PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V Torre del Lago, ve vile, kterou nechal postavit, vznikly jeho tři nejslavnější opery, uvedené poprvé postupně mezi roky 1896 až 1904.“

„Npsal krásnou mši Messa di Gloria, ale velmi záhy se rozhodl, že nebude následovat dráhu vytyčenou jeho předky. Ostatně, i Messa di Gloria připomíná spíše operu než chrámovou hudbu.“

„Jeho opery se těší trvalému zájmu publika a patří mezi nejčastěji provozovaná díla na celém světě. Bohéma bývá v žebříčcích na třetí příčce po Verdiho Traviatě a Bizetově Carmen.“

Rus Igor Stravinskij a Maďar Béla Bartók zemřeli v USA, Čech Bohuslav Martinů ve Švýcarsku, Polák Fryderyk Chopin v Paříži a Francouz Camille Saint-Saëns v Alžíru, Němec Carl Maria von Weber v Anglii a jeho krajan Richard Wagner v Itálii… a Ital Giacomo Puccini v Belgii. Mág operního romantismu a verismu se pokoušel v Bruselu léčit rakovinu, ale vypovědělo mu srdce a 29. listopadu 1924, tedy přesně před sto lety, tam náhle zemřel. Nejprve ho pohřbili v Miláně, ale roku 1926 nechal syn převézt ostatky do Torre del Lago, kde Puccini po tři rozhodující desetiletí tvořil a žil.

„S námětem námořníka Querelleho, opilce, rváče, homosexuála a celkově morálně neukotveného antihrdiny z románu Jeana Geneta Querelle z Brestu, si Vojtěch Dlask pohrává již řadu let.“

„Ištvan tuto skladbu napsal roku 1980 za nejtužší normalizace a dovedu si velmi živě představit, jak těmito ‚zápaďáckými‘ inspiracemi musel své bývalé soudruhy štvát.“

„Celý večer ve mně velmi pozitivně a dlouho rezonoval jak netypickou klubovou atmosférou, dobrými výkony, tak skvělou dramaturgií.“

V úterý 26. listopadu se konal další koncert z cyklu Ensemble Opera Diversa, tentokrát nazvaný Hard Blues. Akce se poněkud netradičně konala v klubu Alterna, který je zaměřený zejména na jazz a underground. Název Hard Blues odkazuje ke stejnojmenné kompozici Miloslava Ištvana, která zazněla ve druhé půli večera, přičemž program uvedla premiéra nové verze skladby Querellovy písně současného brněnského autora Vojtěcha Dlaska.

„Profesor Žilka byl skvělý, ale opravdu i velice náročný a nesmlouvavý. V současném školství by asi zaplakal, co všechno děti nemusí.“

„Flétna je u nás trochu popelka mezi dechy.“

„Problém příčné flétny je, že je náročná v počátku výuky.“

Nepříliš pozitivně vidí současný stav české flétnové školy náš přední umělec na tento nástroj Jan Ostrý. Dokumentuje to například tím, že titul laureáta na poslední flétnové soutěži Pražského jara získal český adept po dlouhých osmatřiceti letech. Druhou cenu tehdy v roce 2019 získala Anna Talácková, studentka Ostravské univerzity právě u Jana Ostrého. Ten se angažuje také v platformě MenArt nebo učí na Hudební univerzitě ve Vídni a na Pražské konzervatoři. A zrovna „Na Rejdišti“ se 2. prosince uskuteční koncert dalších svěřenců flétnisty Ostrého v rámci festivalu Kultura v srdci Prahy.

„Z hlediska tónového výběru v Pinkasově skladbě převažují diatonické melodické postupy a konsonantní souzvuky, častá jsou témbrově funkční unisona.“

„Klavírní part u Kurze není doprovodem v běžném slova smyslu, ale diskutujícím protihráčem.“

„Bývali jsme zvyklí na to, že při provozování nové tvorby je třeba být vůči kvalitě provedení poněkud tolerantní. Dnešní situace je však již výrazně odlišná.“

Další z dlouhé řady osmi koncertů festivalu Dny soudobé hudby 2024 se konal v úterý 26. listopadu v modlitebně sboru Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech. Svojí tvorbou z posledních let se na něm představilo hned osm soudobých skladatelů a na interpretaci se skvělým způsobem podílela plejáda umělců.

„Různorodost Dvořákových skladeb v rámci jednoho jediného hudebního druhu, totiž kompozic pro housle a klavír, je udivující.“

„U Romance a Mazurku je zajímavé poslouchat, co z jejich kouzla je ovlivněno orchestrálními barvami, a co invencí – co se tedy naopak ani v pouhém klavírním zvuku při poslechu nevytrácí.“

„Prvními interprety Sonatiny byly při soukromém provedení dvě z Dvořákových dětí, které s ním byly v New Yorku, Antonín a Otilie.“

Jiřího Vodičku, předního českého houslového profesionála, dělí od studií už sedmnáct let. A napřesrok tomu bude deset let, co je současně se svými sólovými a komorními projekty a pedagogickými aktivitami koncertním mistrem České filharmonie. Na podzim v roce 2023 s jejím ředitelem Davidem Marečkem společně natočili dvojalbum obsahující všech deset skladeb pro housle a klavír z pera Antonína Dvořáka. Jak je teď zvykem, nahrávka je komerčně k dispozici na CD i ve formě bez zvukového nosiče. A má pěkný mezinárodní ohlas.

