KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Marek Štilec: Nechceme být standardním mahlerovským festivalem english

„Eliška Weissová je pro mě jednou z nejvýznamnějších wagnerovských pěvkyň.“

„Pikantní je, že skladba Libušino proroctví je v němčině.“

„Mahler vždy stojí ve středu festivalu.“

Dirigent Marek Štilec je zakladatelem orchestru Wranitzky Kapelle, jež se stále více hlásí o slovo na hudební poli poučené interpretace. Štilec je však také uměleckým ředitelem festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců a portálu KlasikaPlus.cz představil nadcházející, už třiadvacátý ročník akce. Součástí přehlídky, která začíná 18. května, je letos také jeden speciální projekt, který ukázkově naplňuje smysl Roku české hudby.

Mahler Jihlava – Hudba tisíců… Jak se vlastně myslí název festivalu? Rozumím, že je zde patrně určitý odkaz na Mahlerovu Osmou symfonii, zvanou Symfonie tisíců…

Je to přesně tak. Název odkazuje na Mahlerovu Osmou symfonii a v druhém plánu názvu je, že bychom rádi oslovovali zejména na Vysočině, kde se Mahler narodil, a v Jihlavě, kde prožil nedůležitější roky svého mládí. Rádi bychom také oslovovali tisíce posluchačů.

V termínu od 18. května do 22. září se uskuteční již třiadvacátý ročník festivalu – rozprostírá se na poměrně značné časové ploše, což je dáno do značné míry tím, že sestává z větší jarní a menší podzimní řady. (7. července je intermezzo k narozeninám Gustava Mahlera a po něm téměř dvouměsíční odmlka.) Co stojí za faktem takto dvojitého festivalu? Představuju si, že docela dobře by intermezzo mohlo být epilogem.

Během třiadvaceti ročníků i náš festival hledal optimální dobu, v které by měl v Jihlavě a na Vysočině probíhat. Symbolickým rámcem jsou životní data Gustava Mahlera, tedy 18. května a 7. července. Zkušenosti z posledních, zejména covidových dob přinesly jisté změny a „dědictvím“ této doby je, že náš festival probíhá v hlavním jarním bloku, který rámují zmíněná data, ale probíhá i podzimní řada, jež se v minulosti setkala s velkým zájmem a ohlasem posluchačů.

Letošní zahajovací koncert je dosti velkou událostí, protože na festival zavítá Filharmonie Hradec Králové a mezinárodně známá sopranistka Eliška Weissová. Co si od produkce slibujete?

A já bych ještě poznamenal, že se světově uznávaným dirigentem Davidem Giménezem Carrerasem, který je příbuzným slavného tenoristy.

Eliška Weissová je pro mě jednou z nejvýznamnějších wagnerovských pěvkyň. V tomto ohledu se čím dál více prosazuje na zahraničních operních scénách. Vazba na Gustava Mahlera – kromě toho, že často dirigoval právě Wagnerova díla – spočívá v tom, že Eliška Weissová prorazila a účinkuje na prknech Vídeňské státní opery. Gustav Mahler ve Vídni také působil a byl za svého života uznávám jako jeden z největších operních dirigentů své doby.

Eliška Weissová

A když už jsme u těch pojítek, v čem spočívá hlavní jednotící linie letošního ročníku festivalu? Co je jeho dramaturgickým záměrem?

Velmi si přejeme, aby každý ročník festivalu měl nějaký jednotící prvek. V loňském roce to byly vídeňské stopy Gustava Mahlera. Zaměřovali jsme se na jeho vazby na Vídeň, přivezli jsme významné vídeňské orchestry.

Letos chceme zohlednit spojitost Mahlera s českou hudbou a českým hudebním prostorem. Podtitul festivalu je Gustav Mahler – české stopy. Gustav Mahler byl sice zjev kosmopolitní, ale i my tento rok chceme zohlednit probíhající Rok české hudby. V konceptu českých stop budeme pokračovat i v dalších letech a do jisté míry sledovat hudební kulturu měst a regionů, které jsou s Mahlerem spojeny. Později se přesuneme i k Hamburku a Budapešti.

Na festival přijede i teplická filharmonie a bude se podílet na projektu Má vlast před Mou vlastí. To se jeví zajímavě.

V tomto případě jde o zcela výjimečný projekt. Mohli jsme postupovat konvenční cestou a uvést Mou vlast Bedřicha Smetany, což se samozřejmě nabízelo a jistě by to nebylo nic špatného. Řekli jsme, že zvolíme objevnější metodu, a zabývali jsme se souvislostmi kolem Bedřicha Smetany. Jeho doba byla dobou vlasteneckého bujení a obrozeneckého kvasu. Zajímalo nás, čím byl Smetana ovlivněn, jaké skladby mohl slyšet, které kusy ho mohly inspirovat k nejvlastenečtějším kusům, co bylo tím podhoubím, na kterém vzešel.

Můžete pro jistotu vysvětlit souvislost Gustav Mahler – Bedřich Smetana?

Z českého repertoáru sám Gustav Mahler nejvíce dirigoval právě opery Bedřicha Smetanu. Například až v Metropolitní opeře jeho Prodanou nevěstu nebo Dalibora ve Vídni. Mahler Smetanu velice ctil, ta vazba je naprosto nabíledni.

