Pět abonentních koncertních řad, k tomu mimořádnou koncertní řadu nazvanou Historické reflexe a komorní řadu Kruh přátel hudby – to vše nabídne v příští sezoňě Plzeňská filharmonie. Novinky budou v podobě mecenášského klubu nebo studentského last minute „Na fildu za stovku“. Ty mají cílit na všechny posluchačské generace. Šéfdirigentem zůstává Chuhei Iwasaki.
„Umělecké vzdělávání se propisuje do celé společnosti, přispívá k její kultivaci.“
„Festival má vracet populaci, zejména děti, které mohou na chvíli odložit mobilní telefony, k prapůvodnímu lidství.“
„Na programu se podílejí profesionální umělci, aby podpořili nejmladší generaci.“
Sedmý ročník celostátního festivalu ZUŠ Open připravuje 439 z pěti stovek českých základních uměleckých škol. Během dvou týdnů od neděle 21. května do neděle 4. června se uskuteční na pět set koncertů, divadelních a tanečních představení, výstav, happeningů a dalších akcí. Vrcholem má být 3. června ve Valdštejnské zahradě, v historickém areálu sídla Senátu, gala program s osmi stovkami účinkujících ze všech krajů republiky.
„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“
„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“
„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“
Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.
„Hymnus Pexidr zkomponoval okolo roku 2012. Ačkoliv program ani z části nenabídl popis jednotlivých skladeb, což byla opravdu škoda, podle autorových slov je jeho skladatelským záměrem hlavně sdílnost a funkčnost hudby k posluchači.“
„Koncert byl celkově příjemným překvapením a bude nesmírně zajímavé sledovat vývoj tohoto orchestru jak po hudební, tak dramaturgické stránce.“
„NeoKlasik se ale nebojí ani soudobé hudby, ačkoliv, jak ukázal publiku, hudba to byla taktéž v náznacích neo-zvuku.“
Smetanovské dny v Plzni zařadily na program letošního 42. ročníku mladé hudební uskupení NeoKlasik orchestr. To se, jak už sám název napovídá, specializuje především na autory, kteří tvořili nebo tvoří v neoklasicistním stylu. Přesto koncert v úterý 21. března večer nabídl mimo skladby Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka také dvě soudobá díla plzeňského skladatele Karla Pexidra.
„Z díla Václava Jana Stamice přednesla Anna Sysová Koncert pro klarinet a orchestr B dur. Sólistka zaujala nejen brilantní technikou, ale rovněž i promyšlenou dynamickou stavbou, ve které si zejména v první a druhé větě, včetně jejich krátkých kadencí, mohla v akusticky příznivém prostředí pohrávat s jemnými pianissimy. Ve třetí větě uplatnila plnější tón, což koneckonců lépe vyhovovalo i doprovodnému tělesu.“
„Ačkoliv je hudba jednoho z Bachových synů úzce spjata s jeho dlouholetým berlínským působením, uvedená skladba je jednou ze šesti symfonií, vzniklých po jeho odchodu do Hamburku (1767). V pojetí mladých interpretů vyzněla tato třívětá symfonie přesvědčivě. Hráči dobře podpořili strhující dynamismus, ale i jisté harmonické a modulační napětí této kompozice.“
„Jistě by se dalo spekulovat o volbě tempa menuetu či o menší robustnosti provedení. Je-li však skladba hrána technicky brilantně a s muzikantskou vervou, jsou jakékoliv poznámky zbytečné.“
Smetanovské dny, největší plzeňský hudební festival, již tradičně situovaný na počátek předjaří, prodělal za třiačtyřicet let své existence mnoho proměn, úzce souvisejících s představami a dramaturgickými záměry měnících se pořadatelů. Zatímco zastánci monotematického zaměření na Smetanovu osobnost striktně požadovali zaměřit se pouze na dílo zakladatele české hudby, jiní volali po širším dobovém kontextu, tedy hudbě 19. století, což ostatně odpovídalo i tradici proslulých plzeňských vědeckých sympozií, která festivalu každoročně udávala svá témata. Nejinak tomu bylo i letos. Vedle tématu sympozia „Léta putování: Lidé na cestě v dlouhém 19. století,“ se v programové brožuře festivalu objevilo i široce pojaté „Bedřich Smetana a související odkazy“, tedy téma, pod které se v podstatě dá schovat úplně všechno. Nevím však, zda pozvaní účinkující o vyhlášeném tématu vědí, zda se mu snaží svým repertoárem přizpůsobit.
