11

„Tématem bude název jedné z básnických sbírek Jana Skácela – A znovu láska.“

„Půjde o unikátní možnost vyslechnout kompletní Bachovo varhanní dílo.“

„Už teď směřují k roku 2024, kdy se bude připomínat dvousté výročí narození Bedřicha Smetany.“

Prodaná nevěsta a Dvě vdovy Bedřicha Smetany, Verdiho Otello a Massenetova Manon… To jsou opery, které budou jedním z pilířů příštího ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl. K tomu Hradišťan, flamencová Carmen, Šostakovičova Leningradská symfonie, Alpská symfonie Richarda Strausse, Dvořákova Novosvětská, Händelův Mesiáš… V pětadvaceti dnech je v červnu a počátkem července 2022 v plánu na pět desítek představení a koncertů, z nichž pořadatelé dnes některé předběžně odhalili. „Pevně doufáme, že už se bude moci uskutečnit festival v takovém rozsahu, na jaký byli naši návštěvníci zvyklí až do roku 2019, v časech před covidem,“ uvedl umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
550

„Baborákovo přímočaré vedení celého aparátu k jednotnému a nezadržitelnému ´tahu na branku´ slavilo úspěch.“

„Okouzleně jemné kantilény hlasu Kateřiny Kněžíkové sluší.“

„Luksovo nekonečně pozorné a detailní nastudování potvrdilo, že jde o hudební skvost.“

Barokní orchestr Collegium 1704 v nerozlučné dvojici se sborem Collegium Vocale 1704 představují záruku špičkových hudebních kvalit a je dobře, že se pravidelně vracejí i na festival Smetanova Litomyšl. Vokální umění přehlídce sluší a od té doby, co město zrekonstruovalo piaristický chrám, jsou v něm koncerty duchovní hudby ozdobou programu. Na zámeckém nádvoří se tak mohou střídat operní představení a velké symfonické koncerty. Bylo tomu tak i v pondělí. V kostele zněla odpoledne barokní hudba a na zámku se pak večer jako předzvěst nedělního „velkého finále“ rozezněla pestrá směs nižšího i vyššího symfonického populáru. Téměř takové menší finále.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 05 červenec 2021 07:24

Smetanova Litomyšl ode dneška do čtvrtka

111

Na dnešní den přichystali pořadatelé festivalu Smetanova Litomyšl tři projekty. Už v dopoledních hodinách zazní recitál klavíristů Iva Kahánka a Miroslava Sekery. V brzkém odpoledni mohou posluchači zavítat na duchovní koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a od 20 hodin se na zámeckém nádvoří odehraje koncert České Sinfonietty se sólisty pod vedením Radka Baboráka. V úterý se návštěvníci mohou těšit na koncert stipendistů Akademie MenART, na odpoledne ve společnosti Českého hornového sboru a na večerní program v podání Adama Plachetky a SOČRu. Ve středu mají svá místa v programu pořad Zápisník zmizelého a Gala Simony Šaturové a Petra Nekorance a ve čtvrtek přijede Český filharmonický sbor Brno. Týden pak vyvrcholí Dvořákovou Rusalkou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
111

„Právě tehdy se otevřel prostor pro úvahy, jestli přítomnost v sále s tisícovku míst, ale jen třemi stovkami diváků, je více radostí, nebo ještě stále depresí.“

„Nápad oslovit Václava Lukse, aby připravil jako mezinárodní projekt Mou vlast ve zvuku dobových nástrojů a ve světle tehdejší interpretační praxe, by jinak, nebýt covidu, letos (a možná ještě několik let) nevznikl.“

„Kdo si nedal pozor, propásl nejen Pražské jaro, ale i jaro v Praze.“

Sklenice s padesáti procenty tekutiny je buď poloplná, nebo poloprázdná. Záleží na úhlu pohledu, na postoji pozorovatele, na spíše optimistickém, nebo spíše pesimistickém pohledu. Stejně může dopadnout ohlédnutí za festivalem Pražské jaro. Už druhý ročník se konal-nekonal. Už podruhé byl program pozměněn na variantu umožňující udržet cennou značku za každou cenu a viditelně a slyšitelně naživu a schopnou symbolizovat nezničitelnost znějící hudby. Šestasedmdesátý ročník Pražského jara v tradičním slova smyslu jakoby nebyl, ale v nově nastavených podmínkách, dříve a v normálním světě nemyslitelných, existenci obhájil a životnost prokázal a udržel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
17395767354

