Prvním operním titulem sezóny Moravského divadla v Olomouci byla 4. září opera Antonína Dvořáka Čert a Káča. Režie se ujal Dominik Beneš, operní orchestr řídil Petr Šumník. Celému tvůrčímu týmu i obsazení v čele s Annou Moriovou coby Káčou se podařilo vytvořit půvabné a veselé představení. Stálé publikum neurazí a mladého diváka přiláká i pobaví.

Libreto Adolfa Weniga k Čertovi a Káče je jednoduché a vychází z pohádky, kterou sepsala Božena Němcová. Laskavému lidovému pohledu na čerty nechybí humor a nakonec je to chytrý a kurážný člověk, který nad nimi vyhrává. Hlavní hodnotou v opeře je však hudba Antonína Dvořáka. Je jí tolik, že by se dala škrtat, ale to by byla velká škoda. A tak ji na jevišti od počátku provází pantomima, ukazující rozmařilý život Kněžny na zámku, a nechybí ani veselé skotačení vesničanů při muzice. Čerty doprovází hudební drama a vrcholící děj ke konci přináší hutné a náročné party všem nástrojům. Orchestr hrající pod taktovkou Petra Šumníka se snažil ustát nástrahy Dvořákovy partitury se ctí, ne vždy se to sice dařilo s jasnou a čistou intonací, ale energický závěr vše napravil. Vyzdvihnout si zaslouží také krásné zářivé sólo prvních houslí ve druhém jednání…

Výborně si vedl sbor, připravený sbormistrem Michaelem Dvořákem, který se přirozeně pohyboval po jevišti pod dohledem choreografky Silvie Belákové, stejně jako v hledišti, kde i zpíval a vtahoval do děje publikum, a odkud vpadal do dění na jevišti. Půvabné a energické byly výstupy baletu – pět mladých párů zobrazilo jak nevázaný život dvořanů, tak veselost vesnické chasy, a dokonce i energií nabité pekelníky. Na jevišti bylo hlavně díky režiséru Dominiku Benešovi stále živo a na co se dívat, nikde nebyla hluchá či nelogická místa a stále se dařilo držet napětí. Půvab české vesnice vykreslovala náznaková scéna Dany Haklové, barevná a evokující náladu Ladových obrázků, čemuž konvenovaly slušivé a stylizované kostýmy. 

Centrem příběhu je osoba Kněžny, která je zmiňována jako největší zlo vesnice a která si jako jediná zaslouží odnést do pekla. V podání Heleny Beránkové se ale divák musel ptát, za co že tato krásná a vznosná paní zaslouží peklo? V jejích pantomimických výstupech to byla okouzlující dáma, která se, pravda, nudí, ale to proto, že postrádá smysl života. Pěvecké úkoly dostala až v posledním jednání a byly to úkoly nelehké. Role Kněžny je mimo hlasový obor této sopranistky se zářivým hlasem. Přesto se jí podařilo zvládnout jak dramatičnost role, tak i naplnila barevností hloubky, které partitura předepisuje, a podařilo se tedy podat vyrovnaný a obdivuhodný výkon.

Obdiv zaslouží i představitel role ovčáka Jirky Raman Hasymau, jehož menší tenor je vedený výborně a dokáže zvonit žesťovou špičkou, která mu zajišťuje nosnost hlasu. Je milý a přirozený herecky a jeho Jirka je sympatickým a veselým ovčákem. Vynikající byl v roli čerta Marbuela Daniel Kfelíř, jeho baryton zněl uvolněně a hutně a užíval si herecké zvraty čertovin, které mu role přinášela. Démonickým Luciferem byl Petr Urbánek a jeho čertovská parta dávala do výkonu radostnou euforii.

Excelentní výkon podala v hlavní roli Káči Anna Moriová. Hlasově jí role sedí, má nosný a plný, tmavší mezzosoprán, kterým dokázala vyzpívat i ty nejrychlejší hudební pasáže. Je to holka hubatá, ale její pěvecký part je navíc plný rychlých běhů, které zpěvačka zvládala s obdivuhodnou bravurou. Herecky byla uvolněná a vytvářela postavu vypočítavé, cílevědomé dívky, a dávala do role veškerou energii, kterou dokázala naplnit celé jeviště.

Z menších rolí byla malou raritou Matka, kterou hrála Magda Málková. Někdejší Káča i Kněžna, ještě nedávná heroina, zpívající roli Turandot, si teď užívala epizodní charakterovou postavu, připouštějící dokonce někdejší vztah s Marbuelem, což by mohlo vysvětlovat Káčinu explozivnost. I další menší postavy byly podány s nadhledem a nadsázkou, což přinášelo lehkost i vyváženost celého představení.

Souboru olomoucké opery se podařilo konečně vytvořit inscenaci, která má naději na repertoárovou životnost a která může přilákat do divadla publikum, preferující vedle uměleckých hodnot i dobrou zábavu, tedy i publikum velmi mladé.

Foto: Facebook Moravského divadla Olomouc

Facebook X E-mail WhatsApp