„Preludium a fuga e moll, která klade na interpreta nemalé technické nároky, byla provedena vynikajícím způsobem.“
„Hlasy Lucie Vagenknechtové a Jany Kubicové v duetových číslech nádherně navazovaly.“
„V Praze bude nyní 4. dubna Stabat Mater provedeno souborem Collegium Marianum a vstupenky jsou v tuto chvíli ještě v prodeji.“
V rámci pokračování 43. ročníku festivalu Smetanovské dny bylo v katedrále sv. Bartoloměje provedeno v komorním obsazení Stabat Mater, dílo Giovanniho Battisty Pergolesiho. Přestože se dvěma sólovými hlasy spolupracovaly „jen“ varhany, byl velký prostor skvostným provedením Lucie Vagenknechtové, Jany Kubicové a Tomáše Pindóra zaplněn.
„Sonáta jako celek vyzněla až symfonicky s nepotíráním potřebných beethovenovských kontrastů.“
„Závěrečná čtvrtá věta ve formě rondo Allegro assai byla interpretována doslova fantasticky.“
„Ardašev výborně vystihl jakýkoli náznak Schumannovy polyfonní práce.“
Igor Ardašev je v této sezóně rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Ta pořádá festival Smetanovské dny v Plzni, které právě probíhají. Ardašev proto dostal příležitost se představit i v sólovém recitálu, ve kterém oslnil téměř plný sál posluchačů plzeňského Domu hudby.
„Zaujal dynamický rozsah orchestru, jeho kompaktní zvuk.“
„Celkové lyrické pojetí díla vyznělo díky klavíristově jisté technice hry a přesvědčivému výrazu pozoruhodně.“
„Orchestr přesvědčil svou neuvěřitelně širokou škálou barev.“
Plzeňská filharmonie jako pořadatel festivalu Smetanovské dny si již tradičně zve na zahajovací koncert festivalu hostující symfonický orchestr. Letos byli přizváni vynikající Norimberští symfonikové. Orchestr vzdálený od Plzně jen 200 kilometrů přesvědčil o svých kvalitách a překvapil svým odlišným charakteristickým zvukem. U klavíru a zároveň za dirigentským pultem exceloval Němec Alexander Blettenberg.
Ve čtvrtek 2. března začíná hudební festival Smetanovské dny. Ten od roku 2012 pořádá Plzeňská filharmonie. Letošní ročník je již třiačtyřicátý a uvedou ho Norimberští symfonikové spolu s Arisem Alexanderem Blettenbergem v roli pianisty i dirigenta. Koncert se koná v Měšťanské besedě od sedmé hodiny večer.
Za měsíc, tedy 2. března začíná hudební festival Smetanovské dny, který od roku 2012 pořádá Plzeňská filharmonie. Letošní ročník je již třiačtyřicátý a zúčastní se ho Norimberští symfonikové, dvě cimbálovky, pianista Igor Ardašev, kytarista Štěpán Rak a diváky potěší například Hollywoodský dvojkoncert, rodinný pořad Dvořák cestovatel, opera nebo Stabat mater Antonína Dvořáka. Řada koncertů a kulturních akcí se bude konat až do 6. dubna.
„Svou programovou skladbou se koncert záměrně vymkl z nápodoby letité tradice novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. Jména rodiny Straussových na letošním programu nefigurovala, nicméně i takto se zde objevily skladby přístupné širšímu okruhu posluchačů a s nimi i renomovaní sólisté – Alžběta Poláčková a Josef Moravec.“
„V předehře k poslední opeře Gioacchina Rossiniho Vilém Tell dirigent dobře odlišil charakter jednotlivých částí počínaje melodií sólového violoncella přes dramatickou bouři a uklidňující pastorale až k rychlému pochodu, v němž se výrazně uplatňují fanfáry žesťů. Dirigent tuto nástrojovou skupinu tentokrát umístil na pravou stranu pódia před obří zrcadla, což pak umocnilo i celkový vizuální dojem z této efektní kompozice.“
„I v nepříznivých akustických podmínkách se orchestru pod taktovkou svého šéfdirigenta v Ravelově Boleru podařilo vytvořit dojem stále gradující dynamiky a udržet potřebné napětí. Skladba a její provedení byly po zásluze oceněny mohutným aplausem.“
Již tradičně poslední den v roce připravila Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim odpolední silvestrovský koncert. Podobně jako všechny předchozí se odehrával ve velkém sále Měšťanské besedy a svým programem přilákal nebývalý počet posluchačů.
