2020

„Opery se rozmrazují naštěstí mnohem snadněji než ´zmražené´ činohry.“

„Věřím, že festivalové publikum přijímá představení s jakousi nepsanou dohodou, že zkrátka nemůže vidět komplexní tvar, který vznikl v divadle. Snad genius loci a volná obloha nad našimi hlavami tu ztrátu alespoň trochu vynahradí.“

„Naše plány jsou docela ambiciózní a zároveň věřím, že i divácky velmi atraktivní.“

Brněnská Janáčkova opera jede na Národní festival Smetanova Litomyšl se dvěma novými inscenacemi, Pucciniho Bohémou a Čajkovského Evženem Oněginem. První hraje na zámeckém nádvoří v sobotu, druhou v neděli. Ředitel Národního divadla Brno v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz a pro Noviny Smetanovy Litomyšle uvažuje nad přizpůsobováním inscenací pro uvádění na open air letních scénách, vyjadřuje naději, že nás politici konečně přestanou sužovat restrikcemi, které podle něj postrádají elementární logiku, přibližuje práci v době protipandemických omezení, prozrazuje, co se chystá na příští sezónu… a zdůrazňuje, jak důležití jsou diváci. Věří, že se publikum co nejdříve vrátí…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
98

„V sobotu 1. května vysílá Vltava z Besedního domu koncert s názvem Novák 100.“

„Se streamy jsme šetřili a přenášeli jen výjimečné projekty, které stojí za to slyšet i zprostředkovaně.“

„Ztráty Filharmonie Brno jdou do milionů korun.“

S ohledem ke stále nejasným okolnostem možného návratu publika do sálů ruší Filharmonie Brno všechny své původně ohlášené koncerty až do 25. května, kdy měla mít poslední abonentní program. Prvním možným setkáním s posluchači tak může být v červnu Expozice nové hudby, jeden z festivalů, které instituce pořádá. Nadále však pokračují mimořádné streamované koncerty – tím nejbližším bude první květnovou sobotu projekt k letošnímu stému výročí narození brněnského skladatele Jana Nováka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Aniž by Straka přepínal, lahodně dosáhne naprosto znělým a nosným způsobem k vysoké poloze i silné dynamice, zřetelně vyslovuje, prokazuje velkou empatii.“

„Žánrově výlučná, originální, hudebně neslýchaně intenzivní a interpretačně náročná skladba…“

„Po osm desetiletí se mělo za to, že text v Lidových novinách byl anonymní lidovou tvorbou.“

Písňový cyklus Zápisník zmizelého, založený na příběhu otištěném v novinách a hudebně inspirovaný vidinou konkrétní ženy, je dílem, které se nepodobá ničemu jinému. U Leoše Janáčka ostatně dost častý jev. První veřejné koncertní provedení tohoto komorního dramatu se uskutečnilo v Brně přesně před sto lety, 18. dubna 1921. Jeho gramofonových nahrávek existuje řada. Vybíráme jako vzorovou tu, kterou pořídili v roce 1998 pěvci Peter Straka a Dagmar Pecková a u klavíru Marián Lapšanský.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
317

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
105-Hra

Česká televize přichystala na pondělí 5. dubna od 20:15 hodin záznam Závěrečného koncertu festivalu Janáček Brno 2020, který se uskutečnil 16. října minulého roku formou live streamu z koncertní síně v Bamberku. Na programu Bamberských symfoniků tehdy zazněla Velká suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky v úpravě dirigenta večera Jakuba Hrůši a Alpská symfonie, op. 64 Richarda Strausse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

300Od včerejška do čtvrtka 18. března je k vidění na stránkách mezinárodního Hong Kong Arts Festivalu, o kterém jsme psali zde, recitál klavíristy Jana Bartoše a ode dneška do pátku 19. března mohou diváci zhlédnout koncert smyčcového kvarteta Pavel Haas Quartet. Náš přední klavírista na svém koncertě hraje Janáčkova díla, a sice Klavírní sonátu 1. X. 1905 „ Z ulice“, obě řady cyklu Po zarostlém chodníčku, Thema con variazioni a klavírní cyklus V mlhách. Také Haasovo kvarteto na asijské přehlídce nabízí české autory. Jejich stream obsahuje Martinů Smyčcový kvartet č. 7, Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 „Kreutzerovu sonátu“ a Třetí smyčcový kvartet Antonína Dvořáka. Oba koncerty u nás zazněly v rámci festivalu Janáček Brno minulý rok.

