„Doby, kdy jsem se obávala, jestli se nám přihlásí dost kvalitních účastníků, jsou pryč. Dnes si můžeme vybírat.“

„Hlavní část pozůstalosti Jarmily Novotné je u pana George Doubka. Věnuje ji Zámku Liteň.“

„Mým snem je uvedení Rusalky. Vždyť máme v parku jezírko…“

Neziskovou organizaci Zámek Liteň vede Ivana Leidlová od doby, kdy s manželem na Berounsku koupili liteňský zámeček. Tehdy si předsevzala, že by Češi měli vědět víc o sopranistce Jarmile Novotné, které kdysi patříval, a začala na tom pracovat. Napřesrok už to bude deset let. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Ivana Leidlová teď přibližuje své plány a vize, ale zmiňuje také Čechoameričana George Daubka, syna Jarmily Novotné a Jiřího Daubka. O majetek přišli Daubkovi hned dvakrát – za nacistů a pak znovu za komunistů. Už se jim nevrátil. Jedním z nejviditelnějších projektů, za nimiž spolek Zmek Liteň stojí, jsou týdenní pěvecké kurzy. V sobotu tam začíná jejich další ročník, vyučují Markéta Cukrová a Helena Kaupová. Na 27. srpna je pak veřejnost zvána na závěrečný rossiniovský koncert.

Kolik míváte na kurzech studentů?

Mistrovské pěvecké kurzy, zaměřené letos na belcanto a Rossiniho, jsou limitované v počtu účastníků tak, aby jeden lektor mohl učit všechny, takže maximum bývá tak kolem deseti žáků. Vydali jsme loni knížku Skutečný zpěv od respektované hudební lektorky Margreet Honig v překladu Markéty Cukrové. Domluvili jsme s ní, že i díky této knize, kterou také propaguje na svých hodinách, získá mladé studenty s vážným zájmem a v tomhle směru jim pomůže, pokusí se zprostředkovat jim daný přístup či metodu. Uvažovali jsme i o lektorce na foniatrii, průkopnici správného dýchání. O kurzy projevilo zájem Operní studio Slovenského národního divadla, které řídí Marek Mokoš, a tak jsme se původně dohodli, že bychom přednostně nabídli kurzy členům tohoto operního studia, které by pak na závěr uvedlo v Litni Purcellovu operu Dido a Aeneas. Plány ale musely doznat změn…

Kvůli koronakrizi?

Ano. Uvažovali jsme pro letošek také o hornových kurzech, za kterými měli stát Radek Baborák a Jindřich Kolář. I to mi jako něco pro mladé v rámci odkazu Jarmily Novotné konvenovalo. Mělo jít o rozšíření sezóny, říkali jsme si, že bychom přilákali pravidelné návštěvníky a další hosty do našeho areálu už na jaře… Ale letošní vývoj kolem celosvětové nemoci nakonec vše změnil, plán hornových kurzů jsme museli úplně zrušit.

Jaký je zájem o pěvecké kurzy?

Doby, kdy jsem se obávala, jestli se nám přihlásí dost kvalitních účastníků, jsou pryč. Dnes si můžeme vybírat a dokonce nás oslovují některé instituce, které chtějí, abychom pro ně exkluzivně něco připravili… Tak to je docela hezké zadostiučinění: že věci, které děláme, mají kvalitu a že lidem něco dávají. Jinak by přece nejezdili, kdyby necítili, že jim to za ten čas stojí…

Plánujete, že se třetího října už podruhé otevře zámecký areál v Litni přehlídce základních uměleckých škol Středočeského kraje, to znamená celostátní akci ZUŠ Open. Co všechno chcete nabídnout?

Hudbu, tanec, divadlo, výstavy a workshopy. Chci podporovat všechno, co lidé dělají mimo svou povinnost, tedy když se dále vzdělávají nebo se učí něco nového… Výjimečnost základního uměleckého vzdělávání v Čechách je absolutně bezprecedentní, a to i v evropském měřítku. Systém, který po několika letech přináší komplexně vzdělané lidi, aniž by museli mít nějaké soukromé učitele a podobně, tak to je naprosto výjimeční věc! Loni na jaře se takhle potkalo asi patnáct základních uměleckých škol, které předvedly všechny své obory. Měli jsme několik pódií uvnitř i venku, byla to perfektní možnost strávení odpoledne. Spousta rodičů mi pak psala, že děti vystoupily na veřejnosti před největším publikem, jaké je kdy v životě mohlo vidět. Lidé opravdu seděli a soustředěně je sledovali…! Byla tehdy velmi uvolněná atmosféra, nikdo se necítil nepatřičně, sedělo se na trávě nebo na židličkách a spousta dětí mělo vystoupení, z jakého by jinde mělo nervy… Měla jsem z toho radost, a proto jsem to chtěla letos udělat opět. Květnový termín ZUŠ Open byl zrušen, ale nakonec se snad vše podaří na podzim.

Neuvažovala jste mimochodem pozvat nebo získat Magdalenu Koženou? S Jarmilou Novotnou by jim to v Litni dohromady docela slušelo. Najděte ještě nějaký další zámeček spojený se slavnou pěvkyní, s výjimkou Stráže nad Nežárkou a Emou Destinnovou…

Udělala bych cokoliv proto, aby se Magdalena Kožená někdy v Litni objevila. Ano, naším snem to je.

Počátkem roku byla v Hodoníně výstava k Masarykovu výročí. Participovali jste na ní?

Ano, šlo mimo jiné o dokumentaci významných osobností, které se s ním setkaly, a tak byla část výstavy věnovaná i Jarmile Novotné. Jsme rádi, že ji navštívilo docela hodně lidí.

Kdo vlastně spravuje pozůstalost Jarmily Novotné?

Poté, co byl zámek Jiřímu Daubkovi a Jarmile Novotné zabaven, řada věcí se dostala do různých institucí a zdaleka ne všude byla dobře opečovávaná. Něco je dnes v Národním muzeu, něco v Archivu hlavního města Prahy, něco v Berouně… Dávali jsme několik let dohromady informace o tom, kde jednotlivé věci vlastně skončily. A další jsou samozřejmě rozesety různě po světě. Už se nám něco podařilo najít, něco nám někdo i nabídl, když zjistil, že se tomu vážně věnujeme. Ale hlavní část všech materiálů je u pana George Daubka. Právě letos jsme řešili, zda by je nevěnoval neziskové organizaci Zámek Liteň. Jde o materiály, které pro Českou republiku, pro naši kulturu, mají velkou hodnotu. Jarmila Novotná sama si přála, aby jednou skončily v Litni… Dohodli jsme se, teď už jde o to, kdy a jak je převezmeme a převezeme, jde o jejich pojištění a tak dále… Věřím, že napřesrok budou už tady.

Soustředění na hudbu je jasné, ale vždy jste v Litni pořádali i další akce. Zůstává to tak?

Od 18. do 20. září by měl být v areálu liteňského zámku zážitkový fotografický kurz s názvem Figura a světlo, který povede věhlasný fotograf Tono Stano. Loni mě nadchl při ZUŠ Open fotografický ateliér a napadlo mě, že Liteň je hodně fotogenická. A tak jsme se chtěli spojit s někým významným. Měla jsem dojem, že právě Tono Stano nemá kurzů zase až tolik. A rozhodně je osobností, za kterou lidé jdou… Oslovili jsme ho, zda by nebyl ochoten takový kurz udělat u nás v Litni. Souhlasil, a tak jsme naplánovali několikadenní kurz pro vysokoškoláky nebo hotové fotografy, pro poloprofesionály a profesionály. Počítali jsme s deseti či patnácti studenty, věřila jsem, že to bude příležitost, jak mohou do Litně přijet zase úplně jiní mladí lidé. Termín jsme nakonec museli ze začátku června posunout.

Příští rok uplyne deset let od vzniku neziskové organizace Zámek Liteň. Chystáte něco většího…?

Nabízí se to. Zvažovali jsme různé věci, od uvedení nějaké opery formou open air až po vznik výstavy, která by mapovala pozůstalost Jarmily Novotné… Jelikož také napřesrok bude tisíc sto let svaté Ludmily, spojené s nedalekým Tetínem, uvažovali jsme, jestli se neobrátit i tímto směrem. Ale nemá cenu se přetahovat s jinými pořadateli. Pro mě je zajímavé, přivést lidi do Litně… Mým snem byla vždy Rusalka. Vždyť máme v parku i jezírko! Takže už teď mohu říci, že máme na konec příštího léta domluveno se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a se sólisty uvedení scén z Rusalky v zámeckém parku.

A pěvecké kurzy budou v příštím roce také?

Zůstávají pro nás i do budoucna stěžejní věcí. Uvažujeme o pozvání paní Honig, autorky už zmíněné knížky Skutečný zpěv, která by však neučila zpěváky, ale lektory. A hovoříme také se Simonou Šaturovou, která je mimochodem její dlouholetou žákyní. Byla by pro nás velkou poctou, kdyby právě při téhle příležitosti také sama začala učit.

Foto: Zámek Liteň, Fb festivalu Jarmily Novotné, Petr Veber