01

„V prvním obsazení na sebe výrazně upozornily obě klíčové sopranistky v rolích Královny noci a Paminy – Bronislava Smržová a Markéta Klaudová.“

„Musím pochválit Sbor opery Jihočeského divadla se sbormistrem Martinem Veselým. Jeho vstupy působily v homogenitě zvuku a pevnosti intonace profesionálním dojmem.“

„Věková proporce publika obou premiér byla až zázračně vyvážená. Toto je ovšem událostí roku!“

Divadelní sezónu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích zahájila Mozartova poslední opera – Kouzelná flétna, v sále DK Metropol. Premiéra se uskutečnila 4. listopadu, druhá premiéra následovala dne 5. listopadu. V hudebním nastudování šéfdirigenta Davida Švece, v režii Petra Haška, šéfa Malého divadla, což je v Českých Budějovicích součást Jihočeského divadla. Scénu a kostýmy navrhli Ján Tereba a Anna Scheffel Brotánková, důležitý světelný design realizoval Karel Šimek. Nutno hned v úvodu akcentovat, že byla zvolena verze v českém jazyce, tedy překladu z německého originálu Schikanederova libreta. Zpěvní texty obstaral v operním žánru zkušený Vojtěch Spurný, překlad prózy dvojice Petr Hašek a David Košťák. Je obdivuhodné, že se inscenátorům podařilo obsadit dvojmo nejen pěvecky velmi náročné role (výškově vypjatá Královna noci a naopak extrémně hluboko polohově posazený Sarastro), ale alternují se všechny partie. Očividně se očekává od inscenace návštěvnicky mnoho, vidím ji na programu divadla nejen na Silvestra, ale i na Nový rok.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
878A8017

„Režie inscenace Tomášem Ondřejem Pilařem je vynikající. Umí maximálně využít unikátní prostor na návsi v Holašovicích celou řadou detailů.“

„V situační komice se mohl dobře režisér opřít o výrazové a herecké schopnosti zvolených tvárných představitelů hlavních rolí.“

„Inscenace působila neobyčejně divadelně přesvědčivě svým dynamismem, vzácnou celkovou spontaneitou, přirozeně vytvářeným humorem.“

Opera Jihočeského divadla zařadila na svůj letní program provedení Smetanovy Prodané nevěsty v unikátním, památkově chráněném  prostředí obce Holašovice. V sobotu 20. srpna pod taktovkou Davida Švece a v režii Tomáše Ondřeje Pilaře vystoupili v hlavních rolích Ivana Veberová s Petrem Bergerem. Spontánní a vtipné představení navíc obohatily zbrusu nové blatské kroje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
487

„Hudební nastudování novým šéfdirigentem operního orchestru Davidem Švecem je důležitým pozitivem večera.“

„Obtížnost úlohy sboru je mimořádná, snaha o co nejlepší provedení byla pro mne zřetelná.“

„Režisér dokázal plně využít možnosti prostředí a předložit publiku doslova efektní gejzír nápadů, fantazií, které přesvědčivě realizoval.“

Nový šéf Opery Jihočeského divadla České Budějovice Tomáš Ondřej Pilař zvolil pro zbrusu novou premiéru na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově poprvé v historii nikoliv operní dílo, nýbrž oratorium. Händelův třídílný Mesiáš, vrcholné barokní dílo koncertního charakteru, byl realizován Pilařem jako přitažlivý hudebně-vizuální projekt. Je to velmi nesnadný úkol převést dílo z koncertních síní do přírodního divadla, ale koncepce tohoto mohutného oratoria dává ohromné možnosti pro vizuální, divadelní ztvárnění. Navíc, což je ovšem zásadně podstatné, se zjevně inscenátoři nadchli vizí pana šéfa Pilaře a entuziasmus byl hodně znát!

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Musím moc ocenit, že dramaturgie festivalu zařadila do programu předního českého symfonického orchestru dílo Césara Francka, k jeho dvoustému výročí narození.“

„Kartami silného očekávání v první polovině koncertu zamíchala nevydařená amplifikace.“

„Ende gut, alles gut, praví německé přísloví. Na Noc romantismu platí toto přísloví dvojnásob.“

