00002

Ve čtvrtek 26. a v sobotu 28. května se budou v Národním divadle konat premiéry komické opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Půjde už o jednadvacátou inscenaci této oblíbené opery na jevišti Národního divadla. Pod taktovkou hudebního ředitele Opery ND Jaroslava Kyzlinka ve spolupráci s Orchestrem ND vystoupí v režii Alice Nellis jako Mařenka čerstvá držitelka ceny BBC Music Magazine Award Kateřina Kněžíková v alternaci s Alžbětou Poláčkovou. Jako Jeník se představí Peter Berger a Richard Samek, Kecaly budou Zdeněk Plech a Jiří Sulženko, Vaškem Ondřej Koplík a Josef Moravec. Překvapením pro diváky má být role „mladé Mařenky“, které se ujmou Markéta Klaudová a Doubravka Součková.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
104

„Dirigentka, paní Mallwitz, je velmi pozoruhodná umělkyně, citlivá a vždy perfektně připravená.“

„V této inscenaci vše funguje a dává smysl, takže ač může takové pojetí působit poněkud nezvykle, divák si ho jistě rychle oblíbí a porozumí mu.”

„Christa Mayer mě již téměř před rokem požádala, abych jí nahrála výslovnost jejího partu Ježibaby. Na tuto roli se připravovala velmi svědomitě a je to opravdu znát.“

Na jevišti drážďanské Semperovy opery se v sobotu poprvé objeví inscenace Dvořákovy Rusalky v produkci režiséra Christofa Loye, která měla před dvěma lety premiéru v madridském Teatro Real. Hudební nastudování bylo svěřeno dirigentce Joaně Mallwitz a v sérii představení bude možné spatřit i dva české protagonisty – Pavla Černocha a Štěpánku Pučálkovou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
700

Sopranistka Kristýna Kůstková v pondělí 2. května vystoupí v Českém centru New York s recitálem, který se časově shoduje s koncem jejího studia na newyorské Mannes School of Music. Doprovázet ji bude hlavní host večera, český klavírista a zpěvák Ahmad Hedar.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
775

„Na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla světovou premiéru v pražském Národním divadle v roce 1927.“

„Po třiceti letech objeví na jeviti Národního divadla Dvořákova poslední opera Armida.“

„První baletní premiérou sezony Tramvaj do stanice Touha v choreografii Johna Neumeiera, využívající hudbu Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnittkeho.“

Pro 140. sezonu začínající v září letošního roku připravuje pražské Národní divadlo téměř dvě desítky premiér. Operní soubory jich z toho na třech scénách připraví sedm. Vedle oper Růžový kavalír, Švanda dudák, Figarova svatba, Armida, Šaty dělají člověka a dvou společně uváděných aktovek Sedlák kavalír a Komedianti to bude také opereta Ples v hotelu Savoy. Baletní soubor připravuje tři nové premiéry, činoherní šest a Laterna magika jednu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3001

„Libušky za role mají Eva Bodorová a Lívia Obručník Vénosová.“

„Cenu ředitelky festivalu získalo Národní divadlo za inscenaci Janáčkovy opery Káťa Kabanová.“

„Cenu Jednoty hudebního divadla má brněnský soubor Ensemble Opera Diversa.“

Cenu kritiků za nejlepší inscenaci získalo na pražském festivalu Opera 2022 liberecké Divadlo F. X. Šaldy za inscenaci Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, cenu diváků Jihočeské divadlo České Budějovice za inscenaci opery Mefistofeles od Arriga Boita. Patnáctý ročník Festivalu hudebního divadla Opera se uskutečnil od 16. ledna do 29. března. V rámci hlavního programu se podařilo uskutečnit osmnáct představení. V Praze se na různých místech představilo sedmnáct operních souborů z České republiky a Slovenska.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
0001

„Kolik těch statusů je promyšlených a autentických a kolikpak jich možná vzniklo v důsledku či dokonce v režii propagandy…?“

„Romány a partitury nikdo nebude pálit ani zakazovat. Řeč je tu pouze o tom, jestli některé knihy a opery jen na čas neodložit.“

„Uvažujme spíše, jestli je odložení inscenace Čajkovského opery na vhodnější dobu projev hloupé a sebezničující západní hyperkorektnosti, nebo něco jemnějšího.“

