PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jak realizovat varhanní koncert v sále, kde varhany nejsou? Překvapivě jednoduché. Prostě je tam přineseme a postavíme.“

„Pozitiv pochází z počátku 18. století. Od 20. století byl složený v bednách a v roce 2000 ho koupil Pavel Černý a nechal ho zrestaurovat.“

„Na osmou skladbu ohlásil kalkant Ondřej Múčka, že už je unavený, a žádal muže v publiku, aby ho někdo vystřídal.“

Barbara Maria Willi uvádí svůj cyklus staré hudby podevatenácté. Ve čtvrtek 6. října se koncert musel konat ve Sněmovním sále Nové radnice. Vystoupil varhaník Pavel Černý, který hrál na vlastní pozitiv skladby barokních autorů od nejstarších dochovaných až po Bohuslava Matěje Černohorského. Kalkantem a moderátorem mu byl Ondřej Múčka. Ukázky prokládal zajímavostmi z historie stavby varhan a zapojil do prezentace i obecenstvo. Vznikl z toho poutavý a zajímavý večer, strávený mezi přáteli.

„Jaromíru Weinbergerovi, kterého po ročním působení v Americe dostihl stesk po domově, nabídl libretista Miloš Kareš po jeho návratu do Československa veselou, značně dojemnou a docela dost bizarní vyprávěnku.“

„Babinský, hybatel děje, je vlastně málem hlavní postavou… Prvnímu premiérovému obsazení však vévodil jen zčásti, mohl by totiž být ještě mnohem větším šejdířem.“

„Inscenace je povýšena Vladimírem Morávkem za využití prvků hravosti i nenápadné parodie k představení, jehož kouzlu současný divák nakonec překvapeně docela rád podlehne.“

Opravdové dudy se v opeře neozvou, i když se jmenuje Švanda dudák. Přesto je plná barvitého hudebního arzenálu, včetně silných odkazů k lidové písni. Režisér Vladimír Morávek rozehrál skoro sto let starou hudební pohádku zábavně, nápaditě a vkusně. Dílo Jaromíra Weinbergera, hojně hrané na přelomu dvacátých a třicátých let v Evropě i v Americe a pak odsouzené k zapomenutí, se konečně vrátilo tam, odkud vyšlo – do pražského Národního divadla. Proč ne. Hlásí se k českým hudebním, literárním a divadelním tradicím i k lásce k rodné zemi.

„Hudebníci svým spolehlivým výkonem vtáhli publikum rychle do víru skladby.“

„Teprve formující se kvarteto, které dosud nemá vlastní název, bylo svou mladistvou energií a sympatickým výkonem milým osvěžením koncertu.“

„Organizátoři příjemně překvapili publikum krátkou besedou o nové skladbě, kterou spolu v uvolněném duchu vedli fagotista Tria Aperto Pavel Horák a autor díla Radim Bednařík.“

Další z řady Malých koncertů komorní hudby ve Vile Löw-Beer, kterou organizuje Trio Aperto, se odehrál v úterý 4. října. Kromě zmíněného „domácího“ souboru ve složení Barbora Šteflová, Jan Charfreitag a Pavel Horák, vystoupilo smyčcové kvarteto studentek brněnské konzervatoře: Kláry a Terezie Graffových, Kateřiny Kurandové a Lindy Ziklové. Jejich vystoupení bylo mimořádně příjemným večerem s poutavou dramaturgií.

„Předsedkyně a současně i někdejší rektorka JAMU, profesorka Alena Veselá na pódiu přála kvartetu hodně dalších úspěchů.“

„Pamětník, druhý houslista a profesor JAMU Adolf Sýkora zavzpomínal na začátky, které se všechny vázaly k Besednímu domu, který označil za rodný dům kvarteta.“

„Elizabeth Leonskaja zde překvapila ukázněností, byla součástí týmu se samozřejmostí a muzikantskou pokorou.“

Janáčkovo kvarteto oslavilo pětasedmdesát let činnosti koncertem pro brněnský Spolek přátel hudby, který si letos připomíná čtvrtstoletí existence. Spolu s kvartetem vystoupila klavíristka Elizabeth Leonskaja a společně přednesli Klavírní kvintet č. 2 A dur, op. 81 Antonína Dvořáka. Soubor hrál také Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 „Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty“ a Smyčcový kvartet č. 1 Erwina Schulhoffa. Besední dům zaplnili především posluchači, kteří pamatují začátky i slavnou historii kvarteta, a ovace nebraly konce.

