PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Virtuozita Iva Kahánka byla vybičována na maximum a posluchači ho odměňovali bouřlivými ovacemi.“

„Jakub Hrůša by Fibicha rád rehabilitoval a probudil opět zájem o jeho hudbu. A zdálo se, že se mu to toho večera dařilo.“

„Hrůša je dnes skutečným mistrem ve svém oboru a dal najevo, že na post hudebního ředitele londýnské Královské opery dosáhl právem.“

Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně je každoročním pořadatelem festivalu Harmonia Moraviae, letos se odehrál už dvacátý ročník, který současně připomínal i sedm set let od první písemné zmínky o existenci města. Sedm koncertů během jednoho měsíce bylo vyprodaných a hostilo především umělce se vztahem k městu. Ten závěrečný, který se konal ve čtvrtek 20. října, byl očekáván s napětím, neboť Jakub Hrůša a Ivo Kahánek jsou vždy dramaturgickou jistotou.

„Hudba svaté Hildegardy a svaté Kassie působí jako živá voda pro lidskou duši a vůbec nezáleží na tom, zda je člověk věřícím, či nikoli.“

„Hlas Evanthie Vavoulioti se nesl chrámem nenuceně a elegantně, podpořen doprovodnými hlasy členů mužské části Philokallia Ensemble.“

„Každá členka Tiburtiny je skvělou sólistkou a v tutti je pro všechny samozřejmost propojit se v témbru.“

Výjimečný koncert festivalu Archaion Kallos v pravoslavném chrámu svaté Kateřiny Alexandrijské sliboval neotřelé propojení vybraných děl dvou křesťanských skladatelek, Hildegardy z Bingenu a Kassie z Konstantinopole. V interpretaci řecké zpěvačky byzantské hudby Evanthie Vavoulioti a předního ženského vokálního souboru Tiburtina Ensemble se zrcadlila ryzí ženskost, která nepopírá křehkost, ale skrze její přijetí nachází sílu, která ve světě nemá sobě rovnou.

„Liškova mimořádnost spočívala právě v tom, že dokázal neomylně vycítit náladu a vnitřní rytmus filmového záznamu.“

„Večer byl oživen promítáním ukázek, které demonstrovaly důležitost Liškovy hudby pro celkové vyznění filmu.“

„Jen nemnoha lidem se podaří dosáhnout naprostého vrcholu ve své profesi. Zdeněk Liška to nesporně dokázal.“

Zaplněný sál českolipského kina Crystal si v pátek 14. října připomněl mimořádného tvůrce, hudebního skladatele Zdeňka Lišku, od jehož narození letos uplynulo už celé století. Komponovaný pořad vytvořený na objednávku festivalu Lípa Musica připravil klavírista a skladatel Petr Malásek a ke vzpomínání si přizval dirigenta Maria Klemense a filmového producenta a zvukaře Michala Pekárka, neboť jak známo „tres faciunt collegium“.

„Členky Alma Ansámblu hrály docela razantně až robustně, výrazově opravdu romanticky.“

„Radek Baborák zahrál, jak je u něj obvyklé, nejen víc než bezchybně, ale také mimořádně kultivovaně.“

„Joseph Summer nebere předlohu smrtelně vážně. Julie se Romea v této chvíli podle všeho patrně nedočká – a ani hudba není přehnaně závažná.“

Zámek ve městě Kosmonosy, na dohled od Mladé Boleslavi, byl v pondělí dějištěm závěrečného koncertu prvního ročníku projektu Rok na 4 doby. Hrálo smyčcové kvarteto Alma Ansámbl, hornista Radek Baborák a s nimi všemi po celý večer klavírista Miroslav Sekera, který za čtyřdílným koncertním cyklem stojí. V sále bylo plno a organizátoři už mají plány i příslib financí na další ročníky. Na Mladoboleslavsku vzniká nová hudební tradice, která očividně nachází jak živnou půdu, tak cílovou skupinu.

