PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V provedení Janáčkovy filharmonie pod taktovkou dirigenta Spurného nebyl ani náznak papouškování a schematičnosti, naopak, co skladba, to odlišný a osobitý emocionální vesmír.“

„Nejde jen o to, dodržet nějaké normy a hrát s mechanickou přesností, ale naplnit hudbu skutečným životem. A to se orchestru podařilo.“

Janáčkova filharmonie Ostrava nelení ani o velkých prázdninách. Tentokrát zavítala do nedaleké Opavy. Kostel svatého Václava je dějištěm abonentní koncertní řady, která se tradičně těší velké oblibě Opavanů. Nejinak tomu bylo v neděli 10. července, kdy JFO vystoupila po boku mladičké francouzské trumpetistky Lucienne Renaudin Vary v klasicistním programu. Provedení děl Jana Křtitele Vaňhala, Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta řídil dirigent Vojtěch Spurný.

„Není nic snazšího než připravit pro večer tohoto typu směs ukázek ověřených časem; dramaturgie ale 8. 7. 2022 zvolila jiný, neotřelý způsob.“

„Šikovně zvolenou, rozuměj nikoli experimentální, soudobou hudbou lze prorazit i bariéru oficialit a dodat jim lidský rozměr.“

PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Jana Kučery, klavírista Tomáš Kačo a barytonista Jiří Brückler vystoupili v pátek 8. července na Zahajovacím koncertu českého předsednictví v Radě Evropské unie. Koncert se uskutečnil v pražském Rudolfinu za přítomnosti prezidenta, premiéra, politiků a diplomatů a byl živě přenášen Českou televizí. V neotřelé dramaturgii zazněla díla Antonína Dvořáka a protagonistů večera: Jana Kučery a Tomáše Kača.

„Celkový dojem z provedení díla jednoznačně určovala vševládnoucí spontaneita, vřelá dynamika sólových árií či dvojzpěvů hojně střídaných mluveným slovem, pohybově intenzivní dění sólistů i kolektivních scén.“

„Baroko se letos zvlášť nápadně přelilo i do programu některých dalších festivalových dnů.“

Málokterý regionální festival se může chlubit takovou stylovou vyhraněností, čistotou a pestrostí jako Festival komorní hudby Český Krumlov, pořádaný každoročně na prahu léta, v desetidenním rozmezí na přelomu června a července. Zahajuje ho v pozitivním smyslu slova velkolepá a barvitá show – Barokní noc na zámku Český Krumlov. Letos – v rámci už šestatřicátého festivalového ročníku – jako obvykle připadla na pátek a sobotu (24. a 25. 6.), aby zalidnila a rozzářila vlastně celý zámecký exteriér včetně zahrady i některé zvláště cenné zámecké interiéry. Pro tento rok byla vybrána opera La fausse magie Andrého Grétryho, kterou provedly soubory Alla Danza Brno Baroque a Capella Regia pod vedením Roberta Huga.

„Po Čarokraji je Kniha džunglí dalším fantastickým počinem dua Ivanović-Forman.“

„Přestože představení probíhalo celých osmdesát minut bez pauzy, dokázali účinkující udržet pozornost malých i velkých diváků bez sebemenších obtíží.“

V pražském alternativním prostoru Azyl78 se v červnu uskutečnila unikátní série představení z dílny Matěje Formana a Marka Ivanoviće – hudebně-taneční zpracování Kiplingovy slavné Knihy džunglí. Celý projekt byl umístěn do prostředí pro vážnou hudbu velice neobvyklého: na jeviště cirkusového šapitó. A uvnitř čekal stejně neobvyklý zážitek – a to v nejlepším slova smyslu.

„Brilantní zahrání pasáží i vkusné rejstříkování vytvořilo dojem dokonalé interpretace.“

„Celá improvizace vůbec nebyla virtuózní. Spíše měla ukazovat improvizátorovo mistrovství v harmonii, kontrapunktu i tematické práci, tedy čisté umění bez laciných gest a příkras.“

Mezinárodní varhanní festival s příznačným názvem Svatovítské varhanní večery, který se koná už pojedenácté v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, nabízí v průběhu července a začátku srpna celkem pět koncertů. Na ten zahajovací přizvali pořadatelé jednoho z nejlepších francouzských varhaníků, konkrétně člena trojice hráčů působících v katedrále Notre Dame v Paříži u velkých varhan, Philippa Lefebvra. Tuto funkci zastává Mistr už od roku 1985, nicméně ze známých důvodů se tam nyní nehraje. Jeho pražský program, ke kterému se vracíme i druhou ReflexíPlus, sestával z ryze francouzské hudby, obsahoval i jednu jeho vlastní transkripci a vyvrcholil znamenitou improvizací. Pravděpodobně se jednalo o stěžejní událost varhanní Prahy letošního léta.

„Program koncertu byl sestaven výhradně z francouzské varhanní hudby a zakončen brilantní improvizací.“

„Velký večer zralého umění.“

Od začátku července probíhá v pražské katedrále už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. Využívá stávající Mölzerův nástroj, a to v netrpělivém očekávání nových velkých varhan Gerharda Grenzinga, dokončených už delší dobu v jeho katalánské varhanářské dílně a připravených k přesunu do Prahy. Bylo šťastným počinem pořadatelů Metropolitní kapituly u svatého Víta, Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu pozvat na zahajovací večer cyklu pěti koncertů renomovaného francouzského varhaníka, třiasedmdesátiletého Philippa Lefebvra, vítěze Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres 1973, později titulárního varhaníka v tamní katedrále i v Notre Dame v Paříži. 

„Sugestivní atomsféru Jiří Heřman navozoval jednoduchými prostředky, sošnými postoji sólistů a sboru i jejich přeskupováním – a hodně k tomu světly, svícením.“

„Korunou večera byla Soňa Červená. K velké porci textu přidala s obrovskou vnitřní energií přesvědčivý dramatický přednes, gesta, kterými ovládla celý prostor.“

Hudební meditaci o Ludmile, Drahomíře, Boleslavovi a Václavovi zkomponoval Jan Zástěra jako velkolepé oratorium s vlastním textem, se záměrem připomenout počátky národní historie a křesťanské kořeny národního společenství. Dílo nazval Nádech věčnosti a na koncertě korunujícím letošní program festivalu Smetanova Litomyšl provedení v úterý sám řídil. Jedinečnou událost učinila z programu Soňa Červená v mluvené roli kněžny Ludmily a účinek provedení zázračně podpořil vytvořením vizuální poloscénické podoby Jiří Heřman.

„Nebyli by to hráči tohoto souboru, aby nepřipomněli testy a dvoumetrové odstupy, když v hygienických kombinézách různými úklidovými prostředky prováděli kontrolu útrob svých nástrojů…“

„V pořadu zaznělo vše – od gregoriánského chorálu až k agresivnímu jazzu.“

Darmo se neříká, že chceš-li si z něčeho tropit šprýmy, být přitom přesvědčivý, nadchnout a skutečně pobavit, musíš to ovládat na dvě stě procent. Názornou ukázkou takovéto šťastné konstelace vysoké interpretační úrovně a inteligentního humoru je skupina hráčů na žesťové nástroje vystupující pod názvem Mnozil Brass. Proslulý rakouský soubor zahrál první červencovou sobotu ve Společenském domě Casino v Mariánských Lázních.

„Královnou a králem večera byli jednoznačně fenomenálně démonický Pavel Režný s nádhernou a vznešenou Soňou Hanzlíčkovou.“

„Velká škoda, že přísné licenční podmínky nedovolují pořídit záznam z představení – tento počin by si to jednoznačně zasloužil.“

Plzeňský amfiteátr zažil v posledním červnovém víkendu po nucené dvouleté odmlce velkolepou dramaticko-hudební show, a to hned ve dvou večerech po sobě. Po pátečním Macbethovi se v neděli otevřel divákům svět rakouského císařského dvora ve výpravném muzikálu Elisabeth.

