PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Katie Mitchell předkládá londýnskému opernímu publiku příběh jako nezakrytě erotické setkání věčné ženy s mladičkou cynickou zlodějkou, tedy v poměrně brutální úpravě.“

„Hrůšovo pojetí Janáčkovy hudby je podrobné, postihuje a s přehledem organizuje útržkovitou a epizodickou proměnlivost jdoucí často do prudkých drobných kontrastů. V případě Věci Makropulos je ovšem navíc až překvapivě lyrizující.“

„Režisérka ve finále podmanivě, jakoby až naruby užívá zpomalený pohyb všech postav, ve filmu by se řeklo slov motion. Bez patosu tak může gradovat emocionální atak.“

Janáčkova Věc Makropulos, jak ji nově hraje během listopadu londýnská Královská opera Covent Garden, je hodně jiná. Katie Mitchell přeznačila příběh zcela zásadně – přemísťuje ho do současnosti a přidává nové vztahy. S libretem a hudbou však přesto zůstává ve vzácném souznění. Dirigent Jakub Hrůša se s režisérkou kontrastně potkává v krásně empatickém modelování hudebních emocí i tempa a nálady. Výsledkem je sto minut skvělého, navíc mimořádně inovativního hudebního divadla.

„Skočná z opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta by se v takovém tempu, jaké nasadil dirigent Leoš Svárovský, utancovat nedala, byl to spíš závod s technickými možnostmi hráčů.“

„Houslista Daniel Matejča ještě student, přesto je již ostříleným sólistickým matadorem a laureátem mnoha zahraničních soutěží. Už zjevem napovídal, že koncert bude čertovský zážitek.“

„Melodie housle zpívaly ve výškách a hladily v hloubkách, v technických virtuózních částech mladý virtuóz opět udivoval lehkostí, s jakou technické nástrahy svého nástroje zvládal.“

Slavnostní koncert k výročí vzniku Československé republiky nesmí žádným rokem chybět. Je to příležitost, jak dát dárek věrným posluchačům, stejně jako orchestru. Ve čtvrtek 23. října takovým dárkem byl koncert Moravské filharmonie v sále olomoucké Reduty, který řídil dirigent Leoš Svárovský. Dramaturgie připravila skutečné prskavky, kratší a o to efektnější skladby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Eugena Suchoně, Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, Iljy Zelenky a Leoše Janáčka. Sólový part houslí zahrál Daniel Matejča, mladý umělec s jiskřivým muzikantským přednesem.

„Ve Smetanově Koncertní etudě C dur zaujala Kahánkova romantická virtuozita, vyžadující od interpreta precizní úhozovou techniku.“

„Z Janáčkovy skladby V mlhách uvedl klavírista Andante a nadchl svým autentickým ponořením do zadumaných a vzepjatých pasáží.“

„V rukou klarinetisty Jana Bostla s výtečným doprovodem Iva Kahánka rozkvetla Martinů Sonatina mnohabarevným souzvukem v emocemi naplněném podání.“

Umělecká inaugurace nového ředitele Pražské konzervatoře Iva Kahánka proběhla v úterý 21. října v koncertním sále Pražské konzervatoře na koncertu Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách v rámci 13. ročníku festivalu Kultura v srdci Prahy. Ředitele a pianistu představila nejen jako vysoce renomovaného umělce, ale také znalého průvodce historií Pražské konzervatoře.

„V chrámu Panny Marie Sněžné zaznělo dílo ovšem bez vizuálního doprovodu, tak jak ho skladatel napsal, tedy pro sbor, harfu, varhany a sólový tenor.“

„Nedalo se nevzpomenout životního údělu našeho největšího myslitele, jehož život se rozplynul v klidu v exilu.“

„Sopránové sólo zpívala Jana Šrejma Kačírková, jejíž sladký, jindy však pevný a ve výškách zářivý a plný soprán, se nesl prostorem.“

Poslední koncert Festivalu duchovní hudby v Olomouci měl 18. října lákavý program. Otčenáš Leoše Janáčka, Stabat Mater Francise Poulenca a soudobou skladbu Labyrint Luboše Fišera. K návštěvě lákali i interpreti, zejména sopranistka Jana Šrejma Kačírková, tenorista Tomáš Černý, dirigent Jakub Klecker s Filharmonií Bohuslava Martinů a sólisty Pavlou Kopeckou na harfu a Martinem Jakubíčkem na varhany. Spoluúčinkoval Český akademický sbor Brno sbormistra Michala Vajdy.