„Co se týče scénického ztvárnění, může nás potěšit, že bylo svěřeno česko-švýcarské režisérce Barboře Horákové Joly.“

„Pokud předehrou měli být diváci že upozornění, že zážitek, který je před nimi, nebude ani příjemný, ani příliš hezký na pohled, pak je třeba konstatovat: povedlo se.“

„Přes uvedené výhrady jsem přesvědčen, že je tato pobloudilá Violetta nejspíš odsouzena k značnému a možná i dlouhodobému diváckému úspěchu. Nezbývá než jí ho přát.“

Drážďanská Semperova opera přistoupila k novému nastudování Verdiho operní stálice La traviaty. Po třinácti letech, kdy bylo na repertoáru nanejvýš úspěšné zpracování Andrease Homokiho, šanci dostala režisérka Barbora Horáková Joly ve spolupráci s dirigentem Leonardem Sinim. Premiéra se konala 2. října a nabídla verzi příběhu sledovaného z pohledu samotné Violetty.

„Výsledek, i když hodně menšinový, je ovšem skvělý. Sezóna spolku Lieder Company přináší vyprecizované sondy do historie, přesné sestavy.“

„Jestliže je v Pierrotu lunaire melodická linka rozkolísaná v široké amplitudě kdesi mezi zpěvem a řečí, Vojtěch Šembera zvolil opak, ještě výlučnější.“

„Výsledná expresivita Schönbergova Pierrota lunaire, atakující adresáta, není plodem poetismu, ani dadaismu, ale osobitě bizarního vidění světa.“

Na den přesně po sto deseti letech od premiéry zaznělo v Praze v neděli dílo, které tehdy posunulo hudební dějiny podobně zásadně jako o rok později Stravinského Svěcení jara. Pierrot lunaire Arnolda Schönberga sice nevyvolal takový skandál, ale dodnes zůstává milníkem, u kterého se otevřela cesta pro abstraktní moderní hudbu, rezignující na libost a emoce. O vzácné připomenutí tohoto bizarního melodramu či vokálního cyklu se zasloužil spolek Lieder Company se zpěvačkou Irenou Troupovou.

„Film se soustřeďuje na nedlouhé období patnácti let života. Ale co všechno se za tu dobu událo, jak velké osobní drama ta léta ukrývají!“

„Příběh můžeme vnímat i obecněji – jako podobenství o neodbytné touze talentovaného jedince po seberealizaci a o nebezpečných nástrahách na cestě za kariérou.“

„Volba Vojtěcha Dyka byla pro titulní roli Josefa Myslivečka mimořádně šťastná.“

Příští týden jde do kin film Il Boemo, hraný příběh o úspěšné italské etapě života skladatele Josefa Myslivečka. Filmové dílo režiséra Petra Václava v titulní roli s Vojtěchem Dykem a s velkým hudebním podílem Collegia 1704, Václava Lukse a významných pěvců. Má už dobré ohlasy z filmového festivalu v San Sebastianu. Přinášíme jeho první reflexi.

„Český filharmonický sbor Brno potvrdil své kvality v sezpívanosti, přesném frázování, artikulaci, dynamických možnostech a kultivovanosti profesionálních hlasů.“

„Nelehkého flétnového partu se skvěle zhostila Hana Hána, její krásný tón byl podle potřeby jednou sólem, jindy orchestrem ve spojení s varhanami Martina Jakubíčka.“

„Festival, založený od začátku na duchovních hudebních základech, tak skončil v nejlepším možném stylu.“

Dvacátý první ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica je minulostí. V sobotu 15. října 2022 zazněl jeho závěrečný koncert, který poprvé představil publiku v České Lípě v klášterní bazilice Všech svatých Český filharmonický sbor Brno. Právě toto těleso se organizátoři snažili angažovat několik let a je pro ně satisfakcí, že se to konečně podařilo. Velká návštěvnost koncertu, ostatně i celého uplynulého festivalového ročníku, potvrdila, že tato volba byla správná.

