PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je zkrátka radost pohledět na mladé perspektivní duo zpěvák–korepetitor.“

„Všichni odvedli velký kus práce, jsem na každého moc pyšná, ale nejen proto, co předvedli na koncertě, ale proto, jak pracovali po celou dobu. Ukázali, že jsou pěvecky inteligentní, což je pro toto povolání nejdůležitější.“

„Na těchto kurzech bylo výjimečné to, že Katka umí člověka opravdu nadchnout pro danou věc. A to nejen z pohledu aktivního, ale také pasivního účastníka, což je teda co říct.“

Letošní pátý ročník Mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž se pomalu chýlí ke konci a studenti ze tříd špičkových lektorů tak konečně mohou všem ukázat, co svedou na jevišti po boku svých nástrojů. Je čtvrtek 18. srpna a koná se koncert s názvem Operní gala. Zajišťují ho mladí talentovaní pěvci z Česka a Slovenska pod vedením Kateřiny Kněžíkové a za doprovodu odvážných klavíristů, které připravoval Zdeněk Klauda. „Jsem na ně pyšná. Letos to byl opravdu silný ročník,“ říká Kněžíková.

„Čajkovského velkolepé dílo zaznělo v pojetí Riccarda Mutiho oproštěně od všech patetických nánosů jak architektonický klenot.“

„Ruský basista Ildar Abdrazakov, který zpíval part Mefistofela, byl pěvecky i v dramatické interpretaci vynikající.“

Vídeňští filharmonikové vystoupili na Salcburském festivalu 15. srpna pod taktovkou Riccarda Mutiho. Koncert otevřeli Symfonií č. 6 „Patetickou“ Petra Iljiče Čajkovského, kterou doplnili Lisztovou symfonickou básní Od kolébky do hrobu a Prologem v nebi z opery Mefistofele Arriga Boita. Pěveckých partů se zhostili Koncertní sdružení sboru Vídeňské státní opery, Salcburský festivalový a divadelní dětský sbor a basista Ildar Abdrazakov.

„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“

„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“

Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.

„Zajímavé je, jak přirozeně a s jakým kontaktem našlapovala do kláves jeho levá ruka.“

„Tady jeho technické prostředky působily opravdu neslýchaně, jako kdyby měl obě ruce pravé.“

Pondělní klavírní recitál Charlesa Richarda-Hamelina v Městském divadle v Mariánských Lázních nebyl v rámci Chopinova festivalu jeho prvním vystoupením – dva dny před ním totiž ještě slavnostně zahájil festival Klavírním koncertem f moll, op. 21. Pro klavíristu nejspíš nešlo o nevšední oběť, ostatně v rozhovorech sám říká, že po získání druhé ceny v Chopinově soutěži ve Varšavě tvoří devadesát procent jeho programů právě dílo tohoto skladatele a oba klavírní koncerty udržuje v neustálé pohotovosti. Festival zase přes záminku dvou vystoupení získal dražšího světového umělce, který by kvůli pouhému recitálu třeba nepřijel. Lze to považovat za jeden z těch plodných vztahů mezi pořadatelem a výkonným umělcem.

„Letošní soutěž se odehrála ve dvou kategoriích – v první porovnalo své síly pět mladých klavíristů do devatenácti let, stejný počet se zúčastnil i v kategorii vyšší.“

„Bartoš nám svým excelentním výkonem znovu připomněl, jaké bohatství se skrývá ve Smetanově klavírní tvorbě.“

Chopinův festival v Mariánských Lázních, jeden z nejstarších hudebních festivalů v západních Čechách a v pořadí třetí hudební festival v naší republice, byl v posledních dvou letech jednou z mála kulturních událostí, která v důsledku covidu nepřerušila svoji kontinuitu. V roce 2020 se připomněl alespoň dvěma koncerty, o rok později se však jeho program uskutečnil už naplno a proběhl tak, aby uspokojil své pravidelné návštěvníky i příležitostné zahraniční hosty. O to více byl očekáván i letos, a to včetně klavírní soutěže pořádané vždy s dvouletou přestávkou. Mnozí někdejší laureáti Mezinárodní soutěže Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních se dnes do tohoto kouzelného lázeňského města vracejí už jako zralí interpreti, aby se svým uměním podíleli na kulturním životě nejzápadnější výspy Čech.