Prestižní hudební festival v Českém Krumlově na svém druhém festivalovém koncertu v Pivovarské zahradě 16. července přivedl na pódium Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze s nastupujícím mladým šéfdirigentem Petrem Popelkou (od září letošního roku). Sliboval silný zážitek. Přední české symfonické těleso přijelo se sedmdesáti hudebníky, s programem velmi atraktivním – Klavírním koncertem b moll Petra Iljiče Čajkovského a Symfonií d moll Césara Francka. Part Čajkovského slavného díla měl hrát pianista Alexander Melnikov, ale pro údajné snížení dotací festivalu byl zvolen mladičký vítěz Concertina Praga – teprve patnáctiletý Ryan Martin Bradshaw, slovensko-australský pianista, žijící v Bratislavě a studující ve Vídni na Univerzitě múzických umění pro velmi nadané děti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Jihočeská filharmonie původní adjektivum „komorní“ vypustila sice před časem ze svého názvu, ale při poslechu The Water Music se mně tento přívlastek vnucoval jako příznačný pro provedení díla Vojtěchem Spurným.“

„Skoro hodinové čisté muzicírování v tom pravém smyslu slova jistě okouzlilo necelých devět stovek posluchačů a dopřálo jim zajisté příjemný oddych od dnešních emocí i starostí.“

„Zvolený název koncertu – Oheň a voda – byl příznačný, dramaturgy festivalu vhodně volený.“

Letošní, už třicátý první ročník zahájil Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově 15. července v plném lesku tvorbou Georga Friedricha Händela, v provedení Jihočeské filharmonie s dirigentem Vojtěchem Spurným. Festival nebyl, na rozdíl od jiných renomovaných přehlídek, postižen tak dalece pandemickou pauzou. Vedení festivalu loni flexibilně posunulo časový termín a přeneslo se tím přes kritické období obdivuhodně zdařile. Letos se slavil především návrat k původnímu, dlouhá léta zavedenému termínu v červenci. Aby se návrat náležitě akcentoval, konal se zahajovací koncert v efektním prostředí, na ostrově jezírka v zámeckém parku. Nikoliv náhodou – vodní plocha má úzký vztah k Vodní hudbě mistra barokní syntézy Georga Friedricha Händela, k jeho suitě, která nese originální název The Water Music. Proč nese tento název, objasním v následující části reflexe, byť je to možná součást legendy, jako mnohé podobné momenty ve světové hudbě.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0005

„Markéta Cukrová předvedla vysokou míru pěvecké kultivace, schopnost piana i pianissima, ale na straně druhé neváhala poskytnout auditoriu i nosná prostorová forte svého neobyčejně příjemného, ve všech polohách až ideálně kulatého tónu.“

„Roman Hoza mne velmi překvapil vycizelovaným podáním v muzikálních, vybroušených plastických frázích, šířkou dynamického rozsahu.“

„Výborní pěvci nechť mi odpustí, jejich výkony byly imponující, ale dvojité bravo volám klavíristovi Ahmadu Hedarovi.“

64. ročník významného Národního festivalu Smetanova Litomyšl je již v plném proudu a vedle velkých koncertů na zámeckém nádvoří lze vždy zaznamenat také zajímavé komorní koncerty. Nemívají tak velkou návštěvnost jako ony zmíněné, proto se odehrávají v komornějším prostředí Zámecké jízdárny, navíc mimo večerní čas. Takového rodu byl i písňový koncert mezzosopranistky Markéty Cukrové, basbarytonisty Romana Hozy a klavíristy Ahmada Hedara z písňové i klavírní tvorby především Roberta Schumanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v neděli 12. června ve 14:30 hodin v Zámecké jízdárně atraktivního litomyšlského zámku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00025

„Co bylo na první pohled silně pozitivním jevem večera, byla vysoká míra návštěvnosti, pořadatelé museli přidávat improvizované řady až těsně pod pódium, aby uspokojili velký zájem publika.“

„Představili se tenoristé Peter Berger a Jaroslav Březina, barytonista Adam Plachetka, basista Jiří Sulženko a sopranistky Alžběta Poláčková, Markéta Klaudová a Eliška Weissová.“

„Takže celkové resumé – dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila! V obdobně koncipovaných koncertech by bylo moc dobré pokračovat!“

Koncert 64. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl nabídl v sobotu večer program sestavený z operního díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.  V interpretaci sólistů a Orchestru Národního divadla a jeho šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka se konal pod poetickým názvem Ten lásky sen, coby ústředním motivem árie Mařenky ze Smetanovy světově proslulé Prodané nevěsty. Různá podobenství lásky se stala leitmotivem dramaturgie prvního z operních koncertů, které letos nahrazují obvyklá festivalová operní představení.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