„Skladba začínala jemně a nenápadně, za moment ale rozvinula známé téma v šíleném tempu a s vynikající výpravou.“

„Byla to performance, která byla zcela programově na pomezí vynikající muziky a bujaré, leč nehloupé zábavy.“

„Došlo také na Dvořáka, ale konferující klarinetista dopředu varoval, že ho nebudou hrát no

Svižně běžící jednadvacátý ročník festivalu Lípa Musica nabídl v úterý večer další koncert, který byl tentokrát na pomezí klasiky a všeho dalšího jen představitelného. V Městském divadle v Novém Boru, na jednom z tradičních míst festivalu, vystoupil mezinárodní soubor Philharmonix: The Vienna Berlin Music Club, jehož členové jsou koncertními mistry Vídeňských a Berlínských filharmoniků. V tomto projektu ale dávají nahlédnout do svých mimopracovních hudebních aktivit.

„Vzhledem k domácímu provedení nebyla Dvořákova mše psána pro velké hlasy, čehož si sólisté působící v oblasti opery byli dobře vědomi.“

„Vojtěch Jouza se musel přizpůsobit zcela jiným akustickým podmínkám, což v katedrále znamená zvolnění temp.“

„Nemohlo být vybráno reprezentativnější prostředí, než jaké může poskytnout chrám sv. Bartoloměje, otevřený v minulém roce po nákladné tři roky trvající revitalizaci.“

Plzeňský sbor Česká píseň a pražský sbor En arché pod vedením Vojtěcha Jouzy otevřely v pondělí koncertem v katolické katedrále západočeské metropole třetí ročník festivalu Plzeňský podzim. Zazněla Lužanská mše Antonína Dvořáka, varhanní improvizace Jiřiny Marešové a novinka z pera Tomáše Karpíška. Kostel se na dobu koncertu zcela zaplnil.

„Výsledkom boli dynamické, premenlivé kompozície, ktoré boli svojim spôsobom kľúčom k tomu, aby mohlo publikum lepšie porozumieť aj Bókovej interpretačným rozhodnutiam.“

„Bolo zrejmé, že práve v tomto okamihu na pódiu tvorí – a že ako poslucháči máme to šťastie, že môžeme do jej kreatívneho sveta nahliadnuť.“

„Lyrickejšia poloha Nikol Bókovej pristala, dominovali spevne vedené línie.“

Prvou „hýbateľkou rezonancie“ tejto sezóny sa 3. októbra stala Nikol Bóková. Ďalší ročník cyklu klavírnych recitálov v Anežskom kláštore, bytostne spätého s nástrojmi C. Bechstein, otvorila táto klaviristka predovšetkým dielami Fryderyka Chopina, Sergeja Rachmaninova a svojimi autorskými kompozíciami.

„Tak daleko Schönberg ještě nedošel, ale přesto je čtyřicetiminutová partitura plná temných proudů, vášní a expresivních výkřiků“

„Impresionista Debussy uchopil námět v opeře Pelléas a Mélisanda o tři roky dříve podstatně jinak, snově a neskutečně, jako tajemný výjev mimo čas a realitu. A především jemněji.“

„Petr Popelka rozhlasové symfoniky vybudil k nevídanému výkonu.“

Inaugurační koncert Petra Popelky jako nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pražském Rudolfinu v pondělí dvě poloviny. Jako tu líbivější Brahmsův Houslový koncert, jako tu posluchačsky náročnější pak Schönbergovu symfonickou báseň Pelléas a Mélisanda. Zvláště druhá část večera dala plně vyniknout Popelkovým muzikantským přednostem: jasnému názoru, upřímnému entusiasmu, energičnosti a inspirující gestické náruživosti.