„Před orchestr se postavila ruská dirigentka Alevtina Ioffe. Krásná, energická žena vběhla na pódium s nadšením, se kterým strhávala jak orchestr, tak i publikum.“

„K barevnosti jistě přispěla i zvuková technika, kterou sice občas musel mistr zvuku mezi částmi připevňovat, ale výsledek stál za to, zvuk zněl přirozeně a bez příměsí, vynikly přirozené témbry nástrojů.“

Po roce se na brněnský hrad vrátil Mezinárodní hudební festival Špilberk. V pondělí 15. srpna ho zahájila PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou ruské dirigentky Alevtiny Ioffe s programem z děl Mendelssohna-Bartholdyho, Brucha, Stravinského, Poppera a Čajkovského. Sólového partu v Bruchově Kol Nidrei a Popperově Maďarské rapsodii se ujala francouzská violoncellistka Camille Thomas.

„Představení Pucciniho Turandot nebyla letos ve Veroně vyprodaná, ačkoliv dle očekávání Anna Netrebko s velkou grácií ztělesnila titulní roli. Prince Kalafa, který získá chladnou Turandot, ztvárnil Jusif Ejvazov s hrdostí, elegancí a vřelostí.“

„Slavnou Pucciniho árii Nessun dorma ze třetího jednání zpíval Jusif Ejvazov sice krásně, ale užším vokálem, kterému chyběla hloubka a šíře v technice.“

Anna Netrebko a Jusif Ejvazov ztvárnili ústřední dvojici v Pucciniho opeře Turandot. Ve veronské Aréně zpívali 10. srpna pod taktovkou Marca Armiliata v doprovodu Orchestra della Fondazione Arena di Verona a dvou sborů. Vedlejších postav se ujali Ruth Iniesta (Liù), Carlo Bosi (císař a perský princ), Riccardo Fassi (Timur) a Youngjun Park (Mandarin). Trojici ministrů zpívali Gezim Myshketa, Riccardo Rados a Matteo Mezzaro.

„Václav Hudeček je legendou, jeho hra není v ničem okázalá, je nesena vyrovnanou lidskostí.“

„Prechal s naprostou samozřejmostí hudbu modeloval a frázoval, ovládl sál znělým tónem a velmi přesně vystihl základní výrazové nastavení díla a jeho pointy i průběh.“

Prostor věnovaný loňským laureátům spojila Letní hudební akademie Kroměříž s pozorností Václavu Hudečkovi, který na začátku léta oslavil sedmdesátiny. Zahrál si v neděli večer společně se dvěma nejmladšími objevy. A také převzal od Tomáše Netopila symbolické poděkování za péči, kterou už celé čtvrtstoletí věnuje na své luhačovické Akademii začínajícím houslovým talentům. Obě akce mají obdobné cíle. Však také nejsou výjimkou případy, že se z jedné plynule přejíždí na tu druhou, právě začínající.

„Hudební nastudování novým šéfdirigentem operního orchestru Davidem Švecem je důležitým pozitivem večera.“

„Režisér dokázal plně využít možnosti prostředí a předložit publiku doslova efektní gejzír nápadů, fantazií, které přesvědčivě realizoval.“

Nový šéf Opery Jihočeského divadla České Budějovice Tomáš Ondřej Pilař zvolil pro zbrusu novou premiéru na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově poprvé v historii nikoliv operní dílo, nýbrž oratorium. Händelův třídílný Mesiáš, vrcholné barokní dílo koncertního charakteru, byl realizován Pilařem jako přitažlivý hudebně-vizuální projekt. Je to velmi nesnadný úkol převést dílo z koncertních síní do přírodního divadla, ale koncepce tohoto mohutného oratoria dává ohromné možnosti pro vizuální, divadelní ztvárnění. Navíc, což je ovšem zásadně podstatné, se zjevně inscenátoři nadchli vizí pana šéfa Pilaře a entuziasmus byl hodně znát!

„Profesor pražské AMU a významný koncertní varhaník a improvizátor Jaroslav Tůma převzal druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze.“

„Passacaglia quasi toccata na B-A-C-H Miloše Sokoly rozpoutala nevídaný ohňostroj virtuozity, který ukázal všechny Tůmovy kvality.“

Prvním interpretem, který na varhanním festivalu v kostele svatého Jakuba složil svým recitálem poctu Jiřímu Ropkovi,  jak zněl název jeho programu, byl Jaroslav Tůma. Jiří Ropek, který byl značnou část svého života zdejším varhaníkem a letos by se dožil sta let, je autorem dokončení Mozartovy Strahovské improvizace, která zazněla i na Tůmově koncertu ve čtvrtek 11. srpna. Kromě této skladby dále Jaroslav Tůma zahrál díla Charlesa-Marii Widora, Roberta Schumanna, Miloše Sokoly a také Mozartovu Fantazii f moll.

„Účastníci kurzů odjíždějí z Pärnu s úsměvy na tvářích. A to je jeden z důvodů, proč jsou léta v Pärnu pro mě tak důležitá, říká Neeme Järvi.“

„Bedlivé oko Neemeho, Paava ani Kristjana neodpustí žádnému adeptovi dirigování vůbec nic.“

„Tüürův Smyčcový kvartet In memoriam Urmas Kibuspuu je křehká skladba, jejíž počáteční monotónnost střídá zvichřenost a vzrušení končící v katarzním souzvuku.“

Součástí festivalu v Pärnu nejsou jen koncerty, ale i Akademie Neeme Järviho, která se koná od roku 2000. Na základě přihlášek a následného výběru se sem sjíždějí mladí dirigenti z celého světa, letos byli zastoupeni mladí adepti z Lotyšska, Ukrajiny, Polska, Ruska, Velké Británie, Bulharska, Německa, USA, Estonska, Jižní Koreje, Nového Zélandu a Finska. Mezi nimi byly i čtyři mladé ženy. Jen pro zajímavost – Järviho akademie se v minulosti zúčastnili i čeští dirigenti Marek Štilec a Petr Popelka.

„Jan Adam Questenberk miloval hudbu a operu, která tehdy byla na vzestupu, a zaměstnával jen sloužící, kteří byli současně i hudebníci.“

„Barokní divadlo není nuda. Naopak, je to živelná, naturalistická, epická, lascivní, excentrická a expresivní podívaná.“

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského pozval do Jaroměřic nad Rokytnou Ensemble Damian, který tu 9. srpna provedl barokní operu La Semele. Jejím autorem je Johann Adolph Hasse, autorem provedeného nastudování zakladatel souboru Tomáš Hanzlík. Tři pěvecké role ztvárnili Martin Ptáček, Dora Rubart Pavlíková a Hana Holodňáková.

„Musica Florea ihned na začátku ukázala své hráčské kvality a také unikátní zvuk a zdobný styl, kterým se soubor snaží přiblížit posluchačům autentické dobové provedení.“

„Výrazný projev, strhující hudba sama o sobě a v neposlední řadě kastaněty zvedly publikum z lavic a židlí a umělci se na závěr těšili dlouhému nadšenému potlesku.“

V sobotu večer se kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu opět rozezněl hudbou místního hudebního festivalu. Předposlední koncert série patřil souboru Musica Florea a španělské sopranistce Beatriz Lafont. Program byl vskutku zajímavý – výhradně barokní, avšak představující autory několika zemí, skladby rozmanitých charakterů a vedle běžně prováděných děl zazněla v novodobé premiéře také árie znovu objevená v archivu přímo na Kuksu. Publikum bylo z koncertu víc než nadšené.

„Jakub Hrůša za pultem Vídeňských filharmoniků propracoval Janáčkovu partituru do obdivuhodných detailů na obě strany výrazového, tempového a dynamického spektra.“

„České interprety v inscenaci vedle Jaroslava Březiny skvěle reprezentuje i mladá mezzosopranistka Jarmila Balážová.“

Režisér Barrie Kosky přišel pro Salcburský festival s nevšední podobou Janáčkovy Káti Kabanové. Inscenace, která měla premiéru v neděli, je moderně náznaková, bez kulis a rekvizit, nesmírně intenzivní. Má ideální pěvecké obsazení. A Jakub Hrůša, na Salzburger Festspiele debutující, jí s Vídeňskými filharmoniky přidává symfonický základ z říše snů.

