PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

„Paradoxem osudu této fiktivní literární postavy je v příběhu propojeném s reálným základem skutečnost, že revolucionáři byli silně antiklerikální.“

„Pryč jsou meziválečné bezbožné schválnosti Pařížské šestky. Autor dospěl.“

Liberecký operní soubor pokračuje v dlouhodobém trendu, který se mu vyplácí – v uvádění méně frekventovaných titulů. Nejnovější inscenací Divadla F. X. Šaldy se stalo mimořádně sdělné a působivé dílo z poloviny dvacátého století. Francis Poulenc v opeře Dialogy karmelitek skvělým způsobem našel rovnováhu mezi velkým tragickým příběhem s myšlenkově bohatým textem a hudbou s klasickým řádem a zároveň velkou emotivností. Páteční premiéru, za kterou stáli dirigent Ondrej Olos a režisérka Linda Hejlová Keprtová, přijalo publikum velmi vstřícně.

„Oliemans zaujal svou decentností a přitom srozumitelností, vynikající deklamací německého textu písní, velmi barevným hlasem a celkově přirozeným projevem.“

„Výsledek vzájemné spolupráce, která vznikla pouze na generální zkoušce, byl naprosto přesvědčivý.“

„Precizní nastudování Iwasakiho bavilo jak hráče orchestru, tak posluchače zcela zaplněného Velkého sálu Měšťanské besedy.“

„Kdo chce pochopit hudbu, nepotřebuje ani tak sluch, jako srdce.“ „Interpretovat hudbu není složité, chce to jen stisknout správnou klávesu ve správný čas.“ Tyto citáty zazněly z úst náměstkyně pro kulturu primátora města Plzně Elišky Bartákové a ředitelky filharmonie Lenky Kavalové v úvodu zahajovacího koncertu nové sezóny Plzeňské filharmonie. Orchestr otevřel sezónu pod taktovkou svého šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho.

„S trochou ironie bych řekla, že Croisého hra byla monotónní, respektive monotónně famózní! Svými emocemi dokázal strhnout posluchače od samotného začátku.“

„Vstupní sólo flétnistky Elišky Honkové na sebe upoutalo pozornost muzikálním projevem včetně nápadité artikulace a příjemným nástrojovým koloritem.“

„Tento koncertní večer a vstup do celé sezony vůbec se Moravské filharmonii znamenitě vydařil, a možná dokonce předčil některá očekávání.“

Zázračné zrození víry a magické přírody – tak znělo téma zahajovacího koncertu sedmasedmdesáté sezony Moravské filharmonie v Olomouci, který se uskutečnil ve čtvrtek 22. září. Pod vedením švýcarského dirigenta Christiana Knüsela se však tento podtitul opravdu zhmotnil v podobě hudby inspirované přírodou a všemi jejími emocemi, které v nás dokáže svou magičností vyvolat. A tak nemohla dramaturgie zařadit na koncertní program nikoho jiného než Clauda Debussyho, Ludwiga van Beethovena či poněkud méně známého, byť hudebně neméně cenného, švýcarského skladatele Ernesta Blocha. Hrdinou večera, i pro přítomné posluchače, se stal celosvětově vyhledávaný violoncellista Christoph Croisé.

„FOK a jeho šéfdirigent Tomáš Brauner interpretovali Dřízalovo dílo Praga Arcana koncentrovaně a svěže.“

„Smyčcové nástroje vnesly do interpretace pěkné barvy a výraznou artikulací frázování povznesly úroveň provedení.“

„Interpretaci Beethovenovy Deváté symfonie povýšil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v čele s ředitelem Danielem Sobotkou a šéfdirigentem Tomášem Braunerem otevřel svou osmaosmdesátou sezónu. Ve Smetanově síni Obecního domu 21. a 22. září 2022 zahrál světovou premiéru skladby Praga Arcana Jana Ryanta Dřízala věnované hlavnímu městu a proslulou Devátou symfonii s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, která zazněla u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

„Už dlouho svatojakubské varhany nezněly tak zajímavě a barevně jako v tomto Scherzu.“

„Na závěr koncertu zazněla netrpělivě očekávaná improvizace. Tématem byla barokní verze Chorálu Svatý Václave.“

„Celý koncert měl vynikající atmosféru a pozorné a vnímavé posluchače, kteří Cassanovu výkonu bouřlivě aplaudovali.“

Na závěrečném koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba vystoupil francouzský varhaník David Cassan, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží. V Praze nehrál poprvé a jeho závratné technické dispozice a velké umění rejstříkování přivedly na koncert četné obecenstvo.