„Celý večer se odehrával ve jménu motta ‚A znovu láska…‘. Inu mládí a umění – o čem jiném by to mělo být!“

„Symfonický orchestr sám o sobě amplifikaci nepotřebuje, přesto ji tenhle dostal a doplnil ji mladistvým elánem, nadšením a tryskající energií.“

Letošní, 64. ročník Smetanovy Litomyšle končí. Maratón pětačtyřiceti pořadů realizovalo přes 2700 účinkujících a všichni přinesli nějaký bonus, kterým brali divákům dech. Zdálo by se, že publikum proto nemůže už nic překvapit. A přesto se Velké finále, které se konalo v neděli 3. července, stalo jedním velkým překvapením.

„Mysterium času je fascinující, velkolepě prostá, magicky poutavá, koncentrovaná partitura s potenciálem světového díla.“

„Aniž by zamlčoval souvislosti a emoce, které provázely vznik díla, může si Hrůša dovolit víc se věnovat ´jen´ hudební podstatě.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou zahrála v sobotu na open air koncertě Mysterium času Miloslava Kabeláče a Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Počáteční obavy, že možná půjde o programovou sestavu pro Smetanovu Litomyšl přece jen už dost náročnou, se nakonec nenaplnily. Byl to večer nejen hudebně nádherný, ale také velmi dobře navštívený a skvěle přijatý. Snadno překryl vzpomínku na Koncert pro Evropu na zámeckém nádvoří o den dřív, kdy silný déšť i přes výsuvné zastřešení znemožnil filharmonikům dohrání Dvořákova Violoncellového koncertu do konce.

„Rozlehlá budova světecké jízdárny se opravuje, koncerty se odehrávají v komorním obsazení na pouhé polovině celého prostoru.“

„Saxofonové kvarteto vyniká kompaktním a lahodným zvukem. Posluchači si ho mohli užívat i v populárních hitech.“

V pořadí již dvacátý ročník letního hudebního festivalu Dveře jízdárny dokořán ve Světcích u Tachova pokračoval v neděli 26. června odpoledne vystoupením Českého saxofonového kvarteta, Davida Ebena a vokálního kvinteta KrisKros a cappella. Rozlehlá budova světecké jízdárny (po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni druhé největší ve střední Evropě) se letos znovu opravuje, koncerty se vzhledem k absenci velkého pódia tudíž odehrávají v komorním obsazení na pouhé polovině celého prostoru.

„Svůj part přednesl s absolutní jistotou a potvrdil, že je za velkolepého virtuosa označován právem.“

„Lze ocenit zejména dramatický cit druhé věty Haydnovy symfonie.“

„Ostatně i samotný název skladby napovídá, že stěžejním motivem díla Sylvie Bodorové je hudební barevnost.“

V rámci 21. ročníku hudebního festivalu Mahler Jihlava Hudba tisíců zazněl 17. června v Gotické síni jihlavské radnice koncert nabízející dramaturgicky pestrý program. Těžil jak z klasického, tak ze současného repertoáru komorní instrumentální hudby. Hlavním sólistou večera byl maďarský trumpetista Gábor Boldoczki, který vystoupil za doprovodu tělesa Wranitzky Kapelle.

„Erwin Schrott se jednoznačně stal nekorunovaným králem letošního ročníku.“

„Sóla Carmen, Dona Josého a Toreadora byla v tempu, komplikovanosti kroků, choreografii a výrazu na hranici možného.“

Operu a hispánské rytmy kombinovaly na letošní Smetanově Litomyšli hned dva programy. Uruguayský barytonista Erwin Schrott tak, že v první polovině recitálu zpíval operní árie a v druhé tango a populárnější latino. Soubor Antonio Andrade Flamenco Company tak, že vyprávěl svými typickými prostředky Bizetovu Carmen. Jednotícím prvkem obou programů byl nejen dotek se španělskou jazykovou a kulturní oblastí, ale také aktuální litomyšlské počasí: teplé, horké. Jako v Jižní Americe. Jako na jihu Evropy.

„Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách.“

„Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“

Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Součástí Nonovy opery je živá elektronika, sbor, sólisté a orchestr. Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále.

„Čo však mali opery, aspoň rámcovo, spoločné, bol záujem o psychické procesy človeka – či už priamo o percepciu poslucháča, o jeho pozornosť, alebo o fenomén ľudskej pamäte.“

„Emócie sopranistky Markéty Schaffartzik a barytonistu Vojtěcha Šemberu sa pritom ‚za rampu‘ dostávajú ako veľmi autentické a silné.“

Čisto štatisticky jednoznačne najpestrejší večer ponúkol festival Dni nové opery (NODO) 28. júna v ostravskom Divadle Antonína Dvořáka. Na programe boli tento večer tri krátke, komorné, jednoaktové opery: od Lucie Páchovej, Judith Berkson a Jamesa Laytona. Všetky z nich odzneli v premiére.

„Soukromý i tvůrčí život Němcové je obsažen zejména v jejích dopisech, které se pro Olgu Sommerovou staly východiskem pro libreto.“

„Silnou, krásnou a emotivní Boženou byla mezzosopranistka Jana Piorecká, která jí dala nejen plný a nosný hlas, ale i lidskost a niternou opravdovost.“

Ke 160. výročí úmrtí Boženy Němcové byla na Smetanovu Litomyšl zařazena komorní opera Lenky Noty Jsem kněžna bláznů. Představení se konalo 28. června ve Smetanově domě. Soubor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla Plzeň řídil Jan Bubák.

„Debussyho skladba znamenala mezník v hudební historii, je to skladba, která vytváří nový harmonický jazyk.“

„Všechny skladby večera měly jedno společné – zvukomalebnost.“

Poslední abonentní koncert letošní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazněl v úterý 28. června. Pod taktovkou Pavla Šnajdra orchestr zahrál Preludium k Faunovu odpoledni a První rapsodii pro klarinet a orchestr Clauda Debussyho, Tři věty o přijetí pro klarinet a orchestr Ondřeje Štochla a Ravelovu Španělskou rapsodii. Sólový part klarinetu přednesl Karel Dohnal.

„Vrcholem festivalu byl bezesporu písňový koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené, ve kterém vystoupila společně s manželem Sirem Simonem Rattlem, který se ujal partu klavíru.“

„Byl to kouzelný večer plný poezie a niterného výrazu, který pomáhali velkou měrou nastolit spoluúčinkující špičkoví instrumentalisté.“

Písňový recitál Magdaleny Kožené uzavřel v pondělí 27. června festival Concentus Moraviae. Zlínské Kongresové centrum spolu s ní přivítalo mezinárodní seskupení hudebníků v čele se Sirem Simonem Rattlem a dramaturgem letošního ročníku Kasparem Zehnderem.

„Svým způsobem bylo každé dílo osvěžující, neboť přineslo naprosto svébytná řešení, která nelze považovat za povrchní, eklektická či konzumní.“

„Ačkoli značná část dosavadní tvorby Laytona podléhala statickým útvarům, Saudade má naprosto odlišné atributy.“

Dva dny a čtyři opery. Dny nové opery v Ostravě jsou v plném proudu a jejich dramaturgie je podle očekávání plná zážitků a pozoruhodných realizací. Navštívili jsme představení, která se konala ve dnech 27. a 28. června. Během dvou dnů zazněly opery Many Many Women Petra Kotíka, Částečné vzpomínky Judith Berkson, Přiblížit se Lucie Páchové a Saudade Jamese Laytona. Kotíkova velkoplošná opera se odehrála v Divadle Jiřího Myrona 27. června. Tři jednoaktové opery zmíněných autorů byly inscenovány v Divadle Antonína Dvořáka o den později.

„Při příchodu do prostor Anežského kláštera je příjemné sledovat, s jakou prestiží je pořádán koncert v posledních červnových dnech.“

„Přes dobrý dojem z předkoncertní atmosféry je bohužel nutno konstatovat, že v průběhu koncertu už byla docela odlišná.“

Na závěr pražské koncertní sezony představil festival České doteky hudby program složený ze dvou pilotních děl komorní literatury v kombinaci se dvěma méně hranými skladbami. Během tohoto koncertu, který proběhl v pondělí 27. června v Anežském klášteře, se vystřídala různá nástrojová uskupení.

