„V podvečer dne, kdy ruské vojenské síly bezprecedentně napadly Ukrajinu, zněla v Rudolfinu hudba oslavující tu část hluboké ruské duše, která dala světu Dostojevského, Tolstého, Čajkovského nebo Rachmaninova, tedy ten obraz Ruska, který obdivoval i Janáček v nejednom svém díle.“

„Precizní Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem vystavěl skladbu jako tryznu, modlitbu, která stála na bezprostředním efektu z širokých zvukových ploch, podaných v perfektním frázování.“

„Wang zkrátka podala Rachmaninova v oscilaci mezi svými fascinujícími technickými schopnostmi a promyšlenou interpretační myšlenkou, čímž tuto skladbu posunula na vyšší level.“

Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova nabídla ve čtvrtek 24. února 2022 další z abonentních koncertů, tentokrát za účasti rezidenční umělkyně sezóny, pianistky Yujy Wang. Mimo Rachmaninovův Klavírní koncert č. 1 zazněla Janáčkova Glagolská mše a v podání Pražského filharmonického sboru česká premiéra skladby Martina Smolky Agnus Dei. Večer ve Dvořákově síni, decentně nasvícené do ukrajinských národních barev, měl značně politický rozměr.

„Podle Byčkova se opakují roky 1956 a 1968.“

„Na počátku dnešního koncertu, který řídí právě Byčkov, se Česká filharmonie rozhodla zahrát českou a ukrajinskou hymnu.“

„Mnohé umělecké organizace vyvěsily vlajku Ukrajiny už počátkem týdne.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov odsoudil ruský útok proti Ukrajině. Stojí v jedné řadě s představiteli tuzemské kultury, kteří se jednoznačně vymezují proti vojenské invazi a vyjadřují podporu ukrajinskému národu. Na průčelí pražského Rudolfina, sídla orchestru, visí žlutomodrá ukrajinská vlajka.

Klavíristka a rezidenční umělkyně České filharmonie Yuja Wang měla s prvním českým orchestrem v letošní sezoně vystoupit už při listopadových Koncertech pro svobodu a demokracii. Nemoc jí však nedovolila přijet, místo ní hrál Lukáš Vondráček. Návštěvníci tak budou moci její výkony poprvé sledovat až na koncertech od 23. do 25. února, na nichž přednese První klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Na začátku koncertů zazní v české premiéře desetiminutová vokální skladba Martina Smolky Agnus Dei pro dva smíšené sbory a cappella, kterou provede Pražský filharmonický sbor za řízení hlavního sbormistra Lukáše Vasilka. Vrcholem tří po sobě jdoucích večerů pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova pak bude Glagolská mše Leoše Janáčka. V té se k prvnímu českému orchestru vedle Pražského filharmonického sboru jako sólisté přidají sopranistka Evelina Dobračeva, altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein a basista Boris Prýgl. Varhanní part přednese Daniela Valtová Kosinová. Začátky koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina budou v 19:30 hodin.

„Symbolem dokonalosti tvořené kombinací výtečné intonace, frázování a citu pro věc se staly například výkony hobojistky Jany Brožkové či flétnisty Naokiho Sata.“

„Tok hudby Mystéria času se postupně komplikuje, a když dosáhne svého vrcholu, postupně se vrací zpět k lehce obměněné počáteční myšlence, až nakonec zcela odejde pryč.“

„Vypravěčská schopnost Thomase Quasthoffa byla okouzlující i pro člověka, který původnímu jazyku, tedy němčině, skoro vůbec nerozumí.“

Trojici vystoupení, která se jen tak nebudou opakovat, má za sebou Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem na domácí půdě pražského Rudolfina. Sobotní odpolední koncert uzavřel sérii sestávající jednak z velké Brahmsovy první symfonie, provedené ovšem vedle zřídka slýchaného Mystéria času Miloslava Kabeláče a melodramu Viktora Ullmanna, ve kterém exceloval Thomas Quasthoff v roli recitátora. Koncert nejenže nabídl publiku senzační hudební zážitek, stal se svou dramaturgií rovněž mimořádně zajímavým a jedinečným.

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov připravil na dnešek, zítřek a na sobotu silný program složený z fascinujících a zároveň závažných děl poznamenaných dobou. V první polovině koncertů zazní Mysterium času Miloslava Kabeláče, jehož popularita mezi světovými orchestry v posledních letech neustále roste, a málo uváděný orchestrální melodram Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, který Viktor Ullmann zkomponoval v terezínském ghettu na motivy stejnojmenné poemy Rainera Marii Rilkeho. Vypravěčem bude slavný německý basbarytonista Thomas Quasthoff, který už dříve s prvním českým orchestrem provedl Mahlerův písňový cyklus Chlapcův kouzelný roh. V druhé polovině koncertů zahraje Česká filharmonie První symfonii Johannesa Brahmse, které se pro beethovenovský vzor transformace a formy dostalo přízviska „Beethovenova Desátá“ a k níž Semjona Byčkova váže velmi osobní vztah. Dnešní a zítřejší koncert budou ve Dvořákově síni Rudolfina začínat v 19:30 hodin, sobotní pak v 15 hodin.