„Průřez toho nejlepšího ze svého obvyklého repertoáru zazpívali pozorně, průzračně a až na malá osobní zakolísání čistě, s propracovanou dynamikou i polyfonií.“

„Svého zakladatele a dlouholetého sbormistra Stefana Stuligrosze připomněl sbor jeho zručným zpracováním staré mariánské písně O Matko miłościwa.“

„Góreckého Totus tuus je přehledně strukturovanou, zvolna plynoucí skladbou, směřující nejprve ke vznícenému zvolání Maria!, po novém rozvíjení pak končící v podobném zvolání, ale oddaně tichém.“

Chlapecký sbor Poznaňští slavíci zazpíval v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby dvě desítky vokálních skladeb. Navzdory tomu, že šlo o hudbu starou i novější, byl program monotematický – formátem a stopáží vybraných děl, zvukem i typem interpretace. Koncert sboru, jehož celý název zní Poznańskie Słowiki Chór Chłopięcy i Męski Filharmonii Poznańskiej, uzavřel v sobotu letošní Polskou sezónu v Olomouci příjemným způsobem, oduševnělým, kultivovaným a konzervativním.

„Brahmsův Koncert a moll pro housle, violoncello a orchestr oplývá decentní kultivovaností, zdrženlivou vášnivostí, zpěvnými tématy a nenápadnou virtuozitou ve službě výrazu.“

„Dvořákova symfonická báseň Polednice šikovně těží z kontrastu idyly a hrůzostrašnosti.“

„Kančeliho skladba je srozumitelné, obecně duchovní sdělení, nezastřené konstrukcemi a disonancemi ani ryze náboženskými odkazy.“

Program pátečního koncertu Moravské filharmonie Olomouc byl trojnásobě zajímavý. Prvním důvodem byla Dvořákova Polednice, která nezaznívá zdaleka tak často jako některé jeho symfonie. Druhým se stal Brahmsův Dvojkoncert, vděčná příležitost pro emotivní kantilény, a to v podání významných sólistů Jana Mráčka a Michaely Fukačové. A tím třetím důvodem byla česká premiéra díla nazvaného Nu. Mu. Zu – efektní, ale i výrazně burcující kompozice skutečného klasika moderní hudby Giji Kančeliho. Jakub Klecker, do letošního léta šéfdirigent tělesa, vedl orchestr k zaujaté intenzivní hře.

„Ze sólistky čišela úcta k rukopisům a frázím, které si ‚vymazlila‘ do posledního tónu, dozvuku, či tiché prázdnoty po něm.“

„Bartoňova skladba vytvářela dojem ozvěny zážitku, kdy je zachována a zesílena její syrovost. Silná slova žalmu jako by se do ní vpila, slova zmizela, nikoli však jejich energie.“

„Moodyho Fioriture je až dojemnou hudební výpovědí o tom, že jediný možný směr je ‚vpřed‘, ať se děje cokoli, což o to významněji rezonuje v kontextu světových událostí.“

Ani na letošním ročníku pravoslavného festivalu Archaion Kallos nemohl chybět koncert soudobé hudby a hudby 20. století, inspirované pravoslavnou spiritualitou. „Filokalie dneška“, jak zní podtitul koncertu, který se tradičně konal v galerii HAMU, byla plná čistě klavírních tónů, s výjimkou jedné zvukové stopy. Posluchači mohli být přítomni světové premiéře Hanuše Bartoně, ale také dílům Arvo Pärta, Johna Tavenera, Vasilijeho Mokranjace a Ivana Moodyho. Recitálu se zhostila klavíristka Radka Hanáková, a to precizně, s hlubokým zaujetím stran výrazové složky hudby.

„Orchestr hrál skvěle a dílo vyznělo ve své plné kráse.“

„Sólové hlasy zněly velmi vyrovnaně a výborně artikulovaly.“

„Jiří Štrunc s Plzeňskou filharmonií nespolupracuje až tak často, ale s orchestrem si výborně porozuměl.“

Slavnostním uvedením Haydnovy Mše d moll „Nelsonmesse“ a jeho Třetí symfonie se uzavřel v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni letošní jubilejní třicátý ročník Haydnových hudebních slavností. Koncert Plzeňské filharmonie byl zároveň dalším v nové Chrámové abonentní řadě, a tak není divu, že byl kostel zcela zaplněn.

„Laureátem Ceny ČSKH v roce 2022 se stal Belfiato Quintet.“

„Britský hudební časopis BBC Music Magazine zařadil Pavel Haas Quartet mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob!“

„Musím říci, že to, co v Schubertově triu B dur předvedli Jarůškovi a Boris Giltburg, byl výkon světové úrovně.“

Český spolek pro komorní hudbu je jednou z nejstarších hudebních institucí u nás. Ač v současné době součástí České filharmonie, je dokonce o dva roky starší než jeho současná mateřská instituce. Byl založen na podporu tehdy mladého, ale už úspěšného Českého kvarteta. Podpora mladých komorních souborů mu zůstala až do dneška. I když v koncertní řadě najdeme i zralé umělce, jako je například Ivan Klánský. A nebo – jako ve středu – Veronika a Peter Jarůškovi a Boris Giltburg. 

„Matouškův Nemorino byl smutný, jímavě tragický a dokonale uvěřitelný.“

„Olga Jelínková se skvěle položila do své belcantové disciplíny, během které rozvibrovala nejen své hlasivky, ale i vzduch v koncertním sále.“

„Provedení kusu překonávalo prkna, na kterých se odehrával.“

Čtvrteční teplický koncert festivalu Lípa Musica hostil Koncertní sál tamější konzervatoře. V příjemném nevelkém prostoru, kde měl divák své interprety velmi blízko, s programem nazvaným Belcanto vystoupili sopranistka a členka opery v Lipsku Olga Jelínková a tenorista Daniel Matoušek. Klavírní doprovod duu zpěváků zprostředkoval Marcel Javorček.

„Jak je u Collegia 1704 a jeho sboru očekávaným standardem, provedení bylo plné přesných hudebních emocí, dokonalé artikulace, virtuózních temp i hlubokého výrazu.“

„V něčem, zejména pak v druhém díle, oratorium Izrael v Egyptě koncepcí i vyzněním připomíná Mesiáše.“

„A pak poslední akord, efektní ukončení bez patosu, na první dobu, krátce a svižně, tónem, který zmizí ještě dřív, než stačí doletět k publiku.“

Händel nenapsal jen Mesiáše, od jehož prvního uvedení uplynulo letos dvě stě osmdesát let. Jen o pár let dříve podobně velkolepě hudebně ztvárnil starozákonní příběh o Mojžíšovi a vyvedení židovského národa ze zajetí. Oratorium Izrael v Egyptě má v křesťanském prostředí zásadní a nosný námět a i mimo ně obecně platnou mimořádnou uměleckou působivost. A když se jeho uvedení ujmou interpreti s takovou erudicí a zápalem, jaké v čele Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 vyzařují z Václava Lukse, je na světě na chvíli opravdu krásně.

„Sál vás jednoduše rychle přijme, vklouznete do něj a chcete v něm pobýt, jak nejdéle to jde.“

„Akustika z pozice posluchačky sedící uprostřed sálu byla výborná – velmi konkrétní, blízká, svým způsobem suchá, přitom bohatá, měkká až sametová, jednoduše přívětivá jako samotný prostor.“

„Aplaus nebral konce, bravo se volalo orchestru, který je ve vynikající formě a fantasticky motivován.“

První z dvaceti devíti programů velkých symfonických koncertů Newyorské filharmonie rozprostřených do devadesáti devíti dnů sezóny 2022/23 jsme slyšeli ve středu 12. října. Velká premiéra nastartovala novou zkušenost a nabízí ji hlavně těm, kdo mohou srovnávat – co bylo předtím a co potom, tedy před a po rekonstrukci, jejímž hlavním důvodem bylo změnit šedesát let nevyhovující akustiku koncertního sálu a také jeho podobu a vzhled veškerých vnitřních prostor David Geffen Hall – sídla Newyorské filharmonie. Jak zlidštit, zpříjemnit a zútulnit tak trochu monstrózní prostory z raných šedesátých let 20. století? Novou realitou architektonického pojetí je otevřená náruč, která vás při vstupu do koncertního sálu přijme, obejme a už nepustí. A jak je to tedy s akustikou? Vlastně podobně.