Ruská agrese vůči Ukrajině je barbarsky prvoplánová v zabíjení lidí a v porušování civilizovaných principů, ale má dominový efekt i v nesčetných dalších souvislostech. Také v umění. Diskuse, jestli dělat jakoby nic…, nebo si teď, ve znechucení tou zase už divnou východní zemí, nějakou dobu třeba o něco méně pouštět do života některé projevy ruské kultury, jsou na sociálních sítích, a možná i na různých poradách, čím dál vášnivější.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
ND-Brno

„Po delší době se na jeviště Janáčkova divadla vrátí i velká opereta se vší parádou, která k ní patří.“

„V programu festivalu Janáček Brno 2022 se sejde česká dirigentská špička střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.“

„Zahájení bude patřit výjimečnému projektu – scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“

Verdiho Falstaff a Strausova Salome, Janáčkovo drama Z mrtvého domu, ale po letech také klasická opereta, a sice Lehárova Veselá vdova – to je výhled operního souboru Národního divadla Brno do příští sezóny. Patří k tomu i další ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2022 s operními představeními a koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2011

„Národní divadlo nemělo lehkou pozici. Obě premiéry si nenechali ujít zejména opravdoví fajnšmekři a s tím souvisí i velká dávka očekávání, ale i posuzování.“

„Pěvecky je Ester Pavlů naprosto připravena, hlas jí zněl v celém rozsahu dostatečně pevně, a to i v místech, kdy potřebovala vyjádřit cynismus, avšak i v jemnějších polohách.“

„Dirigent Petr Popelka je detailista – maximalista – srdcař. Má velmi vysoké nároky na doprovodnou roli orchestru, avšak i na souhru všech hudebních složek.“

Pražské Národní divadlo v uplynulém týdnu nabídlo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se konaly ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor vedl dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Druhou premiéru v sobotu divadlo svěřilo Ester Pavlů coby Carmen, Dona Josého ztvárnil Michal Lehotský, Escamillia Svatopluk Sem, Micaëlu Jana Sibera. V roli Frasquity vystoupila Doubravka Součková, Mercédés ztvárnila Dana Šťastná, Dancaira Jaroslav Březina, Remendada Martin Šrejma, Zunigu Miloš Horák, Moralèse Daniel Kfelíř a Pastiu Michael Dymek starší.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

2020 Národní divadlo ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany zve na zítřejší matiné, které má oslavit sté devadesáté osmé výročí narození Bedřicha Smetany. Na koncertě vystoupí pěvci Markéta Klaudová, Michaela Zajmi, Josef Moravec, Martin Šrejma, Svatopluk Sem a Jiří Sulženko. Na klavír budou hrát Martin Levický a Anna Knoulichová. Kromě Smetanových klavírních děl zaznějí jeho Večerní písně a části z oper Hubička a Tajemství. Hudební setkání se bude konat bez přestávky, začne v 11 hodin a potrvá zhruba jednu hodinu.

Zveřejněno v AktuálněPlus
125204

Pražské Národní divadlo přichystalo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se budou konat ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března od 19 hodin. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor povede mladý dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V hlavní roli Carmen se budou alternovat mezzosopranistky Nana Dzidziguri a Ester Pavlů, Dona Josého ztvární Luis Gomes a Michal Lehotský, Escamillia Łukasz Golinski a Svatopluk Sem, Micaëlu Kateřina Kněžíková a Jana Sibera. V dalších rolích vystoupí pěvci Jaroslav Březina, Josef Moravec, Tomáš Kořínek, Martin Šrejma, Jaroslav Patočka, Miloš Horák, Lukáš Bařák, Daniel Kfelíř, Yukiko Kinjo, Doubravka Součková, Stanislava Jirků a Dana Šťastná.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
MNG2021-04-07-krasa03-Serghei-Gherciu

Cyklus Musica non grata vstupuje letos do své třetí sezóny. Tento mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa je iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekuováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918 až 1938. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami dvacátého století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
999

„Od té doby jsem profesionální zpěvačka a neměnila bych za nic na světě!“ 

„Senta je mladá dívka a i já s ní můžu zavzpomínat na to, jaké to bylo, být teenager, mladý člověk vržený do velkého světa.“