„Filharmonie z Vratislavi přijela v plném obsazení a hráči zabrali celý prostor před oltářem. Zmnožení žesťů a perkusí avizovalo monumentální provedení.“

„Symfonie byla inspirována archeologickými nálezy v Súdánu, kde byla nalezena raně křesťanská svatyně, s texty ve staré řečtině, na kterou skladatel Łukaszewski napsal hudbu.“

„Text mohli posluchači sledovat v programu v češtině, ale bez synchronizace se zpívaným textem bylo velmi obtížné se ve skladbě orientovat.“

V kostele Panny Marie Královny v Mariánských Horách uvedla ve středu 21. září Vratislavská filharmonie spolu se Sborem Národního hudebního fóra v Polsku a se sólistou Jarosławem Brękem českou premiéru Symfonie č. 8 „Banganarti hymns“ Pawła Łukaszewského. Soudobé zpracování starých núbijských raně křesťanských textů, které byly objeveny v Súdánu, provedla filharmonie a sbor za řízení dirigenta Norberta Twórczyńského. Skladba vychází z fragmentů starých byzantských melodií prvotní církve a sólový bas Jarosława Bręka tu vystupuje v roli kantora. Vznikla tak pozoruhodná a působivá skladba s mnoha disonantními postupy, které vytvářely mnohovrstevnatý, barevný a emočně účinný monumentální celek.

„Soubor La Quinta Pars má obsazení mezinárodní, Ondřej Hanuš je zde jediným Čechem, a proto na něho padla úloha průvodce programem.“

„Velká část úkolu spočívá na hráčích, kteří vytvářejí skladbu formou improvizace. Od toho se odvíjí název souboru, ‚la quinta pars‘ znamená ozdobování notové sazby.“

„Zobcové flétny přitahovaly pozornost publika nejvíc, zejména největší, basová flétna, robustní, s mírně zastřeným sametovým zvukem.“

Renesanční soubor pěti mladých hudebníků s mezinárodním obsazením hrál v úterý 20. září v Evangelickém kostele v Orlové na historické renesanční hudební nástroje. Zobcové flétny všech ladění, violy da gamba, housle a loutna vytvářely různá uskupení a hrály hudbu, která kdysi sloužila lidem pro pobavení a pro domácí muzicírování. Na zobcové flétny hrál jediný Čech v souboru Ondřej Hanuš, který měl i poutavé průvodní slovo. Koncert měl velký ohlas a i po koncertě se těšily nástroje zájmu publika.

„Koncertní mistr Jakub Černohorský dal do hry sladké chvějivé piano a niterný přednes, který bral za srdce, a orchestr filharmonie mu vytvářel něžnou oporu.“

„Efektní zarzuela Ruperta Chapího s pasážemi lehkých trylků, při kterých se diva procházela po kostele mezi lavicemi, a s výškou jako z polnice na závěr, která přiváděla publikum do extáze.“

„Garanča byla skutečnou hvězdou večera, který byl špičkovým koncertem festivalu. Na takový zážitek se nezapomíná po celý život.“

Vrcholnou akcí Svatováclavského hudebního festivalu bylo vystoupení světové mezzosopranistky Elīny Garanči a dirigenta Karla Marka Chichona, který řídil Janáčkovu filharmonii Ostrava. Operní gala se konalo v pondělí 19. září a bylo doplněno orchestrálními skladbami. Sólistka přednesla árie ze světových oper, ve kterých prokázala skutečné pěvecké mistrovství. Koncert v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě byl zcela vyprodaný a publikum odměnilo umělce nadšenými ovacemi.

