105

„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“

„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“

„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“

Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi. Donedávna bylo možné se domnívat, že také 21. století začalo s mírným zpožděním. Zřícením newyorských dvojčat 11. září 2001. Nyní se ale zdá, že čas začal odtikávat až v březnu 2020. Když se světa zmocnila panika, že dosud neznámý vir způsobí pandemii. Trápila nás po celý zbytek roku a její konec je v nedohlednu, jakkoli má být světlem na konci tunelu očkování. Hrstka lidí bohatne, většina chudne. Včetně těch, kteří si za svou misi, nyní překlápěnou v misii, vybrali kulturu, hudbu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

301Concertino Praga – Dvořákova rozhlasová mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky vzhledem k přetrvávajícím omezením výuky sólových nástrojů a komplikacím spojeným s probíhající koronavirovou pandemií nově prodloužila termín přihlášek do sólové kategorie, a to až do 28. února. Letos je soutěž otevřena pro nástrojové obory housle, violoncello, klavír, cembalo, harfa, akordeon, flétna, hoboj, klarinet, saxofon, fagot, lesní roh, trubka a trombon. Soutěžící posuzuje mezinárodní odborná porota ve třech kolech. V prvním a druhém kole porota hodnotí soutěžící anonymně na základě zaslaných nahrávek. Třetí kolo je veřejné a bude mít formát koncertu, který proběhne v rámci mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha 2021 v Rudolfinu. Lhůta pro podání přihlášek pro komorní uskupení zůstává v platnosti, termín je 31. března. Pořadatelem je Český rozhlas společně s Akademií klasické hudby. Laureáty minulého ročníku si můžete připomenout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Beethoven-2020

„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“

„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“

„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“

Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni. Když zůstaneme jen u hudby, tak ti, co nemohli hrát a zpívat, i ti, co je nemohli poslouchat. Zmařených záměrů je za námi tolik, že ani nemá smysl je počítat. Můžeme si je, dnes už jen s kyselým pokrčením ramen, asi připomenout. A hlavně doufat, že k nim budou letos přibývat další a další už jen po několik měsíců, ne až někam do Vánoc, ne natrvalo.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
profilovka-2

„Líbí se mi tvůrčímu procesu nepřekážet a nechat nápad působit.“

„Že je živý koncert nenahraditelný a vůči streamu se má jako auto vůči fotce auta, to cítíme všichni.“

„Slyšet v těchto měsících svou hudbu naživo je malý obřad.“

Kytarista a skladatel Lukáš Sommer patří k nejvýraznějším osobnostem české hudební scény. Těžko říci, která z jeho profesí právě dominuje, jelikož se intenzivně věnuje oběma sférám. Letos Sommer odehrál sólový recitál na festivalu Pražské jaro, jako skladatel pravidelně píše pro přední české interprety. Jeho skladby mají drajv, jsou brilantně stylizované a nebojí se vyjádřit emoce. Ještě zajímavější než výčet jeho úspěchů je Sommerovo nazírání na hudbu, kterou vnímá v širokých sociologických, filosofických i spirituálních souvislostech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
02DvokWihanLachnersidlemi

„Dvořák se velkým projevům úcty vždy pokud možno vyhýbal, neboť si při nich připadal jaksi nepatřičně.“

„Díky koncertům v desítkách měst byla Dvořákovu turné věnována zvýšená pozornost nejen ve velkých denících, ale také v dnes již zapomenutých regionálních periodikách.“

„Chtěl jsem si v tom udělat jasno, a proto jsem se zařídil podle zásady Johanna Wolfganga Goetha: Když se chci něco dozvědět, napíši o tom knihu.“