Klavírista Jan Dušek zahájil Janáčkovu skladbu V mlhách energicky, s měkkým úhozem a interpretační jistotou.“

„Písňový cyklus Zápisník zmizelého zpíval Jaroslav Březina s působivým výrazem mladíka zasaženého nenadálou a neodbytnou láskou, proti níž se snaží marně bojovat.“

„Cyklus dostal krásné podání ve stylově přesném tenoru Jaroslava Březiny, naléhavém altu Jany Hrochové a precizním doprovodu Jana Duška.“

Český spolek pro komorní hudbu nabídl ve své jubilejní 130. sezóně podvečerní setkání s jedním z nejvýznamnějších skladatelů, k nimž se váže Rok české hudby – s Leošem Janáčkem. V Sukově síni Rudolfina 26. listopadu zazněly dvě z jeho nejvýraznějších komorních skladeb, nejprve klavírní cyklus V mlhách, jehož se chopil Jan Dušek, a poté Zápisník zmizelého s pěvci Janou Hrochovou a Jaroslavem Březinou.

„Hledat v Pucciniho hudbě cokoliv, co jsme dosud neslyšeli, je poměrně obtížné, ne však nemožné.“

„Vnucuje se otázka, do jaké míry je Kaufmannova nahrávka skutečnou poctou skladateli, pro kterého byly ‚Love Affairs‘ reálně i na jevišti jedním ze smyslů života.“

„Z historického i muzikologického hlediska mají nahrávky pucciniovských rarit jistě své opodstatnění a žádná z nich nepostrádá své světlé stránky.“

Bohéma, Tosca, Madama Butterfly, Turandot… Ať si o jevištních dílech letošního jubilanta Giacoma Pucciniho (22. 12. 1858 – 29. 11. 1924) myslíme cokoliv, o auru jednoho z nejúspěšnějších operních skladatelů všech dob už Maestra ze severoitalské Luccy nikdo a nic nepřipraví. Sté výročí úmrtí je samozřejmě o poznání méně veselou příležitostí než jakékoliv oslavy narozenin či památných premiér, ale i tak představuje dobrý důvod věnovat dotyčné celebritě více pozornosti, než je obvyklé…

„Večer přinesl skladby velmi náročné, mezi kterými nechyběla jedna brněnská a jedna světová premiéra.“

„Skladbě Dopis svatého Mořice dominovaly vznešené a velebné části, které patřily varhanním sólům.“

„Pro sólový lesní roh zde autor napsal krkolomné běhy se složitými rytmy ve vysokých polohách. Interpret publikum uváděl v úžas.“

Moravia Brass Band vznikl v roce 2017 s cílem popularizovat hru na žesťové nástroje. Zcela vyprodaný Besední dům v Brně, kde se konal koncert 25. listopadu, popíral, že by nějakou popularizaci tyto nástroje potřebovaly. Naopak vřelé ovace, kterých se dostalo orchestru i dirigentu Radku Baborákovi od vyprodaného sálu, zejména po poslechu světové premiéry Koncertu Es dur pro lesní roh a Brass Band Ondřeje Moťky, svědčily o oblibě těchto nástrojů.

„Malý Jiřík zahrál prý prezidentovi jeho nejmilejší národní píseň Teče voda, teče.“

„Mezi žáky Jiřího Nováka patřili primáriové hned tří znamenitých českých kvartet Jiří Panocha, Leoš Čepický, Radek Křižanovský a dále Hana Kotková, Jan Kvapil, sekundista původního Talichova kvarteta a další.“

„Během přestávky se návštěvníci koncertu mohli v Bělohlávkově salónku podívat na výstavu dokumentující osobní život Jiřího Nováka.“

Slavnostní koncert ke stému výročí narození primária legendárního Smetanova kvarteta Jiřího Nováka uspořádal Český spolek pro komorní hudbu v sobotu 23. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina. K poctě svého profesora houslí vystoupili Hana Kotková, Wihanovo kvarteto a další žáci sdruženi do Komorního orchestru žáků a přátel Jiřího Nováka. Večerem, který jako více než rodinný vzešel z podnětu Novákovy dcery Dagmar Virtové, provázela Jitka Novotná. Setkání přineslo širší pohled na osobnost profesora Jiřího Nováka. 

„Poslední část pak ve své husté a hekticky proměnlivé sazbě hráči umožňovala nejvíce ukázat technickou zdatnost.“

„Výborně nesená melodická linka klarinetu byla pak ještě umocňována bravurním přednesením dynamických rozdílů.“

„V první větě vynikala zejména viola ve svých občasných, avšak důvtipných sólových výstupech.“

Dne 24. listopadu se, příhodně v Sále Martinů na HAMU v Praze, konal koncert nejlepších laureátů letošního a loňského ročníku soutěže. Letos jimi byli cembalista Jakub Krutta a klarinetistka Jana Krejčí, loňskou soutěž ovládli klavírista Pavol Praženica a soubor Siebeneichener Quartett.