Svatováclavský hudební festival byl ve středu 2. září slavnostně zahájen. V ostravské katedrále Božského Spasitele se tak otevřela 23. sezóna koncertů krásné hudby. V duchovním prostředí vyzněla díla francouzských barokních skladatelů Marc-Antoina Charpantiera, Françoise Francoeura a také Johanna Sebastiana Bacha velmi stylově, když koncertoval rezidenční soubor Václava Lukse Collegium 1704 včetně vokální odnože Collegium Vocale 1704. Byl to krásný koncert, který plně potvrdil motto celého festivalu „koncert v kostele je zážitek“.

Samozřejmě, že se zahájení tak významné události neobešlo bez slavnostních proslovů církevních hodnostářů i zástupců municipalit. Velký orchestr i sbor, které poté nastoupily, překvapily všechny přítomné vpádem hudby, která okamžitě uchopila pozornost všech. Slavnostní fanfáry Eurovize, notoricky známé a blyštivé, donutily publikum k přemýšlení, co že to poslouchají za hudbu a odkud ji znají. Opravdu to nebyla jen specifická předehra, ale skutečně šlo o Te Deum, H 146 francouzského skladatele Marc-Antoina Charpentiera. Te Deum laudamus je ambrosiánský chvalozpěv a Charpentier ho zhudebnil za vlády Ludvíka XIV. jako slavnostní dílo pro mimořádné příležitosti. A úvod Prélude zůstal dodnes natolik svěží a blyštivý, že se z něho stala znělka Eurovize. Dirigent Václav Luks volil energické tempo a dal prostor jednotlivým sólovým hlasům z Collegia Vocale 1704, aby společně s orchestrem Collegiem 1704 mohly tvořit barevný kolorit skladby. Spojila se tu francouzská deklamace a rytmika s měkkou italskou melodikou a svěží harmonií. V podání sólových hlasů, kdy zaujal nejprve kulatý a hutný bas Tomáše Šelce podpořil následně sbor. Te gloriosus Apostolorum chorus patřilo poté měkkým hlasům, tenoru Ondřeje Holuba a altu Anety Petrasové, které ladily se vstupy sólového violoncella a varhanního pozitivu, a poté se tenor, alt i bas spolu s violoncellem pěkně proplétaly. Tu Rex gloriae, Christe jásal orchestr i sbor v houpavých frázích a nad tím zářil jasný soprán Terezy Zimkové, spolu se dvěma dřevěnými příčnými flétnami. V části Salvum fac populum tuum převládal lehce taneční rytmus, střídaly se trio a kvartet sólistů, soprán Terezy Zimkové, druhý soprán Lenky Cafourkové, tenor Ondřeje Holuba a bas Tomáše Šelce,aby je posílil sbor v radostném nadšení až do závěru.

Další skladbou byly Symphonies pour le Fęstin Royal Françoise Francoeura z roku 1773. Jsou to čtyři orchestrální suity z ouvertur a tanců a francouzský skladatel použil hudbu tehdejších známých skladeb. Jde vlastně o průřez repertoárem několika generací, střídají se tu taneční styly a vytvářejí kontrastní nálady, a střídání instrumentace tvoří specifickou barevnost. Byla to prve hudba určená k produkci u královské tabule, která měla přítomným šlechticům přinést pohodovou náladu. To se povedlo i v tomto případě, orchestr pod taktovkou Václava Lukse zněl radostně a v slavnostním lesku. 

Vrcholem večera byl mariánský chvalozpěv Johanna Sebastiana Bacha Magnificat D dur, BWV 243 z roku 1723, který přednesl orchestr a sbor. Zajímavé na skladbě je, že Bach zde nepoužil německý, ale latinský text, a slavnostní ráz skladby podpořil trubkami a tympány. Úvodní část Magnificat amina mea patří sboru, kdy zahájily měkké a jasné soprány, aby pak celý sbor pokračoval s vylehčenými a precizovanými koloraturami. Ex exultavit přednesla oduševnělým výrazem a lehce tmavším sopránem Lenka Cafourková, v části Quia respexit přednesla hladivou melodii spolu s hobojem d’amore, podpořeným varhanním pozitivem, zářivým hlasem Tereza Zimková. Attacca vpadl sbor s částí Omnes generationes v rychlém tempu s přesně propracovanými frázemi a poté Tomáš Šelc rozvážně, hutným basem, pomalu vyprávěl Quia feci mihi magna. Duet Anety Petrasové a Ondřeje Holuba v části Et misericordia krásně ladil a sborové Fecit potentiam běželo ve svěžím tempu v lehkých koloraturách, aby se následně proměnilo v pomalé a vznešené téma, podpořené trubkami a bicími. Deposuit potentes zpíval Ondřej Holubvylehčeným tenorem, část Esurientes přednesla něžně s měkkou a oduševnělou barvou hlubokého altu Kamila Mazalová. V části Suscepit Israel spojili síly do tria Tereza Zimková, Lenka Cafourková a Aneta Petrasová, jejich hlasy se prolínaly v pěkné zvukové rovnováze. Sicut locutus est patřilo sboru, kdy postupně nastupovali basi, tenoři, alty a nakonec soprány a prolínaly se v kontrapunktickém celku vznešeně, podpořené dvěma violoncelly a kontrabasem. Slavnostní a mohutný závěr Gloria Patri zpívali všichni v kánonu a vyvrcholil v rychlém tempu s akcenty, podpořenými pevnými žesti a znovu i bicími. 

Lesk francouzského královského dvora tak na chvíli zářil v ostravské Katedrále Božího Spasitele, a zahájil tak důstojně a slavnostně festival, který bude po celý měsíc obohacovat kulturní život nejen Ostravy, ale celého Moravskoslezského kraje. 

Foto Facebook Svatováclavský hudební festival

Facebook X E-mail WhatsApp