„Velmi překvapil Jaromír Nosek, který vstupoval do toku hudby jemně, krásným barevným zvukem doplňoval své kolegy.“

„Hana Blažíková své kvality rozhodně stvrzovat nemusí, její krásný čistý soprán kraloval, avšak nedominoval, umělkyně má veliký cit pro ansámblové zpívání.“

„Zajímavé bylo sledovat, jak se pojí hlasy obou sopranistek – místy by v kostelní akustice člověk soudil, že zpívá jen jedna, zkrátka jsou perfektně sezpívané…“

Praga Rosa Bohemiae – to je název koncertu, kterým vokální soubor Cappella Mariana v pondělí 10. října zahájil řadu koncertů Barokních podvečerů, pořádaných souborem Collegium Marianum. Hudební večer se konal v krásných prostorách kostela svatého Salvátora v klášteře svaté Anežky České a umělci nabídli publiku skladby od patnáctého do počátku sedmnáctého století. V českých premiérách zazněla díla vlámského skladatele Johannese Tourouta, zastoupeni byli také Josquin des Prez, Pierre de Bonhomme, Jacobus Regnart, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Jan Sixt z Lerchenfelsu. Cappella Mariana vystoupila pod vedením Vojtěcha Semeráda s hosty Jakubem Kydlíčkem, hrajícím na zobcové flétny, a Mélusine de Pas – hráčkou na renesanční viola da gamba.

„Od té doby jde Nombulelo od vítězství v jedné mezinárodní soutěži k druhé.“

„Níže položené písně lépe odpovídaly hlasovému fondu pěvkyně, a tak zmizely ostré tóny, soprán se zakulatil, vyniklo frázování.“

„Po přestávce ovšem následoval přímo gejzír belcanta.“

Spolek přátel hudebních talentů představuje každý rok v koncertním cyklu Talenty světové opery vítěze velkých mezinárodních soutěží. Díky tomuto cyklu máme možnost poznat umělce, jejichž kariéra sice teprve začíná, ale kteří už mají jisté mezinárodní renomé. V letošním roce to je obzvlášť zajímavá umělkyně. Vždyť kdy se nám podaří slyšet belcanto z úst pěvkyně z Jihoafrické republiky… V Praze vystoupila 9. října Nombulelo Yende.

„Dirigent Popelka coby nový člen orchestru vnesl do interpretace svěžest, živost a smysl pro detail, který aplikoval v působivých gestech hráčům a nástrojovým sekcím orchestru.“

„Ve druhé větě Stravinského symfonie se svými frázemi nejvíce vynikali sólisté z řad dřevěných dechových nástrojů i smyčců.“

„Nevídaná technická zdatnost cellisty mu umožnila naplno rozvinout přednes plný hudebnosti, citového sdělení a viditelného vřelého vztahu ke skladbě.“

V pražském Rudolfinu v pondělní večer koncertoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Trojici „amerických“ skladeb autorů Bohuslava Martinů, Igora Stravinského a Antonína Dvořáka s tělesem nastudoval jeho nový šéfdirigent a umělecký vedoucí Petr Popelka. Sólového violoncellového partu Dvořákova koncertu se zhostil Jean-Guihen Queyras. Ačkoliv právě Dvořákův koncert byl pravděpodobně divácky nejpřitažlivějším číslem, celý koncert se nesl ve znamení krásné hudby, svěžího ducha a dlouhých potlesků.