Zveřejněno v AktuálněPlus
100

Brněnská Janáčkova opera se znovu zúčastnila mezinárodního Hong Kong Arts Festivalu, který pro letošek pořadatelé naplánovali do virtuálního prostoru. Od čtvrtka 11. do neděle 14. března tak bude na stránkách festivalu k zhlédnutí Janáčkova opera Její pastorkyňa coby záznam České televize, tak jako Příhody lišky Bystroušky, které budou k vidění od 13. do 16. března. Hong Kong Arts Festival se letos koná po devětačtyřicáté.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

111Brněnská Janáčkova opera se znovu zúčastní mezinárodního Hong Kong Arts Festivalu, který se letos vzhledem k pandemické situaci uskuteční virtuálně, a to prostřednictvím záznamů a live streamů. Národní divadlo Brno místo původně plánované nabídky Řeckých pašijí Bohuslava Martinů uvede dva záznamy inscenací, které vznikly ve spolupráci s Českou televizí v rámci mezinárodního operního projektu Opera vision. Budou to opery Její pastorkyňa a Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka a soubor nabídne také záznamy několika koncertů z festivalu Janáček Brno 2020. Hong Kong Arts Festival se letos koná po devětačtyřicáté. Více o účinkování NdB a ostatních projektech na chystané asijské přehlídce jsme psali zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1

„Práce operní dramaturgie je velmi různorodá. Je hodně na každém z nás, v čem naše práce přesně spočívá.“

„Na zkouškách je dramaturg taky dalším párem očí, který má prostor vnímat i to, co režisér v pracovním procesu třeba nemůže postihnout.“

„Rozjet celý aparát zabere hodně času a není vůbec jednoduché to naplánovat.“

Od dramaturga filharmonického tělesa jsme zamířili k dramaturgyni operní: v opeře Národního divadla Brno nás přijala Patricie Částková. V čem spočívá její práce? Co všechno vyžaduje zahájení operního provozu a co dělá soubor nyní? O tom si povídala v rozhovoru s KlasikouPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Beethoven-2020

„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“

„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“

„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“

Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni. Když zůstaneme jen u hudby, tak ti, co nemohli hrát a zpívat, i ti, co je nemohli poslouchat. Zmařených záměrů je za námi tolik, že ani nemá smysl je počítat. Můžeme si je, dnes už jen s kyselým pokrčením ramen, asi připomenout. A hlavně doufat, že k nim budou letos přibývat další a další už jen po několik měsíců, ne až někam do Vánoc, ne natrvalo.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Ji-Zahrdka-IMG5122

„Mnozí měli tendence jeho dílo vylepšovat. Ale dneska už naštěstí existují kritické edice, díky nimž zní Janáček opravdu původně.“

„Názorově byl Janáček dost blízký Masarykovi...! Stejná generace.“

„My asi těžko můžeme skočit do německých nebo rakouských poměrů. Ale v rámci možností se pro Janáčka dělá maximum.“

Jak dobře uměl rusky? Rozlišoval nějak výrazně Moravu a Čechy? Jak hodně byl vlastencem? A mluvil také hantecem…? S brněnským muzikologem Jiřím Zahrádkou, docentem Masarykovy univerzity a v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea kurátorem janáčkovských sbírek, se dá hovořit o Leoši Janáčkovi dlouho a zajímavě. A tak se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak proměn přístupů a tradic v interpretaci jeho hudby i v operní režii, tak rusofilství a znalosti jazyků s nářečí… a také přibližuje Janáčkův způsob řeči a uvažuje o čitelnosti jeho rukopisu a notopisu. Janáčkovi toho podle něj asi moc nedlužíme. Snad jen pořádné a moderní muzeum.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

Letošní ročník operního a hudebního festivalu Janáček Brno byl nucen se přizpůsobit aktuální komplikované situaci v souvislosti s šířením koronaviru. Proto pořadatelé přesunuli některé projekty do příštího roku. Jelikož je festival pořádán jako bienále, nabízí se k tomu ideální příležitost a letošní sezóna se vlastně rozloží do dvou let.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 17 listopad 2020 18:05

Sir Charles a jeho Janáček

1

„Pod jeho taktovkou je to výbušná, syrově stručná, téměř barbarská hudba.“

„Mackerras byl interpretem Mozarta, Händela, anglických skladatelů i Brahmse a Wagnera. Česká tvorba nicméně pro něj byla nepřehlédnutelnou a mimořádně důležitou položkou.“

„Pokud jsem v životě něčeho dosáhl, pak to byla propagace Janáčka, rekapituloval svůj život nedlouho před smrtí.“

