PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V následujících letech budu pracovat na zlepšení herní kondice, přesnosti a zvládání stresu při hře.“

„Mezi varhaníky všude je Bachova hudba povinným prvkem a jasným základem.“

„Způsob, který traktuje varhany jako symfonický orchestr, je mi velmi blízký.“

Mariusz Wycisk, 10. srpna interpret druhého koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba, vystupuje po celém Polsku a je rovněž aktivním liturgickým varhaníkem. Do řady úspěchů si přidal loni na podzim druhou cenu v Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě. Do Prahy přivezl hudbu Johanna Sebastiana Bacha, Camilla Saint-Saënse, Marca Enrica Bossiho, Louise Vierna a polského autora Mariana Sawy, jehož život se uzavřel v roce 2005…

„Podle dobové praxe se k varhanám připojilo i trombónové kvarteto, které tvořili hudebníci Moravské filharmonie Olomouc. Měkkost i znělost jejich nástrojů se velmi dobře zvukově snoubila s citlivým varhanním doprovodem.“

„Zejména pak překvapila hutnost hlubokých basů.“

„Závěrečná skladba byla provedena 25. srpna 1863 v brněnských Lužánkách u příležitosti oslav tisíce let příchodu Cyrila a Metoděje jedenácti sty pěvců a s velkým dechovým orchestrem, který dirigoval sám Pavel Křížkovský.“

Olomoucké barokní slavnosti oživují město Olomouc v letních měsících a lákají publikum do starobylých a krásných prostor. A Pavel Křížkovský (1820–1885), který byl povolán z augustiniánského kláštera do olomoucké katedrály jako dómský kapelník, je osobností, jehož hudba dodnes překvapuje. Na koncertě 8. srpna v rámci zmíněného festivalu dominovalo jeho Requiem in d a v závěru Kantáta Sv. Cyril a Metoděj na text Františka Sušila, kterou Křížkovský napsal a provedl k tisícímu výročí příchodu světců na Moravu.

„Koncert nabídl dramaturgicky originální myšlenku propojit v jeden program barokní árie evropských mistrů, týkající se dramatu mytologického pěvce Orfea.“

„Collegium Marianum je zkrátka soubor, který se perfektně zná; je sehraný, ví, komu kdy jak naslouchat a jak navzájem interagovat.“

„Barokní flétna kooperovala s altovým partem tak, že měl posluchač dojem, že jde o duet sehraného uměleckého dua.“

Čtyřiadvacátý ročník Letních slavností staré hudby uzavřel festivalový rezidenční soubor a pořadatel festivalu Collegium Marianum propracovanou dramaturgií s francouzskou altistkou Delphine Galou. Lyrický večer se nesl v dramatických i žalem protkaných áriích bájného pěvce Orfea a v hudebních dialozích sólistky se členy doprovázejícího souboru.

„Žádné jevištní hudební dílo neprovází jednoduchá historie, v případě revuální operety U Bílého koníčka jsou však vznik i následné interpretační peripetie vskutku složité.“

„Festival ve Weitře rozhodně nepatří k avantgardním scénám, musí naopak uspokojit co nejširší publikum, a to v jednom ze zapadlejších a turisticky méně atraktivních koutů Rakouska, kde má každé představení zároveň i edukativní funkci.“

„V Rakousku se operetě stále daří, mladí herci se jí věnují na konzervatoři, umí ji interpretovat, dát jí švih, vtip a lesk.“

Dolnorakouské městečko Weitra (Vitoraz) se v roce 2005 připojilo k mnoha místům v této části Rakouska, která nabízí pravidelné letní kulturní dění. V posledních letech se stává pro široké publikum přitažlivá uváděním operet, které se v sousední zemi dodnes těší velké popularitě. Tamní festival nese název Schloss Weitra a letos nabídlo patnáctkrát operetu U Bílého koníčka.

„Znal jsem rodinu Kunderových ze dvou stran a dlouhodobě. Ze strany otce i matky. Milanův otec, Ludvík Kundera, klavírista a první rektor JAMU, byl otcovým přítelem.“

„Milan studium hudby vyměnil za literaturu a scénáristiku až na vysoké škole. Zůstali jsme přátelé i potom a já ho samozřejmě obdivoval. Tehdy zejména pro jeho schopnost získávat přízeň krásných dívek.“

„Obdivuji u něho to, že vlastně začínal třikrát, nejprve se stal básníkem, ale pochopil, že bude stát proti velikánům typu Skácela či Hrubína. Rozhodl se proto pro drama, ale neměl pocit, že je to jeho poslání. Tak se dal na román, kde se proslavil.“

Profesor, muzikolog, hudební skladatel a pedagog na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity i na Hudební fakultě JAMU. Miloš Štědroň je „chodící encyklopedií“, a to především pokud jde o znalost lidí, kteří tvořili a tvoří brněnskou kulturu. Pochází z rodiny, jejíž všichni členové se zabývali hudbou. Matka byla klavíristka, učitelka hudby, otec sice pracoval jako kartograf a úředník, ale také měl k hudbě blízko. Měl tři strýce: Vladimír Štědroň byl skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se však Miloš Štědroň věnuje jiné osobnosti – česko-francouzskému spisovateli Milanu Kunderovi, brněnskému rodákovi, jehož život se letos v červenci uzavřel ve věku 94 let.

„Fialův báječný Český filharmonický sbor Brno zazářil, počasí nepočasí.“

„Koncert byl moudře trochu zkrácen, variantou bylo jeho zrušení při krajní nepřízni počasí.“

„Režijně zdařilý byl odchod tenoristy Anthony Gregoryho z pódia – v příznačné mimice a gestu, přesně ve výrazu zazpívaného textu.“

V závěru letošního dvaatřicátého ročníku Festivalu Krumlov vystoupila 5. srpna Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty v Pivovarské zahradě. Na programu měly být sborové scény z operního světa Giuseppe Verdiho a kantáta Carmina Burana Carla Orffa, z trilogie Trionfi. Krajně nepříznivé počasí vedlo organizátory k úpravě, zkrácení programu, takže se Orffovo dílo stalo zřetelně dominujícím bodem večera. Alternativou mohlo být snadno i zrušení koncertu, nepřízeň počasí byla značná.

„To, že mám možnost soustředit se na tři měsíce na jedno jediné dílo, je zcela ojedinělou zkušeností.“

„Britským hudebníkům je vlastní neuvěřitelná rychlost, profesionalita a disciplinovanost, se kterou pracují.“

„Glyndebourne není místem, kde by se realizovaly skandální projekty, ale naopak místem, kde se velmi ctí tradice… Jako kdyby se režisérka snažila vytvořit kontrapunkt k bohatě stylizovanému, smyslnému světu Händelovy hudby jakousi civilní syrovostí a živelností.“

Proslulý operní festival Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie má letos v létě na programu vedle dalších pěti titulů od 23. července do 26. srpna také Händelovu Semele, příběh z Ovidiových Metamorfóz o svádění, cizoložství a pomstě. Za hudební stránkou inscenace režisérky Adele Thomas stojí dirigent Václav Luks. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje práci s londýnským orchestrem dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment, uvažuje o vztahu hudby a režie v operních projektech,…

„Hned úvodními rozloženými souzvuky Zanon navodil napínavou atmosféru. Pohrál si s kytarovými rejstříky a dynamikou, přičemž volil spíše středová než vyzývavá tempa.“

„Neméně důležitý je osobní kontakt v kurzech, kde se vesměs ukázalo, že ti největší ‚velikáni‘ jsou nesmírně přátelští, vnímaví a citliví lidé, kteří se snaží mladším kytaristům pomoct na jejich cestě.“

„Festival má své okřídlené ‚duše‘, které se vracejí jako dobří holubi po celá desetiletí.“

Dvaatřicátý ročník Mezinárodního kytarového festivalu Brno je minulostí. Jeho posledním koncertem byl bezprostředně zahájen Brasil Fest Brno a společným jmenovatelem obou festivalů se stal Fabio Zanon. Jeden z nejskloňovanějších brazilských kytaristů zahrál sólový recitál v Červeném kostele a jeho koncert byl živelnou tečkou, ale i předehrou k ohnivým rytmům, karnevalu a tanci.

„Iannarelli ví, jak zahrát své skladby tak, aby oslovily posluchače.”

„Máximo Diego Pujol byl vřelým přijetím evidentně zaskočen. Dojetí bylo vidět na jeho tváři mnohokrát a v jeho očích se dokonce zaleskly slzy.”

„Recitály na Mezinárodním kytarovém festivalu Brno potvrdily, že současná kytarová scéna nepostrádá výrazné skladatelské osobnosti.”

Dvaatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno v prvním srpnovém týdnu opět přivítal v moravské metropoli zásadní osobnosti kytarového světa. Mezi ně nepochybně patří i Máximo Diego Pujol a Simone Iannarelli. Sólové recitály obou významných skladatelů, kteří své kompozice sami ztvárnili, se odehrály na Nové radnici. Večer plný kontrastů ukázal, že současná klasická kytara a její autoři dokážou oslovit publikum.

„Britský koncertní varhaník Wayne Marshall působí zároveň jako dirigent. Zabývá se především americkou hudbou 20. století a speciálně skladbami George Gershwina a Leonarda Bernsteina.“

„Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou a směřováním k rychlým až závratným tempům.“

„Na koncertě provedl americkou varhanní tvorbu, která na našich podiích téměř nezaznívá.“

Již dvacátý osmý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil Wayne Marshall (*1961), rodák z Velké Britanie, nositel Řádu britského impéria. Jeho koncertní výkony jsou charakterizovány neobyčejným temperamentním nasazením, podloženým obrovskou neselhávající virtuózní technikou manuálu i v pedálu, a směřováním k neobyčejně rychlým závratným tempům, která přece jen o něco pomaleji reagující svatojakubské varhany nebyly schopny v detailech vždy zvukově realizovat. Silnou stránkou Marshallova výkonu byly improvizace, opět ve virtuózních tempech a opulentním zvuku, kterým se inspiroval během celého koncertu.

„Na loňského vítěze – v tomto případě Kláru Klánskou – bývá při zahajovacím koncertě velký tlak zodpovědnosti. Každý v sále čeká, jak po roce zahraje ten či ta nejlepší.“

„Velký obdiv a respekt patří především Ivě Kramperové, která z pozice koncertního mistra zkušeně a neomylně vedla celý soubor k dokonalé souhře se sólistkou.“

„Druhá polovina koncertu patřila jako každý rok mladým talentům v oboru zpěv. Adéla Řehořová má ohromný hlasový potenciál a zjevně se nebojí velkých výzev. Vojtěch Pošvář ohromil zejména svou druhou árií z operety Země úsměvů.“

Už sedmadvacet let se rok co rok v moravském lázeňském městečku Luhačovice na dva týdny rozeznívají líbezné tóny houslí. Václav Hudeček, ikona a živoucí legenda mezi českými houslisty, zve nejtalentovanější mladé interprety z celé republiky, aby zde během třinácti srpnových dnů předvedli své houslové umění, zdokonalili svou hru po stránce technické i výrazové a načerpali inspiraci od vynikajících houslových mentorů. Loňskou laureátkou Akademie Václava Hudečka je Klára Klánská, studentka čtvrtého ročníku Pražské konzervatoře ve třídě Pavla Kudeláska. Podle tradice byla přizvána jako sólistka na letošní zahajovací koncert 31. července, který se již pošestnácté uskutečnil v rámci festivalu Svátky hudby v Luhačovicích.

„Od první zkoušky jsem svatojakubskými varhanami nadšen.“

„Nehrál bych je, kdyby mě jejich tvorba nezajímala a nezaujala.“

„Nejde jen o mé pocity. Úplně nejpodstatnější je, aby bylo šťastné a spokojené publikum.“

Skladby dvou autorů ze Severní Ameriky, francouzskou hudbu a vlastní improvizace má dnes večer v Praze na programu recitálu v bazilice sv. Jakuba všestranný britský hudebník Wayne Marshall, mezinárodně uznávaný jak za dirigentským pultem, tak u kláves – ať už patří klavíru, nebo varhanám. Jeho koncert, navíc v přímém přenosu na stanici Český rozhlas Vltava, otvírá osmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu…