PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Schiff jen znovu potvrdil, že je mozartovským interpretem par excellence.“

„Od prvních tónů nebylo pochyb, že před sebou máme soubor nejvyšších kvalit.“

„Éterická pianissima už snad ani nebyla z tohoto světa.“

V pondělí 15. září nabídl festival Dvořákova Praha mimořádně lákavý koncert. V Rudolfinu vystoupil světově proslulý Evropský komorní orchestr a spolu s ním hvězdný klavírista András Schiff. Na programu byla díla Mozarta a Dvořáka, skladatelů, kteří jsou Schiffovi obzvláště blízcí. A umělec si do Rudolfina přivezl svůj vlastní nástroj – překrásného Bösendorfera.

„Radost vyvěrala z opojení kolektivní souhrou.“ 

„Yibai Chen se prezentoval nejen jako suverén s bezchybnou technikou, ale zároveň coby vyzrálá osobnost imponující především přemýšlivostí.“

„Vahan Mardirossian vyzdvihl celou škálu Mozartových geniálních nápadů a nesmlouvavými, vždy zcela akurátními gesty zdůraznil monumentální charakter první věty Jupitera.“

Stylově zahájil v pondělí 15. září svůj inaugurační koncert, jímž Komorní filharmonie Pardubice zároveň otevřela 57. sezonu, šéfdirigent Vahan Mardirossian. Do Sukovy síně Domu hudby vkráčel s cinkající holí v ruce a odřídil s ní úvodní kousek v nové pozici. Po Lullyho barokní muzice následovali Dvořák a Čajkovskij a večer završil Mozart. Podmanivým výkonem si publikum získal mladý čínský violoncellista Yibai Chen.

„Kateřina Kněžíková opět přesvědčila. Legato na omak hladké, rozličnost výrazových metod, témbr lahodný, vibrato tehdy, když chci, ne proto, že jinak to nejde.“

„Místy se chtělo křičet nadšením nad tou vší rafinovanou muzikalitou, péčí o pointu frází a detaily, které vědomě slouží celku.“

„Kdo nedorazil, nechť lituje.“

Dialog Vltavy se Seinou – tak bylo 14. září označeno komorní matiné v Anežském klášteře pod hlavičkou festivalu Dvořákova Praha. Náročný týden s uměním zde završila renomovaná česká sopranistka Kateřina Kněžíková, která na pódiu stanula společně s hráči Bennewitzova kvarteta, klavíristou Martinem Kasíkem a kontrabasistou Petrem Riesem. Pestrobarevnost hudebních myšlenek komponistů ze země galského kohouta se v ihned památném podání přítomných umělců ukázala jako balzám na duši Pražanů toho dne k mrzutosti sváděných škaredými mračny.

„Koncerty se realizují v nádherném prostředí zámecké prelatury, která ovšem není primárně určena pro hudbu.“

„První větu Allegro moderato zahájili s razancí a hned o sobě dala vědět především violoncella.“

„Každý z účinkujících za sebou má úspěšnou studijní dráhu, jsou to vítězové mezinárodních soutěží a členové renomovaných souborů.“

Zámek Žďár nad Sázavou připravil i pro tuto sezónu pestrou hudební nadílku, v rámci koncertní řady se zde až do července každý měsíc uskuteční komorní setkání a v současné době se zde koná i Mezinárodní písňová akademie, zaměřená na spolupráci pěvců a klavíristů. Zahajovacím koncertem 7. září v zámecké prelatuře bylo vystoupení smyčcového sextetu, jehož členové pod názvem Světla a stíny slovanské kultury přednesli Smyčcový sextet A dur Antonína Dvořáka a poté Smyčcový sextet „Souvenir de Florence“ Petra Iljiče Čajkovského.

„Hudba v podání akademiků zněla s úsměvem, příjemně, rozmarně.“

„Radost poslouchat, ale i se dívat.“

„Boha Moon se studentem Pavlem Praženicou u klavíru zahrála se zažitým výrazem Griegovu sonátu. Ševčíkovi vzdali hold jeho známou úpravou lidové písně Holka modrooká.“

Dvořákova Praha na Bořislavce, to je čtveřice neformálních festivalových koncertů s mladými interprety, cyklus stojící zdánlivě mimo hlavní dění. Koná se však už čtvrtým rokem a letošní zájem publika dává definitivně najevo, že se za hudbou dá s potěšením chodit i tam, tedy do Artia, přestože za prosklenými stěnami je na Evropské třídě opravdu rušno.