„Léta budování repertoáru a dobrého jména souboru vynesla Sedláčkovu kvartetu velmi slušné renomé.“

„Ve shodě se svým zaměřením na hudbu nedávné a přítomné současnosti zahájilo Sedláčkovo kvarteto svůj program Smyčcovým kvartetem č. 6 Rafaela Kubelíka.“

„Sedláčkovo kvarteto předvedlo plnokrevné hraní s přesvědčivým nasazením a filigránsky vyvedenou partiturou.“

Zahájení nedělního koncertu festivalu Dvořákova Praha v klášteře svaté Anežky v Praze na Starém Městě – psalo se 18. září – doprovázela průtrž mračen. Pěší návštěvníci dostali tedy nejprve sprchu, ale poté rozhodně velmi dobrý zážitek. Sedláčkovo kvarteto zvolilo skladby Rafaela Kubelíka a Martina Wiesnera, jehož Jubilace zazněla ve světové premiéře, a do kolekce souhrnného provedení Dvořákových kvartetů přispělo jeho Smyčcovým kvartetem a moll, op. 12.

„Händelovi se podařilo vytvořit bohatou barevnou instrumentální plochu, prokládanou a doplněnou sborovými částmi, které hýří dramatičností.“

„Tenkrát bylo publikum zvyklé na pěvecké hvězdy, naopak zde Händel dal hlavní dramatickou úlohu sboru, zatímco kratší sólové vstupy zpívají členové sboru.“

„Výsledkem byl koncert, který byl výjimečný jak svým dramaturgickým obsahem, tak i provedením a patří neoddiskutovatelně k vrcholům Svatováclavského hudebního festivalu.“

V neděli 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě znělo oratorium Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě, HWV 54. Interpretace se zhostily soubory renomované, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a dirigent Václav Luks. Spolu s nimi zpívali sólisté Tereza Zimková – první soprán, Helena Hozová – druhý soprán, Henriette Gödde – alt, Juan Sancho Martinez de Carvajal – tenor, Tomáš Šelc – první bas a Tadeáš Hoza – druhý bas. Provedení bylo výsostně profesionální a kvalitní a obecenstvo ho dokázalo odměnit nadšenými ovacemi ve stoje.

„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“

„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“

„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“

Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.

„Hudba je médium. Skýtá neuvěřitelnou schopnost sdělnosti. Je směnou informací mezi jejím tvůrcem a příjemcem.“

„Evidentní symbióza všech členů uskupení včetně dirigenta dala vzniknout výjimečnému hudebnímu počinu.“

„Symfonií proudil nekonečný tok energie smyčců, jejichž srdce bilo do poslední noty, aby puklo při vítězném pochodu spolu s ostatními.“

Brněnští filharmonikové pod taktovkou světového dirigenta Dennise Russella Daviese triumfálně uvedli v neděli 18. září Šostakovičovu symfonii věnovanou Leningradu a Martinů Památník Lidicím a vyslovili se tak jednoznačně proti všem probíhajícím válečným konfliktům. Mistrovská interpretace se stala výsledkem důsledné souhry jednotlivých nástrojových sekcí, osobní přítomnosti každého z hráčů tělesa, které následovalo pokoru svého dirigenta. Janáčkovo divadlo rozeznělo jako přídavek mimo jiné nekončící rezonující tleskání návštěvníků, které jedinečný zážitek doslova zvedl ze židlí.

„Na pódium nastoupilo asi čtyřicet chlapců, všichni v dlouhých žlutých kaftanech, které na nich vlály, a chlapci působili jako z jiného světa.“

„Dirigent Marek Štilec se zabývá objevováním a nahráváním této zapomenuté hudby autorů 18. století, a i proto přinesl s Wranitzky Kapelle Hofmannovo Requiem c moll.“

„Boni pueri je nutné obdivovat zejména pro maximální soustředění a pečlivost nastudování. Jednu výhradu však je potřeba zmínit, hlasům chybí jiskra, která dělá chlapecký sbor zajímavým.“

V Šternberku se konal další koncert Klášterních hudebních slavností. V chrámu Zvěstování Panny Marie zazněly skladby hudebníků z 18. století s vazbami na Čechy: od Jana Zacha Sinfonia in A, od Jana Václava Stamice Sinfonia 4 D dur a od Leopolda Hofmanna Requiem c moll, vše v provedení souboru Wranitzky Kapelle pod vedením dirigenta Marka Štilce a chlapeckého sboru Boni pueri se sbormistrem Pavlem Horákem. Program konvenoval historickému prostředí a byl vděčně přijat nadšeným publikem.

