0

„Kultura v době krize patří k těm velmi zranitelným.“

„Každým dnem se připojují další významní podporovatelé, kteří si uvědomují vážnost situace.“

„Svou podporu sbírky aktivně projevil zasláním významné částky i Daniel Barenboim.“

Radek Baborák společně s festivalem Horn Fest Praha a akademií MenArt založil na webu donio.cz sbírku s názvem „Podpořme společně muzikanty na volné noze“. Sbírku podpořil zasláním významné částky například dirigent světového renomé Daniel Barenboim, aktivitu podporují i další významné osobnosti hudební scény. Hudebníky bez stálého příjmu lze podpořit finančně přímým darováním na donio.cz, sdílením, uspořádáním streamovaného koncertu, nebo převzetím patronátu nad akcí.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

„Opera je velká škola, protože to, co vás potká tam, vás na koncertě potkat nemůže.“

„Oproti tomu, kdy jako dirigent musím držet supervizi nad celkem, si u violoncella bytostně užívám zodpovědnosti jen sám nad sebou.“

„To, co profesor může předat mladému dirigentovi na vysoké škole, je především osobní zkušenost.“

Robert Kružík je jedním z našich nejmladších dirigentů, přesto má na kontě angažmá ve dvou operních domech a spolupráci s řadou renomovaných orchestrů. Mimo jiné je stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno a letos v květnu by měl debutovat na Pražském jaru. Náš rozhovor se uskutečnil v době prvních omezení s ohledem na epidemii koronaviru. Od té doby situace prošla výraznou proměnou, nicméně držme sobě i jemu palce, aby to vyšlo!

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“

„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“

„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“

Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Jakub Hrůša může být na aktivitu svého orchestru v těchto dnech mimořádně pyšný. Bamberští symfonikové se totiž připojili k iniciativě Německé orchestrální nadace, která vyhlásila celonárodní výzvu na podporu nezávislých hudebníků. Nadace v rámci svého Fondu pro mimořádnou pomoc otevřela možnost jednorázové pomoci do výše 500 EUR hudebníkům, kteří nejsou v současné době ve stálém angažmá a pro které by výpadek příjmu mohl být zničující.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

Bamberští symfonikové se přidali k operním divadlům a koncertním institucím, které v mimořádných podmínkách, kdy lidstvo čelí pandemii, nabízejí na internetu volně ke zhlédnutí a k poslechu své audiovizuální archivy se záznamy uměleckých produkcí. Orchestr užívající také titul Bavorská státní filharmonie oznámil, že hudbu zpřístupňuje na vlastním kanálu YouTube.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
úterý, 17 březen 2020 16:22

ČF ruší koncerty, mnohé nenávratně

1

„Koncertní uvedení Káti Kabanové později? Nevypadá to jako reálné.“

„Česká filharmonie se dostane do milionových finančních ztrát.“

„Mnozí lidé peníze za zrušené koncerty zpět nechtějí a věnují je na filharmonii.“

Česká filharmonie zrušila všechny koncerty a edukační programy až do 29. dubna. Některé projekty by ráda zrealizovala později, bude však problém je do již připravených dalších sezón vměstnat. O jiné, například o koncertní uvedení Janáčkovy Káti Kabanové, veřejnost zřejmě přijde nenávratně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Česká filharmonie odjíždí na začátku března na týdenní turné do Německa. Vystoupí tam pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Violoncellistku Sol Gabettu doprovodí ve vybraných německých městech ve Dvořákově Violoncellovém koncertu h moll. Na konci dubna se pak náš první orchestr po roce vrátí do hamburské Labské filharmonie. Během dvoudenní rezidence zopakuje program ze začátku března a koncertně provede Janáčkovu operu Káťa Kabanová, která předtím zazní třikrát v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“

„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“

„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“

Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
40

„Česká filharmónia dobre predviedla, ako sa jej darí zvládať charakter neskorého romantizmu, neoklasicizmu a neofolklorizmu.“

„Poľský klavirista Piotr Anderszewski sa s Bartókovým opusom vysporiadal kvalitne, bez klišé.“

„Jakub Hrůša ukázal, že Janáčkovi rozumie, Českú filharmóniu podnietil k ohromnému zvuku, nasadeniu a sugestívnosti.“

