pátek, 21 únor 2020 20:31

Taťjana Nazarbekova: V Čajkovského orchestru lidé pracují celý život

Autorka:

„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“

„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“

„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“

 

3

 

Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…

Už jsem u orchestru dvanáct let. Letos slavíme devadesáté výročí založení a chystala jsem i oslavy toho osmdesátého. Tehdy jsme připravili evropské turné po největších kulturních centrech, kde orchestr za osmdesát let činnosti vystupoval, jako byly Praha, Milán, Berlín, Londýn, Mnichov a podobně. Do Evropy navíc jezdíme každý rok, takže teď, když slavíme devadesát let, jsme naopak nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje. V Číně už jsme byli a hráli jsme šest koncertů, do Japonska jedeme v březnu se sedmi koncerty a na podzim navštívíme Koreu taky se šesti koncerty. Chystáme i zájezdy do Belgie, Nizozemí a Německa, ale to už neděláme v rámci oslav výročí.

Když jsme slavili osmdesát let, připravili jsme koncerty včetně historického repertoáru, který se tehdy hrál. To letos dělat nebudeme, abychom se neopakovali. Zato pořádáme slavnostní koncert se skladateli současnými – žijícími nebo nedávno zemřelými. Náš orchestr totiž premiéroval řadu děl – obraceli se na něj skladatelé jako Šostakovič, Sviridov nebo Prokofjev – ti i další nechali orchestr představit svá díla publiku poprvé. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.

 

1

 

A to hrajete díla ruských skladatelů, nebo i zahraničních?

Zahraniční také máme, ale nyní se soustřeďujeme hlavně na ruské autory. Orchestr založil už Stalin jako těleso k propagaci ruské kultury ve světě. Samozřejmě mezitím šéfdirigenti GaukGolovanov, Rožděstvenskij i Fedosejev hráli i zahraniční hudbu. Maestro Fedosejev přinesl do našeho orchestru hudbu rakouskou, protože byl osm let u Vídeňských symfoniků. Ale ruská hudba a podpora národních skladatelů je pro nás důležitá.

V tomto roce Evropa slaví také výročí ukončení druhé světové války a my si připomínáme, že náš orchestr byl jediný, který nebyl evakuován na Sibiř nebo jinam – jako Velké divadlo a ostatní orchestry a divadla, které se přestěhovaly z Moskvy pryč. Jen náš rozhlasový orchestr zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům. Současně vojáci psali tělesu dopisy, jakou hudbu by chtěli, a tu pak pro ně orchestr hrál. Takže budeme pořádat nějaké koncerty také pro tuto příležitost.

Orchestr byl původně založený jako Moskevský rozhlasový orchestr a až o mnoho let později přijal do svého názvu jméno Petra Iljiče Čajkovského. Odkdy se datuje ono zaměření na Čajkovského, kterým si orchestr vysloužil své současné jméno?

Tak to bylo od samého začátku – od založení orchestru. Název pak dostal za jeho interpretaci.

Říkala jste, že maestro Fedosejev přivezl orchestru ze zahraničí rakouskou hudbu. Všimla jsem si, že máte také kompletní nahrávky Beethovenových i Brahmsových symfonií, samozřejmě Čajkovského, Mahlera a podobně. Znamená to, že se orchestr soustřeďuje na repertoár od klasicismu dál, nebo hraje i starší hudbu?

Tu moc ne. Záleží to na dirigentovi, který je pozván – co on nabídne za program. Teď je to však velmi málo.

Takový slavný orchestr má jistě mnoho zájemců, kteří by stáli o to, stát se jeho členy. Kolik uchazečů míváte na konkurzech a kolik jich odmítáte?

My moc velké konkurzy neděláme, protože lidé zde pracují celý život. Někteří hudebníci u nás v orchestru pracují už padesát let, tedy víc než sám Fedosejev (pozn. Vladimir Fedosejev je šéfdirigentem od roku 1974). Na začátku února jsme například slavili s koncertním mistrem violoncell, že tu pracoval 63 let! Když někdo odejde, do důchodu nebo podobně, tak třeba nabízíme jedno místo k obsazení.

 

4

 

A když se konkurz vypíše, je velký zájem?

Ano, to je velký zájem. Ale řada našich hudebníků současně vyučuje na konzervatoři, takže se na konkurzech objevují jejich vlastní žáci. A v podstatě se dělá konkurz z těchto žáků.

Spolupracuje orchestr přímo s nějakou školou? U nás mají velké orchestry takzvané Orchestrální akademie, kam chodí studenti na stáže. Máte něco podobného?

To je dobrá myšlenka – o které vím a kterou bych chtěla přenést do našeho orchestru! (smích) Už jsem o tom s Maestrem mluvila, jen jsme to ještě neuskutečnili, ale máme to v plánu.

Kolik má orchestr členů v tom nejširším obsazení?

Sto dvacet hráčů a osmnáct pracovníků v administrativním a technickém zázemí.

Takový orchestr musí být koncertně velmi vytížený. Už jste nastínila, co všechno máte v plánu v této sezóně…

Ano. My máme od našeho ministerstva kultury danou povinnost odehrát minimálně šestašedesát koncertů během jedné sezóny. A jelikož v červenci a srpnu má orchestr volno, protože se neúčastní žádných festivalů, znamená to, že máme alespoň šest koncertů měsíčně. A to je opravdu hodně, protože děláme současně i nahrávky.

Všimla jsem si, že v posledních letech jste byli poměrně často v České republice. Takže kdy se opět můžeme těšit, že vás tam uvidíme?

Máme pozvání na 16. července 2022 na festival do Ostravy.

 

2

 

----------------

S Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského letos v únoru už vystoupil v Moskvě šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alexander Liebreich. Hráli Mahlerovu Čtvrtou symfonii. Pražský filharmonický sbor s tímto tělesem a jeho šéfdirigentem Vladimirem Fedosejevem přednese v sobotu v Moskvě v koncertním sále Zarjaďje v rámci Festivalu Beethoven a Čajkovskij kantátu Óda na radost od Petra Iljiče Čajkovského a závěrečnou Ódu na radost v Beethovenově Deváté symfonii.

 

Foto: archiv orchestru a M. Ottová 

Markéta Ottová

Od útlého věku se věnuje hře na klavír a sborovému zpěvu. Po gymnáziu nastoupila na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde vystudovala učitelství v oboru Hudební výchova a Základy společenských věd a v roce 2019 zde absolvovala doktorský program Hudební teorie a pedagogika. Paralelně s doktorátem nastoupila i ke studiu oboru Dirigování sboru na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde nyní pokračuje v navazujícím magisterském studiu a současně také vyučuje na Katedře hudebních a humanitních věd jako externistka. V současné době je sbormistryní Pěveckého sboru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, asistentkou sbormistra Pěveckého sboru Vox Iuvenalis při VUT v Brně a příležitostně spolupracuje i s dalšími brněnskými sbory. Jako studentka JAMU se podílí na uměleckých projektech akademie, zejména působením v pěveckém sboru HF JAMU a jeho koncerty, ale také jako korepetitorka v Komorní opeře (Flotow, Offenbach, Cimarosa). 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.