KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Titan & Iwasaki zvedli Plzeň ze židlí english

„Bylo skvělým dramaturgickým nápadem zařadit Koncert pro violu a orchestr maďarského autora Miklóse Rózsy.“

„Teprve dvaatřicetiletá, nesmírně živelná a přitom kultivovaná Dana Zemtsov se zhostila díla vynikajícím způsobem.“ 

„Druhou polovinu večera vyplnila skvělá interpretace Symfonie č. 1 D dur ‚Titan‘ Gustava Mahlera.“

Šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki zvolil pro poslední abonentní koncert řady Diamant dramaturgicky zajímavý, ale náročný program. Se svým orchestrem provedli nejprve čtyřvětý Koncert pro violu a orchestr, op. 37 Miklóse Rózsy a pak rovněž čtyřvětou První symfonii Gustava Mahlera zvanou „Titan“. K provedení sólového partu prvního zmíněného díla byla přizvána vynikající Dana Zemtsov.

Je málo koncertů pro violu a orchestr, které vznikly ve 20. století a vstoupily do koncertního života. Svá díla tomuto nástroji věnovali Paul Hindemith, William Walton, Béla Bartók, Grażyna Bacewicz, v počátku století Ernest Bloch, z českých autorů Bohuslav Martinů, Jindřich Feld. Koncertatní díla pro violu a orchestr má i Oldřich FlosmanSylvie Bodorová. Bylo tedy skvělým dramaturgickým nápadem zařadit dílo maďarského autora Miklóse Rózsy, které dle programových poznámek Lenky Bočanové vzniklo roku 1979 pro houslistu a violistu Pinchase Zukermana. Ten koncert poprvé provedl v květnu roku 1984 v Pittsburghu pod vedením André Previna. Z našich violistů má koncert nastudovaný Kristina Fialová, která se mu mimochodem věnovala i ve své diplomové práci.

Plzeňská filharmonie si k provedení přizvala v Mexiku narozenou violistku Danu Zemtsov. Teprve dvaatřicetiletá, nesmírně živelná a přitom kultivovaná umělkyně se zhostila téměř třičtvrtěhodinového, hudebně i hráčsky náročného Koncertu pro violu a orchestr, op. 37 vynikajícím způsobem. V rozsáhlé první větě koncertu excelovala v dlouhé autorově kadenci, její tón byl měkký, nosný a naprosto čistý. Velmi dobře se pojil s temným zvukem orchestru, ve kterém měl své místo i anglický roh nebo třeba tuba. Právě té předala sólová viola v další, „bartókovsky“ znějící větě jeden svůj motiv. Po rytmické druhé větě následovala klidná třetí věta směřující k h moll. Zde zaujal vřelý tón sólistky. Hudba finále koncertu je opět plná rytmických nápadů, dvojzvuků v sólovém partu a přestože byl napsán výrazně později, než Waltonův violový koncert z roku 1929, slyšel jsem i názvuky pramenící odtud. Dílo končí náhle po náročných pasážích „in C“. Svrchované provedení Dany Zemtsov a Plzeňské filharmonie pod vedením Chuheie Iwasakiho si vyžádalo přídavek. Jednalo se o úpravu původně kytarové skladby, jejíž autorem je Francisco Tarrega.

Druhou polovinu večera vyplnila interpretace Symfonie č. 1 D dur „Titan“ Gustava Mahlera.  Dílo je napsáno ve velkorysé instrumentaci, která obsahuje sedm lesních rohů (se střídáním prvního hráče v orchestru sedělo osm hornistů), kontrafagot, tubu, čtyři trubky (nepočítaje hráče dle partitury hrající z velké dálky, v Plzni za dveřmi ve foyer Měšťanské Besedy), pikolu, anglický roh, basklarinet, harfu… Kromě toho si Mahler dle potřeby dělí skupiny smyčců na „tři rovné díly“ a tím opět přidává množství jednotlivých melodických linií… Monumentální dílo vyznělo v podání Plzeňské filharmonie skvěle. Mimochodem v příští sezóně má orchestr v plánu provést kromě jiných Mahlerových děl i autorovu Pátou symfonii

Dirigent při provedení dostál všem autorem předepsaných poznámek. V první větě tak vzdálené trubky hrály „rychle“, byly dodrženy všechny poznámky k „držení se zpět“ apod. Ve druhé části vytvořil dirigent dokonalou atmosféru jakéhosi zemitého valčíku, veškeré tempové změny byly provedeny v naprosté souhře. Ve třetí části, která pracuje se známým motivem kánonu Bratře Kubo (uvedeným nejprve v kontrabasovém sólu), excelovala zejména v sólu se svým zástupcem (Yuya Sakuma) koncertní mistryně Hana Hložková. Ve finále symfonie v části předepsané Sehr gesangvoll zaujal vřelý tón vrchních smyčců. Překvapilo povstání všech hráčů na lesní roh v samotném závěru díla, které však Mahler předepsal k co nejlepšímu vyznění chorálu. 

Dlouhotrvající potlesk plzeňského publika jako poděkování za mimořádný zážitek přerostl v ovace vestoje.

******

Foto: filharmonie Plzeň / Jan Kantor

Petr Novák

Petr Novák

Pedagog klavírní hry, sólista, komorní hráč a korepetitor

Studoval na Konzervatoři Plzeň, na Hudební fakultě AMU v Praze a na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku. Jako sólista spolupracoval s tuzemskými orchestry a se Symfonickým orchestrem v běloruském Brestu, recitály měl nejen doma v Plzni, v Praze a na festivalu Janáčkův máj, ale i v Německu. Těžištěm jeho činnosti je ale spolupráce s mladými studenty – instrumentalisty, a to jak na půdě Konzervatoře Plzeň, tak při korepetici například na Letních hudebních kurzech v Domažlicích, Letních hudebních kurzech Plzeňského kraje, Třeboňském letním setkávání a jinde. Per Novák spolupracuje nebo spolupracoval s renomovanými sólisty, nahrává pro Český rozhlas, jeho spolupráci s houslistkou Viktorií Kaunzner zachytil Bavorský rozhlas. Účinkoval ve významných sálech, zvláště v Británii - ve Wigmore Hall v Londýně, Bridgewater Hall v Manchesteru nebo v St. David´s Hall v Cardiffu. Po studiích působí už osmnáctým rokem v Plzni. Zapojuje se i do hudebně – publikační činnosti, mimo jiné pro Plzeňský deník.

www.novakpetr.com



Příspěvky od Petr Novák



Více z této rubriky