„Naši posluchači jsou 65+ a z jejich zpětné vazby víme, že koncerty na počítači spíše sledovat nebudou.“

„Zatím to ale vypadá, že do prázdného sálu zahrajeme zahajovací koncert festivalu Smetanovské dny.“

„V době, kdy se ruší všechny koncerty, vidíme smysl našich aktivit v nahrávání.“

K rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz jsme vyzvali Lenku Kavalovou, ředitelku Plzeňské filharmonie, festivalu Smetanovské dny v Plzni a koncertů Kruhu přátel hudby v Plzni. Jak říká, výpadky na příjmech ze vstupného, když veškeré zahraniční i tuzemské koncerty jsou zrušené, jsou „sakramentsky znát“ a v rozpočtu chybějí. Jedinou výhodou pandemie podle ní asi je, že se orchestr může víc věnovat nahrávacím projektům, na které se v minulých sezónách nedostávalo času.

V posledních týdnech jsem zahlédl na billboardech po městě i v regionálním tisku fotku orchestru s připsaným „Těšíme se na Vás. Vaše Plzeňská filharmonie“. Je možné se doopravdy těšit na setkání s publikem, když návrat posluchačů do koncertních síní se kvůli nařízením Vlády neustále odkládá?

My už se skutečně všichni těšíme, až se budeme moci vrátit do koncertních sálů zpět a znovu hrát naživo. Pravdou je, že po první pandemické vlně jsme přistupovali k podzimnímu zahajovacímu koncertu s obavou. Nedokázali jsme odhadnout, jaká bude návštěvnost. A byla překvapivá. Posluchači nám dali najevo neskutečnou přízeň. Moc děkujeme! Ale zpět k tématu. Situace, ve které se všichni nacházíme, neprospívá nikomu. Hudebníci chtějí hrát a lidé chtějí navštěvovat koncerty, divadla, výstavy, knihovny… kultura chybí všem. Jenže predikovat vývoj situace nelze, takže nezbývá nic jiného, než počkat a na osobní setkání s publikem se těšit. To je realita.

Doslechl jsem se, že současnou náplní práce Plzeňské filharmonie jsou nahrávky, což mimochodem byla v minulosti, ještě když se těleso jmenovalo „Plzeňský rozhlasový orchestr“, jeho stálá, důležitá aktivita. Jak tuto práci vnímají členové orchestru a na jaké zvukové záznamy se můžeme těšit?

Plzeňská filharmonie od roku 1946 – do roku 1993 jako Plzeňský rozhlasový orchestr – pro Český rozhlas nahrává kontinuálně. Natáčení studiových snímků je pro nás běžnou pracovní náplní – a nyní takřka jedinou. V současné době se věnujeme jak novým rozhlasovým snímkům, tak nahrávkám pro zahraniční labely. A některé naše nahrávky byly ohodnoceny vysoko. Dostali jsme ceny například v Německu, ve Francii, ale také v Čechách. Velmi si vážíme Classic Prague Awards 2017 v kategorii Nahrávka roku, kterou jsme získali spolu s vynikajícím violoncellistou Petrem Nouzovským za souborné provedení díla Bohuslava Martinů pro violoncello a orchestr; dirigoval Tomáš Brauner.

V nynější pandemické době jsme pro Český rozhlas natočili několik snímků z děl současných českých skladatelů (Tomáš Ille, Slavomír Hořínka, Soňa Vetchá, Tomáš Reindl, Daniel Chudovský) a pro zahraniční vydavatele nyní připravujeme tři kompaktní disky. První CD je celé věnováno Ermannu Wolf-Ferrarimu, italskému skladateli žijícímu na přelomu 19. a 20. století, který k příliš interpretovaným autorům nepatří. Pro německé vydavatelství ARS Produktion jsme s německým houslistou Albanem Beikircherem natočili jeho houslový koncert. Na společném kompaktním disku dále vyjde Divertimento, op. 20 a orchestrální suita z opery Šperky Madony. Je to debutová deska dirigenta Chuheie Iwasakiho.