Tradičně v Obecním domě se dnes večer završí 76. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Zahraje Česká filharmonie, kterou povede Mark Wigglesworth. Jako sólista v Brittenově písňovém cyklu Les Illuminations na texty francouzského básníka Arthura Rimbauda vystoupí tenorista Petr Nekoranec. Koncert otevře druhá věta z Mahlerovy Třetí symfonie s podtitulem „Co mi vyprávějí květiny na louce“ a večer pak zakončí Beethovenova Symfonie č. 6 „Pastorální“. Koncert se uskuteční  s obecenstvem v sále, zároveň ho v přímém přenosu odvysílá festival na svém webu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 16 květen 2021 10:41

ČtenářiPlus: Jsem zvědav na recenze…

304

Ten koncert se mi opravdu líbil. Musí se vzít v úvahu, že muzikanti byli narychlo angažováni z celé Evropy (hrálo se na dobové nástroje), takže souhra (zvláště smyčců) nemohla být úplně stoprocentní jako u České filharmonie a dalších špičkových orchestrů. Tyhle staré nástroje mají měkčí a tišší zvuk než současné a nemají tak "agresivní" nasazení každého tónu (pokud to není legato nebo glissando), takže výsledný zvuk může působit trochu rozmazaně. Ale bylo to vynikající.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
205

Ve středu 12. května 2021 zahájilo Collegium 1704 cyklem symfonických básní Má vlast 76. ročník Pražského jara. Tento koncert letos očekávala odborná veřejnost s mimořádným zájmem. Původně plánovaná interpretace berlínských rozhlasových filharmoniků s Vladimirem Jurowskim byla z preventivních epidemických opatření zrušena a dramaturgie využila této situace s odvahou a oslovila soubor Václava Lukse, který se primárně orientuje na interpretaci skladeb 17. a 18. století. Šlo o nejistý experiment, nebo nastolení nového paradigmatu autentické interpretace skladeb druhé poloviny 19. století?

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
104

„Vstoupil na pomyslné kolbiště s handicapem i kouzlem technicky méně dokonalých starších hudebních nástrojů a s přednostmi i omezeními tělesa sestaveného pro projekt.“

„S pečlivě vybranými hudebníky připravil interpretační čin, vytvořil znějící dílo, a to s entusiasmem a ponorem sobě vlastním.“

„Aniž by chtěl provokovat, předestřel podobu symfonických básní v jakoby surovějším, věcnějším a zvukově limitovaném stavu.“

Václav Luks přišel k dirigování letošního zahajovacího koncertu Pražského jara řízením osudu. Koronakrize eskaluje nejrůznější jevy, tendence a situace. Uspíšila i svěření Smetanovy Mé vlasti zase někomu jinému než obvyklým filharmoniím. Po čtvrtstoletí od přelomového hostování orchestru London Classical Players přišla řada na první tuzemský soubor dobových nástrojů. Jednou se to stát muselo. Collegium 1704, rozšířené na mezinárodní těleso, vyplnilo poměrně narychlo prázdný prostor po hostech z Německa, kteří nemohli přijet. Šlo 12. května o událost. A to i v omezujících souřadnicích audiovizuálního přenosu a počátků opětovného vpouštení posluchačů do sálů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
PJ-Roman-Belor

„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“

„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“

„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“

Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
503

„Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce.“

„Před našima očima vyvstává obraz na hony vzdálený moderní představě o takzvané romantické interpretaci.“

„Pražské jaro pak do 3. června nabídne dvě desítky dalších koncertů.“

Festival Pražské jaro otevře ve středu večer Smetanovou Mou vlastí Václav Luks s orchestrem Collegium 1704. Chystá provedení na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století, v kontextu vzniku díla i s ohledem na jeho pozoruhodnou interpretační tradici. Provedení historicky poučené, jiné než běžně symfonické.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

5111738412149b39cbfd3kČtyři z koncertů letošního mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční za přítomnosti obecenstva v sále. Budou součástí pilotního projektu iniciovaného ministerstvem kultury, jehož součástí jsou přísná opatření stanovená ministerstvem zdravotnictví. Všichni diváci musí povinně absolvovat PCR test ve smluvních laboratořích, nutné bude spárování jejich vstupenky s výsledkem. V průběhu pobytu v budově bude povinné nosit respirátor. Počet diváků je značně omezen, pořadatelé osloví posluchače v pořadí podle data zakoupení vstupenky. Do tohoto zkušebního režimu je zařazen zahajovací koncert Collegia 1704 ve středu 12. května, jeho repríza o den později, debut Pražského jara 26. května s dirigentem Františkem Mackem a závěrečný koncert České filharmonie a Marka Wiggleswortha 3. června. V rámci projektu by se mělo historicky poučené provedení Smetanovy Mé vlasti Václavem Luksem stát příkladem toho, jak při respektu k epidemické situaci uskutečnit koncerty s účastí publika – a i to podle ředitele festivalu Romana Bělora činí, spolu s umělecky jedinečným uchopením ikonického díla, dva vstupní programy výjimečnými. Ministr kultury Lubomír Zaorálek se nechal slyšet, že bude ještě raději, až se podobné kulturní akce budou konat, za určitých hygienických podmínek, již pravidelně. „Půjde-li to dobře, mohli bychom se jich ve venkovních prostorách dočkat už na konci května,“ uvedl. Zmíněné čtyři a všechny další koncerty Pražského jara bude možné sledovat ve streamu, vybrané zprostředkuje také Česká televize a Český rozhlas.