Velké koncertní turné Antonína Dvořáka po českých a moravských městech, uspořádané „na rozloučenou“ před jeho odjezdem do Ameriky v roce 1892, zachycuje nová monografie muzikologa Ondřeje Šupky s názvem Než nás rozdělí oceán. Jde o pozapomenutou, ale pozoruhodnou a důležitou kapitolu Dvořákova života. Koncerty, při nichž s Dvořákem u klavíru spoluúčinkovali houslista Ferdinand Lachner a violoncellista Hanuš Wihan, byly senzací, do jejich organizace se spontánně zapojilo několik desítek spolků a navštívilo je kolem patnácti tisíc diváků. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus autor knihy upozorňuje: Často se zapomíná, že Dvořák nebyl jen skladatelem, ale také úspěšným interpretem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Na hudebním festivalu Dvořákova Praha, který se má konat od 6. do 24. září 2021, vystoupí Vídeňští filharmonikové s Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a Pavel Haas Quartet s klavíristou Borisem Giltburgem. To jsou tři vlajkové programy, které prozatím pořadatelé zveřejnili a na které už dávají ve velkém předstihu do prodeje vstupenky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Do pětapadesátého ročníku Dvořákovy mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga, konkrétně do kategorie komorní hudba, mohou soutěžící přihlašovat své nahrávky až do konce března příštího roku. Termín odevzdání nahrávek pro sólové hráče je stanoven na 31. leden 2021. Do kategorie komorní hry, která se nově koná co dva roky, se mohou přihlásit uskupení od dua po sexteta v libovolném nástrojovém složení, avšak nutností je zastoupení maximálně jednoho klávesového nástroje.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
001

Prudké zhoršení pandemické situace si znovu vybírá daň na českém hudebním životě. „Vzhledem k posledním vládním opatřením a po zvážení výhledu na příští týdny a měsíce jsme se s těžkým srdcem rozhodli zrušit slavnostní koncert plánovaný na 21. prosince, na kterém měla být předána Cena Antonína Dvořáka významné operní pěvkyni Gabriele Beňačkové,“ oznámil Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která Cenu Antonína Dvořáka vyhlašuje. Držitelé vstupenek mohou požádat o vrácení vstupného, případně přispět na vzdělávání mladých muzikantů ponecháním vstupného pořadateli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
90

„Niektoré z diel poslúžili skôr k vytvoreniu si obrazu o skladateľovom prístupe v danom období, mnohé sú však hodné pozornosti ako kvalitné diela, ktoré by si iste zaslúžili aj častejšie uvádzanie.“

„Zvuk nástroja Fazioli sa mi pod rukami Marka Kozáka páčil asi najviac.“

„Pre Natalii Schwamovou sa repertoár zložený prevažne z Humoresiek zdal byť ako stvorený.“

Ťažiskom uvedenia kompletného klavírneho diela Antonína Dvořáka, ktoré si tento rok organizátori Dvořákovej Prahy vytýčili za cieľ, bol celodenný klavírny maratón v sobotu 19. septembra. V predposledný deň festivalu zazneli všetky tie skladateľove kompozície pre klavír (sólový aj štvorručný), ktoré neboli zaradené na niektorý z predošlých koncertov. V piatich blokoch sa predstavili Ivo Kahánek, Matouš Zukal, Marek Kozák, Natalie Schwamová a dvojica Kristýna Znamenáčková a Pavel Zemen.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Mozartov Koncert venoval Baborák nedávno zosnulému režisérovi Jiřímu Menzlovi.“

„Zreteľná bola nadštandardná komunikácia medzi muzikantami, obzvlášť pri prvých pultoch sláčikovej sekcie, na čele s výraznou koncertnou majsterkou Martinou Bačovou.“

„Vďaka Koncertu Jana Kučeru sme počuli barytónový saxofón v sólovej pozícii, z čoho sa stal celkom pozoruhodný zážitok.“

Sedím pred monitorom s neúprosne prázdnym textovým dokumentom a premýšľam, ako písať o piatkovom koncerte Českej sinfonietty a Radka Baboráka na Dvořákovej Prahe. Každé adjektívum či každý prívlastok, ktorý mi napadne, sa zdá byť totiž oproti tomu, aká vládla v sále nálada, akosi suchý. Dve slovíčka si ale na úvod predsa len skúsim vybrať. Výrazy energia a pestrosť by mohli čitateľa aspoň trochu nasmerovať k tomu, ako si večer 18. septembra predstaviť.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Možná více než v předešlých ročnících se ukázalo, jakou ozdobou celého festivalu komorní koncerty jsou. A také – jakou hráčskou elitou Česko disponuje na poli komorní hry.“

