úterý, 18 květen 2021 09:00

Oslava klavíru. Recitál Garricka Ohlssona

511838149683e8e2eeacbk

„Program koncertu bol po dramaturgickej stránke naozaj skvostný.“

„Prevedenie bolo až extatické, rozhodne však nie lacno, prvoplánovo efektné.“

„Pracoval ‚len‘ s tým, čo predpísal autor a dokázal jeho zámeru veľmi spoľahlivo dostáť.“

Nedeľný večer 16. mája patril v rámci Pražského jara recitálu Garricka Ohlssona, skvelého klaviristu, ktorý pred pár dňami predsedal klavírnej súťaže festivalu. Vo skvele zvolenom programe, zloženom z diel prvej polovice 20. storočia, predviedol Ohlsson fascinujúcim spôsobom možnosti klavíru a ponúkol svojim poslucháčom zážitok na tých najvyšších úrovniach interpretačného umenia.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
503

„Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce.“

„Před našima očima vyvstává obraz na hony vzdálený moderní představě o takzvané romantické interpretaci.“

„Pražské jaro pak do 3. června nabídne dvě desítky dalších koncertů.“

Festival Pražské jaro otevře ve středu večer Smetanovou Mou vlastí Václav Luks s orchestrem Collegium 1704. Chystá provedení na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století, v kontextu vzniku díla i s ohledem na jeho pozoruhodnou interpretační tradici. Provedení historicky poučené, jiné než běžně symfonické.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
FK-a-Zbynk-MllerFoto-Miriama-Fencikov

Státní filharmonie Košice uvede v tomto měsíci dva koncerty pro publikum, a to poprvé po více než pěti měsících. Mezitím orchestr nezahálel a nabídl řadu streamů, o kterých jsme vás informovali. Brány Domu umění se otevřou ve čtvrtek 13. května, aby se návštěvníci mohli od 19 hodin zaposlouchat do hudby George Gershwina a Modesta Musorgského pod vedením šéfdirigenta Zbyňka Müllera. Sólistou večera bude klavírista a skladatel Ladislav Fanzowitz. Druhý májový koncert ve čtvrtek 20. května, opět se Zbyňkem Müllerem, nabídne hudbu Sergeje Prokofjeva a Josefa Suka. Jako sólista se představí houslista Milan Paľa.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

V podání pěti mladých sólistek, které zvítězily v Interpretační soutěži Jeunesses musicales, zazní v dnešním online koncertě díla Johannesa Brahmse, Clauda Debussyho, Gustava Mahlera, Caseyho Cangelosiho, Camilla Saint-Saënse a Sergeje Prokofjeva. Pod vedením dirigenta Chuheie Iwasakiho je doprovodí Janáčkova filharmonie Ostrava, která soutěž pořádá. Koncert bez osobní přítomnosti publika se uskuteční od 18 hodin ve společenském sále Domu kultury města Ostravy, odkud bude přenášen živě online na YouTube a sociálních sítích JFO. Přenos tradičně zajišťují absolventi a studenti oborů multimediálních technik a audiovizuální tvorby na Slezské univerzitě v Opavě.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
401

Zhruba hodinku od našich severních hranic vzdálený zámek Moritzburg bude opět hostit letní řadu koncertů s názvem Moritzburg Festival, a to už po devětadvacáté. Pod uměleckým vedením violoncellisty Jana Voglera se pořadatelé těší na léto plné komorní hudby pod hvězdami. Festival se uskuteční od 7. do 22. srpna a koncerty se budou konat na Severní terase zámku. Vystoupí na pětadvacet mezinárodních sólistů, například kanadský klavírista Louis Lortie, avšak zahrají i umělci domácí – hobojista Albrecht Mayer či houslistka Veronika Eberle. Tu může naše publikum vidět už brzy, a sice se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod taktovkou Alexandera Liebreicha 14. června, kdy společně v české premiéře přednesou nový Houslový koncert japonského skladatele Toshia Hosokawy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
500

Violistka Kristina Fialová společně se svými kolegy zvou do první řady barokního sálu refektáře Emauzského kláštera v dalším živě vysílaném přenosu TV Noe v úterý 20. dubna v 19 hodin. Jedná se o šestnáctý benefiční Koncert pro Nadační fond Impuls na podporu psychoterapie lidí s roztroušenou sklerózou. Spolu s Kristinou Fialovou vystoupí houslista Roman Patočka, violoncellista Petr Nouzovský a klavírista Adam Skoumal. V programu zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha, Clauda Debussyho, Adama Skoumala, Sergeje Prokofjeva, Camille Saint-Saënse a Pēterise Vaskse. Celým večerem, nad kterým přijal záštitu senátor Pavel Fischer, bude provázet moderátorka Barbora Černošková.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
317