„Pro majestátní program nedal Ensemble Inégal dohromady okázale monstrózní kapelu a sbor.“

„Sbor věděl, o čem zpívá, radosti zde bylo dosti a její zvěst zde byla krásně slyšet.“

„Jistota, že Bůh je dobrý a nemá nic proti radosti svých oveček, byla v díle všudypřítomná.“

Už několik let po sobě festival Lípa Musica, který je rozkročený na různých místech severních Čech, navštěvuje také blízké saské příhraničí. Kromě jiných destinací také evangelicko-luteránský kostel ve Waltersdorfu. V pondělí večer tam přijel s programem Händelových Chandoských žalmů Ensemble Inégal.

„Oba umělci mají více společných vlastností – absolutní oddanost hudbě, skromnost a pokoru, lásku k práci s mladými lidmi.“

„Pro diváky bylo nesmírně poutavé, jak sólisté a tělesa pod dohledem obou světoznámých osobností proměňovali do hloubky svou kreativitu.“

„Alfred Brendel, který dával své pokyny ke hře interpretů od stolku v první řadě, i Boris Gildburg, který stál po boku klavírních sólistů, upozorňovali na nebezpečí plošného zvuku hry.“

Na pozvání vedení Akademie Ivana Moravce přijeli do Prahy světoznámí klavíristé, Alfred Brendel a Boris Giltburg, kteří v Sukově síni Rudolfina se zcela mimořádnou profesionalitou, bystrostí a citlivostí vedli od 30. září do 2. října 2022 mistrovské kurzy. Jejich výuka s českými vybranými interprety a soubory byla obohacena recitálem spojeným s přednáškou Borise Giltburga o hudbě Ludwiga van Beethovenova, televizním dokumentem o Ivanu Moravcovi režiséra Jana Mudry a archívními záznamy Moravcových rozhlasových pořadů. O možnost zhlédnutí vynikajících inspirativních lekcí projevila zájem odborná i laická veřejnost. Návštěvníci s velkým zaujetím přihlíželi výuce světoznámých osobností.

„Nakonec porotu nejvíce přesvědčil pětadvacetiletý japonský violista Takehiro Konoe, který je už ostříleným soutěžním matadorem.“

„Horkou novinkou letošního roku bylo také zavedení ceny publika, kdy posluchači mohli během finálového večera hlasovat pro svého favorita bez ohledu na mínění poroty.“

„Violová soutěž Oskara Nedbala má už ve světě klasické hudby své nezastupitelné místo.“

V neděli 2. 10. hostil nový sál Pražské konzervatoře finálový večer Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala. Poprvé v této soutěži měli finalisté možnost předvést svůj soutěžní výkon v doprovodu orchestru. Úroveň soutěže byla skutečně vysoká, což dokazovaly naprosto mimořádné výkony všech čtyř finalistů. Výjimečný hudební zážitek umocňoval i profesionální výkon Karlovarského symfonického orchestru v čele s koncertním mistrem Jakubem Sedláčkem.

„Na události institutu Prague Music Performance chodím už leta. Organizuje totiž mimo jiné vzdělávací akce světové kvality, které v českém vysokém hudebním školství dlouhodobě chybějí.“

„Přítomná paní Zuzana Moravcová musela být právem pyšná na mravní sílu svého životního partnera, dnes tak málo samozřejmou.“

„Ačkoliv záměr a program slibovaly zajímavou událost, z výsledku jsem byl rozpačitý.“

Prague Music Performance znovu spojil síly s Českou filharmonií, aby představil nový vzdělávací cyklus, který podle slov pořadatelů navazuje na mistrovské kurzy, přednášky a semináře významného klavíristy Ivana Moravce. Projekt v Sukově síni Rudolfina zahájil Boris Giltburg přednáškou a půlrecitálem se zaměřením na klavírní sonáty Ludwiga van Beethovena.

„Ardaševova hra je nesmírně kultivovaná, precizní a přitom brilantní.“

„Zvuk orchestru byl ve forte plný a v pianu měkký.“

„Symfonie vyzněla díky nakažlivému entuziasmu šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho strhujícím způsobem.“

Nevšední dramaturgie prvního koncertu řady Platina definitivně odstartovala sezónu Plzeňské filharmonie. Byla uvedena Sinfonia Tapkaara japonského autora Akiry Ifukubeho a první klavírní koncert fis moll Sergeje Rachmaninova s Igorem Ardaševem u klavíru. Plzeňskou filharmonii řídil její šéf Chuhei Iwasaki.