„Královéhradecká filharmonie se úkolu ujala se zjevným nadšením a potřebnou dávkou zdravé živelnosti. Ostatně právě interpretace pozdně romantických děl tomuto tělesu opravdu svědčí.“

„Brilantní technika Victorie Vassilenko respektovala stylovou čistotu, přičemž zvuk velkého křídla Petrof vyžadoval i odpovídající větší zvuk orchestru.“

„Provedení bylo strhující, barevné, energické, plné napětí. Filharmonie Hradec Králové i ve své 45. sezóně stále působí svěže, hraje s očividným nadšením. Lepší vstup do nové sezóny si ani nelze představit.“

V posledních letech se stalo už téměř pravidlem, že program jednotlivých koncertů abonentních řad je sestavován dle určitého dramaturgického konceptu, čemuž pak odpovídá i společné motto celého programu. Nejinak tomu bylo i na zahajovacím koncertu takzvané „Bílé řady“, tedy velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 15. 9. 2022 v přívětivém koncertním sále tohoto tělesa, pod vedením jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Jako sólistka večera vystoupila bulharská klavíristka Victoria Vassilenko.

„Soubor zaujal pregnantně vyvedenou quasi fanfárovou introdukcí ve svižném tempu a pozoruhodně ztvárněným dynamickým průběhem.“

„Sólové dispozice členů souboru našly svou vkusně volenou polohu ve ‚slavičí‘ třetí větě, s jemným předivem doprovodu.“

„Hra souboru, který je v období stabilizace, má poctivý základ. Nástroje v souhře jsou jasné, violoncello je pevnou oporou kvartetu.“

Ve čtvrtek 15. září vystoupilo ve Dvořákově síni Rudolfina, jako host festivalu Dvořákova Praha, americké smyčcové kvarteto, které je od svého založení v roce v roce 1946 rezidenčním souborem jedné z nejlepších uměleckých škol na světě – Juilliard School. Nese tedy jméno svého sídla: Juilliard String Quartet. Na program koncertu zařadilo kvartetní skladby současné skladatelky Eleanor Albergy, Benjamina Brittena a Antonína Dvořáka.

„Všichni čtyři hlavní protagonisté byli opravdu vynikající – pěvecky bezchybní, herecky zcela přesvědčiví.“

„Králem večera se však stal jednoznačně Daniel Matoušek, který kdykoliv se objevil na jevišti (což bylo velmi často), zcela ho ovládl.“

„Přijďte na Ples v Savoyi, je to jízda!“

Do pražské Státní opery zavítala nefalšovaná třicátá léta minulého století, a to se vší noblesou a pozlátkem, jak je známe z dobových filmů. Premiéru nejznámější operety maďarského skladatele Paula Abrahama a libretistů Fritze Löhner-Bedy a Alfreda Grünewalda „Ples v hotelu Savoy“ tam uvedlo 16. září v českém překladu Vlasty Reittererové Národní divadlo v režii Martina Čičváka po neuvěřitelných devětaosmdesáti letech. Hudebního nastudování se ujal dirigent Jan Kučera, choreografie Laco Cmorej a Silvia Beláková. Opereta je uváděna v rámci operního a koncertního cyklu Musica non grata, který je věnován hudbě skladatelů pronásledovaných režimem. Kromě Orchestru a Sboru Státní opery v inscenaci spoluúčinkuje také Balet Národního divadla. Druhou premiéru měla inscenace v neděli 18. září.