Ale zpět k projektu Má vlast před Mou vlastí. Přineseme naprosto unikátní skladby, jež zároveň Smetanu inspirovaly; některé sám dirigoval. Jsou tím, jak jsem říkal, podhoubím, ze kterého vyplynula dnes slavná Má vlast. Zazní tedy část první české opery Dráteník Františka Škroupa nebo také jeho Libušin sňatek. Od Josefa Richarda Rozkošného diváci uslyší Svatojánské proudy, skladbu, která velmi připomíná Vltavu – zde jsou naprosto zjevné inspirace, které Smetana geniálně rozvinul. Dále Hynek Vojáček Slavnostní předehra C dur k otevření Prozatímního divadla či Karel Bendl Česká svatba. Za mě ale úplně nejdůležitější skladbou je Libušino proroctví Augusta Wilhelma Ambrose – u ní jsme připravovali úplně nový provozovací materiál speciálně pro náš festival. V tomto případě jsme přispěli vysloveně muzikologicky; tato skladba s 99procentní jistotou zazní v novodobé premiéře. Pikantní je, že skladba Libušino proroctví je v němčině. Je důkazem zemského vlastenectví, které nebylo tolik vázáno na český jazyk. Co do objevnosti se jedná jistě o vrchol festivalu.

Konec koncertu bude symbolicky patřit skladbě Leopolda Zvonaře Čechy krásné, Čechy mé.

V tomto případě tedy vystoupí Severočeská filharmonie Teplice pod vedením šéfdirigenta Petra Vronského. V závěru jarní řady a zkraje podzimní se ale v rámci festivalu představí také vámi založená Wranitzky kapelle. Můžete v tomto případě opět vysvětlit spojitost mezi skladatelským duem bratrů Vranických, na něž vaše „kapela“ svou činností reaguje, a Gustavem Mahlerem?

Určitě. Trochu oklikou: My nechceme být „standardním“ festivalem, který bude představovat pouze Mahlerovu symfonickou tvorbu – existují jiné a větší festivaly, které se tomu věnují, a navíc Mahlerovy symfonie jsou naprosto pevnou součástí repertoáru všech světových symfonických orchestrů.

My svůj úkol vidíme jinde, a to především v tom představovat vazby na další skladatele. Na festivalu máme dvě linie, z nichž jedna je jasná: Gustav Mahler a jeho současníci, ti, co ho ovlivnili.

Druhou je linie „staré“ hudby, kterou reprezentuje především orchestr Wranitzky Kapelle, který sídlí nedaleko Jihlavy v klášteře v Nové Říši. A my chceme představit širokou generaci skladatelů, kteří se sice narodili v českých zemích, ale působili především ve Vídni a získali tam – stejně jako Gustav Mahler – významné hudební postavení.

Jdeme co nejvíce do hloubky a orchestr Wranitzky Kapelle je orchestrem nástrojů dobových, v jehož čele bude nově stát houslista Lina Tur Bonet, což je významná světová osobnost na poli autentické interpretace, koncertní mistryně orchestru Jordiho Savalla a profesorka barokní hry na univerzitě ve Výmaru. I fenomén předjímky Gustava Mahlera chceme představit v té nejlepší kvalitě.

Petr Vronský

Hovoříte o podhoubích či ještě starších základech; o všem, co vedlo k Mahlerovi a co mu předcházelo. Říkám si, jestli myslíte i na druhou stranu, to znamená, jestli máte záměr zabývat se hudbou, která vychází z Mahlera? Tedy nejen to před Mahlerem, ale i to po něm? Lze říct, že soudobá hudba na váš festival nepatří?

To pravda určitě není. I novější až soudobá hudba na náš festival patří. Sledujeme i linii po Mahlerovi. V tuto chvíli můžu prozradit, že na příští ročníky chystáme velký projekt oratoria Speratus současné autorky Sylvie Bodorové. Paul Speratus byl jihlavským farářem a významnou osobností jihlavského regionu.

Světově největší dopad mají z Mahlerova odkazu jeho symfonie, které však jsou vzhledem k nárokům na obsazení v Jihlavě asi těžko realizovatelné. Nebo se pletu? Na zahajovacím koncertu vlastně zazní Adagio z nedokončené Desáté…

Tvorba Gustava Mahlera je každém ročníku výrazně zastoupena jak v orchestrální, tak v písňové rovině. V minulosti jsme hostili takové hvězdy interpretace písní, jako je třeba Thomas Hampson. Mahler vždy stojí ve středu festivalu.

Chcete na závěr ještě něco dodat?

Představili jsme zejména hlavní akce akce ročníku, ale máme i spoustu dalších. Například 12. května se uskuteční předsazený Koncert pro maminku v jihlavském CityParku, máme jihlavský open-air koncert nebo program pro děti a mládež Hudební hřiště, také děláme projekt pro studenty středních škol. A kromě výsostně odborných věcí, abychom naplnili název Hudba tisíců, pořádáme i koncerty pro širokou posluchačskou obec. Všechny srdečně zvu.

Foto: z archivu M. Štilce, ilustrační z minulých ročníků festivalu, Facebook E. Weissové, Jakub Koumar, archiv Klasiky+

Daniel Pinc

Redaktor a editor

Publicista a zpěvák, od roku 2023 redaktor a editor portálu KlasikaPlus.cz. Je absolventem tří oborů Pražské konzervatoře (pop zpěv, skladba a klasický zpěv) a profesionální sborový zpěvák. Mezi nejvýznamnější tělesa, s nimiž spolupracoval, patří Martinů Voices, Kühnův smíšený sbor a Pražský filharmonický sbor, se kterým opakovaně účinkoval na festivalu v rakouském Bregenzu nebo například v newyorské Carnegie Hall s dirigentem Semjonem Byčkovem. Lokálně působí též jako hudební aranžér a dirigent, skladbě se věnuje spíše v soukromí. Stěžejními jsou při jeho práci hudebního kritika kategorie soudobá a vokální hudba.



Příspěvky od Daniel Pinc



Více z této rubriky