KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Václav Luks: Popularita Rybovy České mše vánoční je zasloužená

„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“ „Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“ „V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“ Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro…

Číst dál…

Autorita Jakuba Hrůši
Česká filharmonie s houslistou Kavakosem a českými autory

„Krčkova symfonie je ukotvena konvenčněji, ale zachycuje a vyjadřuje svůj vlastní svět, dostatečně odpoutaný od jinde a jindy slyšeného.“

„Leonidas Kavakos se ujal Martinů bezchybně, s nadhledem a s chutí, pevným tónem, který je nezbytný.“

„Hrůša řídil zrale, jako velká autorita, ale zůstává v něm nadále i kus kluka.“

Prosincový návrat Jakuba Hrůši před Českou filharmonii byl svátkem. Koncertní program sestavený z děl tří českých autorů měl světové parametry. Janáčkova Sinfonietta dostala neslýchanou porci energie, Druhý houslový koncert Bohuslava Martinů velkolepost. A k tomu zazněla v premiéře působivá Sedmá symfonie Jaroslava Krčka.

Číst dál…

José Cura: Nejde o dostatek nebo nedostatek talentu, ale o odvahu a energii

„Jsem skladatel a dirigent, kterému se dostalo velkého privilegia být dobrým zpěvákem.“ „Režírování je zabiják, bere strašnou spoustu energie.“ „Klást příliš mnoho otázek je nudné, mít příliš mnoho odpovědi je arogantní. Je třeba to namixovat.“ V lednu uplyne dvacet let od prvního vystoupení argentinského tenoristy Josého Cury před českým publikem. Koncertoval…

Číst dál…

Klasika v souvislostech (45)
César Franck, varhaník, skladatel a učitel

„Pocházel z valonského Liége, neboli Lutychu. A to nebyla v Paříži v té době žádná výhoda. Spíše naopak.“  „I na základě pouhého tuctu hlavních varhanních děl je dnes považován za největšího varhanního skladatele po Bachovi.“  „Za klíčový moment ve svém hudebním životě považoval Louis Vierne den, kdy jako chlapec slyšel poprvé hrát v chrámu sv.…

Číst dál…

Česká filharmonie a její test publika – na programu Sibelius a Glanert

„Mladíkův debut se vyznačoval velkou muzikalitou, neokázalostí a nezkaženou upřímností a také znělostí, jejímž protipólem byla stejně nádherná pianissima.“

„Texty podivuhodného pražského básníka a spisovatele sestavil skladatel do libreta, které kopíruje, evokuje a vrší jejich existenciální posmutnělost i neuchopitelnou záhadnost.“

„Pražská symfonie stála za poslech i kvůli výjimečným hlasům Catrion Morisonové a Christiana Immlera.“

Koncert České filharmonie a Semjona Byčkova se světovou premiérou nové skladby a s debutem mladičkého houslisty nepřilákal dostatek publika. Ve čtvrtek byla Dvořákova síň Rudolfina viditelně jen poloplná. Škoda, protože Johan Dalene hrál Sibelia velmi pěkně a Detlev Glanert složil působivou kompozici.

Číst dál…

Rozhlasoví symfonikové uvedli premiéru od Martina Smolky

Symfonický orchestr Českého rozhlasu pravidelně objednává novinky od současných autorů. Na řadu přišel i Martin Smolka. Premiéru jeho skladby Presto e lento však o dva roky zpozdila opatření proti pandemii. Zazněla až nyní, při pondělním abonentním koncertě v Rudolfinu. Martin Smolka vstoupil do české hudební historie velmi netradiční operou Nagano, inspirovanou vítězstvím českých…

Číst dál…

Souhra, na kterou je radost hledět.
Bennewitzovo kvarteto na Dnech Bohuslava Martinů

„Interpretace byla velmi zaujatá, košatá a usazená.“

„Krásný příklad toho nejlepšího, co je komorní hudba posluchači schopna nabídnout: duchaplnosti, intimity i závažnějšího vzrušení, hravosti, krásy, harmonizujících výměn mezi nástroji…“

„Soubor byl schopen během večera dát výrazně rozdílným dílům přesně to, co každému z nich patří, a navíc to korunoval vyzrálou komorní souhrou.“

Dlouhý a skvělý. Takový byl koncert Bennewitzova kvarteta na Dnech Bohuslava Martinů. V Sále Martinů hrála čtveřice v sobotu Dvořákův Smyčcový kvartet C dur op. 61, Bartókův Čtvrtý smyčcový kvartet a v obnovené premiéře, to znamená v nově revidované verzi, Kvartet č. 1 Bohuslava Martinů. Tři velká díla, všechna tři ve vzácné jednotě dokonalosti a prožitku, závažnosti a nadhledu, ušlechtilosti a emocí.

Číst dál…

Mon cousin. Ma cousine.
Růžový kavalír – Oktavián, baron Ochs, Sofie, Maršálka… a ti druzí

„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“ „Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“ „Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“ Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové…

Číst dál…

Simon Rattle na cestě od Dvořáka k Janáčkovi

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“ „Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“ „Málokdy je možné slyšet…

Číst dál…

Sto let skladatele Ilji Hurníka

„Klasickou hudební scénu nepřehlédnutelně přesáhl směrem do sféry literární. Proslul v nevídané a vzácné rovnováze mistrovství tónů a slova – jako skladatel i jako spisovatel.“ „Sté jubileum přineslo a přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech řadu provedení jeho děl.“ „Jeho texty hodně čerpají z hudebního světa a jsou tím v české beletrii tematicky zcela…

Číst dál…

Marek Hrubecký: Hudební fórum Hradec Králové nemá speciální publikum

„Až do koncertu jsem neklidný, jestli jsem účinek díla odhadnul dobře.“ „Umění vynáší na povrch podvědomá, skrytá témata společnosti jako ponorná řeka.“ „Kolegové v orchestru dostanou na pult nezřídka nejtěžší party své profesní kariéry a sólisté a dirigenti na tom nejsou o nic lépe.“ Hudební fórum Hradec Králové završí dnes večer čtvrtý koncert. Zazní…

Číst dál…

Jihoamerické rituály na Hudebním fóru Hradec Králové

„Orchestrální triptych Rituales Amerindios Estebana Benzecryho zahrála Filharmonie Hradec Králové jako zvukově poutavou hudbu, imaginativní, vynalézavou a zajímavou.“ „Adamsova kompozice Must the Devil Have All the Good Tunes? je klavírním koncertem. Sólový part nemá téměř pauzy. Je koncipován ve stylu klavíru jako bicího nástroje.“ „Antrópolis mexické autorky Gabriely Ortiz byla kratičkou,…

Číst dál…

Hudební apokryf o apoštolu Petrovi v české premiéře

„Díky tomu, že part apoštola připadl Tomaszi Koniecznému, získalo provedení špičkové parametry.“ „Paradoxem je, že v době, kdy Janáček jako vcelku neznámý brněnský umělec marně pracoval na přípravách provedení díla, byl Nowowiejskij skladatelem se světovým ohlasem.“ „Jde o skladbu, která by mnohem šťastněji vyzněla v chrámovém prostředí.“ Oratorium Quo vadis, pozdně romantické dílo…

Číst dál…

Tomáš Hanus doma v Brně. S Janáčkem

„Režisérka naštěstí neměla ambice pokoušet se přidávat do opery ´svůj´ příběh.“ „Pěvci kompletně tvořili vyrovnaný, dobře vybraný cast a režisérce ochotně hráli. Vesměs dobře se vyrovnali s češtinou a Janáčka zpívali oddaně.“ „Hanusovo vedení celého dramatu bylo podrobné a vášnivé, jak je u něj obvyklé.“ Opera Věc Makropulos v inscenaci Velšské národní opery se stala dalším…

Číst dál…

Sváteční ztišení s Koženou, Rattlem a Mahlerovou Devátou

„Sólistka poskytla písním všechny charakteristické znaky svého projevu: lahodnost, emotivnost a pečlivou deklamaci dávající slovům nejen jejich vlastní, ale i hudební smysl.“ „Dirigent vytvářel hudební obrazy plné výrazu, nálad, obsahů a průhledů k věčnosti.“ „Hudba se nekonečně dlouho vytrácela, až se nesmírně jemně vytratila do ticha.“ Koncert pro svobodu a demokracii Česká filharmonie naplnila v Rudolfinu…

Číst dál…

Káťa vroucná i odhodlaná
Ženevští s Corinne Winters na festivalu Janáček Brno

„Některé momenty příběhu ve svém současném divadelním pojetí, vyhýbajícím se romantismu a až na výjimky i realismu, aranžovala Tatjana Gürbaca nápaditě a působivě, ale jiné podpořila odtažitou poetikou.“ „Corinne Winters zpívá a hraje Janáčkovu hrdinku Káťu jako velmi mladou moderní ženu. Působí v roli nesmírně přirozeně.“ „Tomáš Netopil podpořil vroucnost a láskyplnou citovost i dramatické nárazy, vedl…

Číst dál…

Natálie Krátká: Nálezy jako Romance Bohuslava Martinů jsou otázkou štěstí a náhody

„Romanci pro housle a klavír jsem nalezla zcela náhodně, jak už to vědeckých objevů bývá.“

„Třeba se o původu celé sbírky ještě něco dozvíme později a budeme tak moct dohledat další cenné materiály.“

„Skladba by skutečně mohla pocházet z raného období. Záhadou však zůstává, proč by si Romanci skladatel takto dlouho ponechal u sebe, aby ji pak jednoduše přepsal…“

Doposud neznámá Romance pro housle a klavír, zřejmě z roku 1930, je novou položkou v soupisu děl Bohuslava Martinů. Na benefičním koncertě Institutu Bohuslava Martinů 8. listopadu v Profesním domě na Malostranském náměstí v Praze violoncellista Petr Nouzovský a klavírista Martin Kasík zahráli mimo jiné právě i tuto skladbu, ovšem v transkripci. Muzikoložka Natálie Krátká, která kompozici našla ve fondech jeruzalémské Národní knihovny, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak k podobným objevům dochází.

Číst dál…

Mladistvě a uvěřitelně, ale přece jen s menší dávkou emocí…
Postřehy z finále karlovarské pěvecké soutěže

„Mohl by ´hrát´ hlasem ještě o dost víc.“

„Bojoval ve finále o cenu nejambicióznějším možným způsobem – árií Nessun dorma.“

„Výkony finalistů v kategorii Junior přesahovaly pouhé školní výkony.“

Soutěž nesoucí jméno Antonína Dvořáka, určená pro mladé pěvce do 35 let a v juniorské kategorii do 24 let, přilákala minulý týden do Karlových Varů devět desítek studentů a začínajících umělců z řady zemí. Absolutním vítězem 56. ročníku je barytonista Robin Červinek, člen Operního studia Slovenského národního divadla v Bratislavě, absolvent JAMU v Brně a student Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni…

Číst dál…

Zefka, Janíček a klavír aneb Bezkonkurenčně nejlepší Zápisník zmizelého

„Naprosto uvěřitelně, na dřeň prožitě, v průsečíku realismu a divadelní stylizace, bez náznaku koncertních klišé.“ „Výsledkem bylo provedení díla neslýchaně poutavým způsobem, vzorovým, nedostižným.“ „V případě obou pěvců i pianisty komplexní umělecký výkon, který momentálně nemá v tomto díle konkurenci.“ Mimořádně intenzivní hodina, která zůstane v paměti na hodně dlouho, asi navždy… S takovým pocitem se…

Číst dál…

Diana Damrau a Petr Nekoranec nakročeni až do současnosti

„Sopranistka nabídla krásně modulovaný a lehce plynoucí hlas, zralé umění belcanta, přirozené komediální i tragické herectví a skromnou a usměvavou přítomnost na pódiu.“ „Poklonu si zaslouží oba pěvci i s organizátorkou večera. Třemi výstupy z oper Iaina Bella obohatili obvyklý průběh a rozměr operního galakoncertu zajímavě a příjemně, téměř bezprecedentně.“ „Stejně jako Diana Damrau, umí i Petr Nekoranec na…

Číst dál…

Co mají společného Janáček a Stravinskij? Odpovědí byl na brněnském festivalu chrámový koncert

„Janáčkův Otčenáš, hudba k několika živým obrazům inspirovaným díly polského malíře Józefa Męciny-Krzesze, je vše, jen ne liturgické dílo.“ „Stravinského Mše, mimořádně krásná a zajímavá, v prostotě připomínající Žalmovou symfonii vznešená, končí prosbou o pokoj bez patosu, náhle, bez zvýrazněné tečky.“ „Janáček a Stravinskij si jsou hudebně dost vzdáleni, ale přesto je spojuje jedna podstatná…

Číst dál…

Janáček, Rubinstein a Sommer na Stadionu – výjimečně, ale nasucho

„Brutálně suchá akustika sálu Stadionu, po rekonstrukci sice pohledného, ale klasice ani trochu nepřizpůsobeného, symfonické hudbě ani trochu nesluší a nesvědčí.“ „Martin Kasík, hrající z not, se popasoval s extrémně hustou sazbou skladby, jak nejlépe šlo.“ „Markéta Cukrová se zhostila zejména poslední části Vokální symfonie impozantně. A na rozdíl od Věry Soukupové, protagonistky někdejší…

Číst dál…

Janáček Brno 2022 – Hrůša a Heřman, trefa do černého

„Jiří Heřman nabídl prostřednictvím svého typického rukopisu nadčasově vizionářský vhled do Janáčkova poselství a Jakub Hrůša dal působivým živým obrazům přesně artikulované, ale přesto mimořádně emotivní hudební zdůvodnění.“ „V opeře využívá Jiří Heřman nad všemi detaily sílu symbolů a náznaků, vytváří atmosféru. Pro Glagolskou mši zvolil ještě méně konkrétní obrazy. Jde už…

Číst dál…

Jakub Hrůša: Pevné představy o tom, jak má vypadat opera, nedoporučuji

„Opera Z mrtvého domu je v kontextu Janáčkova díla věc velmi idealistická.“ „Ducha má Glagolská mše mocného, inspirována tradicí křesťanské spirituality je také, ale kus velké provokace v ní ale bují ještě nápadněji.“ „Mým cílem a přáním je, aby odměnou za naši práci byl velký zážitek a prožitek, na straně umělců i publika.“ Z mrtvého domu,…

Číst dál…

Alois Ježek: Všem mladým pěvcům se soutěž v Karlových Varech otevřela po roce 1990

„Vznikl nápad – uspořádat v lázeňském městě pěveckou soutěž pro studenty uměleckých škol. Řekl jsem, že to zkusím.“ „Přišel rok 1969 a s ním absolutní vítězství Gabriely Beňačkové. To pomohlo osamostatnit soutěž s vlastním rozpočtem.“ „Rok 1990 byl nejdůležitějším milníkem dalších let soutěže. S návratem starého vedení jsme se však nedali původní cestou.“ Druhý…

Číst dál…

Jan Páleníček: Leitmotivem Českých kulturních slavností je komorní hudba

„Za dvacet let existence se Malostranské komorní slavnosti staly neoddělitelnou součástí pražského koncertního života.“ „Rozšíření Českých kulturních slavností? Naše koncertní vytíženost a úbytek sponzorů nám to asi už definitivně znemožní.“ „Všichni dosavadní starostové v místech konání festivalů drží osvícený patronát, publika opět přibývá.“ Hlavní sál Valdštejnského paláce v Praze je 30. října místem…

Číst dál…

Má vlast jako slovo do pranice

„Dva přístupy. Tradiční, kterému vyhovuje to, jak se věci dějí v naší současnosti, a netradiční, který je hledačský.“

„Nastudování Václava Lukse je ojedinělým svébytným činem, který staví alternativu ke všem ostatním pojetím a provedením.“

„Odstíny emocí, finesy a jemnosti, koncepce využívající technické a umělecké schopnosti nejlepších moderních symfonických těles, to vše nemá mysl dávat na druhou misku vah.“

Sto čtyřicet let od premiéry a rok a půl od natočení. Takové časové parametry se pojí s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, pořízenou na festivalu Pražské jaro 2021 a vydanou letos na podzim na CD. Datum prvního kompletního uvedení cyklu symfonických básní, 5. listopad 1882, není v tomto případě nadbytečnou informací. Zahajovací koncert festivalu totiž nabídl historicky poučené provedení…

Číst dál…

Hrdina a bavič, hvězdička a diblice. V Praze zazpívali Rolando Villazón a Emily Pogorelć

„Villazón vystupuje trochu jako klaun, ale ne na úkor zpěvu, který je do krve prožitý a pravdivý.“ „Mladá Američanka má jistou techniku s jasnými výškami, průrazný univerzálně znějící zdravý hlas i dostatek sebevědomí pro uvolněné hraní.“ „Tenorista vemlouvavě stále něco sděluje, ať už chce v té chvíli pohnout, nebo pobavit.“ Agentura Nachtigall Artists přiváží…

Číst dál…

Pohledem Petra Vebera (45)
Giuseppe, detto Il Boemo.
Josef Mysliveček novým Amadeem?

„Autoři filmu Il Boemo měli oproti tvůrcům Amadea k dispozici méně faktů, skromnější životní peripetie a žádného protivníka hlavní postavy. Vyšel jim z toho komornější příběh.“ „Mysliveček je fatálně situován do blízkosti žen, někdy obrazem opravdu hodně blízko.“ „Kouzelná epizoda se podařila vytvořit ze setkání Maestra Myslivečka s dospívajícím Wolfim a jeho otcem Leopoldem.“ Do…

Číst dál…

Klasika v souvislostech (43)
Kartinky. Sto let Musorgského, Ravelových a Kusevického Obrázků z výstavy

„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“

„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“

„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“

Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.

Číst dál…