„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

Sezóna roku 2023/24 je odtajněná, můžete mi říci, co bude její hlavní charakteristikou?

Samozřejmě nás všechny napadne, že rok 2024 bude opět Rokem české hudby a že se tedy budeme ve zvýšené míře věnovat českým autorům. Ale hned musím upozornit, že na to nejdeme prvoplánově a že i když na velikány nezapomeneme, máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky, ale život prožili jinde? Co česká emigrace, jako například Voříšek nebo Mysliveček ? Co německo-židovští skladatelé, narození v Praze, jako například Schulhoff, nebo Hans Krása? Nebo v Brně, jako třeba Korngold? Nebo Gustav Mahler, narozený v Kališti u Jihlavy? A co Bohuslav Martinů? Zdá se to možná provokativní, ale právě odtud se odvíjí základní koncepce naší sezóny.

Dokážete tedy vypíchnout nějaký opravdu provokativní a zajímavý titul?

Určitě to bude koncert s názvem Rapsodie v modrém 100, s díly Schulhoffa, Gerschwina a Korngolda. Je to vlastně výroční projekt, uvedená díla či jejich autoři slaví kulatá výročí. Koncert se uskuteční 11. a 12. dubna 2024 v Janáčkově divadle, dirigovat bude Dennis Russell Davies, který zahraje i klavírní part Gerschwinovy Rapsodie in blue. Symfonie in Fis Ericha Wolfganga Korngolda byla poprvé uvedena ve Vídni před 70 léty a 130 let narození Erwina Schulhoffa připomene jeho Symfonie č. 2. I na našeho velikána Bedřicha Smetanu se podíváme z poněkud jiného úhlu projektem Smetana 200, ve kterém připomeneme, jak Smetanu ovlivnili hudební velikáni, jako byl Ferenz Liszt nebo Richard Wagner. Poeticky pak připomeneme Smetanův cyklus Má vlast, který zazní 18. dubna 2024 v komorní podobě pro čtyřruční klavír, v podání šéfdirigenta Denisse Russella Daviese a jeho ženy, japonské klavíristky Maki Namekawy, při příležitosti šéfdirigentových narozenin. Koncert bude ozvláštněn vizualizacemi proslulého Coriho O´Lana z Ars Electronica. V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory. Antonína Rejchu i Jana Nováka jsme vydali v nové edici našich nahrávek a rádi bychom pokračovali v jejich uvádění. Je to hudba, která si rozhodně zaslouží být na světových pódiích.

Zmínila jste, že Rok české hudby není jedinou linií vaší příští sezóny, co tedy je tou další linií?

Jednak se chceme i nadále věnovat autorům, které připomínáme kontinuálně, jako jsou například Alfred Schnittke, Estonec Lepo Sumera nebo Mieczysław Weinberg. Také představíme světové sólisty, tenoristu Christopha Prégardiena, houslistu Alexandera Sitkovetského a Jana Mráčka, sopranistku Martinu Jankovou, mezzosopranistku Markétu Cukrovou nebo cembalistu Mahana Esfahaniho. K orchestru se vrátí dirigent Michael Schøenwandt, aby provedl Sibeliovu Symfonii č. 1, Tomáš Netopil bude dirigovat Rachmaninova, Mahlera a Schnittkeho, Alexander Liebreich nás provede koncertem, na kterém orchestr zahraje Krásu, Poulenca a Weinberga. Z nových dirigentských tváří se posluchači mohou těšit na Takeshi Moriuchiho, který také usedne ke klavíru v Adamsově skladbě Eros Piano.

Chystáte i nějaké novinky pro posluchače v konceptu předplatného?

Naše dramaturgie přišla se zajímavými nápady, máme dva nové koncepty, ve kterých hraje především krásný prostor Besedního domu. Jsou to nové řady edukačního předplatného, Komorní rodinná odpoledne s průvodním slovem, a v orchestru, kdy posluchač bude mít šanci posadit se přímo do orchestru mezi hudebníky či velmi blízko vedle nich a takto sledovat zblízka jejich práci. Jsem sama zvědavá, jak se tato myšlenka osvědčí.

A co zahraničí? Máte po úspěšném americkém turné nějaké další atraktivní možnosti?

To je samozřejmě ještě vše v jednání, ale věříme, že vyjde zájezd do Jižní Koreje, na který se samozřejmě všichni těšíme. A pak jsou to destinace evropské u všech našich sousedů, Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Zahrajeme na Bratislavských hudobných slavnostech a také vůbec poprvé na slavném letním festivalu v rakouském Grafeneggu, s panem šéfdirigentem Mou vlast.

Jste také organizátory festivalů, letos vychází bienále na Moravský hudební podzim?

Ano, to máte pravdu, ale omlouvám se, dramaturgie festivalu ještě není zveřejněna, bude mít samostatnou prezentaci. Ale samozřejmě chystáme i další festivaly, jejichž jsme pořadateli. Ten nejbližší bude Festival Špilberk, jako vždy mimo sezónu, od 20. do 27. srpna, abychom se ještě vešli do stálého počasí. Program bude hodně odlehčený, a myslím, že na něj nalákáme nové posluchače.

Stále nejsou žádné oficiální zprávy o zahájení stavby Janáčkova kulturního centra, tedy o novém koncertním sálu. Co k tomu můžete říct?

Mohu říci jen to, co dosud všichni víme. Víme, kde sál bude stát a kde je vybudovaná hrubá stavba podzemních garáží. Je zpracována dokumentace pro provedení stavby a je vydáno stavební povolení. Nejen Brňané se skládají ve veřejné sbírce na varhany. Město stojí před vypsáním výběrového řízení na zhotovitele stavby. Ale mohu naše posluchače odkázat na potěšující úvodní slovo primátorky Markéty Vaňkové v našem katalogu pro sezónu 2023/24, na jehož konci jsou povzbudivá slova: „Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón.“

Foto: Vojtěch Kába, archiv filharmonie