„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“
„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“
„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“
Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?
Horn Fest Praha zahájí svůj cyklus koncertů již tuto sobotu, tedy 18. března v půl osmé večer v žižkovském Atriu. Posluchači se mohou těšit na romanticky laděný program v podání hornisty Radka Baboráka, klavíristy Miroslava Sekery, sopranistky Barbory Perné, houslistky Martiny Bačové a violoncellistky Hany Baborákové.
Hudební platforma Vážný zájem a Kulturní centrum Atrium na Žižkově uvedou v pátek 10. března v osm hodin večer první společný koncert. Vážný zájem tak vůbec poprvé vstupuje do spolupráce pod střechu veřejné instituce. Společně v barokním sále Atria vybudují „sousedský obývák“, kam jsou zváni všichni milovníci vážné hudby, a to nejen z Prahy 3.
„Dívat se na věci jednoduše, nekompromisně a hravě: Robert Jindra zazářil s Janáčkovou filharmonií Ostrava a výtečnými sólisty.“
„Schittlerovi se podařilo od prvních not hrát s výstižnou charakteristikou, v níž dominovaly vlastnosti jako hravost, perlivost a nonšalantní koketnost.“
„Zejména v části, v níž hrál Hudeček sólovou pasáž pouze za tremolového doprovodu harfy, evokovalo jeho podání líbezné milostné námluvy a svádění.“
Janáčkova filharmonie zahrála pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry. Sólisty koncertu konaného 2. března v Kinu Vesmír byli německý klarinetista Johannes Schittler a český fagotista Jan Hudeček. Na programu byla převážně díla hudebních romantiků, dramaturgie tentokrát svedla dohromady skladby, které nezaznívají často.
„Múzou štědře políbený Hermann se na prahu 20. století narodil do prostředí, které mu umožňovalo všestranná studia.“
„Ve druhé polovině 30. let se Grabe připravoval na evropské turné; měl hrát na klavír, na cembalo i na clavichord a mezi skladbami číst úryvky ze svých povídek.“
„Zemřel v New Yorku jako šestačtyřicetiletý, zdeptaný poznáním, že Praha jeho mládí, kde vedle sebe žili Češi, Němci a židé, už neexistuje.“
Příběh vzdělaného muže a nadaného interpreta, který se v Praze přátelil s Maxem Brodem a v New Yorku učil po boku Rudolfa Firkušného, se z galerie postav tohoto cyklu vymyká. Většina z našich opomenutých krajanů se sice v této zemi narodila, ale osud je brzy zavál do světa, odkud se k nám už nevraceli. Hermann Grabe, narozen 6. května 1903, zde naopak setrval tak dlouho, jak jen to bylo možné. Prožil tu, většině českého publika bohužel neznámá, zato však rozhodující léta svého vyzrávání.
„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“
„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“
„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“
V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.
Skladatel Richard Wagner se jako tvůrce velkých epických oper na dalším koncertě Janáčkovy filharmonie Ostrava ukáže posluchačům v méně známé rovině. Zazní na něm jeho jediná dokončená Symfonie C dur, která patří k raným dílům. Prostor dostanou také skladby německých romantických skladatelů Strausse a Webera. Pod taktovkou Roberta Jindry zahraje JFO s klarinetistou Johannesem Schittlerem a fagotistou Janem Hudečkem ve čtvrtek 2. března od sedmi hodin večer ve Vesmíru. V přímém přenosu bude koncert vysílat Český rozhlas Vltava.
