„Je vedle vlastní techniky přítomný i prožitek? Je jim základem láska k hudbě, anebo staví na základech zvládnutého řemesla ve víře, že výraz bude jednou jeho nadstavbou?“

„Temperamentní poloha hry Martinu Bernáškovi velmi sluší a nápadné je i jeho hráčské sebevědomí.“

„Se zavřenýma očima bych Matěje Kotala tipl na čtvrtý ročník akademie.“

Festival Zlatá Pecka pojmenovaný po své umělecké vedoucí Dagmar Peckové se většinově koná v Pardubickém kraji a zejména v okolí Chrudimska, rodném kraji známé pěvkyně, částečně však také v Praze. Talentissimo byl prvním ze dvou pražských koncertů v rámci festivalu a představila se při něm šestice výrazně talentovaných mladých umělců – věk žádného z nich zatím nepřekročil hranici šestnácti let. O jejich hráčské úrovni patrně vypovídá i fakt, že koncert 7. září na Nuselské radnici byl vyprodaný dlouho dopředu. Pořádající spolek v souvislosti s jejich umem dokonce používá spojení „malí Mozarti“. No… nepředbíhejme.

„Prostor chrámu ovládl silný, rozsahem fascinující a výrazem i barvou nezaměnitelný, především však naléhavou pokorou naplněný hlas interpreta, který velmi dobře ví, o čem zpívá a jaké poselství předává.“

„Mohutnost i intimita Dvořákova díla zpívaného perfektní češtinou bez jakéhokoli ‚cizího‘ akcentu posluchače doslova uhranula.“

„Už ve svých šestadvaceti letech je Alfred Habermann hráčem ovládajícím královský nástroj perfektní technikou s potřebným citem.“

V rámci sedmého ročníku hudebního festivalu Zlatá Pecka, pořádaného většinově na různých místech Pardubického kraje, se ve středu 30. srpna v kostele svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě uskutečnil recitál světoznámého německého basisty Reného Papeho. Rodáka z Drážďan a hosta předních evropských i zámořských operních domů doprovázel hrou na vysokomýtský dvoumanuálový nástroj z dílny Josefa Kobrleho mladý český varhaník Alfred Habermann. Pilířem programu se staly Biblické písně Antonína Dvořáka.

Hudební festival Zlatá Pecka se letos zaměří na osobu Járy Cimrmana a také na talentované mladé interprety. Ozdobou a překvapivým úspěchem festivalu je účast německého basisty světového renomé Reného Papeho. Zahájení sedmého ročníku festivalu 27. srpna je spojeno se slavnostní mší v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi; festivalové akce se uskuteční nejen v Chrudimi, ale i v dalších místech Pardubického kraje, dva koncerty se připravují v Praze.

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Večerní program je mimořádně sestaven z hudby ‚věčného modernisty‘ Arnolda Schönberga a připravila ho Wanda Dobrovská.“

„Středa večer patří nabídce z Eurorádia a čeká nás písňový recitál Magdaleny Kožené na festivalu v Edinburghu 2022 za doprovodu klavíristy Jefima Bronfmana.“

„Víkendová návštěva patří české klavíristce Barboře Krištofové Sejákové, takže očekávejte koncentrovaný vhled do klavírního repertoáru.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 6. do 25. 6. 2023?

„Hra Elišky Tkadlčíkové vyniká technickou precizností, křehkou něhou i pevným úhozem. Dokáže být u klavíru rozverná i romanticky zahloubaná, ukázněná v klasicistním repertoáru i uvolněná v jazzových rytmech.“

„Vilém Jirsa je houslistou s velmi kultivovaným tónem, zralým, jistým, čistým. Jeho hra je výrazově velmi bohatá, vyrůstá v něm další výborný houslista mladé generace.“

„Pro hru Juraje Škody je typické soustředění na tvorbu každého tónu, vřelost a všestranná muzikalita. Je znát, že pochází z rodiny, která se věnuje folkloru i jazzu.“

Nadace Stadler-Trier Music Foundation vznikla na základě závěti česko-švýcarského muzikologa Jana Stadlera (1922–2019). Pomáhá mladým talentovaným hudebníkům nejen přínosnými projekty, granty a stipendii, ale také dává začínajícím umělcům příležitost vystoupit na koncertním večeru. Děje se tak v Hrzánském paláci v Celetné ulici v Praze a koncerty jsou příhodně nazývány Salony. Na tom posledním hráli v úterý 30. května klavíristka Eliška Tkadlčíková, houslista Vilém Jirsa a violoncellista Juraj Škoda.