„Flétnistka se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem.“

„Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru.“

„Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka Kateřina Ochmanová.“

Mezinárodní hudební festival Mladá Praha zavítal 29. září do kolínské synagogy, kde se uskutečnil jeden z jeho mimopražských koncertů. Vystoupili na něm maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti, český violoncellista Filip Rufer a jako klavírní partneři Daniel Wiesner a Kateřina Ochmanová.

„Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle Erbenovy balady, kterou složil Antonín Dvořák, to je dílo, které spolehlivě okouzlí a dojme.“

„Filharmonie Hradec Králové se zhostila svého úkolu se ctí. Vedená dirigentem Tomášem Braunerem zněla v chrámovém prostředí hutně a kompaktně.“

„Výrazným spoluhráčem orchestru byl Český filharmonický sbor Brno, který má v kantátě úlohu vypravěče a který dokázal vygradovat účinnost díla na maximum.“

Závěr Svatováclavského hudebního festivalu se konal na svátek svatého Václava, 28. září v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Vystoupila Filharmonie Hradec Králové, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Pavla Vykopalová, Richard Samek a Svatopluk Sem, za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Obecenstvo projevilo nadšení a odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.

„Lisa Batiashvili – ani stopa po čemkoli vnějškovém, ani trocha nadbytečné virtuózní okázalosti.“

„Oč menší, opravdu stylové, bylo obsazení orchestru v Beethovenovi, o to větší těleso pak nastoupilo po přestávce k provedení druhé skladby večera.“

„Ve zvukomalbě je proti plátnu Straussovy Alpské symfonie Smetanova Vltava miniaturou…“

Česká filharmonie otevřela 127. sezónu zdařilým, hudebně hodnotným způsobem: dvěma velkými díly a s dvěma významnými umělci. Šéfdirigent Semjon Byčkov je pražskému publiku dobře znám. Houslistka Lisa Batiashvili sice v Praze už jednou účinkovala, ale jen ve streamu v době pandemie. A tak nyní s filharmoniky vystoupila poprvé standardně, před plným sálem. Po Beethovenově Houslovém koncertu přišla na řadu Straussova Alpská symfonie. Dva monumenty německé hudby – a opravdu krásně zahrané.

„Na pódiu přivítal přítomné ředitel školy Martin Hroch, brněnský cembalista, který gymnázium vede dva roky a ZUŠ už osm let.“

„Křtilo se CD s ukázkami práce studentů školy. A nebyli tu kmotři ledajací, ale přišly brněnské legendy. Hana Ulrychová, folková zpěvačka, a basista Richard Novák.“

„Druhá polovina koncertu patřila absolventům Gymnázia a spolu s nimi vystoupil pěvec Jan Šťáva, basista Janáčkovy opery.“

Výročí třicet let existence škol Pavla Křížkovského, ZUŠ a Gymnázia s uměleckou profilací, oslavil koncert, který se konal 27. září 2022 v sále Besedního domu v Brně. Nejlepší žáci a absolventi školy se představili publiku a současně bylo pokřtěno i CD, které úspěšné studenty reprezentuje. Ke spolupráci byl přizván brněnský komorní orchestr Czech Virtuosi. Součástí oslav byla i výstava výtvarných děl studentů. Byl to večer plný nadšení i nadějí do budoucna.

„Orchestr dokázal sugestivní atmosféru Noci a naděje Otmara Máchy posluchačům bezezbytku zprostředkovat a dramaturgovi patří dík za její zařazení do programu.“

„Skvělou příležitost pro demonstraci virtuózní houslové techniky přináší závěrečné Finále, které Roman Patočka přednesl se suverénní jistotou a patřičnou živelností.“

„Filharmonie zvolila tradiční interpretační přístup s využitím plného, tvárného zvuku s celou škálou dynamických nuancí. Zvláštní uznání patřilo skupině dřevěných dechových nástrojů.“

Pro první koncert své „Žluté řady“, tedy Malého symfonického cyklu, si Filharmonie Hradec Králové zvolila díla Otmara Máchy, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. V Korngoldově houslovém koncertu se jako sólista představil Roman Patočka. Hradecká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera podala v dramaturgicky pestrém programu působivý výkon.