„Pražská Senta je z mého hlediska nejtemnější – mnohovrstevná, dětinská i pokřivená zároveň.“

Představitelka Senty v pražské produkci Bludného Holanďana, norská sopranistka Elisabeth Teige, se nezastaví. Jde z role do role, a to zejména v případě wagnerovských hrdinek. Ve Státní opeře v Praze je možno ji slyšet 4. března, potom dvakrát v polovině května a znovu v červnu. Na přelomu letošního července a srpna zpívá na Bayreuthském festivalu v tamní nové inscenaci Wagnerova Prstenu Nibelungova Freiu ve Zlatu Rýna a Gutrune v Soumraku bohů a k tomu i Sentu v Bludném Holanďanovi režiséra Dmitrije Černiakova s Tomaszem Koniecznym v titulní roli… Přitom její cesta k opeře nebyla vůbec přímá a jednoduchá.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Carmen-foto-Hana-Smejkalov-3-Ester-Pavl-Michal-Lehotsk

Nové nastudování opery Carmen Georgese Bizeta bude v Národním divadle mít premiéry 10. a 12. března. Příběh vojáka Dona Josého, který podlehne svodům cikánky Carmen, vypráví v nové inscenaci německý režisér Grischa Asagaroff. Hudebního nastudování se ujal Petr Popelka, nastupující šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Kostýmy a scénu vytvořil italský výtvarník Luigi Perego. V milostném kvartetu hlavních postav se objeví v alternacích Nana Dzidziguri a Ester Pavlů jako Carmen, Luis Gomes a Michal Lehotský jako Don José, Łukasz Golinski a Svatopluk Sem jako Escamillo a Kateřina Kněžíková, Alžběta Poláčková a Jana Sibera coby Micaëla.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Novinkou v repertoáru opery Národního divadla v Praze, Janáčkovou Káťou Kabanovou, pokračuje dnes večer festival Opera 2022. Inscenace, pod kterou jsou podepsáni dirigent Jaroslav Kyzlink a režisér Calixto Bieito, měla premiéru na konci ledna letošního roku a připomenout si ji můžete v ReflexiPlus. Tradiční operní přehlídka jinak pokračuje v téměř nezměněné podobě, zatím musela být zrušena jen dvě plánovaná představení a změnu dozná nadcházející nedělní 13. února. Opera Studio Praha kvůli onemocněním a karanténám neuvede Krčkovy Šaty, které svět neviděl, ale pouze Španělskou hodinku Maurice Ravela.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
605

„Hrát v opeře, to je mnohem delikátnější a jemnější způsob než v symfonických orchestrech.“

„Je potřeba vybalancovat symfonický a kulatý zvuk vůči měkkému a empatickému doprovodu pěvců.“

„Jako student jsem v Národním divadle trávil snad všechen čas.“

Dirigent Robert Jindra bude od příští sezóny hudebním ředitelem Opery Národního divadla v Praze. V těchto dnech připravuje v Norské opeře v Oslo pro březnovou premiéru Janáčkovu Její pastorkyňu a má za sebou sérii představení Weinbergerovy opery Švanda dudák ve Štýrském Hradci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje oba aktuální projekty s českými díly, ale také dává nahlédnout do plánů týkajících se svého pražského působení. A jen na okraj připomíná, že je od loňského podzimu současně šéfdirigentem košické Státní filharmonie a že na podzim začíná jeho angažmá jako hlavního hostujícího dirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 29 leden 2022 10:10

Devadesát minut Janáčka

101

„Básnění, bouři a vábivé hlasy řeky Volhy nechává režisér na dirigentovi.“

„Skvělou pěvecko-hereckou studii vytvořil při premiéře Jaroslav Březina.“

„Je to málo proměnlivé, hodně strohé, ale divadelně přece jen docela působivé. Velká kouzla se tu však nedějí.“

