PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

V neděli 12. dubna vystoupil v rámci 131. sezony Českého spolku pro komorní hudbu italský barytonista Franco Vassallo za klavírního doprovodu Giovanniho Brolla. Na programu byly árie italských mistrů od Cacciniho po Pucciniho, které klavírista doplnil skladbami Domenica Scarlattiho a Fryderyka Chopina. Akce se konala v Dvořákově síni Rudolfina a účinkující si připsali jednoznačný sukces.

Český spolek pro komorní hudbu uvedl ve své 131. sezóně kompletní provedení Dobře temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha ve dvou koncertech. Po říjnovém provedení prvního dílu hrál kurátor sezóny Mahan Esfahani celý druhý díl a grandiózní koncert ve Dvořákově síni Rudolfina v pondělí 6. dubna umělci přinesl jednoznačný úspěch.

Český spolek pro komorní hudbu zakončil svůj cyklus čtyř „předjarních“ koncertů programem odkazujícím na krásu českých tradic. Ten, kdo v pondělí 2. března navštívil Dvořákovou síň pražského Rudolfina, si mohl poslechnout nejenom dílo Pět českých madrigalů a kantátu Mikeš z hor Bohuslava Martinů, ale i kantátu současného skladatele Jiřího Gemrota (*1957) s názvem Pochovávání světla. Posluchači mohli ocenit nejenom znamenité výkony komorního sboru Martinů Voices, sólistů-pěvců Karolíny Levkové, Martina Šrejmy, Romana Hozy, klavíristy Matouše Zukala a Bennewitzova kvarteta s průvodním slovem Jana Šťastného, ale také prožít umělecké uchopení básní Miloslava Bureše dvěma skladatelskými generacemi. Koncert řídil Lukáš Vasilek.

Úterní podvečer s datem 10. února se odehrál ve znamení jednoho ‚béčka‘ v předznamenání… Trojice umělců se v Sukově síni společně podílela na interpretaci skladeb tří skladatelů, které spojuje období devatenáctého století, a přesto každý z nich vnášel do tohoto kontextu svůj zcela odlišný svět: Houslistka Markéta Vokáčová v roli interpretky a skladatelka Louise Farrenc jako zástupkyně „něžného pohlaví“, za muže pak klavírista Miroslav Sekera a violoncellista Jan Zemen, tedy zbývající členové Kalliopé tria, a pak také dva velikáni hudební historie – Felix Mendelssohn-Bartholdy a Gabriel Fauré. Od každého z nich si návštěvníci pražského Rudolfina vyslechli to nejlepší, co žánr klavírního tria nabízí, a to v nejrozmanitějších polohách tóniny d moll.

Český spolek pro komorní hudbu uvedl ve své 131. sezóně na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina celovečerní koncert s titulem Malý princ se stejnojmenným dílem skladatele Petera Wittricha. V pondělí 19. ledna koncertoval komorní soubor o jedenácti členech v pozoruhodném melodramatickém opusu na motivy světového literárního bestseleru, kdy posluchač byl po celý průběh efektivně vtahován do děje světové premiéry.

Kurátor letošní 131. sezony Českého spolku pro komorní hudbu, původem íránský umělec, nyní však už také český občan, též propagátor cembala Mahan Esfahani byl opět v centru koncertní pozornosti. Stalo se tak 13. ledna podvečer v Sukově síni pražského Rudolfina. Na pestrém hudebním pořadu přineseném se vší péčí a reprezentativně se podílelo i pět dalších schopných instrumentalistů.

„Upravovatelské umění se nezapře, jenom nesmíme účinek bezprostředně porovnávat s originálem…“

„Závěr je o to působivější, že flétnistka a hobojistka odložily nástroje a končily tichým zpěvem beze slov.“

„Křtu se ujal pozvaný kmotr – zde to slovo nemá hanlivý podtext –, klarinetista Karel Dohnal.“

Alinde Quintet, mladý soubor, který na sebe upozornil vítězstvím v soutěži ARD, vystoupil v rámci sezóny Českého spolku pro komorní hudbu v Rudolfinu 1. prosince. Pokřtil debutové CD a odehrál atraktivní program s hudbou Dmitrije Šostakoviče, Giuseppa Verdiho, Pēterise Vaskse a Edvarda Griega. Přidal z atraktivního Concertina Jana Nováka.

„Památnou se mi stala kreace houslisty Filipa Zaykova.“

„Světová premiéra skladby Jana Ryanta Dřízala se dočkala jednoznačného sukcesu, možná většího než očekávaného.“

„V tom vidím sílu Straussových Metamorfóz – v napjatém očekávání, které dojde svého naplnění až mnohem, mnohem později, než by člověk čekal…“

Pod křídly Českého spolku pro komorní hudbu se 19. listopadu uskutečnil velkorysý hudební banket – Akademie komorní hudby slavící desáté výročí od založení poskytla vydatný hudební pokrm nejvyšší jakosti skladatelské i interpretační. Hlavní tvář a iniciátor projektu Tomáš Jamník se představil v důležité interpretační úloze v provedení vůdčího partu světové premiéry současného skladatele Jana Ryanta Dřízala. Byl to skutečně mimořádný večer.

„I přes některá velmi rychlá tempa, která zvolil, byla hudební struktura vždy zřetelná, jeho hře bylo perfektně rozumět.“

„Podařilo se mu udržet hudbu živou od prvního do posledního momentu, zdálo se, že koncentrace je pro něj něčím naprosto přirozeným.“

„Vystoupení ve mně vyvolávalo mnoho otázek a provokovalo k hlubšímu prozkoumání tohoto obrovského díla.“

Skutečně mimořádný koncert měli možnost slyšet návštěvníci programu 131. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu. V podání světově uznávaného cembalisty Mahana Esfahaniho, kurátora letošních spolkových řad, zazněl 29. října v Dvořákově síni pražského Rudolfina kompletní první díl Bachova Dobře temperovaného klavíru. Tento základní kámen klasické hudby ve své době reflektoval posun ve vývoji ladění a následně byl vzorem a inspirací mnoha dalším skladatelům. Pro Mahana Esfahaniho to byl první koncert této sezóny spolku a přestože byl plný kontrastů a nevšedního interpretačního přístupu, rozhodně nešlo o snadný poslech.

„Lukáš Klánský se klavírního partu Elegického tria chopil s elegancí a respekt budící tónovou kulturou.“

„Jejich Kreisler byl moderním, ušlechtilým, až akademickým pojetím kdysi salónní rázovité hudby se svými charakteristickým výrazovými a tempovými finesami.“

„Houslista Jan Mráček a Ivan Vokáč u violoncella (oba koncertní mistři České filharmonie) se na strhujících proměnách tématu, dynamice a výrazu nejen podíleli, ale také je rozhodně spoluvytvářeli.“

Český spolek pro komorní hudbu přivítal ve své letošní 131. sezóně Lobkowicz Trio, jehož koncert naplnil Dvořákovu síň Rudolfina ve středu 24. září. Soubor hrál skladby Sergeje Rachmaninova, Otomara Kvěcha, Fritze Kreislera a Johannesa Brahmse. Podivuhodná dramaturgie vsadila na vybrané a zjevně populární opusy včetně milé vzpomínky na uznávaného pedagoga Kvěcha. Provedení mělo dokonalý úspěch a ovace publika byly upřímně nadšené.

„Už první věta, nadepsaná prostě Rytmicky, uchvátila pozoruhodným espritem Milhaudovy invence, vzrušenou interpretací a podivuhodnou proměnou dynamiky.“

„Pražákovo kvarteto stvořilo barevně a výrazově vycizelovanou harmonii v souborovém zvuku.“

„Navzdory délce první věty Chaussonova koncertu udržela hudba pozornost nádhernou pulzací, proměnami tempa a účasti jednotlivých nástrojů.“

Na dalším koncertu 130. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu vystoupili Pražákovo kvarteto, houslový virtuos Jiří Vodička a pianista François Dumont. Koncert se konal 16. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina. Francouzský program večera tvořila díla Daria Milhauda, Clauda Debussyho a Ernesta Chausona.

„Komornímu tělesu se podařilo sestrojit dobře fungující organismus, jejž bychom snad mohli počastovat antickým ideálním vzorem unita multiplex, tedy jednotou v rozmanitosti.“

„Rozporuplnou, i když efektně zinscenovanou kompozici Benjamina Josupova, jíž nechyběla profesionální práce s hudebním materiálem, provedlo Trio Bohémo na vysoké úrovni.“

„Přejme si, aby trio neztratilo nic ze svého muzikantského entuziazmu a elánu.“

Akustika Dvořákovy síně byla 19. března doslova pohlcena výtečnou hrou mladého a světově uznávaného Tria Bohémo. Těleso nabídlo natěšenému rudolfinskému publiku ozkoušené kusy z dílen dvou gigantů německé hudby Beethovena a Brahmse, avšak nezapomnělo ani na nadšence hudební moderny. Pro fajnšmekry experimentálních výletů do tajů extravagantních zvukových spojů a neobvyklých hráčských technik si klavírní trio připravilo skladbu od Benjamina Jusupova, jehož snahy o stavění mostů mezi tradicí a modernou zajistilo koncertu pevnou dramaturgickou stavbu. Díky hráčskému entuziazmu, temperamentu a technické virtuozitě všech tří muzikantů se koncertní večer proměnil v zábavný, přitom ale umělecky podnětný zážitek.