Krásná Magelone v Konventu
„Ensemble Opera Diversa je zajímavou alternativou, která nabízí možnost naživo slyšet kompozice uváděné pro svou náročnost zcela výjimečně.“
„Příběh o krásné Mageloně a rytíři Petrovi je původně francouzská středověká pohádka.“
„Richard Novák i ve svém věku prokazoval nezměrnou vitalitu a schopnost vcítit se do nejrůznějších postav příběhu.“

Komorní cyklus brněnského Ensemble Opera Diversa nabídl v pondělí 25. února v Konventu Milosrdných bratří unikátní koncert s názvem Recitál Richarda Nováka. Na programu zazněl velmi zřídka interpretovaný písňový cyklus Die schöne Magelone, který zkomponoval Johannes Brahms inspirován novelou Liebesgeschite der schönen Magelone und des Grafen Peter von Provance (Milostný příběh krásné Magelony a hraběte Petra z Provence) z pera německého romantického básníka Ludwiga Tiecka. Cyklus je koncipován jako trio pro zpěv, klavír a recitátora. Maestro Novák si ke spolupráci přizval vynikajícího klavíristu Kostiantyna Tyschka a známého brněnského herce Vladimíra Krátkého.
Příběh o krásné Mageloně a rytíři Petrovi je původně francouzská středověká pohádka, která se v průběhu staletí se dočkala mnoha zpracování. Ludwig Tieck (1773 – 1853) ji pojal zajímavým způsobem, v němž kombinuje prozaické části, které jsou nositeli děje s básnickými, jež mají lyrickou funkci a reflektují emoční rozpoložení jednotlivých postav. Prozaických i básnických částí použil Tieck osmnáct a pravidelně je prostřídal. Pohádka vyšla ve sborníku Volksmärchen von Peter Leberecht roku 1797. Písňový cyklus Die Schöne Magelone, op. 33 vznikal v letech 1861-1869. Skladatel Johannes Brahms (1833-1897) ve formě ctil Tieckovu předlohu, ze které vybral 15 básní (z původních 18) na jejichž základě zkomponoval písně doplněné klavírním doprovodem. Prozaické části výrazně proškrtal a jejich přednes svěřil recitátorovi. Výsledné formě to spíše pomohlo, i tak zůstává kompletně provedený cyklus se svou délkou přes osmdesát minut posluchačsky i interpretačně velice náročný.

Interpreti zvolili kompromisní cestu, kdy prozaické zazněly v českém překladu (překlad Kamil Bednář) a písně v německém originálu. Byla to dobrá volba, protože nepřítomnost titulkového zařízení v sále konventu by těžko dovolila zatáhnout posluchače do děje. Richard Novák i ve svém věku prokazoval nezměrnou vitalitu a schopnost vcítit se do nejrůznějších postav příběhu. Je na místě říci, že pro zpěváka to není snadný úkol – během provedení musí ztvárnit jak mužské, tak ženské postavy, pohybovat se od zpěvu prosté písně až k romantickému patosu a zároveň udržet lehkost, bez které by z dnešní perspektivy naivní středověký příběh těžko obstál.
Písně zpívané z mužského pohledu byly v Novákově podání uvěřitelné, zábavné i dramatické, interpretace ženských vyznání však přece jen místy vyvolávala úsměv na tváři. Přesto dokázal Richard Novák díky své zkušeností udržet v rámci celého cyklu potřebný tah a písně v jeho podání působily životně ve všech svých polohách.

Herec Vladimír Krátký zvolil příjemně uměřenou recitaci, která dobře odpovídala jeho funkci vypravěče. Zpočátku chviličku trvalo, než dokázal publikum zatáhnout do děje. Možná jde o můj subjektivní pocit, ale přišlo mi, že s postupem času dokázal vykreslovat nuance jednotlivých dějových zápletek přece jen barvitěji. Novák i Krátký se výborně doplňovali a pohádku o Mageloně a Petrovi dokázali naplnit potřebným obsahem.
Motorem seskupení byl po celou dobu koncertu energický mladík Kostiantyn Tyschko, který klavírní part zahrál se suverenitou, zápalem i prožitkem. Jeho šikovné prsty si poradily jak s čistě doprovodnými pasážemi, tak s místy velice hustě vystavěnu sazbou, evokující až orchestrální zvuk. Dodal také provedení celku určitou autenticitu, kterou příběh mladistvé lásky potřebuje pro úspěšné vyvolání imaginace u publika i interpreta. Bylo znát, že je hrdinům příběhu generačně blízko a dokáže se s jejich city skutečně identifikovat.

Zařazení takhle komplikovaného a v časové proporci rozsáhlého písňového cyklu vyžaduje velkou dramaturgickou odvahu v dnešní době zaměřené na zisk a rychlost. Proti mainstreamové produkci v klasické hudbě a programům institucí zůstává komorní cyklus Ensemble Opera Diversa zajímavou alternativou, která nabízí posluchačům možnost naživo slyšet kompozice uváděné pro svou náročnost zcela výjimečně. Děkuji proto všem zúčastněným, jak interpretům, tak organizátorům za ojedinělý posluchačský zážitek!

Foto: Vít Kobza
Příspěvky od Štěpán Filípek
- Laura van der Heijden: Elgar jako by emoce schovával pod fasádou viktoriánské Anglie
- Marián Turner: Máme povinnost zůstat věrní odkazu slovenské hudby
- Johannes Moser: Čím delší kariéra, tím méně ‚feedbacku‘. Trio považuju za vrchol
- Daniel Raiskin: Kultura patří všem lidem, světu, celému vesmíru!
- Miloš Orson Štědroň: Na Broumovsku dělají fantastickou službu regionu a kultuře
Více z této rubriky
- Báječná Laura van der Heijden otevřela Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram
- Jupiter proti Titánovi. Večer symfonických kontrastů ve Zlíně
- Velikonoční Alleluja ve Strahovském klášteře
- Koncertní oslava třiceti let pedagogické práce Miriam Němcové na Pražské konzervatoři
- Barokní podvečer po anglicku úchvatný nejen hudebně
- Několikeré bravo! Adam Skoumal a jeho hosté na Pardubickém hudebním jaru
- Rýnský ensemble ve víru vášní
- Petr Popelka rozlouskl čtyři symfonické oříšky
- Accademia Bizantina omámila Vivaldim. Památné zahájení Pardubického hudebního jara
- Lucas Debargue mezi klasikou, vlastní hudbou a improvizací