„Navzdory nízkému věku všech hráčů se každá interpretovaná epocha setkala s maximálním pochopením.“

„Jako jeden hráč…“

„Výsledkem byl velký prožitek tělesa, přenesený i na posluchače.“

Smyčcové kvarteto, jehož historie sahá pouze o několik let zpět a které je díky svému vítězství na soutěži Premio Paolo Borciani v roce 2024 a vítězství v soutěži Young Classical Artists Trusts v Londýně v témže roce hostem pódií po celé Evropě, zahrálo 16. října zajímavý program v pražském Atriu Žižkov. Jedním z houslistů kvarteta je Čech – Kryštof Kohout. Dobře navštívený koncert zvedl na svém konci posluchače ze židlí.

„Mackerrasova cena byla udělena dirigentu Robertu Kružíkovi.“

„Po hymně začal už vlastní program, kdy se představili nejvýznamnější britští hudební skladatelé.“

„Před orchestr se postavila rázná žena Anna-Maria Helsing, jeho šéfdirigentka. Přesnými, sdělnými a jasnými energickými gesty věcně a nekompromisně vedla svůj orchestr.“

Festival Moravský podzim zahájil slavnostním koncertem v neděli 12. října v Janáčkově divadle britský symfonický orchestr. Celým festivalem letos prochází jako červená nit vztah k Velké Británii. Orchestr, který dlouhá léta vedl sir Charles Mackerras, velký propagátor a obdivovatel Leoše Janáčka, vede nyní dirigentka Anna-Maria Helsing. Do Brna přivezli především hudbu britských skladatelů, ale samozřejmě nesměla chybět ikonická Janáčkova Sinfonietta, kterou společně interpretovala Hudba Hradní stráže a Policie ČR. Byl to večer nejen slavnostní, ale i triumfální.

„Skladba, která byla komponovaná ještě za studií autora v roce 1923, zněla jímavě i expresívně v duchu české moderny počátku století, kterou deklarovalo dílo Vítězslava Nováka.“

„Dále byl na programu písňový cyklus Svítání od Vladimíra Štědroně. Bella Adamova vložila do textu sebevědomou intenzitu.“

„Tři nápady pro klarinet a klavír hrála Paulová s Kahánkem v příjemně proměnlivé dynamice s využitím příležitostí demonstrovat charakteristické tónové kvality.“

Respirium a Sál Bohuslava Martinů Akademie múzických umění v Praze byly v pondělí 6. října dějištěm významné události. Rodina Střelcových, dámy Stanislava, Alexandra a Andrea, přivítaly návštěvníky ke třem částem projektu – přednášce, křtu CD a koncertu k poctě Vladimíra a Bohumíra, členů rodu Štědroňů. Program koncertu, který byl partnerským projektem festivalu Dny Bohuslava Martinů, uvedl vedle skladeb Vladimíra Štědroně také hudbu Janáčka a Martinů. Účinkovali pěvkyně Bella Adamova, klavírista Ivo Kahánek, klarinetistka Anna Paulová a Wihanovo kvarteto.  Projekt, který měl svou brněnskou premiéru v pátek 3. října 2025, zjevil podstatné a široké hudební veřejnosti méně známé skutečnosti, které tvořily českou hudební historii.

„Celkový tvar je naprosto profesionální a prezentovatelný, připomíná vyleštěný výsledek práce v nahrávacím studiu.“

„Osobně jsem ale postrádal jakýsi vnitřní neklid nebo určitou míru iracionality.“

„V Schumannovi působila přirozeně, zpěvně a s dotykem lidovosti.“

Recitálová řada Janáčkovy filharmonie Ostrava dlouhodobě ukazuje, že citlivý výběr interpretů a důraz na kvalitu mohou jít ruku v ruce s dramaturgickou odvahou. Vedle známých jmen se v ní obvykle objevují i mladší umělci. Letos mezi ně patřila Alexandra Styčkina, jednadvacetiletá klavíristka, která 6. října v Kině Vesmír zaujala technickou jistotou i soustředěným, svrchovaným projevem.

„Theodora Remundová natočila o souboru Belfiato Quintet dokument pro Českou televizi.“

„Soubor právem získal první cenu v soutěži Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu.“

„Mezi dvě skvěle a inspirativně hraná díla zařadila dramaturgie mladé dílo modernisty 20. století Luciana Beria.“

V programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha patřil nedělní dopolední koncert dne 20. září souboru Belfiato Quintet. Soubor oslavuje dvacetiletí své činnosti a v Anežském klášteře koncertoval za přítomnosti kamer České televize. Na programu měl soubor ověřené skladby svého repertoáru – kvintety Rejchy, Beria, Beethovena a Françaixe. Každý prostor určený k provedení hudby je vhodný, tentokráte promlouval ke koncertu genius loci se slavnou historií českých králů a duchovním odkazem sv. Anežky České.