„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“

„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“

„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?

„Večerní program opět patří atraktivní nabídce koncertů z Eurorádia. Čeká nás Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, stejně jako na Pražském jaru, a dirigentka Joana Malwitz.“

„Ve čtvrtek zazní nahrávka zcela výjimečná proto, že jde vůbec o první nahrávku Magdaleny Kožené z počátku 90. let.“

„Vzhledem k tomu, že 22. května 1813 se v Lipsku narodil Richard Wagner, nebude v nedělním vysílání chybět jeho opera. Zazní Tannhäuser s legendárním hrdinným tenorem Wolfgangem Windgassenem v titulní roli.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. 5. do 21. 5. 2023?

„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“

„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“

„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?

„Slyšet Bachův dvojkoncert v podání Itzhaka Perlmana a Pinchase Zukermana je skutečná lahůdka.“

„Beethovenova Pastorální je nepochybně nejen dokladem Karajanovy legendární preciznosti, ale především umění přenést ji na svůj orchestr.“

„Na nahrávce můžeme slyšet Dagmar Peckovou v její vrcholné formě, která z ní už dnes dělá živoucí legendu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. 1. do 5. 2. 2023?

„Stavební práce potrvají deset měsíců, památkáři si je nemohou dovolit přerušit je na dobu konání festivalu.“

„Připraveny jsou koncerty ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty, uvedena bude brněnská inscenace Verdiho Otella a ostravská produkce Prodané nevěsty..“

„Program akcentuje umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu 19. a 29. století.“

Letošní červnový festival Smetanova Litomyšl nemůže využít kvůli začínající roční rekonstrukci zámku jeho nádvoří. Organizátoři museli pro hlavní největší koncertní programy zvolit jako náhradní scénu moderní multifunkční halu v městském sportovním areálu. Prostor, kam s výjimkou výsuvné střechy přenesou celé obvyklé auditorium, využijí i pro opery.

„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“

„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“

„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“

Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.

Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.

„Brittenovo Válečné rekviem je mimořádně silné dílo, které odsuzuje válečná strádání všech lidí, vojáků na obou stranách konfliktů, stejně jako civilistů. Nadčasové memento, v dnešní době bohužel aktuální i pro nás.“

„Mahlerova Třetí symfonie je oslavou přírody, božské krásy, velikosti a dokonalosti.“

„Jedna z nejvýznamnějších kantátových skladeb vzniklých u nás po roce 1945 – List Poggia Braccioliniho Leonardu Brunimu z Arezza o odsouzení Mistra Jeronýma z Prahy, dílo Svatopluka Havelky.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. 1. do 22. 1. 2023?

„Krásné časy končí, když přestaneme vnímat harmonii zázraků kolem sebe.“

„Operní inscenace na nádvoří ani příští rok kvůli částečné rekonstrukci zámku v programu nebudou. Nahradí je operní galakoncerty.“

„Posluchači se vedle hvězd mohou těšit na pořad Gala Puccini nebo na koncertní průřez dvěma operami Bohuslava Martinů – Řecké pašije a Hry o Marii.“

Koncert ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty Národních divadel, Česká filharmonie s Tomášem Netopilem, operní pěvci Pavel Černoch a Maria Agresta, z velkých děl Janáčkova Glagolská mše, Schönbergovy Písně z Gurre, Dvořákova Stabat Mater či Smetanova Triumfální symfonie… – to jsou zatím jen některé položky v předstihu zveřejněné menší části programu festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho 65. ročník se uskuteční od 15. června do 2. července 2023 a bude akcentovat umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu století. 

