PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Program zahájila Šaturová výběrem čtyř písní z odkazu Franze Schuberta, které dramaturgicky uspořádala do čtyř kontrastních nálad.“

„Kozák hrál úvodní část Scherzo z hudby k dramatu Sen noci svatojánské, op. 61 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v rychlém tempu, podobném motu perpetuu, vitálně a s bravurou.“

„Šaturová byla báječná ve tvorbě a rozvíjení tónu, v jeho pučící dynamice a následném útlumu.“

V nedělní večer 15. října se v památné síni Novoměstské radnice v Praze konal písňový koncert první umělecké kategorie. Protagonistkou této mimořádné události byla sopranistka klasického koloraturního repertoáru, famózní Simona Šaturová. Operní a koncertní pěvkyně sklízí ovace na prestižních festivalech v Evropě – v Salcburku, Lucernu, Římě, za kanálem v Edinburghu i v zámoří v Oregonu či Tanglewoodu. A samozřejmě i doma, ve svém rodišti na Bratislavských hudebních slavnostech a na Pražském jaru. Klavírní doprovod zajišťoval Marek Kozák. Absolvent HAMU ze třídy profesora Ivana Klánského sklízí už pár let úspěchy na domácích koncertních pódiích, vesměs kvitovaných laickým publikem i odbornou kritikou.

„Ukrajinský operní svět rozhodně má jako celek své místo v Evropě – a právě tak ho chceme prezentovat.“

„Jsem představitel ukrajinského národa žijící v Čechách. Vnímám, jak je Praha ohromnou podporou ukrajinským obyvatelům. Je to akt milosrdenství a podpory, kterého si velice vážím.“

„Už jsem dirigoval Dvořáka, ale zatím žádnou jeho operu. Jedna je mi obzvlášť blízká a s tou bych chtěl někdy debutovat. Mám na mysli Rusalku.“

Symbolickou solidární podporou těm, kteří trpí ve válečném konfliktu na Ukrajině vyvolaném Ruskem, je 21. října operní koncert organizovaný pražským Národním divadlem. Má podtitul Ora spei vyjadřující naději na opětovný mír. Ve Státní opeře budou na programu árie a ukázky z českých, italských, francouzských a ukrajinských hudebních děl v podání osmi předních ukrajinských sólistů…

„Prof. Klánský vyzdvihnul mimo jiné také schopnost Jiřího Hlaváče si při vší bohaté a pestré činnosti hudební, rozhlasové a jiné najít chvilku i pro sebe.“

„Úprava Jiřího Hlaváče působila velice autenticky, věřím tomu, že leckterý posluchač neznalý Mozartovy literatury by si snadno mohl myslet, že toto obsazení je původní.“

„Slovy ‚připadám si jako André Rieu‘ Jiří Hlaváč spontánně uvedl poslední skladbu Twilight Time od Josepha Wernicha ve vlastní úpravě.“

Přesně v den narozenin váženého pedagoga, klarinetisty, saxofonisty prof. Jiřího Hlaváče se konal gratulační koncert v Sále Bohuslava Martinů na Hudební fakultě Akademie múzických umění. Koncert to byl svižný, pestrý a Jiří Hlaváč se představil téměř ve všech svých rolích – kromě výše uvedeného také jako moderátor, skladatel, aranžér a jazzman. Od samého začátku akce byla ve vzduchu cítit přátelská, ale současně slavnostní atmosféra.

„Zcela zaplněná chrámová loď byla zanechána ztišení, do kterého vstoupil duchovní pravoslavného chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské Ján Novák, aby přivítal přítomné.“

„Z dvaceti částí Liturgie zpíval sbor sedm a za vypuštěnou vstupní Velkou ektenii posloužila třetí část Sláva otci, do které vložil sbor snad veškerou mocnost svého hlasového fondu.“

„Původně gotický chrám je zvlášť památný osmibokou věží v průčelí přezdívanou Pražský minaret.“

Mezinárodní festival pravoslavné hudby letos nabídl pět večerů, pět kroků k „prapůvodní kráse“, tedy archaion kallos, jak zní název festivalu. A k tomu jednu ryzí bohoslužbu, tedy dopolední Liturgii sv. Jana Zlatoústého s autentickým byzantským chorálem, workshop byzantské hudby s lektorem, řeckým protopsalisem (zpěvákem byzantské hudby) Petrosem Papaemmanouilem, výstavu českých pravoslavných ikon, přednášku protojereje (kněze) Cyrila Sarkissiana či filmovou projekci dokumentárního filmu o ukrajinském skladateli Valentynu Sylvestrovovi. Ve čtvrtek 12. října se konal v Pravoslavném chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské koncert Pražského smíšeného sboru a Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy (VUS UK) za vedení sbormistrů Jiřího Petrdlíka a Jakuba Zichy.