Nahrávek skladeb českých autorů, pod nimiž je jako dirigent podepsán Sir Charles Mackerras, je nespočet. Ještě mnohem víc bylo koncertů, které řídil v Praze a Brně, stejně jako koncertů a operních představení, na nichž nastudoval a řídil českou hudbu mimo naše území. Živý snímek Janáčkovy Glagolské mše z festivalu Janáček Brno 2004 připomínáme v den nedožitých 95. narozenin tohoto „přítele české hudby“, Australana narozeného v USA a žijícího v Británii, jehož život se uzavřel v létě před deseti lety.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
006

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Hra-1

„Autorem Velké suity z opery Příhody lišky Bystroušky je sám Jakub Hrůša, který se tak zařadil po bok velkých dirigentů předchozích generací, Václavu Talichovi a Františku Jílkovi.“

„Z různých sekcí orchestru se ozývají líbezné motivy, které díky dokonalému provedení dýchají svou vřelostí a poetikou.“

„Dirigent nezřídka častuje své hráče úsměvy a někteří z nich mají i při očividném nasazení čas mu je vracet.“

Pátek 16. října měl být tečkou za letošním ročníkem festivalu Janáček Brno, kterou symbolicky napíše brněnský rodák Jakub Hrůša se svým orchestrem Bamberští symfonikové. Všichni víme, že se některé koncerty posledních dvou týdnů nestihly uskutečnit, a tak festival Janáček zůstává vlastně neuzavřený. Nicméně ta slavností tečka zůstala na svém místě, jen se k posluchačům dostala prostřednictvím streamovaného koncertu přímo z Bamberku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Komorní opera Hudební fakulty JAMU připravila na říjen světovou premiéru autorské opery S.A.M.P.O. skladatele Daniela Šimka, která se měla uskutečnit v rámci festivalu Janáček Brno. Vládní opatření premiéru posunulo, a tak dnes od 20 hodin dojde alespoň na moderovanou online debatu  o adaptacích Kalevaly v minulosti i současnosti. Hosty debaty budou autor libreta opery S.A.M.P.O. Otto Kauppinen a překladatel z finštiny a „kalevalista“ Michal Švec. Moderuje divadelní dramaturgyně Barbara Gregorová ze Skandinávského domu Brno.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
01

Zítra, v pátek 16. října, od 19 hodin zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou Jakuba Hrůši formou live streamu ze své koncertní síně. Půjde o závěrečný koncert festivalu Janáček Brno, na jehož programu bude Alpská symfonie Richarda Strausse a Suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, a to ve vlastní úpravě Jakuba Hrůši v české premiéře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Opera Bohuslava Martinů Řecké pašije, recitál tenoristy Pavola Breslika, koncert Dětského sboru Brno, folklorní setkání s Magdalenou Múčkovou a cimbálovou muzikou Danaj, písňový večer barytonisty Tomáše Krále a koncert Pražského filharmonického sboru – to vše jsou hudební setkání Mezinárodního festivalu Janáček Brno, jejichž původní termíny byly kvůli vládním nařízením zrušeny. Pořadatelé však stále doufají, že se epidemiologická situace zlepší, a představují některá nová data koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 13 říjen 2020 11:04

Festival Janáček Brno on-line

1

Na každý všední den tohoto týdne přichystal Mezinárodní festival Janáček Brno videostreamy, které je možné sledovat na jeho stránkách. V pondělí došlo na dokument o festivalovém ročníku 2016 a o tom z roku 2018 bude ke zhlédnutí ve středu. Dnes, v úterý 13. 10., ovšem pořadatelé zpřístupní on-line živě koncert bez publika, a sice klavírní recitál Jana Bartoše. Ten od 19 hodin z Mozartova sálu Divadla Reduta zahraje Janáčkovy skladby 1. X. 1905 (Z ulice dne 1. října 1905), obě řady cyklu Po zarostlém chodníčku, Thema con variazioni a V mlhách.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Ivesův výjev zůstává natrvalo s námi a zároveň mizí v minulosti.“

„Pärtova 3. symfonie by se dala nazvat symfonií ´chorální´, možná i ´gotickou´.“

„Těžko si představit symboličtější a příznačnější rozloučení s živě znějící hudbou, než jaké nabídla Pärtova symfonie.“

Vzhledem k vládním zákazům musel také festival Janáček Brno ukončit programy s přítomností publika. Tím posledním povoleným se stal nedělní večerní koncert Filharmonie Brno a Dennise Russella Daviese v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u augustiniánů, tam, co vyrůstal Janáček. Narychlo se měnil program, aby v něm nebyla hygienicky nežádoucí vokální hudba, ale zvolené symfonické skladby Leoše Janáčka, Charlese Ivese a Arvo Pärta připravily publiku tak silné okamžiky, že nebylo ani vteřinu čeho litovat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2