„Valčíkové melodie dirigent Iván Fischer lehce krátil, takže spíše než tanečně působily akademicky.“

„Sólisté Wenzel Fuchs i fagotista Stefan Schweigert Duett-Concertino Richarda Strausse interpretovali s brilancí, hravostí, jemností a zpěvností.“

„Do čtvrté věty Mahlerovy První symfonie dostal dirigent Iván Fischer vnitřní gradaci s velkými tahy ostrých kontur.“

Velký sál Filharmonie v Berlíně byl minulý týden vyprodán na třech abonentních koncertech světoznámého orchestru pod taktovkou proslulého maďarského dirigenta Ivána Fischera. Dlouholetí sóloví hráči Berlínských filharmoniků, klarinetista Wenzel Fuchs a fagotista Stefan Schweigert, s brilancí a hravostí excelovali v provedení vzácně uváděné skladby Duett-Concertino Richarda Strausse. Velmi citlivě koncipovaný program nabídl návštěvníkům skladby současníků – Gustava Mahlera a Richarda Strausse.

„Anna Sysová skladbu vystavěla melodicky i tempově výtečně, doprovázející orchestr jí byl dobrou oporou.“

„Brown patří k těm dirigentům, kteří skladbu skutečně prožívají, dirigují celým tělem, jejich gesta jsou hned silná, hned jemná.“

„Rudolfinem se nesly první takty Allegra moderata a posluchači snad přestali dýchat.“

Pokud se týká klasické hudby, pak je Praha zcela jistě to nejfestivalovější město na světě. Máme festival se sedmdesátiletou tradicí, festival plný mezinárodních hvězd i festivaly stojící na jednom, byť světově proslulém interpretovi. A pak také festivaly komornější, o nichž se moc neví a je to škoda, poněvadž přinášejí zajímavé interprety i zajímavou dramaturgii. A mají dokonce i docela dlouhou tradici. Mezi podobné festivaly patří i Mezinárodní hudební festival Mladá Praha, jehož jednatřicátý ročník skončil v sobotu 8. října závěrečným koncertem v Rudolfinu.

„Vyprávění o svatém Grálu bylo opravdu vyprávěním, byť překrásným hlasem. Pavel Černoch si na toto číslo přinesl noty a byl až příliš v jejich otěžích, v nich byl ovšem i David Švec.“

„Árii Vidino divná, přesladká přednesli s takovým entusiasmem… Pavel Černoch byl naprosto ve své kůži a konečně mu jeho ‚belcantové‘ výrazivo sedlo, a to v plné míře!“

„Přídavkem byla slavná árie ze Země úsměvů Franze Lehára. Ta opět zvedla publikum ze sedadel a oběma protagonistům se dostalo další, zasloužené nálože potlesku.“

Letošní sezónu Českého spolku pro komorní hudbu zahájili v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina mezinárodně úspěšný tenorista Pavel Černoch a klavírista David Švec, který je zároveň šéfdirigentem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Ti společně dali publiku nahlédnout do skladeb Beethovena, Brahmse, Webera, Wagnera a v druhé půli recitálu pak Liszta, Smetany, Dvořáka, Janáčka a Italů Verdiho a Leoncavalla. Došlo i na přídavek v podobě operety. Tenorista Pavel Černoch prokázal své kvality, pro něž je zván do světových operních domů, zaujal zejména neslýchaným hlasovým témbrem.

„Zcela přesně kopírovali gesta svého dirigenta. Jeho plynulé a klidné pohyby pažemi sváděly muzikanty k nejrůznějším artikulačním obměnám, ať už se jednalo o táhlé legatissimo, nebo decentní non legato.“

„V Dies irae překvapivě mile zapůsobily kulaté vrchní tóny sopranistek, čímž se umocnila sametovost barvy celého vokálního uskupení.“

„Hráči byli komunikačně skvěle propojení, neboť i bez dirigenta zvládali mnohé agogické změny a jednotlivé proměny nálad a charakteru. Jejich hra se stala de facto synonymem propracovanosti.“

Musica Florea je souborem majícím už třicetiletou uměleckou praxi a za svou píli sklízí nejen ovace posluchačů, ale rovněž se stává vyhledávaným společníkem předních českých i zahraničních sólistů. Vsází na stylově poučenou interpretaci a také hru na dobové nástroje. Nejinak tomu bylo v nedělní podvečer 9. října, kdy s těmito instrumenty rozezněli uchvacující prostory baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Vyznamenali se také jejich pěvečtí kolegové z Collegia Florea. Společně nastudovali vokálně-instrumentální díla Jana Křtitele Vaňhala, jehož tvorbu přednesli s pozoruhodnou přirozeností a pokorou. Jako sólisté se představili kontratenorista Filip Dámec, altistka Sylva Čmugrová, tenorista Hasan El-Dunia a basista Martin Vacula.

„První polovina koncertu přinesla niterný vhled do tvorby motet, skladeb, které byly původně přísně liturgické, postupně se však osamostatnily.“

„Zajímavostí bylo, že se i tak skromné obsazení rozdělilo a dva muži a dvě dívky odešli ‚za scénu‘ a zpívali v echu odpovědi k větám, které zněly na jevišti.“

„Provedli Korunovační mši C dur KV 317 Wolfganga Amadea Mozarta. Pohodová a půvabná mše těší publikum na celém světě už téměř 250 let a nikdy se neomrzí.“

Český filharmonický sbor Brno se po zahraničních koncertech v létě předvedl doma v Besedním domě v Brně. V čisté formě a cappella zpívali v neděli 9. října s mladým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Na programu byly skladby Johannesa Brahmse, Charlese Villierse Stanforda, Benjamina Brittena, Petra Ebena a Petra Fialy. Po přestávce společně s Czech Virtuosi překvapili Korunovační mší C dur Wolfganga Amadea Mozarta, ve které se představili v sólových partech sopranistka Pavlína Švestková, altistka Marie Vrbová, tenorista Michal Kuča a basista Václav Jeřábek. I když návštěvnost byla menší než obvykle, koncert byl přijat s nadšením z krásné hudby a poctivých muzikantských výkonů.

„Sólista, basbarytonista David Bizic, musel na poslední chvíli pro nemoc koncert odříct a místo něho pohotově nastoupil mladý basbarytonista Boris Prýgl.“

„Dirigent Marko Ivanović vzal zahájení koncertu od podlahy a Finale z předehry k opeře Vilém Tell Gioacchina Rossiniho vzal útokem.“

„Rozdováděné a nadšené publikum si vytleskalo hned dva přídavky.“

Na galakoncertu, který v sobotu 8. října ukončil Lednicko-Valtický hudební festival, vystoupila Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou dirigoval Marko Ivanović a spolupracovali slovinská sopranistka Nika Gorič a český basbarytonista Boris Prýgl. Koncert se konal v jízdárně zámku Valtice a těšil se nadšeným ovacím. Přítomni byli i velvyslanci Slovinska a Srbska a koncert uváděl Jiří Vejvoda.

„S naprosto stejnou pečlivostí, jakou věnoval provedení jednotlivých skladeb v programu s dirigentskou taktovkou, se umělecký vedoucí orchestru věnoval také svým posluchačům.“

„Takové provedení lze brát jako svědectví o zvláštních vztazích mezi lidmi, hladké a citlivé přechody mezi houslovou a violovou sekcí tuto myšlenku sounáležitosti podtrhovaly.“

„Pražští komorní sólisté se nevyhýbají žádnému repertoáru, dramaturgii svých koncertů dobře promýšlejí, není jim lhostejný význam, který je za hudbou.“

Zahajovací koncert sezóny 2022/2023 ansámblu Pražští komorní sólisté, existujícího od roku 1961 a znovuobnoveného v roce 2013 pod uměleckým vedením Radka Baboráka, zazněl v sobotu 8. října. Od letošního roku je těleso rezidenčním souborem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v kostele svatých Šimona a Judy. Tvoří ho sólisté a komorní hráči, koncertní mistři a členové České filharmonie, FOK, PKF, SOČRu, České Sinfonietty, orchestru Národního divadla, v ansámblu hrají také profesoři pražské AMU a Pražské konzervatoře.