„Vyniká především jako nadšený interpret německé klasické, romantické a pozdně romantické hudby a jako jeden z nejlepších znalců díla Richarda Wagnera.“

„Zkušený Thielemann není pro berlínskou Staatskapelle žádnou neznámou a mezi oběma stranami prý panují vzájemné sympatie a respekt.“

„Bezesporu nadaný dirigent s pověstnou nápadně dlouhou taktovkou a osobitým, leč efektivním stylem má zároveň pověst jaksi poměrně složitějšího naturelu, ostatně svého času opustil Berlín i Mnichov nikoli zrovna harmonicky.“

Když před dvěma lety saská ministryně kultury Barbara Klepsch oznámila, že Drážďany šéfdirigentovi Saské Staatskapelle Christianu Thielemannovi neprodlouží smlouvu poté, co regulérně vyprší v červenci 2024, vyvolalo to poprask a mnoho spekulací jak o důvodech, tak o jeho dalším možném angažmá. Nyní je už jasné, že čtyřiašedesátiletý rodilý Berlíňan se z Florencie na Labi, jak se Drážďanům přezdívá, vrátí domů, ke Sprévě…

„Netuším, jestli někoho z lipské či brněnské strany napadlo, do jaké míry jinak zní koncert v opravdu kvalitním koncertním sále, co má k dispozici lipská strana, a v prostředí Janáčkova divadla, které to štěstí na koncertní akustiku nemá.“

„Klavírní koncert přednesl v české premiéře italský klavírista Emanuele Arciuli, který se na soudobou americkou hudbu specializuje.“

„Provedení lipského orchestru však ztrácelo na lesku, celek zněl poněkud ploše a chyběla plasticita, zejména smyčcových skupin, ale i dřevěných nástrojů.“

Koncert rozhlasového tělesa MDR-Sinfonieorchester sídlícího v Lipsku se stal jedním z vrcholů festivalu Moravský podzim. Řídil jej jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies, který je současně i šéfdirigentem Filharmonie Brno. V pátek 13. října zazněly v Janáčkově divadle méně známé skladby Roberta Schumanna, v české premiéře Klavírní koncert č. 2 Williama Bolcoma v podání Emanuela Arciuliho, Zednářská smuteční hudba Wolfganga Amadea Mozarta a na závěr symfonická báseň Tak pravil Zarathustra Richarda Strausse, která dala název celému večeru.

„Perfektně připraveným členům sboru šlo zřetelně rozumět, výrazně vynikaly koncovky i snaha o autentickou německou výslovnost a bylo od počátku evidentní, že jeden naslouchá druhému.“

„V takových momentech si totiž můžeme uvědomovat, že je absolutně jedno, skrze jaký nástroj k nám hudba promlouvá.“

„Její technika působila brilantně a obdivuhodně. Pozoruhodné však bylo, jak dokázala navazovat na konce frází své kolegyně – dynamicky plně a charakterem ještě vypjatějším.“

Koncert s názvem Sólo pro skleněnou harmoniku ve čtvrtek 12. října přilákal do brněnského Besedního domu značné množství zvědavých posluchačů. Ti mohli slyšet takřka neznámá díla Rejchy, Cimarosy nebo Hasseho pro skleněnou harmoniku, na kterou zahrála v doprovodu brněnských filharmoniků pod vedením anglického dirigenta Jonathana Cohena Christa Schönfeldingerová. Netypicky v roli vypravěčky vystoupila Barbara Maria Willi. Dvaapadesátý ročník Moravského podzimu se nachází v půli cesty a nadále představuje výstřední program.

„Martin Kasík nezůstal sólovému partu nic dlužen. Do náročných pasáží a motorických částí první věty se pouštěl s chutí a dravou radostí, aby pak mistrovsky využil každou příležitost ukázat i kontrastní lyrické momenty.“

„Byl jsem potěšen také perfektním naladěním nástroje Petrof.“

„Dílko zaznělo v neotřelém pojetí, kdy se dirigentovi podařilo setřást usazeniny tradičních patetických nánosů.“

Předehrou k opeře Ruslan a Ludmila od Michaila Ivanoviče Glinky byla zahájena 189. koncertní sezóna Karlovarského symfonického orchestru v nedávno otevřeném sále v Císařských lázních. Sólista Martin Kasík se představil v klavírním koncertu Dmitrije Šostakoviče a poté následovaly ještě orchestrální práce Josefa Suka.