Prevažne skladby českých autorov zneli 29. januára v Dvořákovej sieni, v rámci štvrtého koncertu abonentnej rady A Českej filharmónie. Popri dielach Suka, Haasa a Janáčka bol jediným zahraničným kontrapunktom Koncert pre klavír a orchester č. 3 od Bélu Bartóka v podaní renomovaného Piotra Anderszewského. Dirigoval jeden z momentálne najvýraznejších Čechov v hudobnej sfére, hlavný hosťujúci dirigent Jakub Hrůša.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Josef Špaček poprvé hrál v berlínském sále Philharmonie. Účinkoval tam během nedělního odpoledního programu berlínských rozhlasových symfoniků jako sólista Dvořákova Houslového koncertu. Čtyřiatřicetiletý houslista, který se v roce 2011 stal na celé desetiletí historicky nejmladším koncertním mistrem České filharmonie, vystoupil v proslulé síni pod taktovkou Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace... Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že při práci s orchestry je spíš pedantský, rozumový a analytický, ale při koncertech ho pak těší být spontánní a intuitivní.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Na Ceny Anděl jsou nominována i tři současná alba klasické hudby, která od svého vydání sklízejí uznání a úspěch: CD Ullmann - Krása - Schulhoff – Haas, které natočilo Bennewitzovo kvarteto,  Šostakovičovy smyčcové kvartety č. 2, 7, 8 v podání Pavel Haas Quartet a nahrávka klavírních koncertů Dvořáka a Martinů v interpretaci Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
4

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov vybral na program abonentních koncertů 22. -24. ledna skladby, ke kterým má silný osobní vztah. Jejich společným tématem jsou hudební dvojice. Na konci ledna se pak k orchestru vrátí po Silvestrovském a Novoročním koncertu hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Program sestavený z českých autorů doplní klavírní koncert Bély Bartóka. Jako sólisté vystoupí Marielle Labèque, Katia Labèque, Ivo Kahánek, Michael Kroutil a poprvé v Praze s orchestrem i Piotr Anderszewski.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
0

Český rozhlas vyhlásil letos mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga poprvé společně s Akademií klasické hudby. Z šestnácti zemí se do 54. ročníku rozhlasové soutěže přihlásilo 54 účastníků ze tří kontinentů – z Evropy, Asie a Severní Ameriky.

 
Zveřejněno v MladíPlus
1

„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“

„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“

„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“

Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha. Máme na co navazovat, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus německý dirigent Karl-Heinz Steffens, který se loni stal hudebním ředitelem Státní opery a připravil tedy i galakoncert zahajující další éru tohoto divadla.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Beethoven-2020-b

„Máme před sebou řadu měsíců, během nichž nás bude provázet víc než předtím a potom Beethovenova hudba.“

„Osobnosti jako Jakub Hrůša, a určitě i další podobní, dávají příslib, že nic nekončí, naopak.“

„Ani dvacátá léta by nám neměla odebrat radost z hudby a nějaký ten kousek idealismu.“

Ve dvacátém století přinesla dvacátá léta mnoho nového. Po skončení Velké války přišla reakce v podobě bezstarostného uvolňování – hranic, kulturní výměny a uměleckých pravidel i morálky. Přišla moderní doba a prosperita a s nimi nejen jazz a nové tance, ale také sport, emancipace žen, auta, černé desky… a rozhlas. Co přinesou dvacátá léta jedenadvacátého století, krom další a další kulturní rozmanitosti, teď asi neodhadneme. Možná se ani neshodneme, jestli už začala rokem 2020, což říká selský rozum, nebo začnou až s rokem následujícím, což tvrdí někteří vědci. Tak si aspoň přejme, ať nám přinejmenším v hudbě neodnesou příliš mnoho z toho podstatného, co by mělo raději co nejdéle zůstat.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pátek, 03 leden 2020 07:50

Praha v rytmu karnevalů

22

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“

„Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“

„V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to byla valící se bouře tónů, vyvažovaná lyričností dřevěných nástrojů i dynamickou hrou smyčců.“

Na silvestrovské odpoledne i na novoroční večer byla Praha plná turistů. Na Karlově mostě nebylo k hnutí a i na náměstí Jana Palacha se střídaly skupiny rychlostí japonského šinkanzenu. Zvláště o silvestru mnozí měli legrační čepičky nebo byli jinak vymaškaráděni. Jako na karneval. Většina z nich netušila, že kousek od nich, v Rudolfinu, hraje Česká filharmonie svůj odpolední silvestrovský koncert, kde na programu byla dvě díla pro ten čas s příznačným názvem – Karneval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 14 prosinec 2019 14:20

Čtyři Hrůšovy berlínské trumfy

Hrusa-BPh-2

„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“

„Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“

„V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“

Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019 do německé metropole nekonvenčnější a sofistikovanější program. Berlioz a Dvořák, ale od nich nic obvyklého – Kleopatra a Othello. Na závěr Bartókův Podivuhodný mandarín a na úvod Kabeláčovo Mysterium času. Sestava docela odvážná. Ale dobře přijatá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 4