100

„Zaznívá rozhořčený hlas, že přezdívka Černý Mozart, která bývá ‚prvnímu skladateli afrického původu v dějinách‘ připisována, je nepřijatelně urážlivá.“

„Roku 1778 se v Paříži objevil Wolfgang Amadeus a na ‚mladšího, pohledného houslistu, dirigenta a skladatele nesmírně žárlil‘.“

„Jako bychom se světu, do něhož jsme tak dychtivě vstoupili, nyní vzdalovali – a místo aby naší zkušenosti bylo nasloucháno, jsme Západem peskováni.“

Navzdory tomu, že Saint-Georges není známým skladatelem, přitahuje poslední dobou značnou pozornost jako „první skladatel afrického původu v dějinách“. V dalším díle svého seriálu se na tomto příkladu Jiří Vejvoda zamýšlí nad současným Západem, zabývajícím se tématy typu „dekolonizace osnov výuky hudby“ nebo „spiknutí bílé hegemonie“.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Foto-Milo-Kolesr-5

„Dvořákova Serenáda d moll je celkově laděná do pohodové atmosféry, kterou dokázalo smyčcové noneto navodit dokonale.“

„Bylo vidět i slyšet, že hudebníci si svůj výstup užívají. Stejně tak musel být potěšený snad každý, kdo internetový koncert sledoval.“

„Smyčce Moravským dvojzpěvům slušely, i když znalým posluchačům se při jejich poslechu jistě vkrádaly na mysl také jejich texty.“

Dvě jedinečná provedení skladeb Antonína Dvořáka si pro své posluchače připravil pardubický smyčcový soubor Barocco sempre giovane v rámci mezinárodního hudebního festivalu Pardubické hudební jaro. K posluchačům se vystoupení dostalo formou vysílání záznamu z hudebního sálu tamní radnice. Pohodová nálada skladeb, které byly na programu, i kvalitní úpravy a jejich výborná interpretace zajisté zlepšily den nejednomu posluchači – ať už stálému, nebo náhodnému internetovému kolemjdoucímu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 09 duben 2021 12:00

Festival Dvořákova Olomouc bude online

118

Moravská filharmonie Olomouc pořádá další ročník festivalu Dvořákova Olomouc, který se bude konat od 13. do 23. května. Vzhledem k vládním opatřením však letos proběhne bez účasti diváků prostřednictvím online přenosů. Jak filharmonie uvádí, situace s epidemií koronaviru není natolik dobrá, aby se dal festival nabídnout posluchačům v tradiční podobě. Tudíž se uskuteční na webu a YouTube kanále Moravské filharmonie. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že kulturní nabídka, život i kultura jako taková, coby stěžejní fenomén života i existence společnosti, se nemůže zcela zastavit a že i tyto aktivity jí pomohou překonat toto nelehké období, než se vše opět vrátí do normálu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Nosticvpalc17

„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“

„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“

„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“

Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
119

„Snad právě dnes, 1. dubna, lze věcnost publicistiky vystřídat příhodami, které by mohly covidový smutek prohřát humorem.“

„Úsměvného přehmatu se může dopustit i profesionál každým coulem. Plácido Domingo nasadí úsměv, kterým zřejmě omámil nejednu z žen, a povídá…“

„V českokrumlovské zámecké zahradě je divadelní scéna s otáčivým hledištěm. Vynález je to báječný, ale za jistých okolností doslova zákeřný.“

„Humor je nejvyšší stádium smutku,“ řekl prý Charlie Chaplin, muž k tomuto tématu nad jiné povolaný. A Ernest Hemingway – také se znalostí věci – doplnil: „Psaní je osamělé povolání…“ Máme ze sebou všichni poměrně trpký rok. Samoty jsme si užili habaděj. Zvyklí na kontakty s lidmi, na pódia znějící hudbou, nezbylo nám než uzavřít se do čtyř stěn, k nástrojům nebo k počítačům. A připravovat se, studovat, cvičit, promýšlet. Komponovat, psát. Námětů či inspirací se od loňského března kupodivu vynořil bezpočet. Snad ale právě dnes, 1. dubna, lze převažující věcnost publicistiky pro jednou vystřídat příhodami, které by mohly covidový smutek prohřát humorem. Navíc jsou – na rozdíl od těch, jimiž se „na apríla“ běžně častujeme – skutečné. Pravdivé. Až tak, že se opravdu musely stát, protože vymyslet si je nelze. Prožité s klasickou hudbou, u které by to leckdo nečekal. Ostatně, když jsem se před lety odsunul s prací právě tímto směrem, počastoval mě někdejší kolega z pop music poťouchlou poznámkou: „No jo, smoking, dobrý, ale není to mezi těmi frakouny strašlivá nuda?“ Myslím, že občas by se divil a možná i záviděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1123