„Láskyplnou pomalou část vyzpívala Diana Chausheva s veškerým citem své patnáctileté duše, v rychlých větách zas udivovala bezchybnou technikou.“

„Zvuk Lombardiho trubky byl podmanivý, hráč se mazlil s dynamikou i zpěvnými melodiemi. Mladý Ital má dar strhnout publikum.“

„V první větě Richard Kollert zaujal sebevědomou hrou, zpěvným tónem i inspirovaným frázováním s orchestrem. Celkově byla jeho hra plná energie, jistoty i citu pro melodii a rytmus.“

Čtyři mladí hudebníci se utkali v pátečním finále Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Dlouhý večer korunovalo oznámení výsledků. A během čekání na ně nikdo z trpělivých návštěvníků nepochyboval o tom, že vavříny si odnese Bulharka Diana Chausheva.

„Na varhanních koncertech se obvykle nekřičí a nejásá, ale Katta zjevně dokáže bořit anachronické konvence.“

„Katta věří své intuici, jednotlivé části své meditace spojila do úchvatného univerzálního celku, který gradoval až do poslední chvíle.“

„Tato dáma rozhodně patří na mezinárodní pódia a její koncerty jsou jednoznačným audiovizuálním zážitkem.“

Katta je v českých luzích a hájích poměrně ojedinělým příkladem varhanice, která interpretačně nežije pouze z minulosti. Koncert v opavském kostele svatého Václava rodačku z nedalekého Havířova představil nejen jako znamenitou hráčku, ale také jako pozoruhodnou skladatelku a zpěvačku. Díla Johanna Sebastiana Bacha, Philipa Glasse a vlastní kompozice Katty naznačily, že Svatováclavský hudební festival je chvályhodně otevřen i osobnostem, které hudební historii nenásilně protínají současným pohledem na svět.

„Útulně a dobře se měli v duchovně zaměřeném programu Severáčku cítit i posluchači koncertu.“

„Projevu Severáčku je vlastní něžnost, ovšem kromě pracovitosti mu zbývá ještě prokázat vášeň pro prováděné kusy, která napomůže hlubšímu budování výrazu.“

„Děti, jakmile věděly, o čem zpívají, náhle zpívaly s větší radostí a intenzivněji.“

Sobotní večer festivalu Lípa Musica představil svým divákům novou festivalovou destinaci, a sice kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí nedaleko Liberce. Ve velmi slušně zaplněném kostele vystoupil s programem Sanctissima sbor Severáček, který tvoří žáci liberecké ZUŠ. Soubor, který v programu podpořil sólista Šaldova divadla basista Josef Kovačič, vedla sbormistryně Silvie Langrová.

„Johann Caspar Ferdinand Fischer, po němž je festival pojmenovaný, v Ostrově nad Ohří strávil přibližně polovinu svého života.“

„S členitostí kompozice se obě tělesa velmi dobře vypořádala, dynamické kontrasty, dvojhlasy a jednotlivé sólové vstupy z kompozice vystupovaly až s trojrozměrnou zřetelností.“

„Basová linie působila nenásilně, ale pevně, jistě, naprosto samozřejmě, dodávala provedení kontury a byla zřetelná a plná i v nižších polohách.“

V prostorách klášterního kostela bývalého piaristického konventu v Ostrově nad Ohří zazněl v pátek 16. září čtvrtý z koncertů osmého Mezinárodního hudebního festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Repertoár byl vybrán výhradně ze skladeb barokně-klasicistního autora Františka Xavera Brixiho. Kromě úvodní skladby Magnificat dále zazněly dvě obnovené premiéry. Provedení se zhostil komorní orchestr Consortium musicum z Plzně a komorní smíšený sbor Kolegium pro duchovní hudbu z Klatov.

„Z pohledu dramaturgického sledu výběru z klasicistních děl vyzněla prezentace tělesa lépe než výstupy mladého talentovaného pěvce.“

„Ve dvou áriích z Figarovy svatby se výkon pěvce zlepšil, zpíval tvárněji, přirozeněji a dramatičtěji.“

„Orchestr završil program skvěle, až mistrovsky zahranou Mozartovou Symfonií č. 22 D dur, KV 181.“

Vedení PKF – Prague Philharmonia přizvalo ke koncertu 13. září 2022 do Císařského sálu Lobkowiczkého paláce německého barytonistu Konstantina Krimmela. Pěvec s rumunskými kořeny, který se vloni stal členem Bavorské státní opery v Mnichově, strhl na sebe v Praze pozornost publika stejně jako Michal Sedláček, umělecký vedoucí a nový koncertní mistr orchestru.