„Byla to univerzita komorní hry, kterou doprovázelo až jakési bratrské spiklenectví, jež na každém večeru vyvrcholilo objetím kolem ramen ztělesňujícím onu sounáležitost.“

„Komorní orchestr filharmoniků povýšil Sukovu serenádu na vrcholnou radost z muzicírování, propracovaného v jemných detailech a dynamických frázích.“

Třetím večerem se ve čtvrtek 17. září uzavřela komorní řada Dvořákovy Prahy. S účastí Komorního orchestru České filharmonie, který vedl Josef Špaček, a jeho kolegů z předcházejících večerů Tomáše Jamníka a Lukáše Vondráčka. A také vděčného publika, které tentokrát takřka zaplnilo Dvořákovu síň pražského Rudolfina, aby si vyslechlo serenády Josefa Suka a Antonína Dvořáka a Grand Rondeau Jana Václava Huga Voříška.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Když zazněly fanfáry, nebylo v sále snad nikoho, komu by nešel mráz po zádech.“

„Výkon Jany Bouškové byl přesně takový, jak ji už léta známe – naprosto perfektní.“

„Koncert zakončila slavná rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka, jedno z největších Janáčkových děl vůbec.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha si v letošním roce dal jako podtitul tak trochu obrozenecké „Češi hrají (nejen) Čechům“. Z koronavirové nouze tak vytvořil vlastně skvělý nápad. A aby toho nebylo dost, součástí festivalu se stala i programová řada „Pro budoucnost“ jako projekt na vzdělávání a podporu mladých umělců. Proto také při koncertě 16. září 2020 k notovým pultům PKF – Prague Philharmonia zasedli nejen stálí hráči, ale i členové Orchestrální akademie PKF – Prague Philharmonia, mladí umělci, kteří díky členství v Orchestrální akademii získávají první orchestrální ostruhy. Přesto byl výkon orchestru jednolitý.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Zítra, v soboru 19. září, projdou posluchači i mladí klavíristé pod vedením klavíristy Iva Kahánka, který je současně patronem akce, a muzikologa Davida Beveridge koncertním maratonem. Od dopoledních hodin do večera na něm zaznějí takřka všechny skladby Antonína Dvořáka pro sólový i čtyřruční klavír. Jeho klavírní dílo se odehraje v pěti tematických blocích, do nichž je zařazeno vše, co neobsáhly předcházející sólové recitály Iva Kahánka a Dua Ardašev. V řadě vystoupení, která začnou v Sukově síni Rudolfina už v 10:30 hodin a s přestávkami potrvají asi do půl sedmé, dostanou příležitost na festivalu debutovat mladí klavíristé Marek Kozák, Natálie Schwamová, Matouš Zukal, Pavel Zemen a Kristýna Znamenáčková.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Jubilejní 125. sezónu České filharmonie uvede koncert, který se bude konat ve středu 23. září od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova zazní Šostakovičův První klavírní koncert, který zahraje jeden z nejlepších pianistů současnosti, Daniil Trifonov, a spolu s ním vystoupí také mladá německá trumpetistka Selina Ott.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Ako výstižné sa ukázalo označenie ‚show‛, ktorým Václav Hudeček večer sám tituloval.“

„Všetci huslisti sa preukázali ako unikátne umelecké osobnosti s názorom a obrovskou dávkou talentu.“

„Lístok na koncert Elišky Kukalovej by som si po utorkovom zážitku kúpila okamžite.“

Trochu iný formát ako ostatné večery Dvořákovej Prahy mal program, ktorý sa v rámci festivalu uskutočnil 15. septembra. Podobu koncertu predznamenával už jeho podtitul „S Mistrem v zádech“. Išlo o populárny koncept verejného masterclassu, kedy sa výuka, či možno skôr konzultácia hry na nástroj presúva na koncertné pódium. V Dvořákovej sieni sa tak predstavili traja mladí huslisti: Matteo Hager, Marie Hasoňová a Eliška Kukalová. Za sprievodu PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Marka Šedivého predviedol každý z nich jednu časť Koncertu pre husle a orchester a moll Antonína Dvořáka. „Mistrem v zádech“ im nebol nikto iný, ako Václav Hudeček.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Mráček zahrál sólový part mimořádně průzračně, čistě, ztišeně, bez efektů a afektů.“