„Osmaosmdesát snímků, přihlášených do soutěže, je velmi slušným číslem; nejde však o kvantitu, ale o kvalitu snímků, a ta byla i tentokrát vysoká.“

„Grand Prix si odváží vynikající dílo režiséra Maria Martoneho pro RAI; syrovost a něha jako by byly neplánovanou poctou francouzské nové vlně a Jean-Lucu Godardovi.“

„Pořadatel Zlaté Prahy, jímž je Česká televize, odvádí tímto festivalem každoročně neocenitelnou službu, ne-li poctu televizní veřejnoprávnosti.“

Proč se – od kanadského Banffu ve stínu Skalistých hor po Montreux na břehu Ženevského jezera – konají festivaly zaměřené především či mimo jiné na televizní tvorbu? A jaké svým obsahem, svou náplní jsou? V čem se shodují, v čem se liší? Jakkoli se jejich tvář postupem doby vyvíjí a proměňuje, některé z klíčových rysů lze považovat za konstantní. V zemi javorových listů se obvykle jedná o velkokapacitní přehlídku zahrnující všechno možné, co na diváky z obrazovek světa promlouvá. Nejstarší evropské festivaly se zaměřují na televizní umění a zábavu (Zlatá růže), případně soutěží i v rozhlasové tvorbě (Prix Italia). A je potěšitelné, že do této elitní společnosti patří i Zlatá Praha, která se ve své polistopadové podobě už tři dekády věnuje hudbě, tanci a divadlu na obrazovce.

Letošní Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha nabídne filmové premiéry, hudební představení i bohatý doprovodný program včetně hudebně-tanečního večera v latinskoamerických rytmech. Devětapadesátý ročník obsáhne osmaosmdesát soutěžních a dva nesoutěžní snímky o hudbě a tanci z celého světa, díky nimž diváci kromě tradičních operních či tanečních domů a koncertních sálů navštíví třeba vrcholky švýcarských Alp, řecký ostrov Délos nebo hranici mezi Severní a Jižní Koreou. Jeden z nejstarších televizních festivalů v Evropě hostí Nová scéna Národního divadla od středy 21. do soboty 24. září, kdy se bude konat Slavnostní předávání cen. Divákům ho od 21:45 hodin nabídne ČT art. Kompletní program Zlaté Prahy je k dispozici zde a přehled soutěžních snímků najdete zde.

„První inscenací, kterou po nástupu do funkce Jindra nastuduje, bude Dvořákova poslední opera Armida, v Národním divadle na repertoáru po třiceti letech.“

„První novou inscenací sezony je už 16. září revuální opereta Ples v hotelu Savoy od Paula Abrahama, na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera.“

„Inscenaci Figarovy svatby vytvoří Barbora Horáková Joly, pražská rodačka, která otevře novou inscenací Verdiho Traviaty nadcházející sezónu v Semperově opeře v Drážďanech.“

Novým hudebním ředitelem Státní opery v Praze, součásti Národního divadla, se stal ukrajinský dirigent Andrij Jurkevyč. Oznámil to při zahájení nové sezóny ředitel Jan Burian. Jurkevyč, rezidenční dirigent Lvovské národní opery, dvě desetiletí usazený v Itálii, dirigoval už letos v Praze Verdiho Traviatu. Střídá ve funkci Karla-Heinze Steffense. Na jaře 2023 se ujme poslední premiéry sezóny – Mascagniho Sedláka kavalíra a Leoncavallových Komediantů. Obě společně uváděné veristické aktovky režijně připraví Ondřej Havelka.

„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“

„Na inscenaci Káti Kabanové může být Salcburský festival opravdu hrdý.“

„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“

Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti... A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna? 

Šestý ročník Hudebního festivalu Zlatá Pecka začne už tuto neděli 21. srpna v 11 hodin, a to Slavnostní mší spojenou s hudebním programem. V chrudimském kostele Nanebevzetí Panny Marie zazní Mozartova duchovní tvorba, úvodní mši svatou bude celebrovat emeritní kanovník kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském a duchovní při kostele Panny Marie v Hradci Králové, vysokoškolský pedagog, historik a spisovatel Tomáš Petráček. V hlavním programu festivalu je celkem dvanáct představení, která se budou konat v Chrudimi, Holicích, Pardubicích a České Třebové. Festivalové pódium nabídne hudební produkci návštěvníkům chrudimského Resselova náměstí od úterý 23. srpna do neděle 28. srpna.