Druhý kompaktní disk patří českému hudebnímu skladateli Tomáši Illemu, s nímž Plzeňská filharmonie spolupracuje již více než deset let; patří k výrazným současným českým skladatelským osobnostem. Získává zakázky od Pittsburgh Symphony Orchestra, od Vídeňských filharmoniků, spolupracuje s rakouským dirigentem Manfredem Honeckem, byl nominovaný na cenu Grammy… Na tomto disku je Plzeňské Capriccio, kompozice věnovaná Plzeňské filharmonii k jejím stu letům, dále Pražské čtvrti s vynikajícím trubkovým sólem Marka Zvolánka, Fantazie z operety Netopýr pro housle a orchestr, v níž se představí náš koncertní mistr Michal Sedláček, a Sedm zastavení na lidském těle.

Dirigentem je Chuhei Iwasaki, s nímž v únoru začínáme natáčet třetí CD. Je to jakási česko-japonská inspirace, řekněme česká hudba a japonský neofolklorismus. Japonský skladatel Akira Ifukube zkomponoval v roce 1934 klavírní kompozici Japonská suita a v roce 1998 ji přepracoval pro smyčce. Tato verze bude zaznamenána vůbec poprvé, bude to světová premiéra. Českou hudbu tohoto projektu zastoupí Leoš Janáček – jeho Suita, Moravské a Lašské tance. V plánu máme další nahrávací projekty, o těch ale můžeme hovořit příště. Plzeňští filharmonici vnímají tuto práci velmi pozitivně a s nadšením. I když nahrávání pro nás novou činností není, teď – v době, kdy se ruší všechny koncerty – v ní vidíme smysl našich aktivit a jsme rádi, že se těmto projektům můžeme plně věnovat. V běžné sezóně na ně totiž tolik času nezbývá, hodně se i z ekonomických důvodů věnujeme zájezdové činnosti.

Plánujete? Jak? Lze v této podivné době vůbec plánovat? Počítáte stále se dvěma liniemi práce orchestru – nahrávací i koncertní?

Na koncertní činnost si asi ještě počkáme. Nepříjemné je, že nikdo neví, jak dlouho tento stav bude trvat. Nelze tedy odvolat všechny akce naráz, ale musíme je rušit postupně. A s novým nařízením vlády vždy posuzovat – zvažovat, za jakých podmínek a zda vůbec budeme moci začít hrát v sále. Skutečně máme v záloze naplánované nahrávací projekty, na které se v minulých sezónách nedostávalo času. Prostě měníme program dle momentální situace.

Plánujete třeba i online přenosy vystoupení před prázdným sálem jako jiné orchestry u nás nebo v zahraničí? Na co se můžeme v nejbližší době těšit?

Ono je to těžké, zejména v regionu. Asi je potřeba se podívat i na možnou sledovanost těchto online přenosů. Naši posluchači jsou 65+ a z jejich zpětné vazby víme, že koncerty na počítači spíše sledovat nebudou. Zatím to ale vypadá, že do prázdného sálu zahrajeme zahajovací koncert festivalu Smetanovské dny. Koncert bude 4. března od 19 hodin vysílat televize ZAK, která má pokrytí v Plzeňském a Karlovarském kraji a je možné ji sledovat také na internetu. Pod taktovkou Chuheie Iwasakiho uvedeme po několika letech Smetanovu Mou vlast. Co ale chystáme, je postupné zveřejňování live nahrávek z našich koncertů na kanálu YouTube. Všechny totiž natáčíme do archivu. V současné době probíhá jejich výběr a poslech. Také jednáme s Českým rozhlasem o dočasném zřízení „vysílacího okénka“ na stanici Český rozhlas Plzeň, kde by se mohly vysílat studiové snímky Plzeňské filharmonie, kterých je v archivu Českého rozhlasu za ta léta nesčetně. Uvidíme.

Zrušení zahraničních zájezdů tělesa a výpadek příjmů z prodeje vstupenek i abonentek znamená velký zásah do ekonomického chodu orchestru. Dostala Plzeňská filharmonie od svého zakladatele Města Plzeň, Plzeňského kraje nebo od Ministerstva kultury nějakou podporu?

Plzeňská filharmonie, stejně jako filharmonie ostatní, dostala ze společného programu pro orchestry a divadla v roce 2020 navýšenou dotaci od Ministerstva kultury ČR, výše letošní ministerské dotace zatím známa není. Významné navýšení finanční podpory jsme v roce 2020 získali i z rozpočtu Plzeňského kraje, ta nám i pro letošní rok byla zachována. Děkujeme! No a s naším zakladatelem jednání stále probíhají, neboť o výši dotace Město Plzeň rozhodovalo v době, kdy ještě nebylo jasné navýšení rozpočtového určení daní územně samosprávních celků. Pevně věřím, že se na nějakém přijatelném řešení dohodneme. Je však zapotřebí poděkovat za veškerou podporu, kterou jsme v loňském roce měli a díky níž jsme filharmonii udrželi v chodu. Takové výpadky na příjmech ze vstupného, když veškeré zahraniční i tuzemské koncerty jsou zrušené, jsou velecitelnou ztrátou z vlastní činnosti. Jsou sakramentsky znát a v rozpočtu chybějí. Vždyť naše soběstačnost (vykazovali jsme téměř osmatřicet procent) je nyní naprosto nedosažitelná! Tak se snažíme dělat různá ekonomická opatření a hledat jiné možnosti. Na tomto místě bych chtěla moc poděkovat našim posluchačům, kteří se vzdali vstupného ve prospěch filharmonie. Určitě na ně budeme myslet i v budoucnu.

Plzeňská filharmonie je již několik let pořadatelem významného hudebního festivalu Smetanovské dny, který se letos bude konat mezi 4. a 25. březnem. Věříte, že se letos festival uskuteční?

To je těžká odpověď. S napětím sledujeme vývoj situace. Ke konání symfonických koncertů jsem skeptická. Jestli jsem ale něco nečekala, tak to, že budou zasažené dva festivalové roky… O zahajovacím koncertu festivalu jsem již hovořila. S komorními koncerty zatím, byť s obavou, vyčkáváme. Již loňský 40. ročník byl pandemií přerušen a některé koncerty přeloženy na ten letošní. Plánovali jsme Beethovenovy 250. narozeniny… Je mi líto projektu Souborné provedení smyčcových kvartetů Ludwiga van Beethovena, jehož uměleckým garantem je Michal Kaňka, kdy během šesti večerů měla vystoupit renomovaná smyčcová kvarteta. Uskutečnily se večery dva a čtyři jsme přeložili do ročníku letošního.

Od letošního ledna je Plzeňská filharmonie pořadatelem koncertů plzeňského Kruhu přátel hudby. Několik koncertů ze sezóny už se nemohlo konat. Plánujete pozvání těch umělců, kteří nemohli vystoupit, do další sezóny? Třeba klavíristy Jana Jiraského nebo houslisty Marka Pavelce?

Ano, skutečně, od ledna 2021 je Plzeňská filharmonie čerstvým pořadatelem koncertů Kruhu přátel hudby. Pořadatelství jsme převzali od Konzervatoře Plzeň. Bohužel novou etapu jsme zahájili rušením koncertů, aniž bychom se stihli s jejich předplatiteli řádně seznámit. Nově také zajišťujeme komorní řadu po Plzeňský Prazdroj a tam řešíme totéž. Koncertů, které bychom rádi přeložili (filharmonických, festivalových i komorních), je celá řada. Momentálně nedokážu říci, které to budou. Postupně se snad podaří realizovat alespoň některé. Asi to bude vyžadovat nějakou časovou osu.

Foto: archiv a Fb Plzeňské filharmonie