„Petr Nekoranec vládne výbornou hlasovou technikou, šel si za ní usilovně a cílevědomě, což není zdaleka každému dáno do vínku.“

„Cenu za nejlepší skladbu v sedmém ročníku kompoziční soutěži mladých autorů do čtyřiceti let získala Kateřina Horká za Kvartet č. 2.“

„53. ročník festivalu byl úspěšným večerem ukončen, připraven je již příští, 54. ročník, který snad již nenaruší žádná nová epidemie.“

Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami uzavřel závěrečným koncertem 53. ročník. Slavnostní závěrečný koncert se uskutečnil 7. června v příbramském Divadle A. Dvořáka, s názvem Petr Nekoranec – operní galakoncert. Partnerem mu byla PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry. Součástí koncertu bylo vyhlášení Ceny města Příbram a vyhlášení vítěze sedmého ročníku kompoziční soutěže festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
113

„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“

„Klavírista Miroslav Sekera disponuje bravurní klavírní technikou, naprostým nadhledem nad technickou nesnadností obtížného partu.“

„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“

V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Sílu výrazu navodil dirigent již v úvodu, ve vstupní hudbě skladby, až sugestivně silně vyznělo Dies irae a úderně, dramaticky naléhavě vyzněl Sanctus.“

„Radek Baborák si přizval ke spolupráci Pěvecký sbor Čerchovan (sbormistr Marek Vorlíček), jenž se tolik osvědčil při realizaci Dvořákova Stabat Mater v loňském roce.“

„Kvartet sólistů ve svém zvukovém celku – což je zde u Mozarta v koncepci zásadní – zněl vyrovnaně, čehož nebývám tak častým svědkem u těchto hudebních forem.“

Na Velký pátek 15. dubna byl nádherný sál Casina v Mariánských Lázních svědkem nadmíru zajímavého koncertu, na němž zaznělo Mozartovo skvělé finální životní dílo Requiem, posvěcené prožitkem skladatelova velikého utrpení v posledním roce života. K realizaci přizval šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních – Radek Baborák – osvědčený Pěvecký sbor Čerchovan se sbormistrem Markem Vorlíčkem a kvartet sólistů z Opery Národního divadla v Praze, který vytvořili Barbora Perná, Karla Bytnarová, Josef Moravec a Zdeněk Plech. Velkoryse dramaturgicky pojatý koncertní večer byl doplněn skladbami Antona Brucknera a Wolfganga Amadea Mozarta, ač samo veledílo světové hudby – Mozartovo Requiem – by dokázalo naplnit smysluplný večer. O to více byl však koncert na počátku oslav tradičních Velikonoc dramaturgicky bohatý.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
006

„Jiřímu Vodičkovi jistě pomáhá v úspěchu u publika krom zřejmé technické jistoty také jeho přirozené, sympatické chování na pódiu, s pocitem nadhledu a nonšalantní elegancí.“

„Druhá věta – světoznámé Largo – vyzněla kompaktně a ve výrazu přesvědčivě jak v choulostivém nástupu žesťů, tak v preciznosti frázování sóla v tématu anglického rohu.“

„Za výstavbu skladby a výrazový náboj náleží zvolání bravo panu Altrichterovi a celému orchestru, který hrál skladbu se zřetelnou chutí.“

Loňský ročník příbramského festivalu zakončila v říjnu 2021 Moravská filharmonie. Letošní, už třiapadesátý Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami zahájila 12. dubna 2022 Česká filharmonie s dirigentem Petrem Altrichterem atraktivním programem, který vytvořila populární, posluchačsky velmi vstřícná díla Petra Iljiče Čajkovského a Antonína Dvořáka. V Čajkovského proslulém Koncertu D dur pro housle a orchestr se představil houslista Jiří Vodička. Ve druhé polovině vstupního večeru zazněla Dvořákova Devátá symfonie e moll „Z nového světa“. Program přenesla Česká filharmonie do Příbrami z jarního koncertu v Rudolfinu v Praze, kde ho prezentovala 9. dubna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
14

„Poschnerův cit pro kompaktnost hry, pro plasticitu frází, diferencovanost dynamiky, pro výstavbu vrcholů dílčích a hlavních je naprosto zřetelný.“

„Bravo, takový kompaktní výkon orchestru v operním divadle je vzácný.“

„Aktualizací vytváří pan režisér Suschke jakýsi obecněji pojatý soumrak diktátora se scénickou výpůjčkou z Obersalzbergu v závěru díla.“

Ve velkém sále Musiktheateru v Linci se představilo 12. března 2022 vrcholné dílo Richarda Wagnera Parsifal. Stalo se tak pod taktovkou šéfdirigenta opery a Bruckner Orchestru Linz Markuse Poschnera a v aktualizovaném charakteru režijního pojetí ředitele Musiktheateru Stephana Suschkeho, která navodila vášnivé diskuze o přestávkách. V náročné titulní roli se představil německý hrdinný tenorista Heiko Börner, jenž se již osvědčil v Linci v roli Wagnerova Tristana. Pro uvedení vrcholného, třináctého hudebně dramatického díla Richarda Wagnera je nutný především výborný orchestr. Bruckner Orchestr Linz je pokládán v Rakousku za třetí nejlepší koncertní orchestr v zemi našeho jižního souseda. V roce 2020 obdržel dokonce Cenu „Bestes Orchester des Jahres“ za Wagnerova Tristana. Linec disponuje od roku 2013 novým, velkým moderním divadlem s výbornou akustikou, jehož auditorium pojme přes tisíc posluchačů. Pro uvedení vrcholných děl Wagnerových má velmi dobré podmínky. Z hlediska rozměru hudebního dramatu je začátek představení již v 17 hodin, aby večer s dvěma dlouhými přestávkami, umožňujícími velmi správně společenský efekt, mohl končit ve 22.00. Nejbližší reprízy jsou 27. 3., 9., 16. a 30. 4. 2022.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
900

„Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu.“

„V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.“

„Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!“

Ve dnech 11. a 12. února se konal devatenáctý ročník festivalu Akademická Banská Bystrica, kterého se zúčastnilo deset pěveckých sborů. Poprvé v historii soutěže se přitom sborové klání uskutečnilo online formou.

 
Zveřejněno v MladíPlus
4003

„V popředí stojí vyspělý výkon Svatopluka Sema v nádherné roli Kaliny, u něhož se snoubí vzácně ve všech polohách hlasově vyrovnaný, kultivovaný projev.“

„Je příjemné vidět, kolik mladých pěvců využilo adekvátně v této milé inscenaci poskytnutou příležitost dirigentem a režisérem.“

„Na glosované repríze dominovaly především zdařilé výkony sólistů, ve spojení pěveckého a jevištního projevu.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla dne 5. února 2022 šestou reprízu půvabné inscenace Smetanovy opery Tajemství, v režii Tomáše Studeného a pod taktovkou dirigenta Martina Peschíka, na barevné scéně Davida Janoška. Inscenaci Tomáše Studeného, převzatou scénicky z Ostravy, doslova pronásledovala epidemie koronaviru, až neskutečně. V březnu 2020 první vlna záhadného viru uzavřela nejen Jihočeské divadlo hned po úspěšné premiéře. Poté se titul znovu objevil až na konci září 2020. Tehdy jsem vyslovil naději, že snad epidemie už končí a zdravé ovzduší jižních Čech další vlny viru nepřipustí… Byl to falešný optimismus. Nová vlna zase nešťastně reprízy Tajemství zastavila, ihned po jeho obnovení. A tak po dvou letech jsem byl rád svědkem šesté reprízy, dle vyjádření pana režiséra Studeného. Jako přesvědčený Smetanovec, od dětství dodnes, jsem nemohl chybět, vždyť jsem inscenaci Ostravské opery ihned na Smetanově Litomyšli moc doporučoval využít pro dramaturgii Jihočeského divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Plné forte Presta také ihned ukázalo záludnost nově upravené akustiky renovovaného koncertního sálu.“

„Bylo znát, že pan dirigent Vaupotić si potrpí na pevný rytmus a přesné rytmické zákryty v ritardandech a accelerandech ve skladbách.“

„Spontánnost a rytmická pregnance podání orchestru pod pevným vedením dirigenta s přesnými avízy v gestu byly pro mne přirozeným vrcholem večera.“

