PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V třicetileté historii našeho orchestru byla pro nás zcela zásadní prestižní smlouva s agenturou IMG Artists London a AMP New York.“

„Stále častěji nás žádají o spolupráci významní zahraniční manažeři a producenti.“

„Během pár let se mi splnily sny hrát s Českým národním symfonickým orchestrem v Royal Albert Hall v Londýně i Carnegie Hall v New Yorku.“

Jan Hasenöhrl, zakladatel a po celá tři dosavadní desetiletí ředitel Českého národního symfonického orchestru, dovedl těleso manažersky na nejvyšší hudební úroveň. Je současně stále i jeho prvním trumpetistou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží do minulosti, ať už vlastní sólové, nebo svého orchestru, ale také dává nahlédnout do nadcházejících programů tělesa. Patří k nim devatenáctý ročník letního festivalu Prague Proms a celá následující sezóna, ještě předtím dubnový program k Roku české hudby a úplně nejdřív dnešní koncertní pocta skladateli filmové hudby Enniu Morriconemu v pražské O2 aréně.

„Pavla Tesařová a Lukáš Klánský se ve Fantazii na českou lidovou píseň Sil jsem proso blýskli zcela mimořádnými výkony.“

„Dvořákovým Mazurkem pro housle a klavír e moll Pavla Tesařová opět potvrdila, že na naší koncertní scéně vyrůstá výrazná osobnost.“

„Lahodně znějící, barvitý mezzosoprán Sylvy Čmugrové je pro Dvořákovu písňovou tvorbu mimořádně disponovaný.“

Komorní koncerty plzeňských Smetanovských dnů pokračovaly 3. dubna v Domě hudby s programem, v němž zazněly převážně kompozice, k jejichž zrodu přispěli významnou měrou podporovatelé jednoho ze dvou skladatelů – buď Bedřicha Smetany, anebo Antonína Dvořáka. Na otázky Jakou úlohu hrálo mecenášství v umění? Jací byli podporovatelé našich klasiků? Byli kosmopolity, anebo vlastenci? střídavě odpovídali oba průvodci večera Pavel Ryjáček a Zdeněk Hazdra…

„Úvod programu patřil nesmrtelné Elegii Josefa Suka.“

„Další skladba programu byla komponována výlučně pro dnešní České trio.“

„Výraz radostného veselí závěrečné věty Dvořákova Tria č. 2 rozpoutal frenetickou odezvu zaplněné Dvořákovy síně a České trio nevystačilo s jedním přídavkem.“

Předběžná a nadějná zpráva o návratu Českého tria na podium Dvořákovy síně Rudolfina se naplnila ve středu 3. dubna večer. Soubor vystoupil na koncertě 129. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu a svůj program naplnil hudbou českých skladatelů – Suka, Frimla, Douši, Martinů a Dvořáka. Prožitek z mistrovského provedení renomovaného souboru, dědice tradic legendární souborů, které pod jménem České trio působily doma i na světových pódiích od roku 1897, završily dva slavné odlehčené přídavky.

„V inscenaci Davida Radoka to není pohádka. Je to bolestivé, ale citlivé a dojemné vyprávění jednoho velmi smutného příběhu opravdové lásky.“

„Na jevišti nehraji, ale žiji příběh Rusalky, takže mě to stojí dost fyzických i psychických sil.“

„Peter Berger jako Princ je citlivý partner, se kterým je radost stát na jevišti. A ještě tak krásně zpívá!“

Jana Šrejma Kačírková je sopranistkou, která má ideální hlas pro lyrické role plné emocí, pro postavy, jež většinou špatně skončí. Nejnověji zpívá Rusalku, premiérovanou v Janáčkově divadle v pátek 5. dubna. Roli už ztvárnila v Českém Krumlově na Otáčivém hledišti v režii Jiřího Heřmana, nyní v Brně jde o inscenaci režiséra Davida Radoka.

„Mahlerova Čtvrtá mě vždy dovede k velmi hlubokým myšlenkám.“

„Pěveckou techniku má zpěvák jenom jednu.“

„Dirigent Marek Šedivý je plný inspirace a nápadů a já se moc těším na nové obzory, které spolupráce s ním otevře.“

Sopranistka Lada Bočková se 6. dubna po předchozí covidové komplikaci poprvé představí na pražské scéně Národního divadla. V plánu je její debut v roli Paminy v rámci už zavedené inscenace Mozartovy Kouzelné flétny. S klavíristou Ahmadem Hedarem k tomu připravuje recitál, který 16. dubna s dvořákovsko-smetanovským repertoárem podá v Sukově síni Rudolfina. V Praze se teď tedy vyskytuje častěji než dřív – na začátku března se navíc s Pražskými symfoniky představila i koncertně při produkci Mahlerovy Čtvrté.

„Pokud jinde platí, že klasická hudba je výsadou především starší posluchačské generace a vybrané sociální skupiny, v Paříži tomu tak není.“

„Svým pražským nastudováním Dvořáka se Semjon Byčkov snaží o rozkrytí nejrůznějších zvukových detailů.“

„Pro Českou filharmonii to byl jednoznačný úspěch. Působila sebejistě, svěže, s úsměvem na tváři.“

Moderní budova Filharmonie v Paříži se v jarním slunci leskne jako velký drahokam. Svým způsobem podobně jako Debussyho impresionismus nebo Messiaenovy symfonie. Nedávno ji Dvořákovou hudbou rozzářila Česká filharmonie, která v Paříži zakončila svoje evropské turné. A byl to závěr ve velkém stylu.

„Německý režisér Sven-Eric Bechtolf uvedl na scénu hororovou karikaturu z 19. století, ze které se úpěnlivě snaží vymanit Rusalčina touha po lásce.“

„Režie je prošpikována množstvím gagů, které jsou někdy funkční, mnohdy nepatřičně lascivní.“

„Dirigent Tomáš Hanus bral na pěvce ohled a nechal dokonale vyznít orchestrální mezihry.“

Inscenace Dvořákovy Rusalky se vrátila na jeviště Vídeňské státní opery po deseti letech jako obnovená premiéra o Velikonocích 31. března 2024. Původní premiéra se uskutečnila 26. ledna 2014 pod vedením Jiřího Bělohlávka. Tentokrát se za dirigentský pult postavil jeho žák, český dirigent Tomáš Hanus, a na jevišti opery stanuli debutující čeští pěvci – Eliška Weissová jako Cizí kněžna a Pavel Černoch jako Princ.

„Středeční večer začíná koncertem Orchestru Svaté Cecílie pod taktovkou pozoruhodné dirigentky Mirgy Gražinyte-Tyla.“

„Víkendová návštěva se skladatelem, filmařem, pedagogem a také amatérským archeologem Michalem Košutem.“

„Nedělní opera bude záznam římského představení opery Z mrtvého domu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 31. března do 7. dubna?

„Komponoval je z vnitřního popudu, bez jakékoli objednávky.“

„Výraznou hodnotou tohoto neobvyklého písňového cyklu je text.“

„Naplnil je hlubokými a intenzivními emocemi, ale především odzbrojující pokorou.“

Americké období přineslo v tvorbě Antonína Dvořáka několik skvělých skladeb. Vedle Novosvětské symfonie a Violoncellového koncertu h moll a vedle několika komorních děl k nim patří i Biblické písně. Premiéra první pětice se uskutečnila až v Praze, při prvním koncertě České filharmonie v lednu 1896, zkomponovány však byly původně s klavírním doprovodem, a to před sto třicet lety – před Velikonocemi v březnu roku 1894.