„Máme řadu dlouhodobých plánů, mimo jiné nahrání symfonií Gustava Mahlera, kompletního symfonického díla Josefa Suka a výběru z děl Antonína Dvořáka.“

„Česká filharmonie všechny Mahlerovy symfonie nahrála už v letech 1976 až 1982 pod taktovkou Václava Neumanna.“

„Mahler měl méně než 51 let na to, aby si uvědomil základní otázky naší existence, a ještě méně času na jejich zodpovězení.“

Vydavatelem a celosvětovým distributorem nahrávek České filharmonie bude společnost Pentatone. Její prestižní katalog obsahuje jména řady významných umělců a světových těles a hudbu mnoha staletí, komorní, symfonickou i operní. Ze smluvně uzavřeného dlouhodobého partnerství, o kterém dnes český první orchestr informoval, vyplývá, že prvním titulem bude v dubnu Mahlerova Čtvrtá symfonie, kterou filharmonici natočili s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a izraelskou sopranistkou Chen Reiss v srpnu 2020.

Od středy 15. do pátku 17. prosince provede na koncertech šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov Šostakovičův První houslový koncert s Japonkou žijící v Berlíně Karen Gomyo, Symfonické tance Sergeje Rachmaninova a v české premiéře skladbu Mari od Američana Bryce Dessnera. Světová premiéra této kompozice, kterou autor věnoval Semjonu Byčkovovi a České filharmonii, se měla původně konat v Rudolfinu letos v únoru, pandemie covidu ovšem její uvedení odsunula až na konec roku. Všechny tři koncerty ve Dvořákově síni budou začínat v 19:30 hodin.

„Zatímco dynamický rozsah celého orchestru byl velmi široký, klavírista se do větších akcí příliš nepouštěl – Gersteinův projev byl spíše střídmý.“

„Skvěle si počínaly žestě, které s sebou přinášely velké množství zvuku, avšak bez újmy na jeho kvalitě.“

„Závěrečné Rondo představuje rozvíjející se imitační proud hudby, jehož komponenty do sebe nádherně zapadaly a celku bylo velmi dobře rozumět.“

Mahlerův projekt Semjona Byčkova s Českou filharmonií postoupil o krok dál. Ve středu vpodvečer ve Dvořákově síni pražského Rudolfina společně uvedli autorovu Pátou symfonii. Velkolepé dílo bylo doplněno o Straussovu Burlesku, klavírní dílo jen o pár let starší, avšak naprosto odlišné. Sólově se představil Kirill Gerstein. Zvukem i lidmi naplněné Rudolfinum zažilo velkolepý koncert, který vloni touto dobou nemohl mít obdoby.

Česká filharmonie v letošní sezóně nabízí Mahlerovy symfonie, které nastudoval, řídí a bude nahrávat šéfdirigent tělesa Semjon Byčkov. Po První a Deváté, které už během podzimu odehrála, chystá na tento týden Pátou symfonii s proslulým Adagiettem. Zazní na koncertech od středy do pátku 8. až 10. prosince. Předcházet jí bude v první půlce koncertu Burleska pro klavír a orchestr Richarda Strausse, ve které se jako sólista představí Kirill Gerstein místo nemocného Bertranda Chamayou.

Česká filharmonie zahájí prosinec pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Na třech koncertech zahraje Pohádku léta Josefa Suka a První houslový koncert Bohuslava Martinů, v němž se sólového partu ujme umělecký partner orchestru Josef Špaček. V první polovině koncertu Česká filharmonie ve světové premiéře představí chaconu pro orchestr Slavomíra Hořínky nazvanou Raduj se III, jejíž vznik podpořil Bohemian Heritage Fund. Koncerty se budou konat od středy 1. do pátku 3. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina, vždy od 19:30 hodin. Přenos posledního z nich bude možné sledovat na YouTube kanálu České filharmonie.

„Mahler v pojetí Semjona Byčkova není existenciálně propastný, tragický a hluboký. Je spíše naléhavý a vášnivý, dýchá, je romantický i expresionistický.“

„Nad pohledem kupředu, spíš bezděčným, převažuje v závěrečné větě jako ve skutečném epilogu rekapitulování, přemítání, zastavení.“

„Poslední větu – tím spíše při zpětném pohledu, když víme, jak to dopadlo – nemůžeme vnímat jinak než jako loučení…“

Program středečního koncertu České filharmonie tvořila Mahlerova Devátá symfonie. Jedna jediná skladba, ve které je však obsažen celý hudební vesmír. Alespoň v té podobě, jak se jevil na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Semjon Byčkov hodlá postupně natočit všechny symfonie Gustava Mahlera, a tak se s nimi publikum setkává i při abonentních koncertech. Budou to příležitosti, kterých – jak se zdá – nebude potřeba ani trochu litovat.

Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.

Mimořádným koncertem s První symfonií Gustava Mahlera zvanou Titan dnes zahájí Česká filharmonie nahrávací projekt kompletu všech devíti symfonií. Mahler se při jejím komponování inspiroval románem Titán německého spisovatele Jeana Paula. Taktovky se ujme šéfdirigent orchestru Semjon Byčkov. Do konce roku pak provede na koncertech ještě devátou a pátou symfonii. V říjnu kromě toho filharmonie vystoupí po boku žáků základních uměleckých škol s už dvakrát odloženou Novosvětskou Antonína Dvořáka a koncerty plánuje i Český spolek pro komorní hudbu.

„Na Šostakovičovi je nejlepší, že když se ‚naštve‘, vydrží mu to dlouho.“

„Pan dirigent Byčkov v úvodním videu představil dílo jako globální bitvu humanity proti násilí, je to ale, myslím, i dílo rusky silácké a sebestředné.“

„Bez souvislosti s tímto koncertem mě před časem napadlo, že by někdo mohl vyvinout softwarový produkt s obchodním názvem SimSym©.“

Další z glos Lukáše Hurníka se ohlíží za zahajovacím koncertem České filharmonie, který uvedl Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Ohlíží se za naturelem tohoto díla, ale také se zamýšlí nad „soubojem“ mezi dramaturgem a dirigentovým přáním a zabývá se prozatím neuskutečněným nápadem na nový hudební software, který by tento „souboj“ mnohdy vyřešil… Co z tohoto spojení asi vznikne..?

„Autor Leningradské může být a je v našich očích hudebním umělcem formátu ne menšího, než je Gustav Mahler.“

„Finále vyznívá nakonec odhodlaně, ale hudba k tomu bodu spěje opravdu klopotně, zeširoka a okázale.“

„Dvacet vteřin ticha by bylo případnějších.“

Mimořádný koncert České filharmonie k zahájení 126. sezóny byl mimořádný po všech stránkách. Na programu bylo ve středu jedno jediné a jedinečné dílo s příběhem, Šostakovičova Leningradská symfonie. Osmdesát let po zahájení německé válečné blokády sovětského velkoměsta. I s osobním příběhem šéfdirigenta Semjona Byčkova. Opravdu výjimečný zážitek. Ze skladby i z její skvělé interpretace.

Zahajovací koncerty 126. sezóny České filharmonie se budou konat ve středu a ve čtvrtek 29. a 30. září. Náš první orchestr na nich pod taktovkou svého šéfdirigenta a uměleckého ředitele Semjona Byčkova provede Šostakovičovu Sedmou symfonii, k níž má dirigent velmi osobní vztah. Přenos prvního zahajovacího koncertu bude vysílat Česká televize na programu ČT art od 20:15 hodin.

„Když jsem byl před osmi lety vyzván, abych se několika prvních aftertalks zhostil v roli zpovídajícího, nikdo netušil, že se projekt stane nedílnou součástí festivalu.“

„Jakkoli není aftertalk koncipován konfrontačně, je na scéně vždy svého druhu psychologickým soubojem.“

„Na aftertalk zůstává v průměru kolem poloviny publika; letos půjde o další z testů na téma, co udělala s diváckými návyky covidová pauza.“

Co spojuje takové veličiny světové klasiky, jako jsou Gil Shaham, Ivo Pogorelić, Sharon Kam, Gerhard Oppitz, Kirill Gerstein nebo Semjon Byčkov? Případně pojmy jako Vladimir Jurowski, Boris Giltburg, Daniel Hope, Federico Colli či Kian Soltani? A spolu s nimi také domácí výkvět reprezentovaný jmény Jakub Hrůša, Ivo Kahánek, Tomáš Netopil, Pavel Černoch, Josef Špaček anebo Jan Mráček? Říkáte-li „festival Dvořákova Praha“, který začíná právě za týden, jste přesně na půli cesty k dokonalé odpovědi.

Klavírista proslavený svým brilantním úhozem, Rudolf Buchbinder, vystoupí v úterý a ve středu 28. a 29. září ve Velkém sále Labské filharmonie v Hamburku. S orchestrem Sächsische Staatskapelle Dresden tam během obou hudebních večerů, které se uskuteční od 20 hodin, přednese všech pět klavírních koncertů Ludwiga van Beethovena. V úterý zazní Druhý, Čtvrtý a Třetí koncert a ve středu První a Pátý zvaný „Císařský“.