„Více než úzkostné lpění na časové chronologii protagonistům koncertu bylo koncepční řešení.“

„V mistrném ztvárnění všech protagonistů koncertu se jednalo o jedinečný, neopakovatelný zážitek, který rozhodně patří k dramaturgickým milníkům celého festivalu.“

„Hudební milénium ve znamenité interpretaci bylo takovou oslavou víry, třeba i víry ve schopnosti člověka vytvářet a vzkřísit krásné věci.“

Předposlední koncert Svatováclavského hudebního festivalu se odehrál v Opavě. Největší tuzemský svátek duchovní, staré i nové hudby se letos těší mimořádnému zájmu veřejnosti. Nejinak tomu bylo i 27. září v Kostele svatého Václava, kde v podání souborů Cappella Mariana z České republiky a Goeyvaerts String Trio z Belgie zazněla hudba v časovém rozpětí téměř jednoho tisíciletí. Tentokrát opravdu platilo okřídlené motto festivalu, které praví, že koncert v kostele je zážitek.

„Nasazení muzikantů bylo od prvních chvil vervní, radostné, přitažlivé pro posluchače, kteří se rázem octli na jedné vlně s interprety a sdíleli jejich dychtivost předat Brahmsovu invenci.“

„Spoluhráči Zemlinského kvarteta, violista Stanislav Svoboda a violoncellista Lukáš Pospíšil, byli pro ten večer právoplatnými členy souboru, jak v sehranosti, tak ve výrazu.“

„Schubertův rukopis, zralost, melodičnost, rozvíjení témat do téměř symfonického zvuku se v podání Zemlinského kvarteta a Lukáše Pospíšila vyjevily v jasných obrysech.“

Leitmotivem letošního Komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia, která vstupuje do devětadvacáté sezony, jsou dvojice. Dvojice interpretů, dvojice skladatelů. Úvodní koncert naznačil, že je to výborný dramaturgický krok. Členové orchestru violista Stanislav Svoboda a violoncellista Lukáš Pospíšil se v pondělí 26. září sešli v Profesním domě MFF UK se Zemlinského kvartetem a společně provedli Smyčcový sextet č. 1 B dur Johannesa Brahmse a Kvintet pro dvoje housle, violu a dvě violoncella C dur Franze Schuberta.

„Múzický manažer Pavel Svoboda se podílí na festivalové dramaturgii radami i kontakty; i jeho zásluhou se tisícihlavému publiku představil SOČR s dirigentem Petrem Popelkou a sólistou Josefem Špačkem.“

„Co by bylo ozdobou koncertní síně, se zde urodilo ve velké tovární hale; bizarní prostředí má ale svou zvláštní přitažlivost a zázračně dobrou akustiku.“

„Špaček přednesl bezmála půlhodinový Beethovenův koncert zpaměti, bez jediného zaváhání, a publikum ho odměnilo dlouhými ovacemi.“

Do Dobrušky zavítal Symfonický orchestr Českého rozhlasu s novým šéfdirigentem Petrem Popelkou a houslistou Josefem Špačkem. Svůj program z děl Smetany a Beethovena předvedli nezvyklém prostředí tovární haly firmy Koenig & Bauer Grafitec. Festival F. L. Věka tím vstoupil do své druhé poloviny.

„S nástupem brněnského filharmonického sboru se orchestr stáhl do ústraní, aby mu nabídl prostor se vyjádřit.“

„Z projevu Pavly Vykopalové vyzařovala pokora a její decentní procítěnost pěveckého partu adekvátně přilnula k roli dívky.“

„Ohromující výkon při zahajovacím koncertu festivalu předvedl barytonista Svatopluk Sem. Dechberoucí byl však i jeho hudební výraz vypravěče.“

V nedělní podvečer 25. září odstartoval devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Svatováclavskou katedrálou se při této příležitosti rozezněly hlasy předních českých pěvců – Pavly Vykopalové, Tomáše Černého a Svatopluka Sema. Pod taktovkou renomovaného dirigenta Tomáše Braunera sólisty obezřetně doprovodila Filharmonie Hradec Králové a společně předvedli jedno z nejvýznamnějších Dvořákových vokálně-instrumentálních děl, světskou kantátu podle balady Karla Jaromíra Erbena – Svatební košile. Jako i v loňském roce vsadila dramaturgie na Český filharmonický sbor Brno, který, opět jako v loňském roce, nezklamal.

