„Hned na začátku budiž poznamenáno, že příštího roku to bude dvacet let, kdy dechové kvinteto Afflatus vystupuje na domácích pódiích.“

„Do adventního času vstoupila také kuriózní kompozice Adagio a Allegro Ludwiga van Beethovena, WoO 33.“

„Parádními kreacemi provázel skladbu flétnista Roman Novotný, který střídal flétnu s pikolou.“

Koncert Českého spolku pro komorní hudbu věnovaný adventu měl v Sukově síni Rudolfina dvojí vydání. Afflatus Quintet hrál svůj program první adventní neděli 1. prosince od patnácti hodin a poté i od půl šesté. Po dvakrát se stejným programem, který tvořily díla Mozarta, Haydna, Bacha, Beethovena a Farkase. 

Adventní koncert renomovaného komorního souboru Afflatus Quintet byl sestaven ze skladeb komponovaných pro různé instrumentální sestavy a všechny skladby byly tedy pro dechový kvintet aranžované. Hned na začátku budiž poznamenáno, že příštího roku to bude dvacet let, kdy dechové kvinteto Afflatus vystupuje na domácích pódiích. V zahraničí začalo o rok později.

První skladbu, orchestrální hudbu k opeře Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta, upravil Bill Holcombe. Dvoudílnou kompozici otevřela intráda se lvím podílem hlasu lesního rohu, který ovšem v následujících taktech nasadil tón v chlácholivém pianu do vyladěné harmonie souboru. Stejně dynamicky vyváženě si Radek Baborák vedl v průběhu následující kompozice, zvláště ve třetí a čtvrté větě, kterou bylo Divertimento B dur Josepha Haydna. To napsal autor, pokud to nebyl jeho žák Ignaz Pleyel, pro dva hoboje, tři fagoty, kontrafagot a dva lesní rohy. Pro přítomné kvinteto skladbu s Chorálem sv. Antonína ve druhé větě upravil Harold Perry, který je podepsán pod úpravami skladeb také Franze Schuberta, Richarda Strausse i Sergeje Prokofjeva a dalších.

Kvinteto si do svého programu vybralo tři skladby z tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Po Haydnově Divertimentu jsme slyšeli úpravu árie Bist du bei mir, geh‘ ich mit Freuden zum Sterben, BWV 508, která si ve verzi pro zpěv a continuo zapsala jako č. 25 Anna Magdalena Bachová roku 1725 do své druhé hudební knížky. Původně je to Árie z opery Diomedes od Gottfrieda Heinricha Stölzela. Vedle Bacha je dalším autorem úpravy v konečné verzi pro dechové kvinteto Thomas Schneider. V árii, v českém překladu Pokud jsi se mnou, půjdu s radostí, nesl melodii hoboj Jany Brožkové i lesní roh.

Do adventního času vstoupila také kuriózní kompozice Adagio a Allegro Ludwiga van Beethovena, WoO 33. Vídeňský Mistr ji napsal pro flétnové hodiny, mechanický strojek, který hudbu vyluzuje prostřednictvím špendlíkového válečku. A nebyl sám, pro flétnové hodiny komponoval už Händel, Salieri, Haydn i Mozart. Skladby, která je uvedena v katalogu Beethovenových skladeb v oddělení bez opusových čísel (Werke ohne Opuszahl) jako položka 33, je o pěti částech. Odborníci mají za to, že tyto skladby, psané podle zákonitostí mechaniky, jsou věrným záznamem autorské interpretace. Zde to ovšem neplatí. Jednak dílko upravil Franz Vester a pak kvinteto Afflatus je živý organismus. A hudba zněla skutečně půvabně, samozřejmě vitálně, dynamicky provzdušněná s příjemnou zvukovou charakteristikou jednotlivých nástrojů.

Program kvinteta Afflatus poté obohatila barokní hudba z odkazu Jeana-Philippa Rameaua. Jeho Symfonie a tance byly hrány se zajímavou pestrostí rytmu a dynamiky. Parádními kreacemi provázel skladbu flétnista Roman Novotný, který střídal flétnu s pikolou. Vysoký, nepřeslechnutelný tón pikoly dal Rameauově hudbě švih a esprit. Druhou skladbou Johanna Sebastiana Bacha, kterou Afflatus zařadil do svého programu, byla árie Schafe könen sicher weiden z kantáty Was mir gehagt, ist nur die muntre Jagd, BWV 208 (Ovce se mohou bezpečně pást z kantáty Co mám rád, je právě živý lov). Z harmonie dechového kvinteta vystupoval opět hobojový part. A hned následoval třetí výběr z Bachovy hudby. Byly to dvě části z hudby pro orchestr Menuet a Badinerie ze Suity h moll, BWV 1067. V povznášejícím menuetu a brilantním finále měla báječné sólo flétna.

Roman Novotný pak pronesl přání krásného adventu se všemi příslušnými radostmi. Závěr programu patřil skladbě maďarského komponisty 20. století Ference Farkase s titulem Staré maďarské tance ze 17. století. S jasně charakterizovaným stylem zábavné hudby korespondovaly finesy lesního rohu, jemuž v humorném zdvihu patřil závěr suity. Koncert provázela vkusná pódiová režie a zejména moderace Radka Baboráka, který své moderování označil za „forbínu“. Vedle vtipného přiblížení programu došlo i na představení členů kvinteta Afflatus, kromě již zmíněných to dále byli klarinetista Vojtěch Nýdl a fagotista Ondřej Roskovec. Koncert souboru Afflatus Quintet byl vkusným hudebním úvodem adventu. 

…………….

Reflexe pojednala o druhém, podvečerním vystoupení.

Foto: ilustrační - archiv souboru, Jiří Kučera a Pražské jaro / Zdeněk Chrapek

Facebook X E-mail WhatsApp