PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dramatický příběh nevyzněl o nic méně přesvědčivě než originál.“

„Perfektní souhra obou instrumentalistek udržovala potřebné napětí.“

„Název cyklu naznačuje spíše odlehčenou hudební nadílku, ale publiku se tu dostává závažných a zajímavých témat.“

Nápaditost Moniky Knoblochové při vytváření dramaturgie programů „Hudebního salónu Café créme“ získala v průběhu let zaslouženě svou popularitu i publikum. Svědčí o tom i koncert, konaný již tradičně v bývalém pražském kostele svatého Vavřince 13. listopadu tohoto roku. Původně orchestrální podoba melodramu Jiřího Antonína Bendy „Ariadna na Naxu“ zazněla tentokrát v citlivé úpravě pro dva recitátory, flétnu a cembalo.

„Interpretace Milana Bátora byla velice muzikální, technicky brilantní a citlivá.“

„Přál bych si, abychom ho na pódiích s klasickou kytarou vídali častěji a aby bylo více příležitostí, kdy se o svůj talent může podělit i s posluchači.“

„Bátorova vlastní úprava české státní hymny ‚Kde domov můj‘ byla spontánní tečkou, která program dramaturgicky dokonale uzavřela.“

Série komorních koncertů v unikátním prostředí brněnské vily Tugendhat pokračovala v pondělí 28. listopadu kytarovým recitálem. Jeho ústřední postavou byl známý hudební publicista a výtečný kytarista Milan Bátor, který před dvěma lety vydal debutové album s názvem Mario Gangi: Works for solo guitar. Na něm představil v českém kontextu objevným způsobem dílo mistra Maria Gangiho, který je všeobecně považován za nejvlivnějšího a nejinspirativnějšího italského kytaristu 20. století. Bátor ve Vile Tugendhat zahrál téměř všechny Gangiho autorské kompozice. Nechyběly ani jeho virtuózní úpravy skladeb Beatles, které publikum podobně jako většinu dalších skladeb přijalo s nadšením a kladným ohlasem.

„Symfonická zostava Wagnerovho Ringu v úprave Lorina Maazela zaznela v Bratislave v premiére.“

„Famózny Emmanuel Villaume ako autentický interpret Wagnerovej hudby splnil očakávania.“

„Na koncerte spoluúčinkoval aj Michal Hvorecký, ikonická osobnosť domácej literárnej scény.“

Posledná dvojica novembrových abonentných koncertov Slovenskej filharmónie (24. a 25. 11. 2022) sa niesla vo výnimočnej, takmer slávnostnej atmosfére. Na programe totiž bola symfonická suita (či skôr poéma) Nibelungov prsteň bez slov Richarda Wagnera, ktorú z hudby slávnej opernej tetralógie bayreuthského génia koncom osemdesiatych rokov minulého storočia zostavil – bez použitia vokálnych partov – svetoznámy dirigent Lorin Maazel.

„Straka zlodějka je opera o krásné mladé služebné, která je odsouzena k smrti za krádež stříbrné lžičky. Je sice už po válce, ale platí ještě válečné zákony.“

„Jeviště je podle vzoru alžbětinského divadla rozdělené horizontálně na dvě poschodí a vertikálně na pravou a levou stranu a uprostřed zůstává pátý hrací prostor.“

„ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod taktovkou dirigenta Antonina Foglianiho zněl plně a hudba plynula v rychlých tempech bez nejmenšího zaváhání.“

Rekonstrukce operního domu způsobila, že rakouský Theater an der Wien si musel načas najít útočiště v hale E komplexu MuseumsQuartier. Prostředí pro operu nekonvenční, které vyzývá i k nekonvenčním zpracováním. Německý režisér Tobias Kratzer toho využil pro operu Straka zlodějka od Gioacchina Rossiniho, která zde měla premiéru 16. listopadu 2022. Recenze je psána z reprízy, která se hrála v pátek 25. listopadu.

„Bedřich Smetana, o kterém jste se učili, napsal takovou skladbu o Lomnici a o mně, jmenuje se Z domoviny.“

„Koncert byl určitě pozoruhodnou kulturní událostí, překračující regionální dosah, svým způsobem unikátní pak byla sama trojice vystoupení Ivana Ženatého.“

„Současný Podkrkonošský symfonický orchestr se zrodil v roce 2007 z hráčů některých lomnických formací a má od počátku své sídlo v nedalekých Semilech.“

Kdysi mi Jaroslav Krček v Lomnici nad Popelkou řekl, že velké osobnosti světa hudby se světovou kariérou se vracejí po létech domů. Platí to i pro celou řadu umělců „lomnického hudebního hvězdného nebe“, jak nazývám mimořádnou kumulaci hudebníků narozených tomto v malém podkrkonošském městečku – vedle Ivana Ženatého, jemuž je věnován tento příspěvek, sem patří tamní rodák Jaroslav Šonský, rovněž houslista, hudební pedagog a hudební manažer, žijící ve švédském Norrköpingu (a ovšem nyní i v Praze), bratři Zdeněk a Jiří Zahradníkovi, sopranistky Jana Stehr-Prskavcová a Marie Fajtová a další.

„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“

„Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“

„Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“

Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové operní klasice. Straussova Růžového kavalíra inscenovalo v podobě, která je lehce dotvořeným remakem dávného projektu berlínské Komické opery. Inscenace, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře, bude u publika sklízet body tradičně pojatou, ale nápaditou režií, která si je vědoma, že jde o veselohru. Hlavní role byly obsazeny silně a hudební nastudování má pevné obrysy. Orchestr nicméně mezinárodních parametrů nedosahuje.

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“

„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“

„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“

Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.

„Klasickou hudební scénu nepřehlédnutelně přesáhl směrem do sféry literární. Proslul v nevídané a vzácné rovnováze mistrovství tónů a slova – jako skladatel i jako spisovatel.“

„Sté jubileum přineslo a přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech řadu provedení jeho děl.“

„Jeho texty hodně čerpají z hudebního světa a jsou tím v české beletrii tematicky zcela ojedinělé.“

Varhanní skladby Ilji Hurníka a jeho dětské sbory se rozezní v neděli odpoledne, spolu s díly jeho syna Lukáše, v kostele v Krásné Lípě na Děčínsku. Skladatel, pianista a spisovatel, od jehož narození dnes uplynulo sto let, tam měl chlupu, kde tvořil. Od města před lety obdržel čestné občanství. Jako renesanční osobnost, vstupující v rámci českého kulturního života suverénně a profesionálně do řady oblastí, ho připomene v sobotu také Český rozhlas D-dur.

„Zdá sa, že hudobný tok už-už zastane alebo prestane znieť – potom však príde ďalší nepatrný podnet.“

„Paľova interpretácia sa jednoznačne stala jednou z nosných zložiek celého diela.“

„Eliška Bošková sa s technickou náročnosťou skladby nielenže vysporiadala, ale dokázala naozaj veľmi farebne a nápadito pojať jednotlivé nuansy a docieliť plastický výsledok.“

Dirigent, alebo skladateľ? Takouto otázkou uvádzala PKF – Prague Philharmonia koncert, ktorý v rámci Cyklu soudobé hudby S venovala slovenskému umelcovi Mariánovi Lejavovi. Vzhľadom k aktivitám tohto hudobníka sa pritom úvodná otázka stáva skôr rečníckou – a kým doteraz spolupracovala PKF s Lejavom najmä ako s dirigentom, v utorok 22. novembra ho v NOD-e predstavila aj ako vynikajúceho skladateľa.

„Dle webových stránek Aerofilms zhlédlo u nás operní přenosy z MET už přes čtyři sta tisíc diváků.“

„Prostředky na svůj provoz si musí MET v drtivé většině sama vydělat, případně získat od sponzorů. Zájem o maximální zaplnění sálu je tedy enormní.“

„I letos uvede Metropolitní opera dvě opery současných amerických skladatelů: Kevina Putse a Terence Blancharda.“

Je tomu už šestnáct let, co se milovníkům opery objevil nový fenomén: přenosy operních představení do kin po celém světě. Zasloužil se o to v pořadí šestnáctý generální manažer Metropolitní opery Peter Gelb, který se jím stal 1. srpna 2006 jako nástupce Josepha Volpeho. Gelb, který má smlouvu zatím prodlouženou do roku 2027, přišel s řadou inovací v provozování opery nejprestižnější operní scénou světa. Klíčové bylo spuštění projektu The MET: Live in HD hned při jeho nástupu.