„Alpskou symfonii vedl Liebreich bez přehnané snahy budovat velká zahloubaná mysteria. Vedl ji jako barvitou, emotivní a přístupnou skladbu“
„Vpravdě sportovní výkon musí podat ten ze skupiny bicích, kterému je svěřeno otáčení klikou stroje na vítr. V Alpách fičí opravdu hodně a opravdu dlouho!“
„Bradshaw působí velmi introvertně, jako pianista je nicméně svrchovaně disponovaný, schopný bezchybného a dostatečně odstíněného zvládnutí skladby, kterou interpreti jeho věku přece jen tak často nehrají.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu s šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem ve dvou večerech zahrál Straussovu Alpskou symfonii. V pondělí v pražském Rudolfinu, v úterý na zámeckém nádvoří v Litomyšli. Srovnání akustiky nevychází pro open-air prostor nijak špatně. V první polovině bylo však vždy něco jiného: doma v závěru sezóny Sukova Praga a skvělé Hartmannovo Concerto funebre, na Smetanově Litomyšli Čajkovského Koncert b moll.
Asociace hudebních festivalů České republiky, profesní sdružení pořadatelů nejvýznamnějších tuzemských přehlídek klasické hudby, má nové vedení, které chce iniciovat diskuzi o potřebných změnách v systému grantového financování kultury. Do rady asociace byli zvoleni zástupci šesti festivalů: Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram, plzeňského festivalu Smetanovské dny, Smetanovy Litomyšle, Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, Pardubického hudebního jara a Pražského jara. Zástupce jeho ředitele Pavel Trojan se stal prezidentem asociace. „Budeme usilovat, aby ministerstvo kultury zavedlo tak dlouho diskutovaný systém víceletého financování,“ informoval Trojan. „Reprezentujeme festivaly, které svým programem rozeznívají území celé České republiky a termínem konání naplňují kalendář celého roku. Uvědomujeme si zodpovědnost za kulturní sektor po dvou pandemických letech a v atmosféře nepříliš optimistického ekonomického a geopolitického výhledu. Je zjevné, že nás čeká mnoho výzev. Chceme proto přispět k revitalizaci systému financování kultury, aby se stal transparentnějším, tedy objektivnějším,“ říká Trojan, podle jehož slov musí rovněž dojít k úpravě harmonogramu vyhlašování grantů. Nyní se pořadatelé výsledky dozvídají na konci dubna daného kalendářního roku. Řada akcí přitom tou dobou již proběhla, nebo je jejich program již řadu měsíců zveřejněn.
„Dílo Karla Boleslava Jiráka, které vzniklo v těžkém období druhé světové války v roce 1940, je bohatě instrumentované a prokomponované.“
„Následovala premiéra Koncertu pro violu a komorní orchestr z roku 2009 Jiřího Temla. Díla se vynikajícím způsobem ujala Kristina Fialová.“
„Po přestávce zazněly Variace Enigma Edwarda Elgara. Plzeňská filharmonie se v díle plném kontrastů představila v nejlepším světle.“
Závěrečným koncertem Plzeňské filharmonie pod vedením Tomáše Braunera se sólistkou Kristinou Fialovou skončil festival Smetanovské dny. Konal se v Plzni od 3. do 24. března. Na programu byla premiéra Koncertu pro violu a komorní orchestr Jiřího Temla a díla Karla Boleslava Jiráka a Edwarda Elgara.