„Václavu Hudečkovi se dostalo ovací publika ještě předtím, než vzal do rukou své housle.“

„Projevu sekce bicích nástrojů dokázal Stanislav Vavřínek vymezit zcela přesný prostor, aniž by odsunul do pozadí ostatní hráče orchestru.“

Třikrát se v tomto týdnu podařilo téměř vyprodat pardubickou Sukovu síň Domu hudby. Pokaždé zůstalo volných jen několik málo nejméně komfortních míst po stranách šikmých částí velkého hlediště. Zdejší Komorní filharmonie zvolila pro úvodní koncerty své čtyřiapadesáté sezony podobu večera, který se zároveň stal poctou houslovému virtuosovi Václavu Hudečkovi k jeho sedmdesátinám, které oslavil v červnu.

„Technická dokonalost se promítla do všech skladeb koncertu a kombinovala výrazovost typickou pro francouzské varhaníky s německou, někdy až ostentativní precizností.“

„Letošní festivalový leitmotiv – výročí narození Césara Francka – byl van Oostenovým programem zcela naplněn.“

Dne 15. září se v olomoucké katedrále uzavřel čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc. Ten měl letos dva vrcholy. Prvním bylo vystoupení francouzsko-polského varhaníka Karola Mossakowského, které se neslo převážně v improvizační rovině. Druhým byl závěrečný koncert varhaníka, který dlouhodobě patří mezi světovou špičku – Bena van Oostena. Dramaturg koncertu Karel Martínek ho nazval Varhany jako orchestr – perly varhanního symfonismu.

„Výkon Jana Kalfuse imponoval naprostou technickou suverenitou, pevnou rytmičností a jasným interpretačním názorem, podloženým letitou hráčskou zkušeností.“

„Pozoruhodností jeho vystoupení bylo, že si rejstříkoval a otáčel stránky not sám bez jakékoliv další pomoci.“

Sedmý koncert varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze byl v režii Jana Kalfuse. Na program svého recitálu, který se uskutečnil ve čtvrtek 15. září, zařadil hned dva skladatele z rodu Bachů, letošní jubilanty Césara Francka a dlouholetého svatojakubského varhaníka Jiřího Ropka, Sigfrida Karg-Elerta a Thomase Daniela Schleeho. Publikum oslovil suverénním výkonem s jasnou interpretační vizí.

„Agogicky striedmejšie pojatie sa týmto skladbám dobre hodilo.“

„Bolo zrejmé, že má jasnú víziu o tom, kam hudobný prúd smeruje, a dokáže tak znásobiť účinok skladby na poslucháčov.“

Koncert Royal Philharmonic Orchestra s novým šéfdirigentom orchestru Vasilym Petrenkom a sólistom, klaviristom Lukášom Vondráčkom, patril medzi očakávané momenty tohtoročnej Dvořákovej Prahy. 14. septembra sa tak toto špičkové teleso postavilo pred zaplnenú Dvořákovu síň – a od prvých momentov prítomných poslucháčov uchvacovalo.

„Klub byl založen v roce 1922 Vladimírem Helfertem, Vilémem Petrželkou a Václavem Kaprálem s cílem podporovat nastupující generaci brněnských skladatelů.“

„Orchestr zněl velmi kompaktně a plasticky, díky promyšlené dynamické stavbě dirigentky Gabriely Tardonové. Skladby měly švih a dráždivou agogiku.“

Opera Diversa je uskupením profesionálních mladých hudebníků, zpěváků a dalších tvůrčích umělců, kteří se chtějí umělecky vyjádřit i mimo zaběhlé oficiální struktury. Ve středu 14. září realizoval komorní smyčcový soubor koncert ke stému výročí vzniku Klubu moravských skladatelů a na programu byly skladby brněnských skladatelů, kterými byli Pavel Blatný, Dalibor Spilka, Osvald Chlubna a Karel Husa. Na cembalo spolupracovala Monika Šujanová, dirigovala Gabriela Tardonová a koncert byl realizován v půvabném prostředí vily Löw-Beer v Brně.