„Hosté ze Švédska do svého prestižního vystoupení vpadli imponujícím způsobem, když mimořádně poutavě uvedli Dvořákovu Polednici.“

„Polyfonní zpěv v úvodu Bartókova koncertu se s velkou empatií podařilo naplnit závažným obsahem a soustředěným výrazem.“

„Hardingovi se podařilo vytvořit ze čtyř vět symfonie, v případě třetí a čtvrté dychtivě propojených, jeden velký obraz, plný různých odstínů.“

Festival Dvořákova Praha se uzavřel v neděli koncertem posledního ze čtyř zahraničních hostujících těles, Symfonického orchestru Švédského rozhlasu. Hudba Antonína Dvořáka se v programu dostala do sousedství tvorby Bély Bartóka. Oba autory těleso prezentovalo zajímavým, barvitým a epickým způsobem, a to velkým dílem díky vynikajícímu vedení dirigenta Daniela Hardinga. Neméně výraznou postavou posledního večera festivalu byla houslistka Veronika Eberle.

„Zahajovací koncert se odehrával pod záštitou a za účasti Její Excelence Ljiljany Pancirov, velvyslankyně Chorvatska v České republice, a za přítomnosti mnoha významných osob, které mají k regionu nějaký vztah.“

„Nejprve zněla hudba klasika, vídeňského skladatele Johannesa Brahmse. Koncert pro housle, violoncello a orchestr a moll, op. 102.“

„Následovala skladba chorvatské skladatelky z přelomu 19. a 20. století Dory Pejačević. Symfonie fis moll, op. 41, monumentální dílo o čtyřech větách.“

Lednicko-valtický areál je místem na mapě Jižní Moravy, který má bohatou historii. Hudební festival do takových míst patří a byl zahájen v sobotu 24. září v jízdárně zámku Valtice. Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína se svým šéfdirigentem Robertem Kružíkem hrála společně se slovenským houslistou Daliborem Karvayem a chorvatským violoncellistou Videm Veljakem. Předvedli Koncert pro housle, violoncello a orchestr a moll, op. 102 od Johannesa Brahmse a poté Symfonii fis moll, op. 41 chorvatské skladatelky Dory Pejačević.

„Hudební nastudování Ondreje Olose je silné a přesvědčivé, nesklouzává k výrazným rubatům a nechává hudbu nenásilně plynout, čímž jí neskutečně pomáhá.“

„Lívia Obručník Vénosová coby Blanche de la Force byla skvěle obsazena a celou rozsáhlou roli, která je na jevišti de facto po celou operu, podala na výbornou.“

„Jediný, kdo byl bez výjimky slyšet a bylo mu i skvěle rozumět, a především působil i herecky věrohodně, byl hostující Roman Janál v nevelké, avšak velmi dobře vypracované roli Markýze de la Force.“

Opera libereckého Divadla F. X. Šaldy uvedla v premiérách 23. a 25. září zásadní operní dílo 20. století – Dialogy karmelitek francouzského neoklasicistního skladatele Francise Poulenca. Do titulních rolí byli obsazeni Lívia Obručník Vénosová, Sergey Kostov a Roman Janál, hudebního nastudování se ujal dirigent Ondrej Olos a režie Linda Hejlová Keprtová.

„Důsledkem toho všeho najednou bylo v tu chvíli snadné uvěřit, že jiná interpretace této skladby neexistuje.“

„Především ale její energie nemá obdoby ani mezi klavíristy mladších generací.“

„Frázování jeho melodie ve čtvrté větě bylo humorné, a když do toho vstoupila Argerich fortissimovým akordem, zasmála se tomu ona i publikum.“

V předposlední den letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu proběhl výjimečný koncert, který byl už delší dobu vyprodaný. Většinu posluchačů nalákal patrně na jméno žijící legendy Marthy Argerich, ale na vysokém uměleckém zážitku se podíleli ještě další dva sólisté, Sergej Nakarjakov a Maria Mejerovič, a pak Ukrajinsko-Česká Sinfonietta za řízení Radka Baboráka. Pravděpodobně jde o jeden z vrcholů, ne-li úplný vrchol festivalu.

