PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Počátkem šedesátých let si na Západě vynutil rozmach televizního vysílání, sdruženého v síti Eurovize, svůj mezinárodní festival. Jako místo setkávání tvůrců, výměny námětů, prodeje pořadů a jejich koprodukcí. Aby se událost stala přitažlivější pro účastníky i pro veřejnost, stala se její součástí soutěž. Psal se rok 1961, když v Montreux poprvé rozkvetla Zlatá růže, Rose d’Or, každoroční přehlídka televizních pořadů. Východní blok, propojený Intervizí, nezůstal pozadu. Za tři roky se uskutečnila první Zlatá Praha. Mezinárodní televizní festival, jehož letošní 63. ročník nabídl od 23. do 26. září i pocty legendám české hudby na obrazovce.

Hlas Michaela Spyrese se pohybuje s lehkostí od barokní virtuozity přes belcanto až k Wagnerovi a hrdinnému tenorovému repertoáru. Zároveň jako barytenorista záměrně překračuje hranice tradičních hlasových oborů a vyhledává i díla, která zůstávají mimo běžný operní repertoár. Vedle pěvecké kariéry je uměleckým ředitelem operní společnosti v rodném arkansaském regionu Ozarks, překládá libreta, vede mistrovské kurzy a věnuje se mladým umělcům. 30. září Spyres vystoupí v Bratislavě se souborem Il Pomo d’Oro v rámci Bratislavských hudebních slavností. V rozhovoru pěvec mluví o baroku, zapomenutých operách, hranicích hlasových oborů i o tom, proč je pro něj komorní pořad stejně důležitý jako vystoupení v Bayreuthu nebo v Metropolitní opeře.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. září do 4. října?

Svatováclavský hudební festival pokračoval v pátek 25. září v Ostravě. Na místo kostela však se koncert konal v současném sídle Janáčkovy filharmonie Ostrava, v bývalém kině Vesmír a spolu s filharmonií vystoupil klavírista Lukáš Vondráček. Dirigoval ruský dirigent Andrey Borejko a zpíval Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Eduardem Kostelníkem a se sólisty Veronikou Rovnou, Ksenií Chubunovou, Martinem Logaem a Matijou Bizjanem. Na programu byli ruští skladatelé, Igor Stravinskij a Sergej Rachmaninov.

Studio Švandova Divadla na Smíchově uvedlo 22. září 2026 ve svých katakombách recitál lehce kontroverzního komponisty Haštala Hapky, sborového pěvce, fonetika, lingvisty a doktoranda Hudební Akademie múzických umění v Praze. Byl to zahajovací koncert 33. sezóny Cyklu soudobé hudby ve Studiu a Hapkovu hudbu prezentovali vybraní členové orchestru Prague Philharmonia pod vedením hostujícího dirigenta Michaela Housy. V programu koncertu se objevila i skladba Hapkova pedagoga Slavomíra Hořínky.

Co všechno mohou do hudebních dějin vnést ženy, jejichž příběhy zůstávaly dlouho ve stínu slavných mužů? Odpověď nejen na tuto otázku hledá čtyřiačtyřicátý Talichův Beroun, který svůj program postavil na tématu Femme fatale – Osudové ženy a který prostřednictvím koncertů, výstavy i nové hudby otevírá příběhy Vidy Prelesnik, manželky Václava Talicha, ale i Soni Červené, Almy Mahler a dalších osobností. Ředitelka Karolina Froňková a dramaturg Ladislav Horák v rozhovoru představují letošní dramaturgii, mluví o světové premiéře Hommage à Vida Lukáše Sommera i o tom, proč chtějí festival stále výrazněji propojovat s regionem, veřejným prostorem a novým publikem a vytvářet z něj kontinuální součást kulturního života na Berounsku.

22. září se uskutečnil komponovaný večer pod názvem Plzeňský rozhlasový orchestr 80, věnovaný oslavám 80. výročí od založení Plzeňského rozhlasového orchestru, předchůdce dnešní Plzeňské filharmonie. V nahrávacím studiu S1 dirigent Chuhei Iwasaki s orchestrem zahráli Českou suitu Antonína Dvořáka a Předehru k Mozartově Figarově svatbě. Specifikem tohoto koncertu bylo, že publikum bylo usazeno přímo mezi hudebníky.