S trochou opoždění uskutečnila Jihočeská filharmonie v Českých Budějovicích 12. ledna svůj novoroční koncert, nastudovaný a řízený novým šéfdirigentem Miranem Vaupotićem. Má to svoji nespornou výhodu, neb v první den roku je pozornost hudebních příznivců upřena k tradičnímu koncertu Vídeňských filharmoniků v přenosech televizí. Následuje ihned Česká filharmonie, takže konkurence je v posleších koncertů – mediálním prostřednictvím – přímo na Nový rok značná. Miran Vaupotić zvolil program širšího stylového záběru, zdaleka ne soustředěný jen na obvyklý vyšší populár skladeb vídeňského střihu, byť se ho zcela nezříkal. Ryze za sebe podobný dramaturgický přístup vítám. Jen je mi trochu líto, že česká hudba i tentokrát zůstala poněkud stranou, připomenuta jen jednou Antonínem Dvořákem, ač takzvaný vyšší populár je právě v české hudební tvorbě neobyčejně bohatý. Ale byla zařazena populární čísla z klasické hudby italské, rakouské, ruské, francouzské, tím byla dramaturgie koncertu pestrá, nehrozila jednotvárností a již vůbec ne nudou. Navíc renovovaný prostor kostela svaté Anny, dříve Jeremiášovy síně, voní stále novotou, byť moje pocity ze zmenšení počtu míst v auditoriu a vnímání poněkud náhalové akustiky pro mne není jednoznačně pozitivní. O tom bude ale v reflexi zmínka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG20211219161401

„Publika se sešlo mnoho, vůbec nestačil krytý prostor kolonády kolem orchestru, mnoho lidí vyslechlo koncert venku, pod širým nebem, v teplotě kolem nuly.“

„Hra orchestru byla velmi dobrá, jistá, intonačně i rytmicky pevná.“

„Smíšený pěvecký sbor Fontána z Mariánských Lázní zpíval se zřetelnou chutí, radostí z tvoření, publikem byl zjevně pozitivně přijímán.

Provedení populární České mše vánoční Jakuba Jana Ryby Západočeským symfonickým orchestrem udělalo pomyslnou tečku za končícím rokem 2021. Koncert se uskutečnil v neděli 19. prosince na kolonádě v Mariánských Lázních. U dirigentského pultu stanul tentokrát dirigent Martin Peschík, jenž nastudoval Rybovu skladbu se Západočeským symfonickým orchestrem, Smíšeným pěveckým sborem Fontána Mariánské Lázně a kvartetem sólistů – Evou Štruplovou, Sylvou Čmugrovou, Josefem Moravcem a Danielem Klánským. Oproti mnou reflektovanému koncertu v sále Casina, který se uskutečnil o dva dny dříve, se jedná u tohoto kolonádního koncertu více o společenskou událost, ale v roce, kdy orchestr slaví 200 let od svého vzniku, nikoliv nevýznamnou. Tímto koncertem teprve skutečně končí rok oslav kulatého jubilea v historii orchestru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSCF5092-copy

„Telemannův koncert vyzněl koncentrovaně, vynikal svěžestí výrazu a bezvadným propracováním formy.“

„Bylo radostí poslouchat hru, která je technicky plně ‚nad věcí‘, zachovává řád a tím i stylovost, nezaváhá ani v občas dirigentem dosti rychlých, temperamentních tempech.“

„Frenetický potlesk s mnohonásobným voláním bravo, dupotem i následným potleskem vestoje byl dostatečně srozumitelným výrazem dojmů v publiku.“

Šéfdirigent Radek Baborák se Západočeským symfonickým orchestrem uskutečnili 17. prosince vánoční koncert v krásném společenském sále Casina v Mariánských Lázních. Byl to de facto poslední koncert v letošním jubilejním roce dvoustého výročí založení orchestru. Významným způsobem se v rámci programu koncertu uplatnil slovenský houslista Dalibor Karvay. Důležitou roli v koncertu měl přední český varhaník Aleš Bárta, profesor na pardubické konzervatoři, možná pro publikum nenápadný, ale pro realizaci koncertu zásadně podstatný fenomén. Vánoční koncert za řízení šéfdirigenta Radka Baboráka představil náročnou dramaturgii. Dominantní postavení ve volbě programu měli velcí mistři slohu baroka – Georg Philipp Telemann, Antonio Vivaldi i reprezentant syntézy vrcholícího barokního stylu Georg Friedrich Händel. Do této stylové oázy se podivuhodně umístil i český soudobý skladatel Jaroslav Krček, oslavující letos 82 let. Důležitou roli měl ve večeru mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, na němž do značné míry ležel úspěch Vivaldiho rozměrné skladby Čtvero ročních období a vstupního Telemannova Koncertu pro housle, tři lesní rohy a smyčcový orchestr. Ostatně, pan Karvay se osvědčil báječně na mnou glosovaném koncertu v září, kde hrál Brahmsův Houslový koncert D dur. Uvnitř programu večera se prezentoval Georg Friedrich Händel výběrem pěti částí Hudby k ohňostroji a zmíněný český soudobý skladatel Jaroslav Krček, se svou Hudbou pro čas Vánoc.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
544