„Matejčova hra, v níž se vedle muzikality a virtuozity snoubí intelekt i emoce, působí na posluchače nově, mladistvě, neotřele, vůbec ne pietně vůči vzorům.“

„Obrovskou práci odvedla v přípravě Symfonického orchestru Pražské konzervatoře jeho vedoucí a pedagožka Miriam Němcová.“

Talent, dychtivost, radost z tvoření hudby, rozhled a slušnost – tím vším je obdařen houslista Daniel Matejča, který v úterý 13. září vystoupil na Dvořákově Praze. Se Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře a dirigentem Petrem Altrichterem se představil jako sólista v Čajkovského Houslovém koncertu D dur. Vedle toho zazněly i Polovecké tance Alexandra Borodina a Osmá symfonie Antonína Dvořáka.

„Na sedmnácté repríze ztělesnila Carmen se šarmem a grácií proslulá lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča, která roli pěvecky ovládla s mnoha odstíny dynamiky.“

„Opera pod taktovkou Yvese Abela zněla ve velké škále emocí a s logickými významovými oblouky, kterými průběžně gradoval jednotlivé scénické vrcholy i celý příběh.“

Světoznámé rakouské divadlo zařadilo do repertoáru letošní sezony opět operu Carmen Georgese Bizeta, kterou v moderním pojetí inscenoval katalánský režisér Calixto Bieito, pověstný svým kontroverzním přístupem k výkladům operních děl. Dílo hudebně nastudoval ve Vídeňské státní opeře kolumbijsko-rakouský dirigent Andrés Orozco-Estrada, který na premiéře 21. ledna 2021 ve slavném divadle debutoval. Sedmnáctou reprízu 12. září 2022 řídil ve Vídni kanadský dirigent Yves Abel, současný šéfdirigent San Diego Opera, který s Vídeňskou státní operou spolupracuje už šestnáct let. Po boku hvězdného operního páru, lotyšské mezzosopranistky Elīny Garanči a polského tenoristy Piotra Beczały, zpívala s úspěchem i mladá nadějná slovenská sopranistka Slávka Zámečníková.

„Pokaždé v září se od roku 2009 ve Dvoře Králové nad Labem koná vystoupení, jehož vrcholem je premiérové provedení skladby, které pro sbor zkomponoval uznávaný autor od nás či ze zahraničí.“

„Kromě Anežky české tvořily dramaturgii koncertu čtyři základní linie, mnohdy provázané.“

Už čtrnáctým rokem trvá tradice sborových koncertů ve Dvoře Králové nad Labem, kde místní chrámový sbor pod vedením Víta Havlíčka uvádí vedle dalších děl vždy i jednu premiéru. Autorem té letošní, na objednávku sboru napsané skladby je slovenský skladatel Ľuboš Bernáth. Kromě jeho Anežky České zazněly kompozice skladatelů slavných i pozapomenutých, které dohromady složily pozoruhodnou dramaturgickou mozaiku.

„Hru kvarteta charakterizují absence povrchního pozlátka, nenablýskanost, neokázalost, také promyšlenost, prožitek a úzké sepětí s partiturou.“

„V průběhu let se pochopitelně přístup hráčů k dílu vyvíjí, ale základní atributy zůstávají neměnné – nezměrný cit pro Dvořákovu lyričnost, až živočišná vášnivost, jiskření mezi jednotlivými hráči, vřelost a pokora vůči autorovi i partituře.“

Potlesku vestoje, gratulací k dvacátému výročí existence souboru i zájmu publika na tradičním setkání po koncertě se dostalo Pavel Haas Quartet při jeho vystoupení na Dvořákově Praze. Zahajovací koncert komorní řady, kterou tento soubor kurátorsky vede, měl v pondělí 12. září na programu Smyčcový kvartet č. 15 G dur Franze Schuberta a Smyčcový kvartet č. 13 G dur Antonína Dvořáka.