PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hlavní téma předehry k opeře Les Abencérages cválá vpřed natolik bezstarostně, až budí dojem, že by mohlo pocházet z předehry k nějaké nenáročné operetě.“

„Už z úvodních tří sólových kadencí první věty bylo zjevné, že Barry Douglas má Beethovenův ‚Císařský‘ koncert dokonale zažitý.“

„Vrcholem večera se stala Brahmsova Třetí.“

Na sedmém večeru cyklu „A“ 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina nabídl orchestr Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem svému publiku posluchačsky vděčný program, sestavený z děl tří skladatelů – Luigiho Cherubiniho, Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse. Hostem orchestru byl významný irský pianista Barry Douglas.

„Petr Wajsar svěřil začátek své kompozice pozounistovi Štěpánu Janouškovi, který jistým tónem narýsoval intervalově rozpínavé, i když relativně krátké melodické téma.“

„Čtyřiadvacetiletý Hyuk Lee, který navzdory svému nízkému věku má za sebou již velké množství úspěšných turné, se do Mendelssohnovy skladby položil neobvykle jemným a měkkým způsobem.“

„Těleso se v celé skladbě pod Villaumovým vedením uchýlilo k téměř akademickému opracovávání formálních perliček Dvořákova hudebního umění.“

Propojení světové premiéry českého skladatele Petra Wajsara s klasickými čísly z dílny Antonína Dvořáka a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho sneslo své plody během čtvrtečního koncertu v pražském Rudolfinu. Precizní výkon Prague Philharmonia, dosahující místy až akademických rozměrů, vyšroubovala do úctyhodné úrovně rozmáchlá gestika francouzského dirigenta Emmanuela Villauma. O zvukově kyprý, avšak umírněně střídmý klavírní přednes se postaral jihokorejský virtuóz Hyuk Lee, jenž opepřil celý koncert věrnou interpretací mendelssohnovského umění.

„Orchestr Smetanovu předehru zahrál naprosto samozřejmě a suverénně; zejména v polkových částech je potřeba pochválit bezvadně sehrané sekce houslí a viol.“

„Umělci společně vytvořili magickou atmosféru noci pod Tatrami.“

„Od tak progresivního tělesa, jakým je Prague Philharmonia, bych na začátek sezóny čekal méně konzervativní program.“

Orchestr Prague Philharmonia v sobotu 26. října v pražském Rudolfinu oficiálně zahájil svou jednatřicátou koncertní sezonu. Snad pod vlivem blížícího se státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu a vrcholícího Roku české hudby byla celá dramaturgie koncertu postavena na jménech českých skladatelů. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Emmanuel Villaume, sólisty byli členové renomovaného tělesa Belfiato Quintet.

„Za tvorbou tohoto programu nepochybně stojí člověk, který dobře rozumí koncertní praxi.“

„Klavírista pak navzdory své drobné postavě rozezněl nástroj až riskantně mohutným tónem.“

„Druhá věta byla hrána vzdušně, svižně, se hřejivými vlnami v melodiích smyčců, žádná klempererovská rozpínavost.“

Orchestr Prague Philharmonia v sobotu 15. června uzavřel svou jubilejní 30. sezonu koncertem v pražském Rudolfinu. Poutavý program obsahoval díla Bohuslava Martinů, Franze Liszta, Vítězslavy Kaprálové a Ludwiga van Beethovena. Šéfdirigent Emmanuel Villaume a sólista George Li svou vitalitou a snahou zprostředkovali svěží umělecký zážitek.

„Prague Philharmonia připravila pro své abonenty dramaturgicky nápaditý koncert.“

„Meyers a Glassova hudba v tomto byla vynikajícím pomocníkem. Její pojetí minimal music ani trochu nepadalo do povrchní repetitivnosti.“

„Hráčky a hráči Dvořákovu symfonii podali v plném lesku, velkolepě a až v heroických konturách.“

Atraktivní program nabídla v pondělí 8. dubna PKF – Prague Philharmonia, která pod vedením šéfdirigenta Emmanuela Villauma zařadila na program abonentního koncertu skladby od Smetany a Dvořáka, které proložila houslovým koncertem od minimalisty Philipa Glasse. V něm excelovala americká houslistka Anne Akiko Meyers, která odměnila posluchače i Dvořákovou Romancí pro housle a orchestr f moll.

„První dojem je, že Patiho hlas je famózní. Tedy hlas ve smyslu přírodního daru. Má v sobě hebkost, měkkost, klid, jako by svítilo slunce.“

„Druhý dojem je, že víceméně asi stále zpívá tak, jak byl zvyklý v sourozenecké kapele křižující pop s evergreeny vyššího populáru.“

„V konečném součtu se potěšení z příjemného hlasu a snahy o procítěný přednes mísilo s pochybnostmi.

Je přirozené a správné představit českému publiku umělce, o nichž se ve světě čím dál víc hovoří a kteří se v poslední době dostali do hledáčku pozornosti světových scén. Jedním z nich je i novozélandský tenorista Pene Pati, který vystoupil 22. března na koncertě v pražském Rudolfinu.

„Krátký úsek hudby, obvykle trvající něco málo přes pět minut, vystavěl Villaume brilantní taktovkou.“

„Pichlovu klasicky uměřenou kompozici hrál orchestr s podivuhodnou elegancí.“

„Dirigent Emmanuel Villaume, zde vášnivý Merlin francouzské hudby, nedal publiku ani vydechnout.“

V neděli 14. ledna dirigoval Emmanuel Villaume večerní koncert PKF – Prague Philharmonia v pražském Rudolfinu. Originálně vystavěná dramaturgie motivicky sjednotila program. A jeho téma se pak nečekaně prolnulo s realitou, kterou poznamenala neslýchaná předvánoční tragédie na univerzitní půdě. Ludwig van Beethoven, Václav Pichl, Hector Berlioz a Luigi Cherubini, jejichž díla byla na programu, komponovali svou hudbu na téma antické či alžbětinské tragédie. Posledně jmenovaný Cherubini psal requiem za jednoho člověka. A téma programu, vydaného na počátku sezóny, se náhle stalo nečekaně aktuální.

„Výsledkem byl dramaticky exponovaný, hbitě kontrastovaný celek rozeznívaný hudebně zábavným dialogem mezi zástupci prvních a druhých houslí.“

„Třetí věta překvapila rytmicky diferencovaným, ostřeji akcentovaným pizzicatovým začátkem, v jehož rámci zazářila brilantní souhra orchestru.“

„Již v první větě trumpetistka názorně předvedla svůj distingovaný přístup k dynamice, v němž se umně vyhýbala nevkusným a nestylovým dynamickým krajnostem.“

Rudolfinská Dvořákova síň přivítala 3. prosince bouřlivým potleskem světoznámou francouzskou trumpetistku Lucienne Renaudin Vary, která s podporou PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Emmanuela Villauma s grácií nahlédla do klasicistního hudebního světa a se suverénní a respekt vzbuzující samozřejmostí provedla Hummelův Koncert pro trubku a orchestr Es dur… 

„Suk si naopak tohoto svého díla moc nevážil. Označoval je za ‚duchaplné nic‘.“

„Orchestr se vypjal k mimořádnému výkonu.“

„Hraje na zcela mimořádný nástroj – Castelbarco/Fau z dílny Stradivariho z roku 1707.“

Málokterá evropská země se může pochlubit, že má mezi svými hudebními tělesy takové, které oslaví více než dvě let souvislé existence. A přitom nemusejí být ani v hlavním městě – Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně vstupuje letos do své 210. sezóny. Oproti nim existují soubory, které jsou mladé, ale už si vydobyly respekt odborné kritiky i oblibu u posluchačů. Mezi ně zcela jistě patří PKF – Prague Philharmonia, která načala svou třicátou sezónu. Oslavila to úvodním koncertem orchestrálního cyklu A ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 6. září 2023.

„Již prvními takty ukázal Villaume publiku, že má k Brahmsovi hluboký vztah, že si je vědom, v čem důvtip jeho hudby spočívá.“

„Bylo patrno, že zná Emmanuel Ceysson skladbu nazpaměť, že má všechny melodie vryté pod kůži a nic ho nevyvede z míry.“

„Dramaturgicky velmi promyšlený koncept večera dal sezóně vyvrcholit ve třech dílech, které vznikly pouze v pětiletém časovém rozmezí.“

Nedělní majestátní zakončení 29. sezóny PKF — Prague Philharmonia se neslo v duchu německého romantického repertoáru, jenž naplnil Dvořákovu síň Rudolfina. Dvě orchestrální díla Johannesa Brahmse orámovalo virtuózní vystoupení harfisty Emmanuela Ceyssona s Reineckovým Koncertem pro harfu a orchestr e moll. Je třeba vyzdvihnout skvělou dramaturgii koncertu, propojení skladeb podobného hudebního kontextu. Především Brahms orchestru velmi sedl a Villaume jej vedl suverénně a kompaktně.

„Ceysson svým sólovým vstupem hned na začátku vkusně anticipoval, že dramatický nerv harfové ‚promluvy‘ dá brzy o sobě znát, pak pokračoval proměnlivými margináliemi a vrcholil mohutným zvukem v uměřeném souladu i technicky výtečné souhře s plénem smyčců.“

„Bylo dobře, že koncert proběhl bez přestávky a nic nevadilo, že skladby impresionistů vystřídala stylově odlišná Symfonie č. 2 D dur Ludwiga van Beethovena, právě ona celkovým svým založením přispěla k žádoucímu jasu večera.“

„Oč méně elegantního vzletu, o to více jadrné zemitosti.“

V červnu koncertní sezóna vrcholí a zejména koncerty v rámci abonmá tyto okamžiky zhodnocují pečlivě voleným programem jak po dramaturgické, tak po interpretační stránce. Takto si mohli návštěvníci doslova vychutnat červnový večer donátorské řady PKF – Prague Philharmonia nazvané „Setkání s příběhy umění“ 14. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Kromě orchestru vedeného jeho hudebním ředitelem a šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem vystoupil francouzský harfista Emmanuel Ceysson, náležející k předním světovým sólistům svého oboru.

„Náladovou, lyricky vstřícnou introdukci, do které se vmísil orchestr, odvál Garrick Ohlsson vzrušivou virtuózní kadencí, kterou z úvodního vášnivého nasazení zmírnil do kontrastně poklidnějšího dění.“

„Finále pomalé věty, které mělo i bouřlivější okamžiky orchestrálních vstupů, patřilo opět violoncellovému extempore, které Villaume spojil s finální hybnou allegrovou větou.“

„Villaumeho pojetí Skotské symfonie ozvláštnilo partituru vitalitou v proměnách tempa a dynamiky.“

Výsostné umění amerického klavírního virtuosa Garricka Ohlssona se stalo magnetem koncertu PKF – Prague Philharmonia, který se konal 11. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina, jako sedmý abonentní koncert 29. sezony orchestru. Dramaturgické předznamenání sezóny, kterým je hudba Johannesa Brahmse, naplnil Koncert pro klavír a orchestr č. 2 B dur op. 83. Orchestr řídil jeho šéfdirigent a hudební ředitel Emmanuel Villaume.