„Účinkovat přijela Severočeská filharmonie Teplice, o které se návštěvníci od moderátora dověděli, že je to nejstarší filharmonie v republice, neboť byla založena už v roce 1838!“

„Druhým letos jubilujícím slezským skladatelem, který se narodil v Porubě, byl Ilja Hurník. Zanechal po sobě nejen dílo hudební, ale byl i poutavým a vtipným spisovatelem.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se od 29. května dostal až k finále, které vyvrcholilo koncertem v oboře na Hukvaldech v neděli 26. června. Amfiteátr byl sice pod palbou žhnoucího slunce, přesto se návštěvníci nevzdali a přišli si poslechnout lákavý program. Dramaturgie brala ohled na skutečnost, že posluchači nejsou jen vyznavači klasické vážné hudby, ale že jsou to věrní návštěvníci festivalu, kteří si neváhali na Hukvaldy udělat výlet, a tedy očekávají od koncertu duševní osvěžení a kvalitní interpretaci.

„Skladba exponuje sólový saxofon, jehož zvuk na Vítězslava Nováka (i když tehdy ještě žil) dává docela dobře zapomenout.“

„Dennise Russella Daviese, příznivce a častého interpreta současné moderní tvorby, není radno ani v případě ruského romantismu podceňovat.“

Ryze symfonický koncert připravila pro Smetanovu Litomyšl Filharmonie Brno. Vokální umění zůstalo pro nedělení večer stranou, a přesto se zpívalo. Jan Mráček totiž nádherně vyklenul melodickou krásu Korngoldova Houslového koncertu a šéfdirigent Dennis Russell Davies neméně pěkně rozezpíval Čajkovského Pátou symfonii.

„V areálu je vybudován amfiteátr, který není zastřešený a obecenstvo sedí na dřevěných lavicích pod žhavým sluncem nebo náhlým deštěm.“

„Orchestr měl podle programu dirigovat Martin Doubravský, který inscenaci nastudoval, ale pro náhlé onemocnění za něho pohotově zaskočil Ondrej Olos.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se ke konci svého trvání přestěhoval na Hukvaldy, kde se Leoš Janáček narodil. Nádherné prostředí hukvaldské obory hostilo v sobotu 25. června představení Příhody lišky Bystroušky v podání operního souboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci.

„V žádném případě nešlo o rutinní výjezd ‚na venkov‘, ale toto špičkové těleso podalo strhující, energický a doslova radostný výkon.“

„Je třeba vzdát hold zakladateli, dramaturgovi a řediteli festivalu Vítu Havlíčkovi, který dokázal vybudovat tento pozoruhodný festival s jeho vysokou úrovní.“

Publikum festivalu Hudební léto Kuks bere už jako samozřejmost, že ač se jedná o regionální festival, vystupují na něm naši i zahraniční vynikající interpreti a festival má tak už tradičně tu nejvyšší úroveň. Nejinak je tomu i v letošním ročníku, jehož zahájení se uskutečnilo v sobotu 25. června v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem. Přestože se všechny ostatní koncerty odehrají v Kuksu v kostele Nejsvětější Trojice, pro úvodní koncert festivalu bylo zvoleno vzhledem k jeho protagonistovi, orchestru PKF – Prague Philharmonia, prostorově i akusticky vhodnější řešení. Dramaturgie koncertu vybrala tentokrát výhradně díla předních představitelů období klasicismu, navíc vesměs s pozitivním emočním nábojem, což ještě podtrhlo fakt, že se festival konečně může konat bez zdravotních omezení.

„Spolu se Skácelovými verši a neokázalými, ale přesto hlubokými a dojemnými texty Vojtěcha Stříteského zněla slova 13. kapitoly 1. epištoly Korintským.“

„Souznění až neuvěřitelné…“

Do druhé poloviny vstoupil minulý týden národní festival Smetanova Litomyšl, letos konečně zase v podobě, v jaké jsme na něj byli zvyklí, píše pravidelný návštěvník koncertů Jaromír Kašpar. Dva předchozí ročníky poznamenané pandemií byly zvláštní. A nemyslím to nikterak zle, sám jsem je nejednou označil za nezapomenutelné. Vždyť přinesly neopakovatelnou atmosféru, hudební kouzlo zajímavých prostor i prostranství a samozřejmě i skvělé umělecké zážitky. Přesto je asi většina lidí bude vnímat jako jakési intermezzo – krásnou sice, ale pořád přece jen mezihru – vyplňující ten časoprostor mezi „tenkrát“ a „teď“. A tak už jen procházka po Smetanově náměstí přináší letos pocit radostného rozechvění, očekávání a nadšení, které lze zase číst z nezakrytých tváří…

„Na programu koncertu tedy nebylo jen loučení, ale také oslava hned dvou kulatin: čtyřicátin Jakuba Kleckera a devadesátin zakladatele sboru Ivana Sedláčka.“

„Za nejhlubší okamžiky sobotního podvečera osobně považuji Západ slunce Bedřicha Smetany, závěr Hrušovského Zaříkání a Bogorodice děvo Sergeje Rachmaninova.“

Jeden z posledních červnových večerů patřil v brněnském Besedním domě sborovému umění. Sobota 25. června se stala novým termínem pro odkládaný koncert, kterým se Jakub Klecker loučil s Kantilénou, sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Stál v jejím čele jako sbormistr bezmála patnáct let. Do řad Kantilény se proto vrátili mnozí její bývalí členové a za doprovodu Jiřího Hrubého u klavíru a Jakuba Janšty u varhan nabídli bohatý program.

„Richard Novák ještě stále se znělým hlasovým fondem, úctyhodně nyní na pódiu vzpomínající na impozantní jevištní ztvárnění postavy.“

„Smetanova Litomyšl bez celých oper není kompletní.“

Soubor Janáčkovy opery z Brna hostoval na festivalu Smetanova Litomyšl, který letos zůstal bez velkých operních představení, s koncertním programem Gala Verdi. Nebyl to večer hvězd, ale pocta dramatickému umění jednoho z nejoblíbenějších operních autorů. S přidaným překvapením – ve scéně z opery Síla osudu s basistou Richardem Novákem. S legendou. Pěvcem, který loni oslavil devadesátiny.

„V této tradici pokračuje už sedmadvacet let také festival Concentus Moraviae a pravidelně se tu v zámecké knihovně pořádají koncerty, které se těší velké popularitě.“

„Po celý večer překvapovala souhra hudebníků, kteří v tomto uskupení v Náměšti vystoupili poprvé a měli tedy poměrně malou příležitost se sehrát.“

Dalším městem, které hostilo festival Concentus Moraviae, byla Náměšť nad Oslavou. V pátek 24. června zde vystoupil soubor složený speciálně pro tuto příležitost v čele s dramaturgem letošního ročníku festivalu, Kasparem Zehnderem. Publiku nabídli skladby Mozarta, Debussyho a Ravela.

„Básnické obrazy a osobní úvahy nesené klidnou hudbou, jednoduše znějící, intenzivně jadrné a snadno přístupné vyprávění.“

„Výsledek byl zajímavý, krásný a bez váhání lze říci, že i skvělý.“

Sbor Martinů Voices má v repertoáru novou skladbu. Bohuslav Martinů páté vokální dílo na text Miloslava Bureše už nestihl napsat a námět čekal šest desetiletí. Zhudebnil ho až Jiří Gemrot, kterému libreto komorní kantáty sestavil a dotvořil Vojtěch Stříteský. Krásnou kultivovanou skladbu Pochovávání světla je tak možné vnímat jako volné pokračování Otvírání studánek a tří dalších poetických opusů tematicky spjatých s Vysočinou. V premiéře zaznělo v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl.