21. března 1998 byly založeny dva televizní kanály MEZZO a MEZZO LIVE HD, které se věnují klasické hudbě, tanci a jazzu. V České republice televize navazuje na dlouholeté partnerství s Českou filharmonií a Národním divadlem. Na období od 21. března do 1. května 2023 zařadí MEZZO výjimečnou, speciální programovou nabídku. Na obou stanicích odvysílá sedmnáct přímých přenosů a pětadvacet symbolických koncertů vybraných z bohatého archivu.
„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“
„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“
„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“
Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.
Matiné, které již tradičně připomene výročí narození Bedřicha Smetany, se bude konat v neděli 5. března od jedenácti hodin dopoledne v Národním divadle. Za klavírního doprovodu Zdeňka Klaudy a Lucie Pirochové tam zazní výběr árií z oper Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna nebo Prodaná nevěsta a několik instrumentálních skladeb Bedřicha Smetany. Koncert pořádá Opera Národního divadla ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Program zahájí proslovem Olga Mojžíšová, členka výboru společnosti a kurátorka Muzea Bedřicha Smetany.
„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“
„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“
„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“
V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.
Asociace profesionálních divadel ČR před rokem vyzvala všechna česká divadla, kulturní, veřejné a státní instituce k podpoře nedotknutelnosti území států vyvěšením ukrajinských vlajek. Prapory na našich budovách stále visí, protože ruská agrese trvá. Vinou prezidenta Putina, politického vedení Ruska, jeho armády a všech, kteří je podporují, se prohlubuje humanitární, hospodářská a morální katastrofa. Je ohrožena mírová budoucnost v Evropě. APD vyzývá česká divadla, kulturní a státní instituce, aby v předvečer, ve čtvrtek 23. února, výročí agresivního přepadení Ukrajiny uspořádala symbolická shromáždění na její podporu. Několikaminutovou aktivitu z piazzety Národního divadla do svého živého vysílání zařadí Česká televize.
Asociace profesionálních divadel České republiky vyzvala divadla a kulturní a státní instituce, aby v předvečer výročí přepadení Ukrajiny Ruskem, tedy ve čtvrtek 23. února, uspořádaly symbolická shromáždění na podporu této země. Zahrajme ukrajinskou hymnu, vzpomeňme na všechny oběti a poděkujme těm, kteří neustávají v podpoře úsilí Ukrajiny o obnovu územní celistvosti a samostatnosti, stojí v iniciativě. Podobně vyzvala asociace před rokem všechna česká divadla, kulturní, veřejné a státní instituce k podpoře nedotknutelnosti území států vyvěšením ukrajinských vlajek. Prapory na budovách stále visí, protože ruská agrese trvá. „Vinou prezidenta Putina, politického vedení Ruska, jeho armády a všech, kteří je podporují, se prohlubuje humanitární, hospodářská a morální katastrofa. Je ohrožena mírová budoucnost v Evropě,“ uvedl mluvčí pražského Národního divadla Tomáš Staněk. Umělci ND za účasti ministra kultury Martina Baxy a chargé d'affaires Ukrajiny v 18 hodin u Srdce pro Václava Havla - na piazzetě u historické budovy, na Náměstí Václava Havla - zazpívají ukrajinskou hymnu. Několikaminutovou aktivitu do živého vysílání zařadí Česká televize. Podobně se připojí divadla z celé republiky… Ruská agrese, v Rusku označovaná pouze jako „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022. Má za následek tisíce mrtvých a zraněných, miliardové škody, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku, světovou finanční krizi a navíc v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu.
Operní soubor Národního divadla moravskoslezského uvede v premiéře ve čtvrtek 16. února dvě jednoaktové opery těšínského rodáka Viktora Ullmanna, a to v Divadle Antonína Dvořáka. Obě díla mají podobný námět. Moc a její zneužití. Rozbitý džbán, grotesku o samolibosti byrokracie, psal Ullmann ještě před deportací do Terezína, operu Císař Atlantidy aneb Odepření smrti o světovládci, kterého přestane poslouchat Smrt, pak vytvořil v táboře. Premiéru měla díla až dlouho po válce. Císař Atlantidy přitom od své světové premiéry v Amsterodamu v roce 1975 patří k nejčastěji hraným operám českých skladatelů ve světě vůbec.
