Barokní mistrovství v dialogu flétny a violy da gamba
„Semerádová hrála s oslnivou lehkostí jí vlastní, přednes byl plný radosti.“
„Sólová skladba nechala vyniknout Urbanetzovu umění a jeho hra byla nejen technicky na výši, ale hluboká v emocích.“
„Předvedli fantastickou spolupráci.“
V rámci Svatováclavského hudebního festivalu právě probíhá koncertní řada Hudební výlety, která posluchačům přináší četné lákavé koncerty. Jedním z nich byl v neděli 13. října koncert s názvem Barokní fantazie, na kterém se představila Jana Semerádová (flauto traverso) a Christoph Urbanetz (viola da gamba). Prostor Rytířského sálu frýdeckého zámku tak rozezněla elegantní a procítěná interpretace barokních skladeb Georga Philippa Telemanna, Marina Maraise a Jacquese-Martina Hotteterra. Hudební večer slovem provedla sama Semerádová, která přiblížila jak historii nástrojů, tak interpretované skladby.
Úvodní skladba večera, Duet A dur, TWV 40:107 z cyklu Der Getreue Musik-Meister pro flétnu a violu da gamba, představila Telemannovu schopnost kombinovat jednoduchost s rafinovaností. Už od prvních tónů bylo zřejmé, že flauto traverso a viola da gamba zde nebudou soupeřit o pozornost, ale naopak se budou doplňovat. Jana Semerádová hrála s brilantní lehkostí, její tón byl průzračný a zároveň plný barev. Christoph Urbanetz na violu da gamba dodal zemitost a hloubku, jež vyvažovala křehký zvuk flétny. Svůj part zvládl s dokonalou technikou a vynikl jeho jemný přístup k ornamentaci. Provedení obou interpretů ukázalo rovnováhu mezi formou a emocemi.
Telemannova Fantasie g moll č. 12, TWV 40:13 pro sólovou flétnu umožnila Janě Semerádové ukázat její sólistické mistrovství. Tato skladba vyžaduje jak technickou zdatnost, tak nuance výrazu, což interpretka přinesla přesvědčivě se smyslem pro detail. Téma fantazie působilo jako dialog mezi dramatickými momenty a jemnými ozvěnami – působivý efekt… Zvlášť v závěrečných taktech hráčka předvedla citlivý i přirozený kontrast mezi energičtějšími a melancholičtějšími pasážemi.
Les Voix Humaines Marina Maraise v podání Christopha Urbanetze nabídlo posluchačům možnost slyšet tento nástroj v jeho plné kráse. Jeho hra byla prostoupena emocemi, violový tón skutečně připomínal lidské hlasy, jak to název skladby napovídá. Plynulá interpretace ukázala, že violu da gamba je možné využít jak pro lyrický, tak dramatický výklad. Urbanetz pracoval s bohatým zvukovým spektrem nástroje, kdy střídal temnější a melancholické barvy s jasnějšími tóny; vytvořil tak vnitřní napětí a kontrast. Hudba Maraise je sama o sobě velmi niterná a intimní a Urbanetz to vše dokázal přenést v každém tahu smyčcem. Ve verzi Les voix Humaines pro flétnu a violu da gamba se dialog mezi „lidskými hlasy“ stal skutečným hudebním rozhovorem. Jana Semerádová přinesla svěžest a lehkost, zatímco Urbanetz dodal těžší a zádumčivý tón.
Další dílo zaznělo od Jacquese-Martina Hotteterra, významného francouzského skladatele a flétnisty. Jeho Passacaille a 2, op. 4 představilo eleganci francouzského baroka. Passacaille je pomalý tanec, který se vyznačuje bohatou zdobností a opakujícími se basovými motivy. Oba nástroje zde našly společnou řeč v krásně se proplétajících melodiích a Semerádová a Urbanetz nástrojový balanc. Ornamentace nebyla přehnaná a v jejich podání byla hudba stále plynoucí, působila jakoby bez námahy, interpreti ale zároveň byli schopni udržet emocionální náboj i během těch nejkomplexnějších ozdob.
V druhé části koncertu opět zazněly Telemannovy skladby. Tentokrát jeho dílo z cyklu Der Getreu Musik-Meister – Sonáta G dur, TWV 40:111 a Fantasie c moll, TWV 40:26 pro sólovou violu da gamba. Interpretace Jany Semerádové přinesla svěžest a zároveň suverenitu a flétnistka znovu prokázala, jak dobře rozumí stylu Telemannových skladeb. Opět ukázala svůj smysl pro frázování a koloraci, traverso znělo se třpytem a energicky. Doprovod Urbanetze dodal potřebnou oporu a pevný základ, ale zároveň dokázal vyzdvihnou vlastní melodické prvky. Sólová skladba nechala vyniknout Urbanetzovu umění a jeho hra byla nejen technicky na výši, ale hluboká v emocích. Mistrně zvládal složité rytmické struktury a přechody mezi jednotlivými částmi. Bylo poutavé sledovat jeho kontrolované ovládání dynamiky a barvy.
Koncert zakončila skladba Les Folies d´Espagne pro flétnu a violu da Gamba Marina Maraise, která dala interpretům prostor pro ukázku jejich virtuozitu i hudební kreativitu. Oba předvedli fantastickou spolupráci, variace byly energické, plné kontrastů a hravých dialogů mezi flétnou a violou da gamba. Semerádová hrála s oslnivou lehkostí jí vlastní, přednes byl plný radosti. Urbanetz doprovázel s pružností a bez těžkopádnosti.
Koncert v rámci Hudebních výletů byl mistrovským i dobře přístupným představením barokní hudby v podání dvou vynikajících interpretů. Jana Semerádová a Christoph Urbanec odkryli nejen hráčské schopnosti, ale i hluboké hudební porozumění. Jejich souhra ukázala, že barokní hudba stále oslovuje.
Foto: SHF / Ivan Korč
Příspěvky od Tereza Mrázová
- Hluboký zážitek. Monumentální Bruckner v podání Janáčkovy filharmonie
- Klasická hudba zvrásněná rukou Federica Colliho
- Mistrovská souhra. The Trio ve skladbách velké čtyřky českých autorů
- Denis Kožuchin nezůstal nic dlužen své pověsti. Stejně tak Janáčkova filharmonie
- Hravé a poutavé zmapování historie Janáčkovy filharmonie Ostrava