KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Pražské jaro online: živé koncerty i legendární záznamy english

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který se v obvyklé podobě kvůli opatřením majícím pomoci čelit pandemii nemůže v květnu uskutečnit. Hudba bude znít na internetu a na sociálních sítích a zapojí se i Český rozhlas a Česká televize.

Se čtyřmi pražskými tělesy se Pražské jaro dohodlo na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou z jejich domovských scén. Půjde o koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Roberta Kružíka, orchestru PKF – Prague Philharmonia s cembalistou Mahanem Esfahanim a dirigentem Jiřím Rožněm a o vystoupení Symfonického orchestru hl. města Prahy FOKTomášem Braunerem. S Českou filharmonií je v plánu dokonce dvojice koncertů, a to pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila. A v Americe zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Smetanova Má vlast, erbovní dílo festivalu, sice nebude moci letos zaznít živě, ale 11. a 12. května cyklus odvysílají televize a rozhlas.

Všechny koncerty bude možné sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka. „Pražské jaro on-line také on-line vzniká,“ řekl ředitel festivalu Roman Bělor. Momentálně zveřejněný program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech doplňován. O dalších položkách programu organizátoři podle Bělora dále intenzivně jednají s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi.

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se sólistkou Hanou Blažíkovou chtějí konfrontovat hudbu Johanna Sebastiana BachaJana Dismase Zelenky s hudbu Händelovou, která tvoří spojnici mezi jejich dvěma odlišnými hudebními a církevními světy.

Jubilejní desáté vystoupení bude mít na Pražském jaru Adam Plachetka. Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil, s ním 25. května na klavír doprovodí David Švec. Bude to mimochodem teprve druhé kompletní provedení tohoto písňového cyklu na Pražském jaru – poprvé tam Zimní cestu v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Rozhlasoví symfonikové, hrající ve streamu 27. května ze Studia 1 Českého rozhlasu, zachovají Kružíkův plánovaný festivalový debut. Zazní mimo jiné Adagio nedávno zesnulého Krzysztofa Pendereckého, který coby dirigent i skladatel festival před třemi lety zakončoval. Esfahani s Rožněm chystají na 29. května mimo jiné českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana. Pražští symfonikové s Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa, plánují nabídnout posluchačům hudbu Josefa SukaZjasněnou noc Arnolda Schönberga. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr.

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámci zazní světová premiéra skladby Zběsilost v srdci, kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. Vedle toho budou na programu skladatelé Pascal Dusapin, Olga Neuwirth a Erkki-Sven Tüür. „Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií,“ řekl k chystané novince Dřízal.

Mladí hudebníci se na alternativním Pražském jaru představí 15. května v Salonu ZUŠ. Jeho protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením Kateřiny Kněžíkové, Jana FišeraIva Kahánka. Druhý koncert svede dohromady 22. května čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana mladšího a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku soutěže Pražské jaro z roku 2015.

Na 31. května je do Národního technického muzea, do prostředí historických dopravních strojů, situován autorský koncert Lukáše Sommera.

„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zdůraznil Jakub Hrůša, člen umělecké rady Pražského jara: „Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude.“

Oznámení o alternativní podobě letošního Pražského jara čtěte ZDE a rozhovor s Romanem Bělorem pod titulkem „Pražské jaro se nevytratí z veřejného prostoru. Nechceme rezignovat.“  čtěte  ZDE.

Foto: Pražské jaro, Pixabay, archiv KlasikyPlus, Martin Divíšek, Ivan Malý, Petra Hajská

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky