KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

V Plzni zněly Smetanovy sbory english

„V letošním roce v Plzni zazněla větší část Smetanova sborového díla.“

 „Na závěr první půle večera spojili mužské amatérské sbory své síly v jedné z nejnáročnějších Smetanových sborových kompozic Píseň na moři.“

„Iniciativu plzeňského divadla lze ocenit jako významný dramaturgický přínos.“

Smetanovy sbory ve Velkém, tak se jmenoval koncert uspořádaný ve čtvrtek 9. května v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla. Míněn tak byl nejen prostor Velkého divadla, které této příležitosti poskytlo reprezentativní prostředí, ale i velkorysý záměr akce, kdy zazněla podstatná část Smetanova sborového díla.

Uvážíme-li, že dne 11. dubna provedla Plzeňská filharmonie v Měšťanské besedě spolu s Vysokoškolským uměleckým souborem Univerzity Karlovy (sbormistr Jakub Zicha) církevní sborové kompozice, vzniklé v době Smetanových studií u Josefa Proksche, pak v letošním roce v Plzni zazněla větší část Smetanova sborového díla. 

Již sám podtitul pořadu Sbory z Čech a Moravy spojí své hlasy k oslavě velikána české hudby naznačil, že k této příležitosti Plzeň navštíví sborová tělesa i ze vzdálenějších míst. Z Brna přijelo Akademické pěvecké sdružení Moravan (sbormistr Ondřej Múčka), Mužský pěvecký sbor Láska opravdivá se sbormistrem Janem Špačkem, z Vysočiny Mužský pěvecký sbor Bohuslava Martinů města Poličky se sbormistrem Oldřichem Růžičkou, z Prahy Mužský sbor Smetana řízený Josefem PopelkouPueri gaudentes vedení Liborem Sládkem. Domácí soubory reprezentoval dětský sbor opery Divadla J. K. Tyla (DJKT) Kajetán řízený sbormistryní Annou-Marií Lahodovou a mužská sekce operního sboru DJKT se sbormistrem Jakubem Zichou, která byla jediným profesionálním tělesem. 

V kompletním obsazení zazněla dvě krátká Hesla vzniklá roku 1882 z podnětu autora textu Josefa Srba–Debrnova. Ten je jako jednatel pražského Hlaholu zamýšlel jako zdravice pro účely zájezdů a výletů tohoto sborového tělesa. 

V kompaktním zvuku mužských hlasů se dobře prosadilo také následující Věno vzniklé pro tentýž sbor, jenž v roce 1881 oslavil dvacet let od svého založení. Smetanova nejoblíbenější sborová kompozice byla premiérována 16. května v pražském Novém českém divadle, kde se k její interpretaci spojilo tisíc hlasů. 

Do doby existence prvních měsíců předního pražského sborového tělesa posluchače vrátili následující Tři jezdci. Sbor vznikl roku 1862 na text balady Jiljího Vratislava Jahna. Pojednává o českých šlechticích, kteří do Čech přinesli zprávu z Kostnice o Husově upálení. Svou premiéru měl tento sbor na Žofíně 27. února 1863. V náročné kompozici se dobře uplatnili jako sólisté, členové operního sboru DJKT Josef Jordán, Miro BartošRostislav Florian. 

Také Rolnická na text Václava Trnobranského není prosta interpretačně náročných míst, účinkující tělesa připravena svými sbormistry je však vládla se ctí. Jako apoteóza českého venkova byl sbor poprvé uveden 17. května 1868 v rámci oslav položení základního kamene k Národnímu divadlu. 

V plné síle a kompaktním zvuku zazněla Modlitba (1880) a Slavnostní sbor (1870), který poprvé zazněl při odhalení pamětní desky Karla Havlíčka Borovského v jeho úmrtním domě v Praze v Havlíčkově ulici. 

Na závěr první půle večera spojili mužské amatérské sbory své síly v jedné z nejnáročnějších Smetanových sborových kompozic Píseň na moři na slova Vítězslava Hálka. Sbor vznikl v roce 1878, a to opět na objednávku pražského Hlaholu. Skladatel se v ní zřejmě nechal inspirovat svými vzpomínkami na Švédsko. Pod vedením Josefa Popelky sbor vyzněl působivě zcela v souladu s intencemi autora. 

Zesílený potlesk uvítal na jevišti v druhé části večera domácí dětský sbor Kajetán, který pod vedením své sbormistryně Anny-Marie Lahodové přednesl tři krátké sbory, původně určené ženským hlasům – Má hvězda, Za hory slunce zapadá a Přiletěly vlaštovičky (1878). Plzeňský dětský sbor, bohužel s minimálním zastoupením chlapců, prokázal pečlivou přípravu a odvedl výtečný výkon.

Poté nastala na jevišti změna, když se dalšího programu ujal zkušený sbormistr operního sboru DJKT Jakub Zicha. Opět zazněly mužské sbory, tentokrát druhá verze Odrodilce. Tento a cappellový mužský sbor byl původně premiérován roku 1884 za řízení dirigenta Smetany coby tehdejšího sbormistra pražského Hlaholu. Plzeňští posluchači si vyslechli jeho druhou verzi pro mužský sbor se sóly, jichž se ujali Viktor Bezkorovainyi, David Cízner, Miro Bartoš a Rostislav Florian. Původní dvojsbor byl psán na text Čelakovského překladu básně ukrajinského spisovatele a folkloristy, profesora charkovské a kyjevské univerzity Amvrosije Metlynského. 

Na text obrozeneckého kněze, rodáka z Liblína na Plzeňsku, Jana Jindřicha Marka publikujícího pod pseudonymem Jan z Hvězdy, napsal Smetana dvě verze České písně. Její první zhudebnění z roku 1860 bylo zároveň i prvním Smetanovým mužským sborem. O osm let později se skladatel k Markově básni vrátil – upravil ji pro smíšený sbor a opatřil klavírním doprovodem. Takto poprvé zazněla 16. května 1870. Na podnět dirigenta Prozatímního divadla Adolfa Čecha Smetana tuto verzi v roce 1878 také orchestroval (byla uvedena na zmíněném koncertě Plzeňské filharmonie 11. dubna). V plzeňském divadle zazněla jako jeho působivý závěr verze klavírní, v níž se doprovodného partu ujal Jan Mára. Dříve než v podání všech účinkujících včetně dětského sboru zde nahrazujícího ženské hlasy zazněla tato oslava české zpěvnosti, vyslechli si posluchači ještě mužský sbor Naše píseň náležející poslednímu období Smetanova života (1883). 

Iniciativu plzeňského divadla lze ocenit jako významný dramaturgický přínos, poukazující na kulturní i společenskou funkci sborového zpěvu pěstovaného zejména mužskými spolky, jež tak ve druhé polovině 19. století výrazně podpořily emancipaci českého národa. Kterak k ní přispělo sborové dílo Bedřicha Smetany, to názorně ukázala právě dramaturgie tohoto večera. Bohužel obsahově podrobný program z pera dramaturga opery Vojtěcha Franka utrpěl nevhodnou grafickou podobou, v níž nebyly dobře čitelné názvy jednotlivých kompozic.

Foto: Facebook DJKT

Marta Ulrychová

Marta Ulrychová

Pedagožka a publicistka

Plzeňská rodačka PhDr. Marta Ulrychová, Ph. D. vystudovala český jazyk a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Plzni, posléze etnografii a folkloristiku na FFUK v Praze. Od 7O. let vyučovala na 1. ZUŠ B. Smetany v Plzni, potom od roku 1990 až do odchodu do důchodu působila na Západočeské univerzitě, nejprve na Katedře hudební kultury Fakulty pedagogické, posléze na Katedře antropologie Fakulty filozofické. Pravidelně publikuje v denním tisku, byla stálou přispěvatelkou časopisu Folklor a Hudebních rozhledů, již třicet let pravidelně publikuje studie a recenze v etnografickém odborném periodiku Národopisná revue. Je stálou účastnicí Kolokvií folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou.



Příspěvky od Marta Ulrychová



Více z této rubriky