„Zvuk tria byl od prvních tónů velmi soustředěný a kompaktní.“
„Jednověté Klavírní trio Dmitrije Šostakoviče nadchlo až geniálním podáním nekonečně dlouhých melodií.“
„Talich je precizní, velmi přesvědčivý.“
Jedním z dalších hostů komorních koncertů festivalu Smetanovské dny v Plzni bylo Smetanovo trio. Soubor s bohatou historií si zvolil pro svůj program díla Ludwiga van Beethovena, Dmitrije Šostakoviče a Antonína Dvořáka.
„Brauner používá jednoduchá, čitelná gesta.“
„Sopranistka Markéta Klaudová má nádherně zabarvený hlas.“
„Závěrečný Sabat čarodějnic s citací Dies irae vyzněl velmi přesvědčivě.“
Bývá tradicí, že kromě zahajovacího a závěrečného symfonického koncertu festivalu Smetanovské dny v Plzni, který pořádá Plzeňská filharmonie a na kterém také účinkuje, se v průběhu festivalu objeví zajímavý symfonický koncert hostujícího orchestru. Plzeňské publikum tak mělo možnost slyšet i Gewandhausorchester z Lipska. Letos byl přizván Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, který řídil Tomáš Brauner.
„Čím déle Krajný hrál, tím více byla vidět koncepce jeho interpretace.“
„Janál je umělcem, který dovede kolem sebe vytvořit obrovský prostor.“
„S pěvci spolupracoval u klavíru vynikajícím způsobem dirigent Ivan Pařík.“
V Plzni v Domě hudby se konal koncert k připomenutí začátku místního festivalu Smetanovské dny. Přizváni byli umělci, kteří účinkovali na jeho prvním ročníku v roce 1981, dirigent Ivan Pařík a klavírista Boris Krajný, a další umělci s festivalem spjatí, pěvci Roman Janál a Ivana Veberová, a publicistka Gabriela Špalková.
„Málokterý český klavírista je natolik poctivý, aby ještě v dnešní době naplnil recitál velkým množstvím repertoáru a hrál jej zpaměti.“
„Ardašev deklamoval každou z Janáčkových krátkých frází, jeho hra byla velmi barevná a plastická.“
„Veškerá agogika sloužila hudbě, a nikoli zvládnutí technických obtíží díla.“
V Plzni právě probíhá už 42. ročník festivalu Smetanovské dny, který pořádá Plzeňská filharmonie. Kromě několika velkých symfonických koncertů se uskuteční řada sympózií, výstav, divadelních představení a zejména komorních koncertů. K jednomu z nich byl přizván renomovaný český klavírista Igor Ardašev, se kterým Plzeňská filharmonie ráda spolupracuje. Dodnes mám v paměti Ardaševovo loňské vystoupení s Rapsodií v modrém na Slavnostním koncertě k oslavám Slavností svobody v loňském roce, dostupný i nyní na YouTube kanálu orchestru.
Letošní 41. ročník festivalu Smetanovské dny je kvůli koronavirové krizi zrušen. Zahajovací koncert však zůstává tak, jak byl naplánován. Ve čtvrtek 4. března zazní cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany v podání Plzeňské filharmonie. Koncert bez publika z prostor velkého sálu Měšťanské besedy v Plzni bude dirigovat Chuhei Iwasaki a nabídne ho od 19 hodin regionální televize TV ZAK. Pořadatelé na tvorbě programu festivalu spolupracovali s řadou institucí regionální i celorepublikové působnosti. Připraveny byly výstavy, workshopy, divadelní a koncertní vystoupení, v nichž se měly publiku představit významné osobnosti domácí i zahraniční scény.
Letošní 41. ročník festivalu Smetanovské dny bude slavnostně zahájen ve čtvrtek 4. března cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany v podání Plzeňské filharmonie, která je i pořadatelem celé hudební přehlídky. Koncert bez publika z prostor velkého sálu Měšťanské besedy v Plzni bude dirigovat Chuhei Iwasaki a nabídne ho od 19 hodin regionální televize TV ZAK. Pořadatelé na tvorbě programu spolupracují s řadou institucí regionální i celorepublikové působnosti. Připraveny jsou výstavy, workshopy, divadelní a koncertní vystoupení, v nichž se publiku představí významné osobnosti domácí a zahraniční scény. Kompletní program je k nahlédnutí zde.
