„Skvěle se pohyboval v agogických proměnách, účelně pracoval s rytmem v mnoha stylových variantách od folkové a folklórní podstaty k jazzovým názvukům i klasické uměřenosti.“

„V ojedinělých, ale emočně případných momentech, využíval překvapivého závěru s následným psychologickým nárazem ticha.“

„Vedle Vodičkovy zářivé virtuosity a bohatého spektra báječné hudební barvy jeho nástroje měl klavírní part předem tušený určitý handicap.“

Jízdárna Pražského hradu 25. září otevřela své prostory jedinečnému koncertu pianisty Tomáše Kača, jenž přijel z Los Angeles také proto, aby svým koncertem vyjádřil symbolické poděkování „všem, kteří ho na jeho cestě podpořili a dali mu důvěru“. Ale nejen to, současně chce poděkovat a váží si všech, co bez jakýchkoli zištných pohnutek pomáhají ostatním, neboť taková pomoc v konečném důsledku obdarovává oba, obdarované i dávající. To ve svém úvodním slově na koncertě v Jízdárně Pražského hradu zdůraznila paní profesorka Noemi Zárubová-Pfeffermannová; ta je jednou z těch, kteří pomáhali. Vždy s nadšením hovořila o nevšedním talentu romského studenta Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, poté Hudební Akademie múzických umění v Praze a konečně Berklee College of Music v Bostonu.

„Hráči v čele s dirigentem Andrésem Orozco-Estradou přivezli na Slovensko přitažlivý koncertní program, a tak ve vyprodané Redutě byla cítit slavnostní nálada a značná očekávání.“

„Finální pochod, ohlášený trubkou, v pevném tempu jen dokreslil atmosféru lesku a publikum dohnal k ovacím. Lepší začátek si nelze představit!“

„V Bratislavě jako by Rachlin zapomněl jít do pověstného detailu, a svoji hráčskou nápaditost dostatečně nevycizeloval. Často zbytečně chvátal a na několika místech se dokonce nepotkal s orchestrem, a to přesto, že mu Orozco-Estrada dával neskutečně prostoru.“

Hostování orchestru Filarmonica della Scala na Bratislavských hudebních slavnostech přineslo obrovský příval hudební energie, a to nejen díky předehře z Rossiniho opery Vilém Tell, ale i Beethovenově Sedmé symfonii a Mozartovu Houslovému koncertu č. 3 v podání houslisty Juliana Rachlina. Italové v čele s podmanivým dirigentem Andrésem Orozco-Estradou vytvořili mimořádný večer, při kterém snad došlo i na pověstnou apoteózu tance.

„Orchestr podal koncentrovaný a plastický hudební obraz, promyšleně vygradovaný.“

„Zahajovací koncert se konal v Zámecké jízdárně zámku Valtice, která překvapuje rozlehlostí a krásou nedávné rekonstrukce.“

„Po přestávce přišel na pódium teprve osmnáctiletý houslista Daniel Matejča. Jako první Čech zvítězil v Evropské soutěži mladých hudebníků.“

Lednicko-Valtický hudební festival se odehrává na jižní Moravě již osmým rokem a letos upozorňuje na mladé adepty hudby, kteří již své kvality potvrdili a dosáhli na pódiích i na hudebních soutěžích na prestižní ceny. Festival si vzal za úkol podporu těchto nadějných umělců. Na zahajovacím koncertě 23. září se rozezněly housle, na které hrál Daniel Matejča. Oslnil Houslovým koncertem Dmitrije Šostakoviče. Filharmonie Brno přednesla Beethovenovu Symfonii č. 5 „Osudovou“ za vedení dirigenta Tomáše Netopila.

„K jeho najväčším prednostiam potom azda patrí to, že je schopný zreteľne uchopiť rozvrstvenie skladieb, jasne ich štrukturovať, počúvať motivicko-tematický materiál.“

„Guarrerovo pojatie samozrejme stavalo na tom, že technické výzvy týchto kompozícii zvládal celkom suverénne.“

„Každá z ‚kartiniek‘ dostala v Guarrerovej interpretácii priestor a pozornosť, zároveň ale stále fungovali aj ako celok.“

Vo rozmanitom recitály sa v rámci rady „Pro budoucnost“ festivalu Dvořákova Praha predstavil mladý taliansky klavirista Giuseppe Guarrera. V sále Betlémské kaple zahral 20. septembra diela Beethovena, Ligetiho, Liszta a Musorgského; ťažiskom sa pritom stali Obrázky z výstavy posledného z menovaných.

Sukova síň pražského Rudolfina bude dějištěm slavnostního koncertu laureátů Mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. V úterý 26. září se od devatenácti hodin představí vítězové všech čtyř kategorií letošního třináctého ročníku – Liliana Fejtová, Anna Chmurova, Jaroslav Skalka, Eva Emilia Rautner a Semjon Yakimov. Vstupné na koncert je dobrovolné.

„Musíme zdůraznit, že zejména Schiffův jasnozřivý vhled do složitých kontrapunktických struktur jej vyšvihl mezi vrcholné klavírní interprety J. S. Bacha.“

„Místy zavalitě působící témbrový profil moderního orchestru se nemohl vyrovnat s náročnými stylovými požadavky barokního slohu.“

„V následující větě se naplno projevila do té chvíle pouze implicitní niternost Schiffova interpretačního umění: měkkost a ladnost tu klavírista vynesl do vzdušných výšin, v nichž se namísto zvukově-fyzikální materiality prosadila téměř éterická čistota mozartovské melodicko-harmonické formy.“

Páteční večer 22. září se nesl v mimořádně slavnostním duchu: Dvořákova síň pražského Rudolfina bouřlivým potleskem přivítala legendu klavírního olympu Andráse Schiffa. Britský klavírista před dychtivým publikem představil klasický a pro svůj hudební um typický repertoár. Slavné skladby J. S. Bacha a W. A. Mozarta Schiff provedl historicky poučeně bez rušivé příměsi romantických prvků a díky vybroušené technické brilanci potvrdil své výsadní místo v klavírní interpretaci barokní a klasicistní hudby. Příjemné oživení přinesla druhá polovina večera: Schiff vyměnil klavír za dirigentskou taktovku, postavil se do čela České filharmonie a s nadhledem profesionála provedl Symfonii č. 3 Es dur Ludwiga van Beethovena. Eroica v Schiffově podání působila jako řemeslně dobře zpracovaný celek, jemuž ovšem občas chyběla individuálnější a osobitější interpretační perspektiva.

Český filharmonický sbor Brno zve na zahajovací koncert 18. ročníku svého cyklu abonentních koncertů. V podání tohoto tělesa, Karlovarského symfonického orchestru a sólistů Romany Kružíkové, Václavy Krejčí Houskové, Tomáše Černého a Františka Zahradníčka zazní Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Na programu je také Symfonie g moll op. 40 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se uskuteční v neděli 24. září v devatenáct hodin v brněnském Besedním domě. Provedení řídí dirigent Ondřej Vrabec.

„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“

„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“

„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?

„Za prvé jsem nemohl uniknout, za druhé jsem ani nechtěl. Jelikož i v širším kruhu rodiny se hudbě věnují téměř všichni, přišlo mi nelogické dělat něco jiného.“

„Když mám o prázdninách čas, snažím se najít nejlevnější let kamkoliv, třeba jen přespím na letišti a druhý den letím zpátky. Je úplně jedno, kam to je, hlavně, že se proletím. Čím více přestupů na trase, tím líp.“

„Přijde mi, že hudebníci, kteří dávají důraz hlavně na techniku a na zvukovou stránku nedbají, se dnes prosazují čím dál méně.“

Violoncellistovi Adamu Klánskému je dvaadvacet let. Na pozvání Dvořákovy Prahy vystoupí se svým otcem Ivanem Klánským ve čtvrtek 21. září v Centru Bořislavka. Jak se mu daří propojovat široké hudební zájmy, které se pohybují mezi sólovou, komorní a orchestrální hrou, probíráme v následujícím rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. Mimochodem, Adam se nedávno nejen přiblížil svému životnímu snu být členem České filharmonie, ale jako sólista se octl i na listině mladých Kruhů přátel hudby. Pokud v některém českém či moravském městě uvidíte na plakátu jeho jméno, nenechte si koncert tohoto talentovaného hudebníka ujít.

Polská Cavatina Hall nebo pařížská Invalidovna, to jsou dvě z nejbližších zahraničních koncertních zastávek Janáčkovy filharmonie Ostrava. Přestože jubilejní 70. koncertní sezóna odstartuje pro tuzemské posluchače v ostravském Vesmíru až začátkem října, nejbližší zahraniční koncert filharmonie se uskuteční už ve čtvrtek 21. září od devatenácti hodin ve zmíněném polském sále. Na programu budou skladby Ludwiga van Beethovena či Franze Liszta a orchestr se v blízké Bielsko-Białe vůbec poprvé představí pod vedením dirigenta Andrease Ottensamera.

„Běžný čtenář by nabyl dojmu, že se v Atriu jedná o ideální prostředí, v němž se architekti ruku v ruce s odborníky na akustiku snažili věnovat našemu lázeňskému městu stánek, který svými kvalitami daleko předčí tamější koncertní síně.“

„Jako sólista vystoupil třináctiletý německý klavírista Justus Friedrich Eichhorn. Na svůj věk disponuje obdivuhodnou technikou, je muzikální, má sympatické vystupování. Bohužel vlivem akustiky působil Beethoven příliš hřmotně, až monstrózně.“

„Druhá půle patřila Symfonii č. 6 Antonína Dvořáka. Slovenský dirigent Košík má skladbu dobře zažitou, dirigoval ji zpaměti.“

Ve čtvrtek 14. září byl v Karlových Varech zahájen 65. ročník Dvořákova karlovarského podzimu. Pod taktovkou Mária Košíka a za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru (KSO) v něm jako sólista vystoupil mladý německý klavírista Justus Friedrich Eichhorn. Posluchači symfonické hudby se ocitli v Atriu zrenovovaných Císařských lázní, významné kulturní památky, kterou v 90. letech 19. století vystavěla vídeňská firma Ferdinand Fellner a Hermann Hellmer.

„Skladbu zahráli tak, jak by ji možná Beethoven napsal, kdyby žil o více než sto let později a stihl být políben jazzem a trochou bluesu a kdyby měl k dispozici dva ďábly hrající mu v hlavě bez přestání v šíleném tempu na housle.“

„Rázem je jasné, proč Janoška Ensemble jezdí po všech světadílech. Všude, kde rozbalí své nářadí, v tu ránu vznikne dav, který chce žít, plakat, smát se, pít, cokoliv, jenom se mu nechce domů.“

„Je to styl, který vyžaduje od interpretů hodně energie, ale odpočinout nedá ani posluchačům – bere si i dává.“

Festival Lípa Musica je ve svém regionu v severních Čechách nositelem vysoké úrovně klasické hudby. Zároveň se ale v každém ročníku nebojí přijít s projektem neklasickým, alternativním, osobitým. Během koncertu 18. září v nově otevřeném Jiráskově divadle v České Lípě se podařilo tato dvě různá a často protipólná předznamenání skloubit. Stačilo pozvat Janoska Ensemble.

Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica ve třetím festivalovém týdnu nabídne koncerty v Hrádku nad Nisou a Liberci. V pátek 15. září se v hrádeckém kostele sv. Bartoloměje představí houslista Josef Špaček v duu s violoncellistou Tomášem Jamníkem s projektem Cesty. Sobotní program nabídne návrat souboru Collegium 1704, který do libereckého kostela sv. Antonína Velikého přiveze vivaldiovský program s mezzosopranistkou Lucile Richardot. V pondělí 18. září se pak v rámci programu k znovuotevření zrekonstruovaného českolipského Jiráskova divadla představí soubor Janoska Ensemble se svým projektem The Big B’s.

„Vytvořil poměrně rozsáhlé dílo, jenomže jeho životní pouť byla v řadě zlomových chvil zavrženíhodná.“

„Horlivost myšlenkám národního socialismu projevoval ochotně; zároveň se zasloužil o to, že Pražská konzervatoř nebyla během válečných let uzavřena.“

„Za svoji novou kariéru v NDR, pro niž provedl názorový obrat o 180 stupňů, musel Finke projevit vděk.“

V podloží cyklu, mapujícího příběhy našich hudebně zaměřených spoluobčanů židovského či německého původu, se skrývá špetka nostalgie. Proč se dějiny ubíraly tak klikatě, že tito nadaní lidé museli odejít? Jak to, že neprojevili zájem se vrátit zpět? Čím to, že jsme na ně zapomněli? Proto, že jejich umělecký vklad nebyl významný? Anebo už z podvědomé nechuti k těm, kteří vyzařovali jinakost?

„Oscilaci mezi životem ‚věčně blažených‘ a životem pozemských, trpících bytostí, vyjádřil skladatel niternou, instrumentálně barevnou a dynamicky kontrastní hudbou, která citlivě vyjadřuje básníkovy verše. Stěžejní úkol zde připadá sboru.“

„Mši C dur Ludwig van Beethoven pojal na tehdejší dobu velmi novátorsky, k nelibosti zadavetele, a dnes je právě tohle její největší hodnotou.“

„Koncert nabídl nejen svěží interpretaci klasické hudby, ale i ukázku hudebního mistrovství interpretů s pohlazením po duši.“

Svatováclavský hudební festival pokračoval koncerty mimo Ostravu a zavítal v pátek 8. září do Ludgeřovic. V tamním kostele zazněly skladby německých autorů, Schicksalslied – Píseň osudu Johannesa Brahmse a Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Sólisty byli sopranistka Jana Sibera, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková, tenorista Tomáš Černý a basista František Zahradníček. Český filharmonický sbor Brno zpíval a Karlovarský symfonický orchestr hrál pod vedením dirigenta Ondřeje Vrabce.

„Kahánek spustil svěží perlivou pasáž, brzy zvolněnou a vítající odezvu orchestru. Poeticky nesené pasáže střídaly brilantní běhy a parádní kadence ve střídavém partnerství s orchestrem.“

„V nasazení, které zahájilo první větu koncertu, setrval orchestr neochvějně po celou skladbu a mistrně ztvárnil dynamiku a tempa předepsané autorem pro jednotlivé věty.“

„Při délce kompozice a nepočítaně proměn nástrojových variant, včetně agogických proměn, bylo obdivuhodné Järviho mystické, gesticky minimalistické vedení orchestru, nicméně v závažných zlomových momentech akční.“

Podzimní festival Dvořákova Praha pokračoval v pátek 8. září koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina, kde opět vystoupil švýcarský Tonhalle-Orchester Zürich, který festival den předtím famózně zahájil. Jeho domovskou scénou je budova v Curychu inspirovaná pařížským Palais du Trocadero vystavěná v letech 1893 až 1895. Do této Neue Tonhalle se orchestr v roce dokončení budovy přestěhoval a koncertní sál slavnostně otevřel Johannes Brahms. Orchestr získal vynikající zázemí ve Velkém sále, jehož akustika je považována za dokonalou.

Mezinárodní festival komorní hudby Konvergencie vznikl v roce 2000 v Bratislavě, v poslední letech si našel místo i v Košicích. Konvergencie každoročně vytváří prostor pro umělce a milovníky hudby, kde se mohou přiblížit k různým žánrům, projektům a osobnostem komorní hudby z celého světa. Festival začíná dnes a trvá čtrnáct dní až do 24. září.

„Od 22:00 ve středu začíná další záznam, a sice Orchestru BBC z Londýna pod taktovkou Sakariho Orama s Borisem Giltburgem v partu Klavírního koncertu c moll Sergeje Rachmaninova.“

„Sobotní den uzavře od 22:43 Beethovenova Missa solemnis s Johnem Eliotem Gardinerem.“

„Opera v 16:00 je bonbónkem pro milovníky italské opery, zazní Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, kterou skladatel komponoval pro Metropolitní operu a pro Carusa s Destinnovou.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. září?