„Volantes Orchestra byl skvěle připraven a pojistkou bezpečného a energického provedení byla znamenitá dirigentka Ema Mikešková.“

„Strávit den s festivalem Hortus Magicus se ukázalo jako nejlepší možná varianta naplno prožitého víkendu.“

V široké nabídce letních hudebních festivalů má své nezastupitelné místo Hortus Magicus. Nejen proto, že je situován do nádherného prostředí Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Hortus Magicus je koncipován především jako zážitkový den s nabitým programem, který je určen opravdu od těch nejmladších až po seniory. Barokní hudba v stylově precizní interpretaci je na tomto dvoudenním festivalu šikovně prokládána aktuálními projekty. Pozoruhodné historické hudební památky se tak snoubí s živou přítomností a to je vždy dobře.

„Kytarový svátek opět učinil z Brna a České republiky mezinárodní kytarovou velmoc.“

„Pikantností koncertu Vladislava Bláhy a Jaroslava Svěceného bylo, že se na něj stála fronta skoro přes celé náměstí.“

Mezinárodní kytarový festival a kurzy Brno 2022 v letošním roce opět potvrdily, že jsou místem, kam má smysl se vracet. Jedenatřicátý ročník plynul ve znamení mnohotvárné hudby různých stylů. Festival prezentoval klasickou kytaru nejen jako sólový nástroj hudby historických slohových epoch, ale také jako tradiční nástroj španělského flamenca, současné hudby, jazzu i populárního žánru. Na koncertech se představili mezinárodně respektovaní umělci Edin Karamazov, Paulo Bellinati, Jorge Caballero, Vladislav Bláha a podobně. Součástí festivalu je také mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent, jejíž úroveň rok od roku stoupá. Masterclass pod vedením zkušených mistrů si nenechali ujít studenti kytary z různých zemí Evropy.

„Hudba se při tomto typu akcí stává součástí komplexního letního zážitku.“

„S tím bylo nutné se smířit a s vědomím těchto daností poslouchat.“

V pátek v poledne třiatřicet, v sobotu večer patnáct a méně. Teplota v Českém Krumlově ze dne na den spadla o mnoho stupňů. Ostatní parametry počasí však byly pořadatelům tamního hudebního festivalu nakloněny, a tak dojem ze závěrečného operního galakoncertu už nic dalšího negativně neovlivňovalo. V Pivovarské zahradě se o přízeň publika ucházeli pěvci Jana Šrejma Kačírková, Pavel Černoch a Boris Prýgl. V téměř tříhodinovém programu nabídli i s přídavky patnáct árií a duetů.

„Charismatická a uvolněná Bellova hra, v níž nezaslechnete faleš tónovou ani výrazovou, byla pro mě vrcholem festivalových sólových vystoupení.“

„Čtvrtá část Lemminkäinenův návrat se zřídka slyšenou orchestrální souhrou, jemnými i sytými barvami nástrojů vyústila v umně vygradované ohnivé finále.“

Hudebními vrcholy na festivalu v estonském Pärnu byly koncerty Estonského festivalového orchestru. Pravda, zdobila je zvučná jména sólistů, ale výkony, jaké podal orchestr především v Páté symfonii Petra Iljiče Čajkovského a pár dnů nato v Sibeliově suitě Lemminkäinen, byly jedním slovem strhující. Velký podíl na tom měl dirigent Paavo Järvi.

„Už od začátku nastavili všichni hráči laťku na nejvyšší úroveň a drželi ji po celou dobu koncertu.“

„Byl to úžasný závěr celého festivalu s příslibem do dalšího ročníku, že Praha opět příští léto ožije nádhernou hudbou v podání vynikajících umělců v čele se souborem Collegium Marianum.“

Ve čtvrtek 4. srpna se v kostele svatých Šimona a Judy na Starém Městě uzavřel třiadvacátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Letošním tématem bylo pouto mezi přírodou a hudbou. Na koncertě nazvaném Canto della Ninfa vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou. Hostem a hlavní protagonistkou večera byla italská sopranistka Roberta Mameli, která si publikum získala krásnou barvou hlasu, koloraturami, širokou škálou dynamických odstínů, podmanivými vysokými tóny a zejména noblesou a výrazem. Vynikající sólové výkony předvedly také flétnistky Jana Semerádová a Julie Braná. Celý večer zněla hudba Vivaldiho a Händela.

„Už sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v minoritské bazilice svatého Jakuba zahájil mladý polský varhaník Daniel Strządała.“

„Zajímavým zpestřením programu byla improvizace na biblický text z Matoušova evangelia.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum u svatého Jakuba v Praze byl zahájen ve čtvrtek 4. srpna vystoupením Daniela Strządały z Polska. Koncert z děl Bacha, Francka a Szabelského završila improvizace na biblický text.

„Dvořákovo trio patří mezi nejvýraznější na domácí hudební scéně.“

„Vrchol večera se nacházel v druhé skladbě, Triu c moll, op. 2 Josefa Suka.“

Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově spěje pomalu do svého závěru. Jedním z interpretů, kteří před závěrem festivalu představili svoje hráčské kvality, bylo Dvořákovo trio. V parném středečním večeru představilo v zámeckém Maškarním sále hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, Josefa Suka a Antonína Dvořáka.

„Orchestru dominoval kladívkový klavír, který zapůjčila Hudební fakulta JAMU, a prostor zaplnil zvukem historických nástrojů Volantes Orchestra.“

„Dominika Maszczyńska zaujala energickým projevem, muzikalitou a technickou vybaveností. Její napojení a komunikace s orchestrem byly dokonalé.“

Pátý koncert Olomouckých barokních slavností, který se konal ve čtvrtek 4. srpna, přivedl návštěvníky do objektu, kam by se kdokoli stěží vypravil. Současná Vojenská nemocnice, která slouží plně svému účelu, je zařízení, které málokdo dobrovolně navštěvuje, a když se tak stane, jistě se nedostane do reprezentačních prostor. Nicméně je to objekt obdivuhodný, bohatý na historii a disponuje krásným Slavnostním sálem i předsálím. Zde vystoupil Volantes Orchestra s klavíristkou Dominikou Maszczyńskou pod taktovkou Jose van Immerseela.

„Vzhledem k tématu by se dokonce dalo v nadsázce hovořit o jakémsi obživlém betlému.“

„Na Otáčivé hlediště se chodí za komplexním dojmem, potěšením, pobavením. Je to svého druhu atrakce, nikoli koncertní síň.“

„Dobré důvody, proč příběh využít jako odrazový můstek pro civilní, letní, neobvyklé, vizuálně poutavé divadelní ztvárnění slavného duchovního díla.“

Händelovo oratorium Mesiáš, jak ho od čtvrtka hraje Jihočeské divadlo před Otáčivým hledištěm v zahradě českokrumlovského zámku, je jedinečným hudebně-vizuálním projektem. Idylickým, nenáboženským, přesto s duchovním ukotvením. Režisér Tomáš Ondřej Pilař přidal k hudbě volně plynoucí náznaky příběhu Josefa Adama Schwarzenberka, vídeňského a krumlovského šlechtice. Zdůvodnění našel nejen v jeho zásluhách o zámecký areál, ale především v až magicky působících souvislostech jeho a skladatelových životních dat.

„Caballero je kytarový fenomén, který popírá všechny pravidla a fyzikální zákonitosti o tom, co je možné na jednu kytaru zahrát.“

„Před koncertem jsem se trochu obával, že provedení Novosvětské na jednu kytaru bude převážně záležitostí technické exhibice.“

Peruánský kytarista Jorge Caballero se postaral o největší senzaci Mezinárodního kytarového festivalu a kurzů Brno. Jeho provedení kompletní Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll, op. 95 je nepochybně jedním z největších milníků v dosavadní festivalové historii. A to nejen proto, že Caballero je bez nadsázky v současnosti jediný na světě, kdo tuto kompozici dokáže na kytaru zahrát. Jeho sólový recitál byl reprezentativní ukázkou promyšlené dramaturgie, fascinující technické exkluzivity a muzikality ve vzácně vyváženém poměru.

„Aleš Nosek je jistým a technicky zdatným hráčem. Byl velice dobře připraven, prokázal pevné nervy a jasný interpretační názor.“

„Pavel Svoboda oslnil technicky neomylnou hrou, vynikajícím rytmickým cítěním a v neposlední řadě naprostým přizpůsobením chrámové akustice.“

Na čtvrtém koncertě mezinárodního festivalu „Svatovítské varhanní večery“ vystoupil regenschori a varhaník biskupského kostela v Plzni Aleš Nosek. O týden později, 2. srpna, převzal závěrečný koncert festivalu jeden z nejúspěšnějších varhaníků mladé generace Pavel Svoboda. Ten dělí svoji činnost na koncertní, pedagogickou, organizační – je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice – a veřejnou: je poslancem Parlamentu České republiky.