„V provedení Vídeňských filharmoniků zaznělo dílo technicky úžasně, zpěvně a subtilně, s mnoha barvami a svítivými dynamickými nuancemi.“
„Christian Thielemann řídil těleso s nesmírnou kreativitou v gestech a ve výraze, monumentální dílo nastudoval zpaměti.“
„Emotivně působilo provedení jak niterně kontrolovaná exploze dojemnosti, radosti, sváru i vnitřních dramat s puncem velkolepých orchestrálních efektů.“
Společnost přátel hudby ve Vídni pořádala ve Zlatém sále o víkendu koncerty Vídeňských filharmoniků, které řídil světoznámý dirigent Christian Thielemann. V rámci obou stejných programů zazněla velkolepá Osmá symfonie Antona Brucknera. Nedělním koncertem se završilo únorové vídeňské hostování německého Maestra u slavného rakouského orchestru, se kterým se v současnosti vydal na krátké zahraniční turné. Po Frankfurtu nad Mohanem, společně zamíří do New Yorku a Berkeley. V newyorské Carnegie Hall zazní tento týden i Brucknerova majestátní symfonie.
„Zazněla světová premiéra skladatele Ondřeje Brouska s názvem Symfonie č.3 „Motus Vita 1946“, která má netradičně jen dvě věty, 1. Andante ma risoluto a 2. Presto. V názvu se objevuje baťovské motto i rok vzniku filharmonie. Interpretace vyzněla výborně, orchestr zněl plasticky a jednotlivé nástrojové skupiny byly velmi vyrovnané a šťavnatě barevné.“
„Klavír v podání mladého sólisty Marka Kozáka zněl suverénně a pevně, střídal barevné polohy a propojení sólisty s orchestrem bylo intenzivní a niterné. Klavír se přirozeně stával součástí orchestru, aby se z něho v pravý čas vyloupnul a předvedl se v dramatických kadencích.“
„Dirigent Robert Kružík využil plastičnosti a instrumentální barevnosti hudby a inspiroval orchestr k vytváření velkých legátových ploch, plných napětí a emocí. Svým elegantním a přesným stylem dirigování vytvářel iluzi, že v prostoru hněte ve vzduchu plastické obrazy.“
Filharmonie Bohuslava Martinů působí ve Zlíně od roku 1946 a za tu dobu prokázala, že má dost odvahy i invence, aby prosazovala nové trendy a skladby. Ve čtvrtek 23. února zazněly skladby, které překvapily. Světová premiéra Symfonie č. 3 „Motus Vita 1946“ Ondřeje Brouska, Burleska d moll pro klavír a orchestr Richarda Strausse, kde se jako sólista představil Marek Kozák, a po přestávce Symfonické fantazie Bohuslava Martinů. Před orchestr se postavil jeho šéfdirigent Robert Kružík, který vybičoval orchestr k euforickému výkonu.
Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín nabídne svým posluchačům i v této sezóně premiérové uvedení kompozice z pera současného českého autora. Dramaturgie protentokrát oslovila Ondřeje Brouska, pražského skladatele, hudebníka a režiséra. Jeho Symfonie č. 3 Motus Vita 1946 bude věnována zlínské filharmonii a zazní ve světové premiéře. Koncert, který hudebně povede šéfdirigent Robert Kružík, se bude konat ve čtvrtek 23. února od sedmi hodin večer ve Velkém sále Kongresového centra Zlín. Následovat budou Straussova Burleska d moll pro klavír a orchestr v podání Marka Kozáka a Symfonie č. 6 - Symfonické fantazie Bohuslava Martinů.
„Živelný a energický byl vstup do fugy, která vygradovala do skutečně silných a monumentálních momentů, které si dirigent schoval na konec.“
„Felix Klieser se narodil bez rukou, přesto již od 5 let hraje na lesní roh a svou fenomenální virtuozitou již dobyl nejeden světový sál.“
„Nad symfonií pak jako by se vznášel jeden velký vyzpívaný oblouk či obal, který skladbu spojoval ve velký, procítěný celek.“
FOK se svým šéfdirigentem Tomášem Braunerem připravil pro diváky velmi kvalitní, ovšem nepříliš často hraný program. Dvořákovy Symfonické variace večer zahájily, následně zazněl Straussův první Koncert pro lesní roh, celý večer pak zakončila Dvořákova Symfonie č. 7. Plný, opojný zvuk velkých romantiků příjemně prostupoval sálem po celý koncert.