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
222

„Stravinského rodný dům se nedochoval. Už před druhou světovou válkou ustoupil stavbě zařízení patřícího k rozvodu elektřiny.“

„Jediné muzeum na světě věnované Stravinskému je v Ustyluhu na ukrajinsko-polské hranici.“

„V novém apartmá na Páté avenue, v domě s výhledem na východní část Central Parku, strávil však Stravinskij doslova už jen pár dní.“

Narozen na ruském pobřeží Finského zálivu a pohřben na benátském ostrově Isola di San Michele, je skladatel Igor Stravinskij postavou zajímavou nejen svým novátorským hudebním odkazem a podobně neortodoxními názory, ale také životními peripetiemi. Trávil etapy života postupně v Petrohradu, Paříži a Kalifornii, ale často se vyskytoval také ve Švýcarsku a v mládí na venkově na polsko-ukrajinské hranici. Zemřel jako osmaosmdesátiletý před padesáti lety, 6. dubna 1971, v apartmá na prestižní adrese 920 Fifth Avenue v New Yorku.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
200

„Titulní postava Katěriny Izmajlovny měla být patrně odstrašujícím příkladem ženské smyslnosti. Šostakovič však naopak jasně vyjadřuje s touto ženou soucit.“

„V době strachu z čistek, ochromujícího napříč celý Sovětský svaz, nemohl být verdikt pro skladatele děsivější.“

„Místo pokání napsal Pátou symfonii. Kdo v ní chtěl slyšet návrat ke klasickým formám a pozitivnímu výrazivu, slyšel dobře. Kdo v ní přesto vytušil i jiné emoce – tíhu doby, odraz bolesti a smutku – cítil také správně.“

Málokterá opera asi pobouřila komunisty tak silně jako Lady Macbeth Mcenského újezdu. Dekadentně expresivní a nekonvenčně naturalistické dílo mladého Dmitrije Šostakoviče, ve kterém jsou explicitně zachyceny násilí a erotika, ale také hrubost, omezenost a lidská ničemnost, bylo v Sovětském svazu na repertoáru od ledna 1934. Téměř souběžně se hrálo v Leningradě i v Moskvě a brzy pak i na Západě. Katastrofa přišla, když jedno z moskevských představení o dva roky později navštívil Stalin.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
102

„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“

„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“

„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“

K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pátek, 22 leden 2021 17:57

Za Pavlem Blatným

1001

„Proslulý byl svými procházkami před JAMU, kdy každého známého poctil sejmutím klobouku, hlubokou úklonou a polohlasným ‚rukulíbám‘.“

„Jeho tvorba je celkově mimořádně rozsáhlá: čítá víc než pět set titulů nejrůznějších žánrů a zaměření.“

„Odchodem Pavla Blatného se uzavřela jedna z výrazných kapitol brněnské hudby.“

Zpráva o tom, že 20. ledna zemřel skladatel Pavel Blatný, nebyla příliš překvapivá – skladatel už dlouho neopouštěl svůj byt a posléze ani svoje lůžko, nicméně pro ty, kteří Pavla Blatného znali, to bylo velmi, velmi smutné. To proto, že představoval téměř vždy kladný pól emocí, vždy byl nabitý energií, vždy důvěřoval budoucnosti.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
středa, 23 prosinec 2020 14:26

V Ostravě se plnila tři přání

043

„Letošní netradiční předvánoční koncert z prázdného sálu Domu kultury města Ostravy se nesl ve znamení povědomých melodií.“

„Chuhei Iwasaki vedl orchestr v jemných tazích, s rozvahou a v umírněné dynamice.“

„Není úplně fér detailně hodnotit sólovou hru bez živého zážitku; nicméně Kowalski hrál velmi dobře, zaujalo hlavně procítěné largo.“

Janáčkova filharmonie Ostrava odvysílala na internetu koncert, jehož program vybrali sami posluchači. Plnila se tři předvánoční přání v podobě Schuberta, Vivaldiho a Prokofjeva a řízení orchestru se ujal Chuhei Iwasaki.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 09 listopad 2020 20:08

Ivan Moravec live ve Smetanově síni

CD-Moravec-koncerty-2

„Chceme si ho pamatovat jako interpreta s perlivou tichou technikou a úžasným úhozem, jemně hrajícího Chopina a Debussyho. Nebyl by to však úplný obrázek jeho umění.“

„Skvělé snímky, skutečné archivní skvosty, které výrazně obohacují dosavadní známou diskografii legendárního klavíristy.“

„Asi největším překvapením je na této nahrávce Prokofjevův Koncert Des dur.“

Není dobré si umělce škatulkovat. Ti velcí ostatně umějí vždy znovu překvapit. Patří k nim také Ivan Moravec, jehož nedožité devadesáté narozeniny si dnes připomínáme. Živé nahrávky tří klavírních koncertů, objevené v rozhlasovém archivu a vydané poprvé na hudebním nosiči, ho ukazují jinak, než jen jako jemného lyrika. Griega, Ravela a zejména Prokofjeva hrál docela razantně. 