„Hudební nastudování je výsledkem práce dirigenta Jakuba Kleckera, který stál za dirigentským pultem i při této obnovené premiéře.“

„Orchestr hrál soustředěně, s intonační i rytmickou souhrou a ctil úlohy pěvců.“

„Režijně inscenaci připravil Tomáš Studený a vsadil na jednoduchost a přirozenost jednání postav.“

Záměr vedení ostravské opery uvést v Roce české hudby cyklus všech oper Bedřicha Smetany se naplňuje. Ve čtvrtek 12. října byla po šesti letech opět uvedena inscenace opery Tajemství. Jen málo účinkujících se vyměnilo a podoba inscenace, která měla premiéru 27. dubna 2017, zůstala stejná. Hudební nastudování Jakuba Kleckera a sbormistra Jurije Galatenka v režii Tomáše Studeného na scéně Davida Janoška a v kostýmech Evy Jiřikovské podtrhlo realizaci kvalitní inscenace.

„Těleso hráčů předvedlo famózní interpretační výkon.“

„Jestliže se první polovina večera rozeznívala v duchu téměř laboratorní práce s nejrůznějšími rytmickými artikulacemi, druhá polovina využila sumy těchto Glassových experimentálních poznatků, aby je následně přelila do narativní formy operního žánru.“

„Doposud upozaděný sólový zpěv se vpasoval do pozice nositele obsahu skladby, čímž získal na potřebné dominanci, zatímco instrumentačně nápaditěji rozložený soubor hráčů pokračoval v rytmicky kaskádovité strukturaci banálních harmonických vzorců.“

Divadlo Archa přivítalo 12. října věhlasný americký soubor Philip Glass Ensemble, jenž náročnému a poučenému uchu posluchače nabídl bezmála devadesátiminutový program složený z raných děl klasika minimalistické kompozice Philipa Glasse. Špičkově obsazený ansámbl si s rytmicky exponovanými, na melodické ideje skoupými skladbami poradil s profesionálním nadhledem, podpořeným nevídaně samozřejmou souhrou. Představil reprezentativní ukázku děl z bezpochyby nejhodnotnější etapy skladatelovy tvůrčí kariéry.

„Že nebyl klavírní virtuos, Dvořákovi zcela jistě nebránilo nástroji skvěle porozumět.“ 

„Snoubí se zde průzračnost jako u Mozarta a srozumitelnost a polyfonická struktura jako u Bacha s romantikou a poetičností.“ 

„Proč asi většina velikých skladatelů pečlivě během života studovala dílo Johanna Sebastiana Bacha…?“

Ve Dvořákově síni Rudolfina se konaly ve dnech od 11. do 13. října koncerty, kde Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova provedla tři skvosty z tvorby Antonína Dvořáka. S koncertní předehrou Karneval a jeho slavnou Novosvětskou symfonií se můžeme setkat celkem snadno, i když v tomto případě přednes dirigenta Byčkova byl mimořádným zážitkem…

„Zařazení ryze českého repertoáru hned na zahajovací koncert sezóny je skvělým počinem.“

„Senja Rummukainen interpretovala svůj part od prvního vstupu s velkým nasazením, sytým tónem s rychlým vibrátem.“

„Erudice šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho motivující celý orchestr ke skvělé práci je příslibem úspěšné další sezóny.“

Prvním koncertem cyklu Diamant odstartoval orchestr Plzeňské filharmonie svoji novou sezónu. Zazněla dvě velká díla. První symfonie Bohuslava Martinů a Dvořákův Violoncellový koncert, který interpretovala mladá sólistka Senja Rummukainen.

„Smírně vyhrával prostou kantabilitu díla, vystihl hravý výraz skladby a držel s klavírem vhodné tempo i v pianisticky rozbouřeném finále.“

„Flétnistka zaujala pěkným tónem, přitažlivým zvláště v dolním rejstříku. Hrála uvolněně a evidentně si užívala profesionální klavírní spolupráce.“

„Šestidílnou, rušnou kompozici hrály dámy se skvěle rozloženými kontrasty mezi jednotlivými částmi a přesvědčivým naplněním jejich nálad.“

Ve středu 11. října 2023 se konal autorský večer skladatele Pavla Trojana v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na Malé Straně. Letos již počtvrté a byl cele věnován flétně. Přinesl hned tři světové premiéry.