Janáčkova filharmonie Ostrava na program třetího koncertu věnovaného klasikům zařadila Čajkovského Patetickou symfonii, kterou sám autor dirigoval při premiéře v Petrohradě jen devět dní před vlastní smrtí, a Straussovu Burlesku. Orchestr povede její šéfdirigent Vassily Sinaisky. Za klavír ve Straussově skladbě usedne Tamara Stefanovich. Koncert je na programu ve čtvrtek 9. února od sedmi večer hodin ve Vesmíru. V deset hodin dopoledne se na stejném místě koná generální zkouška.
„V opeře jsou motivace princezny upraveny, z princezny Salome se stává z pasivní dívky plnokrevná lidská bytost, která se vymkne poslušnosti a podlehne kouzlu proroka natolik, že ho touží mít pro sebe.“
„Pro upřesnění jejího psychického vývoje jsou tu ještě na jevišti dvě Salome, jedna dospívající, kterou tančí Margaryta Lazniuk, druhá je alter ego princezny, tu tančí Anna Chesnova.“
„Divák je přemožen silou hudby, která se valí v jednom proudu v obrovských dynamických vlnách a širokodechých frázích, v dramatické instrumentálně barevné faktuře, ve které dominuje paleta břeskných žesťových nástrojů, se kterými všechny pěvecké hlasy soupeří a díky obratnosti dirigenta nakonec i vítězí.“
Vídeňská státní opera uvedla v premiéře 2. února 2023 dramatickou jednoaktovou operu skladatele Richarda Strausse, Salome. Podle dramatu Oscara Wilda napsal libreto Hugo von Hoffmannsthal a Richard Strauss vytvořil úchvatné lidské drama na základě biblického příběhu. Režie inscenace se ve vídeňské státní opeře ujal francouzský režisér Cyril Teste, v umělecké spolupráci s Célinou Gaudier. Scénografkou byla Valérie Grall, návrhy kostýmů vytvořila Marie La Rocca, světelný design je dílem Juliena Boizarda, Mehdi Toutain-Lopez je autorem video designu. Dirigentem představení je hudební ředitel vídeňské státní opery Philippe Jordan. V titulní roli se představila švédská sopranistka Malin Byström, Jochanaanem je Wolfgang Koch, v roli Heroda vystoupil Gerhard Siegel, jako Herodias se představila Michaela Schuster. Recenze je psána z první reprízy 4. února 2023.
„Z postupně se nabalujících dalších nástrojů, jakoby neslyšitelně, bez jakéhokoli rušivého švu - ostřejšího nástupu - se zvolna vynořovala gradace plná napětí a vášně.“
„Radek Baborák srozumitelně odkryl strukturu skladby a vystavěl ji s citem pro kontrast, gradaci, jemné i plné plochy.“
„Provedení bylo tak podmanivé, že člověk chtěl jen zavřít oči, nechat se unášet tou nenapodobitelnou hudbou a přát si, aby nikdy neskončila…“
Třetím koncertem v této sezoně se představili Pražští komorní sólisté pod vedením svého uměleckého ředitele Radka Baboráka. V kostele svatých Šimona a Judy zahráli v sobotu 4. února romantický repertoár, v němž ukázali, že patří ke špičce současných českých komorních těles.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přivítá mezinárodně uznávaného hornistu Felixe Kliesera, jehož hra je o to obdivuhodnější, že nástroj ovládá prsty levé nohy. Umělec vystoupí v Hornovém koncertu Richarda Strausse. Pod taktovkou šéfdirigenta FOK Tomáše Braunera dále zazní Symfonické variace a Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka. Koncerty se budou konat ve středu 8. a ve čtvrtek 9. února od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu.
Na začátku ledna se Pražský komorní orchestr účastnil hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně. Těleso tam odehrálo sedm koncertů, které byly věnovány národní hudbě střední a východní Evropy. České, ruské, maďarské, rumunské a polské skladby s PKO zahráli sólisté ze všech koutů světa. Na některé koncerty se můžete podívat na oficiálním Youtube kanálu samotného festivalu. Do konce sezóny 2022/2023 nabídne PKO pražskému publiku ještě sedm koncertů. O těch informujeme níže.