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
středa, 04 listopad 2020 17:18

Virtuózní Avdějeva online z Rudolfina

001

„Avdejeva bola snímaná v pozadí s hľadiskovou časťou sály a výsledný vizuálny efekt bol naozaj pôsobivý.“

„Brilantná polonéza potom bola skutočne brilantnou, iskrivou prehliadkou klaviristkinej bravúry.“

„Plnú šírku umenia tejto ruskej virtuózky sme však spoznali, aspoň podľa mňa, až v Prokofievovi.“

Zatiaľ posledná ženská víťazka prestížnej Medzinárodnej klavírnej súťaže Fryderyka Chopina Julianna Avdejeva zahrala v utorok 3. novembra v pražskom Rudolfine. V rámci Klavírneho festivalu Rudolfa Firkušného vystúpila pred online publikum s dielami Fryderyka Chopina a Sergeja Prokofieva.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
013

„Některé naše vize se podaří uskutečnit až po několika letech.“

„Setkání s jmény, jakými byli Rostropovič, Šostakovič, Kogan, Gilels, Chačaturjan a samozřejmě David Oistrach. Tolik pokory, přejícnosti a přátelství už jsem nikde jinde nezažil.“

„Největší dar je mít vedle sebe člověka, se kterým můžete sdílet stejné hodnoty a pohled na svět.“

Václav Hudeček je houslista světového renomé. Umělec, který stál na těch nejvýznamnějších světových pódiích a jako sólista koncertoval s nejslavnějšími filharmonickými orchestry. Přesto svůj čas věnuje podpoře mladých umělců a šíření klasické hudby v malých městečkách. Jeho Akademie v Luhačovicích se stala líhní koncertních mistrů snad u poloviny našich symfonických orchestrů. A jeho Svátky hudby, při nichž spolu s ním vystupují mladí umělci, se staly i v přeplněném pražském koncertním kalendáři svátky skutečnými.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
ivanmoravec2004kubicamartin

Ode dneška za čtrnáct dní, 9. listopadu, si připomeneme 90. výročí narození klavíristy Ivana Moravce, který vedle Rudolfa Firkušného patřil k nejvýznamnějším představitelům českého klavírního umění dvacátého století. Studoval na Pražské konzervatoři, Hudební fakultě AMU a na mistrovských kurzech u Artura Benedettiho Michelangeliho. V Londýně debutoval sólovým recitálem ve Wigmore Hall a Prokofjevovým Prvním klavírním koncertem s Philharmonia Orchestra a dirigentem Gunnarem Staernem v Royal Festival Hall. Na základě úspěchu koncertů byl v roce 1962 pozván k natočení prvních desek pro americkou společnost Connoisseur Society.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
sobota, 17 říjen 2020 09:01

V nedalekém Linci také hrají

000

Po přehledu představení v drážďanské Semperoper  přinášíme informace o projektech, které nabízí Landestheater v rakouském Linci, kde už dnes večer a v pondělí od půl osmé hrají Beethovenova Fidelia. V roli Florestana alternují Marco Jentzsch a Matjaž Stopinšek, Leonoru ztvárňuje Erica Eloff, Rocca zpívají Dominik Nekel nebo Michael Wagner. Představení mělo premiéru 19. září a bude se průběžně dávat i nadále.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Mozartov Koncert venoval Baborák nedávno zosnulému režisérovi Jiřímu Menzlovi.“

„Zreteľná bola nadštandardná komunikácia medzi muzikantami, obzvlášť pri prvých pultoch sláčikovej sekcie, na čele s výraznou koncertnou majsterkou Martinou Bačovou.“

„Vďaka Koncertu Jana Kučeru sme počuli barytónový saxofón v sólovej pozícii, z čoho sa stal celkom pozoruhodný zážitok.“

Sedím pred monitorom s neúprosne prázdnym textovým dokumentom a premýšľam, ako písať o piatkovom koncerte Českej sinfonietty a Radka Baboráka na Dvořákovej Prahe. Každé adjektívum či každý prívlastok, ktorý mi napadne, sa zdá byť totiž oproti tomu, aká vládla v sále nálada, akosi suchý. Dve slovíčka si ale na úvod predsa len skúsim vybrať. Výrazy energia a pestrosť by mohli čitateľa aspoň trochu nasmerovať k tomu, ako si večer 18. septembra predstaviť.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 4