Bez přestávky, jako devadesátiminutové lyrické drama. Tak hraje od pátku pražské Národní divadlo Janáčkovu Káťu Kabanovou. Za novou inscenací stojí dirigent Jaroslav Kyzlink a režisér Calixto Bieito. Oč minimalističtější je scéna, o to bohatší je hudba, oč realističtější je herecká drobnokresba, o to abstraktnější je vizuální podoba příběhu. První dojem z pronikavě nasvíceného jeviště, otevřeného už před začátkem představení, vzbuzuje nedůvěru a předsudky, ale zároveň víru, že Janáčkovu hudbu ani tak slovutně kontroverzní režisér nedokáže snad zničit. Nakonec ale divák jeho výklad musí chtě nechtě přijmout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 27 leden 2022 09:02

Mozartovy narozeniny ve Stavovském divadle

600

Tradiční koncert připomínající výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta chystá na dnešní večer Národní divadlo v Praze. Uvede ho od 19 hodin, samozřejmě na scéně Stavovského divadla. I když letos není jubileum kulaté, program je pestrý a zahrnuje operní i instrumentální část. Jako sólisté vystoupí Kateřina Kněžíková, Tereza Štěpánková, Jarmila Balážová, Daniel Matoušek, Lukáš Bařák a Miroslav Sekera. Hrát bude orchestr Národního divadla včetně členů Barokního orchestru Pražské konzervatoře, který vede Jakub Kydlíček. Celý projekt připravil dirigent a klavírista Zdeněk Klauda.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1005

Opera Národního divadla v Praze přiveze hudbu terezínských autorů do Německého spolkového sněmu. Prostřednictvím projektu Musica non grata dostala příležitost připravit program vzpomínkového aktu konaného u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Akce se uskuteční 27. ledna pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo, prezident Frank-Walter steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších. Zazní skladby Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Vzpomínkový akt budou živě přenášet televizní stanice ARD a Phoenix a bude také ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu www.musicanongrata.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
O8A3131-Edit

„Mám tu roli moc rád, protože obsahuje zlobu namířenou proti světu a vlastnímu osudu, ale zároveň je ještě stále plná naděje.“

„Musel jsem zkorigovat mnoho a mnoho chyb, které jsem nasbíral, když jsem roli zpíval s kompaktními disky.“

„Já tohle město prostě miluju...!“

Pražské Národní divadlo uvede ve čtvrtek v premiéře na scéně Státní opery Wagnerova Bludného Holanďana, romantickou legendu o muži odsouzeném k věčnému putování, dokud jej nevykoupí láska věrné ženy; operu zachycující loď plnou přízraků, rozbouřené moře, rozhárané lidské duše, milostné vášně i odhodlání zemřít pro lásku. Pod novou inscenací jsou podepsáni dirigent Karl-Heinz Steffens, režisér a scénograf Ole Anders Tandberg a výtvarníci Martin Černý a Maria Geber. Titulní roli zpívá a hraje německý barytonista Joachim Goltz, od roku 2014 sólista Národního divadla v rodném Mannheimu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz charakterizuje wagnerovské role, srovnává operní domy v Praze a ve svém hlavním působišti a přiznává, že ho hodně mrzelo, když koronavirus překazil pražské nastudování Mistrů pěvců norimberských, kde měl ztvárnit jednu z důležitých rolí.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
11111

„Vidím, jaký je v divadlech hlad po tom, předvést se před publikem, před plným sálem.“

„Národní divadlo Brno se stalo vlastně první covidovou obětí ještě před tím, než festival začal.“

„Snažíme se oslovit každého, kdo v uplynulých dvou letech něco významného hudebně-divadelního, respektive operního vytvořil.“

Devatenáct operních inscenací v deseti týdnech, to je bilance letošního Festivalu Opera 2022. Začne teď v neděli 16. ledna a potrvá do 29. března. Přehlídka se koná už po patnácté. Letošní bienále otevřou Příhody lišky Bystroušky, které přiveze Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Postavě mluvící lišky z Bílovic nad Svitavou je přitom už celých sto let. Jak se dočtete v našem SeriáluPlus Janáček v souvislostech, Janáček napsal nejen hudbu k této své sedmé a „nejbrněnštější“ opeře, ale i vlastní libreto; práci na Příhodách lišky Bystroušky začal na samém kraji roku 1922. O dalším programu letošního operního bienále, ale hlavně o práci s festivalem spojené mluví podrobně v RozhovoruPlus jeho ředitelka Lenka Šaldová.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 7