„Šestnásťročný Ryan Martin Bradshaw je bezosporu unikátnym interpretačným zjavom na domácej pianistickej scéne.“
„Sólistov prednes Brahmsovho Intermezza A dur, op.118 musel uspokojiť aj náročného hudobnmého znalca.“
„Ondrej Lenárd znova presvedčil, že je ideálnym interpretom diel ruského romantického symfonizmu.“
V bratislavskom Veľkom koncertnom štúdiu Slovenského rozhlasu sa v piatok, 27. januára 2023 konal ďalší, v poradí už piaty abonentný koncert Symfonického orchestra Slovenského rozhlasu v tejto sezóne. Pod taktovkou šéfdirigenta Ondreja Lenárda odzneli dve ťažiskové diela ruského romantického symfonizmu – Druhý klavírny koncert c mol, op.18 Sergeja Rachmaninova a Symfónia Manfred, op. 58 P.I. Čajkovského. Sólový part Rachmaninovovho koncertu predniesol mladý slovensko-austrálsky klavirista Ryan Martin Bradshaw, v súčasnosti rezidenčný umelec SOSR-u, ktorý s naším rozhlasovým orchestrom pod dirigentskou kuratelou O. Lenárda v posledných sezónach pomerne často koncertuje (v novembri 2021 účinkoval s ním ako sólista Čajkovského Klavírneho koncertu b mol, v apríli 2023 ho premiérovo čaká uvedenie Klavírneho koncertu a mol Roberta Schumanna).
„Dirigování je fascinující, protože přináší radost.“
„Provedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův se Orchestr Národního divadla zhostil v Praze v sezóně 2004/2005 skvěle.“
„Stravinského Oidipus Rex je geniální dílo a má v sobě neuvěřitelnou sílu.“
Americký dirigent John Fiore, který působil v mnoha významných světových operních domech a koncertních síních v USA a Evropě, se vrátil v lednu k Orchestru Národního divadla, se kterým nastudoval díla Sergeje Rachmaninova a Igora Stravinského. U příležitosti hostování v Praze poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor. Vzpomíná v něm i na newyorskou Rusalku s Gabrielou Beňačkovou nebo na přelomové pražské uvedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův v sezóně 2004/2005.
Sopranistka Olga Jelínková zpívá od 21. ledna v Lipské opeře, kde působí, Donu Annu v Mozartově Donu Giovannim. Na podzim tam zazářila jako Verdiho Violetta a také v opeře Undine Alberta Lortzinga. Od dubna do června ji čeká úloha Kleopatry v Händelově opeře Giulio Cesare in Egitto. Sopranistka Eliška Weissová bude od 23. února v Rize v Lotyšské národní opeře Kostelničkou v pěti představeních Janáčkovy Její pastorkyně. V Kolíně nad Rýnem ztvární v červnu titulní roli Donizettiho opery Lucia di Lammermoor sopranistka Zuzana Marková. Barytonista Jiří Rajniš od 14. do 31. ledna zpívá jednu z vedlejších rolí v šesti představeních Straussovy Salome v nové inscenaci milánského divadla Teatro alla Scala, v titulní roli s litevskou sopranistkou Vidou Mikneviciute. Od 6. června ho ve stejném slavném operním domě čeká pak účinkování v Dvořákově Rusalce, kterou tam hudebně připraví dirigent Tomáš Hanus. Jde o vůbec první uvedení tohoto díla ve Scale. Titulní roli bude zpívat Olga Bezsmertna, Vodníka Jongmin Park a Prince Dmitry Korchak, na Rajniše čeká úloha Hajného. Na přelomu června a července bude pak Escamillem v Bizetově Carmen v Teatro Lirico di Cagliari na Sardinii. Na zahraniční scénu směřuje také tenorista Petr Nekoranec. V Opéra national de Lorraine ve francouzském městě Nancy, která chystá na březen inscenaci Gluckovy tragédie Ifigenie na Tauridě, se objeví jako Pylades.