Zveřejněno v AktuálněPlus

335 Před časem barokní orchestr Collegium 1704 na svém webu vytvořil novou online platformu s názvem UNIVERSO 1704. Na té uvádí premiéry vlastních videokoncertů, které vznikaly v průběhu podzimních měsíců minulého roku a začátkem toho letošního na působivých místech v České republice a v Německu. Premiéru šestého videokoncertu na UNIVERSO 1704 spustí pořadatelé zítra, v pondělí 26. dubna. Zazní v něm jedno ze zhudebnění žalmu Dixit Dominus italského skladatele Baldassare Galuppiho, které těleso natočilo v prostorách Trojského zámku. Sólistkami budou sopranistky Tereza Zimková, Pavla Radostová, Kamila Zbořilová a altistka Aneta Petrasová. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 řídil umělecký vedoucí Václav Luks.

Zveřejněno v AktuálněPlus
101

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
317

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Nosticvpalc17

„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“

„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“

„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“

Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Collage-2021-03-30-140659

Dnes 30. března proběhla poradní schůzka s muzikantskou obcí, kterou inicioval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Za Sdružení umělců klasiky SUK a „klasickou“ hudbu obecně se zúčastnili Václav Luks, Ivo Kahánek a Jakub Hrůša, za pořadatele ředitel Pražského jara Roman Bělor. Schůzka trvala přes hodinu a podle přítomných byla "velmi otevřená a konstruktivní". Předmětem debaty byl stav kultury a kulturního školství po roce s COVIDem, výhledy do budoucna a otevřený dopis Pavla Šporcla. Ministr Zaorálek údajně pozorně vyslechl názory všech. Ze setkání vyplynuly tři body.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
úterý, 30 březen 2021 16:18

Václav Luks: Poučenost není svazující

100

„U tak relativně mladé hudby, jako je Smetanova Má vlast, je třeba vzít pokorně v potaz i pozdější vývoj a především úctyhodnou interpretační tradici České filharmonie.“

„V umění se musí prolínat poučenost, nebo chcete-li ratio, s intuicí, fantazií a inspirací.“

„Interpretace hudby druhé poloviny devatenáctého století vyžaduje oslovení specializovaných instrumentalistů, kteří nejen odpovídajícími nástroji disponují, ale také je ovládají.“

Zahajovací koncert letošního festivalu svěřilo Pražské jaro Václavu Luksovi a jeho orchestru dobových nástrojů Collegium 1704. Dvanáctého května se dá očekávat historicky poučené provedení, jiné než běžně symfonické. Podnětná událost, o které se určitě bude dlouho mluvit. Václav Luks ale nikdy nechce šokovat – a jak ho známe, nebude to jeho cílem ani v tomto případě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz věcně hovoří o tradicích i o flexibilitě a svobodě, o poučenosti a intuici, o nahrávkách z přelomu devatenáctého a dvacátého století, o takzvané romantické interpretaci, o střevových strunách a velikosti obsazení orchestru i o detailech ve Smetanově partituře. A zdůrazňuje, že Má vlast je výzvou pro jakýkoliv orchestr, který nemá dílo v repertoáru. Tedy zdaleka ne jenom pro Collegium 1704.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 27 březen 2021 19:55

VÝHERCE CD:
Collegium 1704 - Les Boréades

105

Vyhlašujeme výherce soutěže o CD.

Skoro po čtyřiceti letech se dočkala zvukového záznamu opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Pořídilo ho Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse v lednu 2020 v Opéra Royal ve Versailles, v rámci světového turné souboru. Jde o první původem českou kompletní nahrávku díla a zároveň o teprve třetí záznam této opery v dějinách. Unikátní 3CD vydané Château de Versailles Spectacles získalo prestižní ocenění Trophées 2020 jako nejlepší operní nahrávka roku. Objevilo se také v prestižních seznamech Editor´s Choice a Critics´ Choice britského časopisu Gramophone.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
Strana 1 z 7