Národní divadlo v pátek 27. a v sobotu 28. ledna připomene výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta, a to ve Stavovském divadle, kde řídil provedení vlastních děl. Během obou večerů zaznějí předehra k opeře Don Giovanni, Koncert pro klavír a orchestr č. 24 c moll a Symfonie č. 38 D dur „Pražská“. Sólistou bude americký klavírista Robert Levin a Orchestr Národního divadla hudebně povede Rakušan Christoph Koncz. Na koncertech, které začínají v 19 hodin, budou přítomny kamery České televize. Záznam uvidí televizní diváci 6. února na ČT art.
„Dirigování je fascinující, protože přináší radost.“
„Provedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův se Orchestr Národního divadla zhostil v Praze v sezóně 2004/2005 skvěle.“
„Stravinského Oidipus Rex je geniální dílo a má v sobě neuvěřitelnou sílu.“
Americký dirigent John Fiore, který působil v mnoha významných světových operních domech a koncertních síních v USA a Evropě, se vrátil v lednu k Orchestru Národního divadla, se kterým nastudoval díla Sergeje Rachmaninova a Igora Stravinského. U příležitosti hostování v Praze poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor. Vzpomíná v něm i na newyorskou Rusalku s Gabrielou Beňačkovou nebo na přelomové pražské uvedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův v sezóně 2004/2005.
„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“
„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“
„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“
Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.
Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.
Některá česká divadla na Silvestra a na Nový rok nabízejí různá hudební představení. Pražské Národní divadlo v sobotu 31. prosince v 15 hodin uvede Čajkovského balet Louskáček a od 18 hodin ve Státní opeře moderní operetní revue plnou tance, milostného jiskření a vtipných zápletek Ples v hotelu Savoy. Na Nový rok bude od 14 hodin ve Státní opeře k vidění Humperdinckova opera Jeníček a Mařenka a od 17 hodin bude na programu ND Smetanova Prodaná nevěsta. Brněnské Národní divadlo na Silvestra v Janáčkově divadle odehraje od 17 hodin derniéru Nedbalovy operety Polská krev. Na Silvestra a na Nový rok přichystalo Jihočeské divadlo dvě představení Mozartovy opery Kouzelná flétna, vždy od 17 hodin v KD Metropol. Českobudějovická verze je zpívaná česky. Ústecké Severočeské divadlo 31. prosince odehraje známý muzikál Noc na Karlštejně, a to v 15 hodin.
„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“
„Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“
„Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“
Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové operní klasice. Straussova Růžového kavalíra inscenovalo v podobě, která je lehce dotvořeným remakem dávného projektu berlínské Komické opery. Inscenace, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře, bude u publika sklízet body tradičně pojatou, ale nápaditou režií, která si je vědoma, že jde o veselohru. Hlavní role byly obsazeny silně a hudební nastudování má pevné obrysy. Orchestr nicméně mezinárodních parametrů nedosahuje.
„Závěr to měl být monumentální, ale popravdě řečeno, byl to jen apendix k předešlým projektům.“
„Schulhoffův nihilismus, chaos a chtíč, který spaluje člověka a který režisér Calixto Bieito dovedl ad absurdum, vedl k vnitřnímu odmítnutí díla publikem.“
„Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně hrál velmi kompaktně a instrumentálně barevně. Sólisté se vydávali ze všech svých nejlepších sil.“
Festival Janáček Brno 2022, který zahájil 2. listopadu monumentální projekt ze spojených Janáčkových děl Z mrtvého domu a Glagolská mše, ukončila v neděli 20. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa. Dílo, které mělo premiéru 27. ledna 1932 právě v Brně, se tam po devadesáti letech zase vrátilo. Tentokrát jako inscenace Národního divadla v Praze, kde byla poprvé uvedena 12. června 2022 v rámci mezinárodního kulturního a hudebního projektu Musica non grata, na němž participuje Česká republika a Spolková republika Německo.
Národní divadlo připravilo na konec listopadu premiéru opery Růžový kavalír od Richarda Strausse. Operní ředitel Per Boye Hansen se rozhodl přinést do Prahy úspěšné zpracování, které už léta těší berlínské milovníky opery. Inscenaci v režii Andrease Homokiho a v hudebním nastudování Gabriela Feltze návštěvníci pražské Státní opery poprvé uvidí 24. listopadu.
Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17. a v sobotu 26. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa, inscenace čerstvě nominovaná na prestižní ocenění International Opera Awards.
„Často se říká, aby se pěvci Janáčkovi vyhýbali, protože prý ničí hlas. Ale to vůbec není pravda! Vždyť se dá zpívat, pěvecká linka tam je!“
„Pěvci, kteří říkají, že se jim Mozart nezpívá dobře, že je jim nepohodlný, že musejí zpívat víc uvolněně, přecházejí důležitou etapu vývoje technického zpívání…“
„Můžu děkovat nahoru, že to můžu dělat, že tu šanci mám, je to vlastně privilegium! V žádném případě to není samozřejmost.“
Úspěšný a zcestovalý tenorista Aleš Briscein už mnoho let zpívá první obor na našich, ale i zahraničních scénách. Vystudoval hru na klarinet a operní zpěv na Pražské konzervatoři a později pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2012 za roli Romea v Gounodově opeře Romeo a Julie v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v roce 2014 ji získal znovu za roli Jaroměra ve Fibichově Pádu Arkuna v inscenaci Národního divadla. Často zpívá Janáčka, objel s ním kus světa, ztvárnil jeho postavy i v Mexiku (Števu z Jenůfy) či Japonsku (Skuratova z opery Z mrtvého domu). Před pár dny se vrátil z Grand Théâtre de Genève, kde zpíval roli Borise v sérii představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová pod vedením Tomáše Netopila. Celý ženevský soubor s touto operou i s Alešem Brisceinem a Tomášem Netopilem přijede hostovat do Národního divadla Brno, konkrétně do Janáčkova divadla, a to v neděli 13. listopadu. U této příležitosti jsem se s naším tenoristou sešel, abychom si o inscenaci popovídali. Probrali jsme ale i mnoho dalších věcí…
„Calixto Bieito se v operním světě uvedl jako kontroverzní tvůrce, schopný přinést na jeviště jakékoli šokující scény. Kdo čekal, že bude šokovat i zde, byl zklamán.“
„Jaroslav Kyzlink dal Janáčkově hudbě razantnost i něhu, jímavé pasáže byly klenuté a sladká piana se chvěla v prostoru.“
„Brněnské obecenstvo bylo nadšené a aplaudovalo vestoje, včetně anglicky mluvících diváků, jejichž počet byl nepřehlédnutelný.“
Druhá z přehlídky operních titulů Leoše Janáčka na letošním Festivalu Janáček Brno byla Káťa Kabanová. Intimní a dojemný příběh Bouře z pera Alexandra Ostrovského zkomponoval Leoš Janáček a světová premiéra se odehrála v Brně v listopadu roku 1921. Od té doby prošla Káťa Kabanová mnoha světovými scénami. Pražská opera Národního divadla v Praze uvedla její poslední premiéru 28. ledna roku 2022, aby ji 9. listopadu předvedla na brněnském Festivalu Janáček.
Na festivalu DANCE Life! na brněnském Výstavišti zatančí v sobotu 5. listopadu Konzervatoř Taneční centrum Praha. Největší festival tance ve střední Evropě se letos koná už podeváté a přinese to nejlepší z české a zahraniční taneční scény, desítky workshopů a masterclasses, soutěže pro mladé talentované tanečníky a celou řadu tanečních vystoupení.
Janáčkovu operu Káťu Kabanovou v pražském Národním divadle ztvární v některých hlavních rolích noví pěvci. Opera se také představí 9. listopadu na festivalu Janáček Brno. Káťou Kabanovou zůstává Alžběta Poláčková, postavu Tichona vytvoří Jaroslav Březina, který se v této roli představil v létě také na Salcburském festivalu, Eva Urbanová bude Kabanichou, Borise ztvární Magnus Vigilius, dánský tenorista, který má ve svém repertoáru mnoho rolí děl Leoše Janáčka i Richarda Wagnera. Káťa Kabanová zazní pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka a v režii Calixta Bieita, který právě za tuto inscenaci získal Cenu ředitelky Festivalu Opera Lenky Šaldové a nyní je společně s produkcí opery Plameny nominován na prestižní International Opera Award 2022 v kategorii Rediscovered Work. „Myslím, že Káťa je z Janáčkových oper vůbec nejpřístupnější. Jde až o pucciniovský krásný příběh, který je koncentrovaný v 90 minutách, nádherně instrumentovaný. Jde o esenci dramatu hlavní představitelky, i když Janáček každou z dalších postav neobyčejně dobře vypointoval,“ uvedl k opeře Jaroslav Kyzlink. Představení v ND se konají 6., 11., 20. a 25. listopadu. Naši ReflexiPlus z premiéry opery si můžete připomenout zde.