„Marek Pavlica v precizním a citlivém doprovodu souboru Barocco sempre giovane ‚vystřihl‘ ve strhujícím podání virtuózní Cikánské melodie Pabla de Sarasateho.“

„Zahajovací koncert šestadvacátého ročníku Akademie Václava Hudečka byl plný mimořádných výkonů s dramaturgicky zajímavě sestaveným programem, a především s velmi milou a vřelou atmosférou.“

Pro místní už se stalo tradicí, že každý rok v polovině prázdnin se malebnými lázněmi Luhačovice rozezní líbezné tóny z houslí mladých začínajících virtuózů. 1. srpna 2022 se uskutečnil v sále luhačovického Městského domu kultury Elektra zahajovací koncert už šestadvacátého ročníku Akademie Václava Hudečka. Na koncertě účinkoval kromě samotného mistra Václava Hudečka také vítěz loňské akademie Marek Pavlica, mezzosopranistka Marie Svobodová a sopranistka Veronika Kaiserová. Celý koncert doprovázel vynikající pardubický komorní soubor Barocco sempre giovane, který spolupracuje s Hudečkovou akademií téměř od jejího počátku. Uměleckým vedoucím souboru je Josef Krečmer.

„Soubor má objevitelské ambice, tak charisma, s nímž výsledky dramaturgického rozhlížení prezentuje.“

„Jediný zádrhel – sopranistka zpívala hudbu obou kontinentů podobně: s trochu folklorním, laškovně hravým a neodolatelně komunikativním přístupem.“

Předposlední koncert pražských Letních slavností staré hudby vyprodal historický sál Trojského zámku. Soubor Los Temperamentos, usazený v Německu, ale tvořený zčásti hudebníky jihoamerického původu a zčásti příslušníky dalších národností, nezůstal nic dlužen svému názvu a evropskou i latinskoamerickou barokní hudbu rozezněl opravdu poutavě a temperamentně.

„Bachovu suitu na kytaru rozezněl s pravou loutnovou dikcí ve velmi jemné dynamice a dechberoucích tempech.“

„Jeho přístup ke skladbě je víc kreativní než interpretační.“

Jedenatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno probíhá ve dnech 31. 7. až 6. 8. V pondělí na tomto prestižní kytarovém svátku vystoupil světově proslulý bosenský kytarista Edin Karamazov. Slavný hráč na kytaru a loutnu se představil s reprezentativním programem z kompozic Johanna Sebastiana Bacha, Fernanda Sora i současných skladatelů. Jeho koncert byl ukázkou vytříbené brilance, okouzlující lehkosti a fenomenální muzikality.

„Letošní varhanní matiné bylo věnováno výhradně Johannu Sebastianu Bachovi. Už samotný autor a interpret byli lákadlem pro hudbymilovné posluchače, a tak není divu, že čtrnáct dní před koncertem bylo vyprodáno.“

„Má dar posluchače svojí muzikou oslovit a strhnout. Své plné tvůrčí soustředění na formu, registraci, artikulaci, barvu akordů, na práci s časem, prostorem, vnímavost pro barvy rejstříků, ladění – to vše nám opět nabídnul v plné míře.“

Jedenatřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově 2022 se už přehoupl do své poslední třetiny a nabídl opět významná jména, zajímavé programy, unikátní prostředí a skvělé výkony. Jednou z lahůdek bývá už tradičně nedělní varhanní matiné, které letos nabídlo hudbu Johanna Sebastiana Bacha v podání našeho předního varhaníka Jaroslava Tůmy.

„Obě představení Straussových oper v Mnichově byla bez nadsázky na světové úrovni.“

„I při Růžovém kavalíru můžeme konstatovat to, co při představení opery Capriccio. Vynikající orchestr, moderní režie a výborné pěvecké i herecké výkony všech rolí.“

Na Mnichovských operních slavnostních hrách zazněly bezprostředně po sobě dvě opery Richarda Strausse. Capriccio v režii Davida Martona 23. července řídil Leo Hussain, o den později uvedeného Růžového kavalíra v pojetí Barrieho Koskyho dirigoval Vladimir Jurowski. V obou operách se sešlo vzácně vyvážené obsazení inscenačního týmu i interpretů.