„Radek Baborák se projevil jako citlivý dirigent, jenž umí moc dobře pracovat také s vokální složkou, sólovou i sborovou.“

„Všechny tři koncerty se vyznačovaly podstatným společným leitmotivem, kterým byl ohromný výrazový tah, dramatický cit dirigenta pro výstavbu celku.“

„Homogenita zvuku, půvab zvětšiny mladých, svěžích a přirozeně tvořených hlasů, plasticita frázování, dynamické schopnosti, k čemuž docházejí jen a pouze sbory kvalifikovaně vedené.“

Ve dnech 28. až 30. října provedl nový šéfdirigent Radek Baborák se Západočeským symfonickým orchestrem, sólisty a smíšeným sborem Čerchovan skvělé duchovní dílo české hudby – Stabat Mater Antonína Dvořáka. V den státního svátku k výročí vzniku Československé republiky 28. 10. zaznělo Stabat Mater v Chebu, poté 29. 10. v Mariánských Lázních a 30. 10. v Domažlicích. Zde oslavil 120. výročí svého založení participující Pěvecký sbor Čerchovan. Zúčastnil jsem se všech koncertů, které se pokusím souhrnným způsobem přiblížit v reflexi. Již sám fakt původně neplánované účasti na všech třech koncertech za sebou, se stejným programem, vypovídá sám o sobě o zajímavé interpretační úrovni realizovaného Dvořákova duchovního díla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
206

„Nastudování je neobyčejně poctivé, zažité dlouhou dobou od plánované premiéry a realizací poloscénické verze v online projektu.“

„Nevídá se často, aby operní pěvci v náročném konverzačním charakteru díla zvládali výraz naprosto s nadhledem, bez pohledů na dirigenta, s výraznou, vypracovanou mimikou.“

„Paní Veberová zvládla Elinu Makropulos v pěveckém uchopení výborně, v tónu barevně a prostorově nosně.“

Den 16. října 2021 bude zapsán zlatým písmem do historie plzeňského divadla. Ač to je neuvěřitelné, opravdu až v tento den spatřila světlo světa v krásném Velkém divadle J. K. Tyla v Plzni jedna z vrcholných oper Leoše Janáčka, psychologicky a dramaticky soustředěná Věc Makropulos (premiéra v Brně 1926, poté v Praze 1928). V režii ředitele DJKT Martina Otavy, v hudebním nastudování šéfdirigenta operního souboru Norberta Baxy, na scéně Daniela Dvořáka, v kostýmech navržených Danou Haklovou, s osvědčeným světelným designem Antonína Pflegera, s videoprojekcemi Petra Hlouška. Pro titulní roli má plzeňská opera jednu protagonistku – Ivanu Veberovou. Všechny ostatní role jsou alternovány. Je třeba připomenout, že operu bylo možno zhlédnout v poloscénické verzi v rámci online projektu První řada u Vás doma. Ve stejném obsazení, které se etablovalo na první premiéře, k níž směřuje tato reflexe.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1004

„Mile jsem byl překvapen, jak uměřenou režii zvolila mladá režisérka Zuzana Fischer.“

„Pokud to byl pro Patrika Červáka debut na profesionální scéně, jde o zřejmý dirigentský talent.“

„Celkově půvabné představení s poctivým hudebním nastudováním, pěveckými výkony, které umějí zaujmout, uměřené, a tím i vtipně působící svým režijním pojetím.“

Opera Jihočeského divadla uvedla dne 14. října 2021 v budově historického divadla premiéru Mozartovy rokokové hříčky – opery buffy – Così fan tutte. V hudebním nastudování mladého dirigenta Patrika Červáka, které převzal po Mariovi De Rose. V režii Zuzany Fischer, scénu a kostýmy realizoval osvědčený David Janošek, světelný design Daniel Tesař, v dramaturgii Tomáše Studeného. Sbormistrem představení je Martin Veselý. V technicky obtížných rolích Mozartovy opery se představila řada mladých pěvců, což je vítané a pro menší divadlo typu Jihočeského velice správná volba. Zejména, pokud divadlo objeví zřetelné talenty, před nimiž se tím otevírá slibná kumštýřská perspektiva. To se v premiéře, následující pouhých deset dnů po předchozím Eugenu Oněginovi, zjevně až nad očekávání podařilo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3