„Deutsche Radio Philharmonie hraje jak s přístupem historicky poučené interpretace, s velmi jasnou texturou i strukturou.“

„Clevelandský orchestr je excelentní a jeho koncertní síň Severance Music Center je akusticky vynikající.“

„Interpretace oper Richarda Wagnera jsou pro mne velkou výzvou. Při jejich provedení vždy usiluji o vnitřní tah a dramatickou přitažlivost.“

Významný finský umělec Pietari Inkinen, někdejší šéfdirigent Pražských symfoniků a nyní šéfdirigent Deutsche Radio Philharmonie a hudební ředitel KBS Symphony Orchestra v Soulu, vydal letos v Německu nahrávku dvou symfonií Antonína Dvořáka. V letošní sezóně debutoval s Clevelandským orchestrem v USA a v březnu oslavil s jihokorejským orchestrem…

„V oboru profesionálního interpretačního hudebního umění a v kvalitě výuky na zdejším hudebním učilišti patří krajské město k tuzemské špičce.“

„Všechny sólové party byly svěřeny absolventkám a absolventům Konzervatoře Pardubice, ve všech případech nyní zavedeným interpretům.“

„Sbormistr Ondřej Mejsnar připravil své svěřence dostatečně a ti se ke svému úkolu postavili s potřebnou pokorou a s vážností okamžiku, nikoli však jakkoli utlumeně.“

Ke svým nedávným výročím se dvě významné pardubické hudební instituce rozhodly společně nastudovat zásadní dílo české duchovní tvorby, Stabat Mater Antonína Dvořáka. Komorní filharmonie nyní prožívá svou 55. sezonu, Konzervatoř Pardubice si loni připomněla pětačtyřicet let od založení. K provedení byl přizván pěvecký sbor Canti di Praga, u dirigentského pultu stanul v úterý 26. března Stanislav Vavřínek.

„Dílo bylo zahráno perfektně, nicméně poněkud uměřeně, což s názvem souboru zcela nekonvenuje.“

„V jeho faktuře se díky přidané viole o poznání více prosazuje skupina smyčcových nástrojů, která tak získává na hutnosti a ušlechtilé barvitosti.“

„Až rafinovanou jemností se vyznačuje přídavek, který interpreti věnovali spokojenému publiku.“

Na sedmém koncertě komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia vystoupilo v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK v pondělí 25. března klavírní Trio Incendio. Tento mladý soubor se již svým názvem stylizuje velmi energicky do charakteristiky požáru, vzplanutí, či dokonce výbuchu. Tak si totiž lze několika synonymy vyložit jeho název. Hraje ve složení Filip Zaykov (housle), Vilém Petras (violoncello) a Karolína Františová (klavír) a jeho program, nepochybně v intencích probíhajícího Roku české hudby, byl sestaven ze tří skladeb, vybraných výhradně z české tvorby 19. a 20. století.

„Ve středu si nenechte ujít mimořádný abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s Petrem Popelkou, na kterém zazní celé druhé dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda.“

„Velkopáteční večerní program připravil Radek Menoušek a má název Velkopáteční hudba na drážďanském dvoře.“

„Velikonoční víkend dopoledne nabídne velkorysý průřez českou duchovní hudbou.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. do 31. března?

„Nouzovský zahrál Koncert h moll jako hudbu, která se neomrzí ani interpretům, ani posluchačům.“

„Orchestr, tvořený kolegy, spolužáky, přáteli a spoluhráči, hrál zkušeně a naplno, se zřetelnou motivací.“

„Sukův sokolský pochod v Nový život se ukázal být vhodnou tečkou.“

Česká Sinfonietta s dirigujícím Radkem Baborákem a s violoncellistou Petrem Nouzovským přispěla k Roku české hudby programem, který do sálu Muzea Škoda Auto v Mladé Boleslavi připravili pořadatelé již dobře zavedeného regionálního koncertního cyklu Rok na 4 doby. Na programu byli Dvořák, Suk a Smetana. Další připomínku dvou set let od narození Bedřicha Smetany pořádá stejný spolek formou open air koncertu v blízkých Jabkenicích, kde skladatel v myslivně u příbuzných strávil poslední léta života. Vystoupí tam 20. května pěvkyně Doubravka Součková a Kukal Quartet.