Za majestátnych zvukov fanfárovej znelky Jána Cikkera sa v stredu 23. septembra 2026 v bratislavskej Redute otvorili brány 61. ročníka Bratislavských hudobných slávností, najvýznamnejšieho festivalu vážnej hudby v slovenskej metropole. Za dirigentským pultom Slovenskej filharmónie stála hviezdna maestra Simone Young, sólistom večera bol mladý japonský klavirista Mao Fujita. Na programe boli diela Jána Levoslava Bellu , Wolfganga Amadea Mozarta a Gustava Mahlera.

Sedmý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí je v plném proudu, na plné obrátky tedy „jede“ i jeho ředitelka Kateřina Málková. Přesto si v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz našla čas na povídání o stěžejních myšlenkových bodech přehlídky, jejím nejbližším programu, důležitosti přeshraničních vztahů, dramaturgické koncepci i přesvědčení, že v péči o mladé tkví hluboký smysl veškerých snah. Závěrem pak Málková hovoří i o jedné úplně čerstvé novince, která zaujme hlavně pražské rezidenty…

Symfonický orchestr Českého rozhlasu otevřel stou sezónu replikou prvního koncertu Orchestru Radiojournalu, kterým se v roce 1926 v Československu začala psát i jeho historie. Současně se ve čtvrtek v pražském Rudolfinu a v rozhlasovém a televizním přenosu oficiálně jako nový šéfdirigent představil Elias Grandy. Byli společně ve skvělé formě a zcela jasně potvrdili, že hudební těleso má ve veřejnoprávním rozhlase pro svou zemi těžko zastupitelnou úlohu.

Když Národní divadlo oznámilo, že první premiérou sezony bude 24. září muzikál Sweeney Todd, ďábelský lazebník z Fleet Street, vyvolalo to přinejmenším rozruch. Uvedení muzikálu na scéně Státní opery totiž přirozeně otevřelo otázku, nakolik takový titul do operního domu patří a zda nejde především o způsob, jak oslovit i publikum, které do něj dosud pravidelně nemířilo, či zda to je marketingový tah, s nímž se musí skalní operní fanoušek jednoduše smířit. Dílo hudebně nastudovala Anna Pozidis, režie se ujal Martin Čičvák a v hlavních rolích se při premiéře představili Adam Plachetka s Barborou Pernou. Jak se muzikálu na scéně Státní opery dařilo a co jeho uvedení přineslo?

Festival Harmonia Moraviae zahájil koncertem ve čtvrtek 24. září a jako vždy tímto zahájila další sezónu, už jednaosmdesátou, i Filharmonie Bohuslava Martinů. Orchestr dirigoval jeho šéf Robert Kružík a pozval si ke spolupráci amerického klavíristu. Jonathan Biss hrál Beethovenův Koncert č. 4 G dur pro klavír a orchestr, op. 58 a po přestávce zazněla Dvořákova Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“. Repertoár zaručoval hudební lahůdky a obsazení zase špičkové provedení.

Na závěrečném koncertě 31. Mezinárodního varhanního festivalu v minoritské bazilice sv. Jakuba vystoupil 24. září francouzský varhaník Vincent Dubois, spolu s Olivierem Latry titulární varhaník pařížské katedrály Notre Dame. Jednalo se o důstojné a zdařilé zakončení pražského festivalu…

Druhý koncert 33. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby zavedl posluchače ve středu 23. září do olomoucké katedrály sv. Václava. Společně s komorním souborem Barocco sempre giovane se představily sopranistka Helena Hozová a mezzosopranistka Jolana Slavíková. Nevšední zážitek z koncertu zprostředkovala tanečnice Klára Jelínková se svými studentkami z Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Během večera se repertoár soustředil zejména na období baroka a zazněla díla Antonia Vivaldiho, Georga Philippa Telemanna a Giovanni Battista Pergolesiho, pouze závěrečné číslo patřilo skladateli dvacátého století Williamu Gomezovi.