„Eichenlaub rozvíjí bohatou koncertní činnost a uskutečnil v poslední době souborné provedení varhanních děl Johanna Sebastiana Bacha, Césara Francka a deseti symfonií Charlese-Marii Widora.“

„S romantickými varhanami ve Smetanově síni si velmi dobře rozuměl. Málokdy můžeme tento cenný nástroj slyšet v takovém bohatství barev od tichých poloh až k mohutnému plenu.“

„Úprava Schubertovy Ave Maria Sigfridem Karg-Elertem originál proměnila tak zásadně, že vyzněla místy jako nechtěná parodie a zařazení do programu bylo víc než problematické.“

V koncertní sezóně 2022/2023 byly naplánovány tři recitály pořádané Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako sobotní varhanní matiné, na romantické varhany ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Některé z nich byly naplánované už na dobu před dvěma roky, ale kvůli covidové epidemii se uskutečňují až nyní. K nim patří i odložený recitál vynikajícího německého varhaníka Markuse Eichenlauba, v současné době varhaníka ve slavném románském dómu ve Špýru a pedagoga na Hudební univerzitě v Saarbrückenu, který zazněl 24. září.

„Mladý pan dirigent Rožeň s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázal, že Mendelssohnova předehra rozhodně nepatří do starého železa.“

„Šporclovy housle zpívaly jako o život.“

„Nebývá pravidlem, že sólista během jednoho večera zahraje víc než jeden koncert a nějaký ten přídavek. Šporcl i v tomto ukázal, že je nezaměnitelný a nezařaditelný originál.“

Jeden z nejznámějších českých houslistů Pavel Šporcl zavítal v rámci svého turné Pocta mistrům II do Ostravy. Na koncertě v kulturním domě Akord představil Šporcl své aktuální CD, které nedávno vyšlo u německého vydavatelství Hänssler Classic. Vedle ikonického koncertu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se na něm nachází exkluzivní světová premiéra zapomenutého Houslového koncertu č. 1, který napsal nejslavnější český houslista historie Jan Kubelík. Obě kompozice Šporcl na koncertě 23. září provedl spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava, kterou řídil dirigent Jiří Rožeň.

„Mladé interprety doprovázela na koncertě v Rudolfinu Ukrajinsko-Česká Sinfonietta pod vedením Radka Baboráka.“

„Hra Paulové vynikala neselhávající jistotou v brilantně vyvedených pasážích skladby, hbitých škálách a úžasných efektech.“

„Klavírista Matěj Pinkas je technicky skvěle vybaven, jak ukázal hned po úvodu s působivě truchlivými akordickými údery i v následujících sólistických pasážích.“

V rámci programu hudebního festivalu Dvořákova Praha odstartovala ve čtvrtek 22. 9. 2022 první přehlídka úspěšných nadějí českého interpretačního a kompozičního umění s výmluvným titulem SHOWCASE 2022. Podtitul upřesňuje, že se jedná o Tvůrčí dílnu mladých českých autorů a interpretů a akce byla rozložena do tří dnů od 22. do 24. září.

„V Letopisech království Franků z roku 822 se lze dočíst, že na sněm do Frankfurtu dorazila i delegace ‚marvanorů‘. Tedy Moravanů.“

„Malý mužský sbor v krojích ze Sobůlek zazpíval píseň Já jsem Moravan, kterou koncem 19. století složil Václav Novotný starší a která je někdy považována za neoficiální hymnu Moravy.“

„Zájem byl velký, všichni pozvaní hosté přišli a v sále bylo najedou horko.“

Výročí 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech se rozhodli radní Jihomoravského kraje náležitě uctít kulturní akcí. 1200 pozvaných hostů a velký symfonický orchestr je potřeba někam umístit. Obsazené Janáčkovo divadlo je donutilo hledat řešení a volba padla na pavilon G2, který vládne velkým prostorem, ale akusticky není příliš vhodný. Přesto zde v pátek 23. září odehrála Filharmonie Brno Janáčkovu Sinfoniettu a Tarase Bulbu. Dirigoval Petr Altrichter a spolu se symfoniky vydrželi neakustické podmínky a odvedli dobrou práci. Akce uctila památku dávných Moravanů, ale také znovu potvrdila, co víme už téměř sto let. Brno potřebuje koncertní sál!