„Byl to Beethoven, který ví, jak se dotknout prosté absolutní krásy.“

„Suk je v Asraelovi už vzdálen dvořákovskému světu.“

Ani druhý večer Jakuba Hrůši a České filharmonie na Dvořákově Praze neměl na programu Antonína Dvořáka. Zato podruhé během festivalu zazněla pod jeho taktovkou pořádná porce hudby Dvořákova žáka a zetě Josefa Suka. A bylo to tak dobře. Symfonii Asrael, ještě stále vzácnou, je potřeba důvěrněji a podrobněji a víc do hloubky poznávat a Jakub Hrůša je k takovému úkolu evidentně nad jiné povolán. I v druhém Hrůšově večeru navíc shodně figuroval vedle Suka Beethoven. Jeho Houslového koncertu se Jan Mráček zhostil jedním slovem ideálně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Finále Komorní řady a Pro budoucnost Dvořákovy Prahy se odehrají ve čtvrtek a v pátek od 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Na čtvrtečním koncertu se ke Komornímu orchestru České filharmonie jako sólisté připojí houslista Josef Špaček, violoncellista Tomáš Jamník a kurátor Komorní řady, klavírista Lukáš Vondráček. První z nich se navíc ujme uměleckého vedení tohoto hudebního uskupení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Netopil-Mlad-2

„Myšlenka orchestrální akademie musela být odsunuta, snad na příští rok.“

„Program připravil Chuhei Iwasaki.“

„Zvuk orchestru byl až překvapivě profesionální.“

Druhý víkend na Dvořákově Praze uzavřel večerní koncert Mladé filharmonie s jedinou skladbou – Beethovenovou Devátou symfonií. Festivalovým programem s ní proletěl Tomáš Netopil. Nejen na otočku nedlouhého hostování ze svého německého působiště, ale i doslova. Obvyklá stopáž je kolem sedmdesáti minut, ale za hodinu ji zahraje opravdu málokdo. 

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
5

„Snažím se dětem dát impuls k tomu, aby začaly nad hudbou přemýšlet samy.“

„Před nástupem do orchestru jsem se nevědomě ochuzoval o množství nádherné muziky, jejíž jsem nebyl součástí.“

„Kdyby všichni houslisté byli stejní, tak by nikdo nechodil na koncerty.“

Na festivalu Dvořákova Praha dnes Jan Mráček vystoupí jako sólista Beethovenova Houslového koncertu. Před deseti lety byl nejmladším laureátem soutěže Pražského jara, pak se stal titulárním sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a v roce 2014 vyhrál Mezinárodní houslovou soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Na pódiu bude večer s dirigentem Jakubem Hrůšou a s Českou filharmonií, jejímž je od září 2016 členem. Jiří Bělohlávek ho tehdy pozval na post koncertního mistra, který sdílí s Jiřím Vodičkou a Josefem Špačkem. Jan Mráček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nad hrou v orchestru a nad hrou sólovou a vrací se také k Letní hudební akademii Kroměříž, kde byl v srpnu jedním z lektorů. A vysvětluje, kdy je Beethoven nejkrásnější.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
7

„Čím rychleji se blížila sedmnáctá hodina, tím více atmosféra v sále houstla.“

„Bylo úžasné sledovat Jana Schulmeistera, s jakou chutí a radostí se s námi snažil podělit o své pocity, kterými Griegovo dílo naplnil.“

„Posledním soutěžícím byl Vsevolod Zavidov, který celý večer korunoval technicky mimořádně obtížným čtyřvětým Klavírním koncertem č. 1 Es dur, S. 124 Franze Liszta.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina vyvrcholil čtyřiapadesátý ročník Concertina Praga, které mělo letos poprvé napínavou atmosféru bezprostředního koncertního klání. Čtyři mladí finalisté – klavírista Jan Schulmeister (Česká republika), houslista Daniel Matejča, (Česká republika), trumpetista Aleksandr Rublev (Rusko) a klavírista Vsevolod Zavidov (Rusko) se utkali nejen o přízeň mezinárodní hudební poroty, ale také o srdce publika. Partnerem jim byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu v čele s mladým a talentovaným dirigentem Jiřím Rožněm.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 5