„Dirigent Petrenko si až s uličnickým výrazem ve tváři hrál v Klasické symfonii s melodií, publikem i orchestrem.“

„Trpčeského prsty se ani při vypjatých fortissimech příliš nevzdalovaly od klaviatury, pohybovaly se po ní téměř spořádaně. Marně byste u něho hledali dramatická gesta a vysoké údery.“

„Tuto drobnou provokaci však bratislavsko-prešpurské publikum přijalo nadšeně.“

Sedmapadesátý ročník Bratislavských hudebních slavností vyvrcholil v sobotu velkolepým koncertem amerického houslisty Gila Shahama v doprovodu Slovenské filharmonie vedené dirigentem Alexandrem Blochem a Slovenského filharmonického sboru se sbormistrem Jozefem Chabroněm. Předposlední festivalový koncert o den dřív však po necelém měsíci od famózního výkonu na Dvořákově Praze opět přivedl do střední Evropy britský Royal Philharmonic Orchestra pod vedením Vasilyho Petrenka.

„Když došlo na tremolo, tak se málem chvěly i stěny budovy.“

„Zpívala čistě, skvěle intonovala a diváky nechtěla připravit o nic, co je v jejím bohatém rejstříku pěveckých dovedností.“

„Markéta Cukrová je zpěvačka křehkého a jemného působení, avšak silného a opravdového výrazu.“

Jeden z posledních koncertů letošního ročníku festivalu Lípa Musica se konal ve velkolepé hale Oblastní galerie v Liberci. Původně zde měl vystoupit americký vokalista Joel Frederiksen. Pro nemoc interpreta však muselo dojít ke změně programu. Festivalu vyšla velmi pohotově vstříc mezzosopranistka Markéta Cukrová, která dorazila společně s theorbistou Janem Krejčou s programem věnovaným barokním písním italské provenience.

„Secesní sál je smyčcovým nástrojům akusticky příznivý. Sám o sobě by však tento faktor nebyl ničím, nebýt vynikajícího výkonu mladých interpretů.“

„Ve třetí větě hráči s odvahou nasadili živelně riskantní tempo, které však zvládli naprosto suverénně s technickou bravurou.“

„Mladé, pouze dva roky existující kvarteto v Plzni předvedlo výkon, který nás plně přesvědčil o tom, že zde máme důstojného pokračovatele bohaté tradice českých smyčcových kvartet.“

V rámci třetího ročníku festivalu Plzeňský podzim se v Plzni poprvé představilo Ševčíkovo kvarteto založené v roce 2020. Jeden z našich nejmladších komorních souborů vystoupil 6. října v přednáškovém sále Západočeského muzea a pro svůj koncert si zvolil ambiciózní program složený ze skladeb tří stylových období.

„Díky neutuchajícímu nasazení a pečlivosti si houslista udržel pozornost po celou dobu Mendelssohnova koncertu.“

„Patočkovo skromné vystupování působilo dojmem, že náročná místa jsou přeci vlastně jednoduchá a hraná s naprostou samozřejmostí.“

„Senzačně zvládnuté tutti fráze i individuální sóla, perfektní souhra a pečlivě vystavěný celek byly významnými ingrediencemi zaručujícími úspěch Brucknerovy symfonie.“

Za malé hudební svátky by se dala považovat dvojice koncertů s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Antona Brucknera v pražském Obecním domě s premiérou ve středeční podvečer. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK dirigoval Ion Marin. Na domácí půdě, ovšem v roli sólisty, vystoupil koncertní mistr tělesa Roman Patočka. Program tvořený dvěma symfonickými díly chytl za srdce nejednoho posluchače a poměrně početné publikum nadchl.