„Nejosobnější byly cesty za Johannesem Brahmsem. Ve známém skladateli, o osm let starším, našel Dvořák nejen příznivce, ale také rádce, vzor a brzy i přítele.“

„Když byla ve Dvorní opeře roku 1885 uvedena jeho opera Šelma sedlák, doprovázely ji protičeské demonstrace.“

„Ve velkém sále Musikvereinu Dvořák nejenže několikrát sledoval provedení vlastních i cizích děl, ale v letech 1887 a 1896 tam nakonec svá díla – Houslový koncert a Svatební košile – osobně dirigoval.“

Dvojí putování přes oceán do Ameriky, devět cest do Anglie, zejména do Londýna, Leedsu, Birminghamu, Worcesteru a Cambridge, jízdy do Hamburku a Berlína, řada výjezdů do Drážďan, Lipska, Frankfurtu, Kolína nad Rýnem, Bruselu nebo Budapešti a umělecké turné do Moskvy a Petrohradu… Cest do ciziny bylo v životě Antonína Dvořáka docela dost. Ale nejčastějším cílem za hranicemi českých zemí byla pro něj Vídeň.

„Gautier Capuçon zvukově ani vizuálně nepřehání výrazovou okázalost a rapsodičnost. Hraje uměřeně a kultivovaně, aniž by jakkoli potlačoval emotivní romantický náboj hudby.“

„Dvořákova hudba s plnou logikou dýchala, rozvlnění dynamiky a agogiky bylo zřetelné a přesvědčivé, orchestr prokázal schopnost hrát sytě a naplno i jemně a sóla dechových nástrojů byla promyšleně pozorná i krásná.“

„Právě v takovém pohostinském provedení vychází najevo, jak geniální kompozicí je Novosvětská symfonie.“

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, těleso veřejnoprávního rozhlasu šestimilionové německé spolkové země Hesensko, není v Praze poprvé. Zahajovacím koncertem osmnáctého ročníku festivalu Dvořákova Praha potvrdil, že jeho opakované zvaní dává smysl, i to, že sdíleným světovým majetkem dokáže být odkaz Antonína Dvořáka s naprostou přirozeností.

„Zlatým hřebem večera (nebo minimálně jeho první poloviny) bylo nepochybně vystoupení loňského vítěze Milana Kostelence.“

„Společně s Václavem Hudečkem se v roli sólistky představila právě nová ředitelka akademie Veronika Petrášová.“

„Beláčkův impozantní bas s lyrickými houslemi Ivy Svobodové Kramperové se prolínaly v čarovném souznění a připravili posluchačům nevšední a povznášející zážitek.“

Již po devětadvacáté se lázně Luhačovice rozezněly zvuky houslí – 4. srpna započal dvanáctidenní hudební maraton, na jehož konci bude z osmnácti letošních účastníků vyhlášen vítěz akademie, který získá nejen mistrovské housle a koncertní příležitosti po boku Václava Hudečka, ale také bude mít tu čest zahajovat příští ročník luhačovických houslových kurzů. Tato milá povinnost připadla v letošním roce na loňského vítěze Milana Kostelence…

„Byl to působivý večer, dramaturgicky i interpretačně. Markéta Cukrová je výtečná písňová interpretka.“

„Kladívkový klavír bylo nutné přepravit do kostela sv. Mikuláše z krumlovského zámku, v den koncertu instalovat a řádně naladit.“

„Inspirativní provedení Berliozových písní ukázalo, jak mnoho dlužíme tomuto francouzskému romantikovi právě v oblasti písňové tvorby.“

V Českém Krumlově se v červenci a srpnu koná spousta hudebních akcí v rámci 34. Mezinárodního hudebního festivalu. K nim náleží i komorní koncerty v širším okolí města. Jedním z nich byl koncert 20. července v původně románském kostele svatého Mikuláše v Boleticích, kde vystoupila renomovaná mezzosopranistka Markéta Cukrová spolu s klavíristkou a cembalistkou Barbarou Mariou Willi. V boletickém kostele, v pásmu vojenského újezdu (vše je jednou poprvé), kde náhle nefunguje mobil, natož navigace, se konal zajímavý komorní večer z díla romantiků Dvořáka, Schumanna a Berlioze.

„‚Vidíte tam to poslední okno nahoře? Tak tam jsem měl svoji první hodinu zpěvu,‘ svěřil se s mírným dojetím dnes už slavný Petr Nekoranec“

„Ostrý, kovový zvuk poznamenal všechny nástroje a výsledek byl sluchově nekompaktní.“

„Pohotově zaskočil a koncert zachránil barytonista Vincenzo Taormina z Palerma.“

Petr Nekoranec, náš nejvýraznější mladý tenorista, se vrátil na skok domů, do Polné. Byla to významná společenská událost, na které nechyběly politické špičky. Na nádvoří zámku spolu s ním 19. července vystoupili estonská sopranistka Mirjam Mesak a italský barytonista Vincenzo Taormina, a to za doprovodu Prague Philharmonia a pod taktovkou Rastislava Štúra.