaná, ale není nemožné jim porozumět.“

„Vždy se nemohu dočkat závěrečného duetu Rusalky s Princem.“

„Výslovnost studuji slovo od slova.“

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo jako svoji první premiéru v této sezóně jednu nejslavnějších a nejhranějších českých oper, Rusalku Antonína Dvořáka. Nová verze režiséra Radovana Lipuse zatím sbírá kladné ohlasy. Jedním z Princů v této inscenaci je italský tenorista Luciano Mastro. Jak se mu dařilo na jeho premiéře, si můžete připomenout v naší ReflexiPlus. O tom, jak se sžíval s touto nesnadnou rolí, jsme si povídali v tomto rozhovoru. Na jevišti se jako Princ objeví opět v úterý 3. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Dirigent Mario De Rose vedl představení s přehledem a spolehlivě.“

„Na první premiéře dle očekávání dominoval Aleš Briscein.“

„Role Milady byla velmi pěkně ztvárněna mladou sopranistkou Lucií Kašpárkovou.“

Operní soubor Jihočeského divadla v Českých Budějovicích představil na dvou premiérách ve dnech 21. a 22. listopadu Smetanovu operu Dalibor. Poprvé v historii předvedl nemilosrdně zkrácenou verzi připravenou filmovým režisérem Milošem Formanem. Navíc s nově vytvořeným textem Pavla Drábka a Tomáše Studeného, který se současně chopil režie. Hudebního nastudování se ujal Mario De Rose, scénografie a kostýmů Sylva Marková a světelného designu Ondřej Šesták. V titulní roli se představili tenoristé Aleš Briscein a Josef Moravec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 23 listopad 2019 10:15

Mužný klavír Jana Bartoše

2

„V preludiích klavírista prokázal, že nezná technické hranice.“

„Způsob úhozu Jana Bartoše by vydal na celou studii – natolik je jedinečný.“

„Po přídavcích se publikum jednohlasně rozhodlo poděkovat interpretovi potleskem vestoje.“

Klavírní festival Rudolfa Firkušného pokračoval ve čtvrtek 21. listopadu třetím večerem – tentokrát v podání Jana Bartoše. Dlužno podotknout, že přivést v průběhu jednoho týdne na pódium tak odlišné osobnosti, jako jsou Beatrice Rana, Marc-André Hamelin, Jan Bartoš, Aaron Diehl a Jevgenij Kissin, je jedinečnou příležitostí poznat a porovnat současné špičkové hráče a zamyslet se nad tím, co každý z nich klavírní interpretaci přináší.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 6