„Dunění motoru vystřídaly glissy a šelest houslí, připomínající svist stíhačky… a stroj se najednou vznášel ve výškách.“

„Baiba Skride se představila jako houslistka vytříbeného výrazu, se schopností obrovského hudebního tahu a emoční výpovědi, s krásným nosným tónem.“

„Nastoupili také příslušníci Vojenské hudby Olomouc v uniformách, aby vypomohli orchestru filharmonie s interpretací ikonické skladby Leoše Janáčka, kterou je Sinfonietta.“

Filharmonie Bohuslava Martinů za sebou má dvojí start. Večer 18. září načala svou jubilejní sezónu i festival Harmonia Moraviae, a to s vynikající lotyšskou houslistkou Baibou Skride a šéfdirigentem Robertem Kružíkem. Umělkyně přednesla Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče, ale efektní zahájení patřilo „patronu“ filharmonie Bohuslavu Martinů a jeho oslavě stíhače Thunderbolt P-47. Také interpretovanou Janáčkovu Sinfoniettu pak obohatila Vojenská hudba Olomouc.

„Když se hodně soustředíte na jednoho autora, pochopíte jeho hudební řeč.”

„Citové prožívání skladby přirozeně vytlačí trému.”

„Často mívám dojem, že skvělý student bez kariéry mi dává víc než světová hvězda.”

Jan Jiraský nepůsobí jen jako koncertní klavírista, ale též se stará o nastupující generaci umělců jako pedagog a jako předseda akademického senátu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.  V rámci Dvořákovy Prahy proběhne 18. září v Artiu na Bořislavce Klavírní podvečer s Janem Jiraským, po jehož boku se představí i vynikající studenti Matej Šabík, Jan Kmenta a Kento Satsuma z JAMU a brněnské konzervatoře. Zazní nejen skladby od Leoše Janáčka, ale také od skladatelských velikánů romantismu Fryderyka Chopina a Roberta Schumanna, a diváci uslyší i díla dvacátého století od George Gershwina, Maurice Ravela a Alexandra Skrjabina.

„Stejně jako Ostrčil, i Ferdinand Pujman trval na důsledném propojení hudebního a jevištního výrazu. Položil základy moderní české operní režie.“

„Pražské Národní divadlo bylo druhou scénou, která po berlínské premiéře uvedla modernistickou šokující operu Vojcek od Albana Berga.“

„Za patnáct let, kdy stál v čele opery ND, napsal už pouze sedm děl, mezi nimi především variační Křížovou cestu a operu Honzovo království, které by si zasloužily v živém repertoáru plné docenění.“ 

Byl popisován jako zodpovědný dirigent nenávidějící lajdáctví, šmíru a fixlování. A vnímán jako operní skladatel, který pokračuje ve smetanovské linii, ale zároveň je exponentem takzvané nové věcnosti. Otakar Ostrčil se do dějin české hudby zapsal především coby meziválečný šéf operního souboru pražského Národního divadla, jeho kompoziční odkaz je prakticky pozapomenut. Je spravedlivé, že česká první scéna bude mít od 16. října na repertoáru Ostrčilovu operu Legenda z Erinu – příběh o zapovězené lásce, zradě a pomstě odehrávající se v prostředí starověkého Irska.

„Vizuální řešení inscenace dominantně pracuje s podmanivým svícením a s výraznými bílými stěnami, které proměnlivě a mimořádně funkčně vytvářejí různě otevřené či přivřené prostory.“

„Kateřina Kněžíková v titulní úloze dokazuje uměleckou i pěveckou vyzrálost; nachází v naléhavosti krásné výrazové odstíny, přesvědčuje v emotivních i v nostalgicky posmutnělých stavech duše.“

„Jaroslav Březina zpívá a hraje plačtivě slabošského Tichona, ovládaného téměř až do konce matkou, naprosto ideálně.“ 

V Británii opět boduje Leoš Janáček. Obnovená inscenace jeho opery Káťa Kabanová na festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je moderní, ale bez excesů, vizuálně uhrančivá, jednoznačně sdělná, logická a přesvědčivá, po hudební stránce skvělá. Stojí za ní dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto a v titulní roli září sopranistka Kateřina Kněžíková.