„Do Semaforu vstoupila jako devětadvacetiletá. A Suchý se Šlitrem rozehráli zpěvaččin talent do několika uměleckých poloh.“

„Inteligentní, jazykově nadaná Hegerová zpívala rovněž v cizích jazycích. Ve francouzštině. V němčině. V jidiš. A samozřejmě v rodné slovenštině.“

„Hana Hegerová obsáhla svými šansony pět dekád. Jsou tu stále jako důkaz, že i zdánlivě lehká hudební múza může být vrcholně klasická.“

„Jen pojďte, Madony, Madony, váš kočár je tady a zvony zvoní zvoní a dva páry černejch koní – koní černejch jako máry – hlavy kloní...“ Verše Jiřího Suchého k jednomu z šansonů Hany Hegerové mi prolétly hlavou v úterý 23. března 2021 odpoledne. Média právě rozšířila zprávu, která se už dlouho dala čekat, ale přesto zabolela. Pět měsíců a tři dny po svých devětaosmdesátinách zemřela žena původním jménem Carmen Mária Štefánia Farkašová. Po rozvodu rodičů s úctou k mamince Čelková. Provdaná Hegerová, která si ovšem úmyslně vybrala civilnější křestní jméno, „aby si lidi nemysleli, že si hraju na bůhvíjakou umělkyni“. Zůstává po ní repertoár čítající na sto šedesát písní, z nichž desítky patří do zlatého fondu české (a slovenské) kultury. A zároveň jako by s jejím odchodem mizel další střípek z mozaiky šedesátých let. Oněch „swinging sixties“, které jak ve světě, tak u nás přinesly explozi nejrůznějších umění, literaturou počínaje a filmem či hudbou konče.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Foto-Milo-Kolesr-10

Jan Talich má pro Dvořákovu hudbu nepochybně velkou slabost.“

„Bylo velmi osvěžující vidět, že v klasické hudbě nepřipomínají všichni sólisté leklé ryby.“

„Kamera, obraz a střih nepůsobily právě profesionálním dojmem.“

Pardubické hudební jaro zahájilo svůj letošní ročník koncertem ke stému osmdesátému výročí narození Antonína Dvořáka. Komorní filharmonie Pardubice hrála pod taktovkou Jana Talicha. Sólového partu se měl původně ujmout Jan Mráček, ovšem z důvodu covidové karantény jej zastoupil jeho kolega Jiří Vodička. Stream koncertu ze Sukovy síně Domu hudby v Pardubicích bylo možné zhlédnout v neděli večer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Fundacion-Astor-Piazzolla

„Návštěvníci barů, kde zprvu hrával, nejednou napadli Piazzollu na pódiu, došlo i na facky.“

„Půldruhého roku mě Nadia Boulanger mučila v Paříži s teorií, fugou, kontrapunktem a passacagliemi, ale nasměrovala mě tam, kde jsem později uspěl!“

„Byl tím, čím Scott Joplin pro ragtime či George Gershwin pro charleston, protože také vyzdvihl muziku z tančíren do netušených výšin.“

Chybělo málo – a hudbu Ástora Pantaleóna Piazzolly, od jehož narození dnes uplynulo sto let, jsme nikdy nepoznali… Bylo mu čtrnáct, když se 24. června 1935 zřítilo letadlo se zpěvákem tanga Carlosem Gardelem, v němž měl sedět: „Kdyby mi to táta nezatrhl,“ vzpomínal později, „už bych dávno hrál s anděly tam nahoře na harfu, místo abych se tady dole plahočil s bandoneonem.“ A hlavně se svým nuevo tangem, novým tangem, s nímž si – než celosvětově prorazil – užíval doma, v Argentině, nejmíň do konce padesátých let očistec.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Když jsme si krátce po mém nástupu do funkce sedli s Robertem Hančem, postupně jsme zjišťovali, že v České filharmonii se z toho dna můžeme jedině odrazit.“

„My plánujeme na tři až pět let dopředu. Na tři roky máme konkrétní plán. V pětiletém horizontu známe hrubé rysy.“

„Do dvou let se nachýlí ke konci druhý Marečkův mandát. Zůstane v čele České filharmonie? Bude moci – a bude chtít?“

Jubileum Davida Marečka ve funkci generálního ředitele České filharmonie přímo vyzývá k sumarizaci. Je však také důvodem k pohledu do vzdálenější minulosti, až k vyústění do situace, za níž tento post před deseti lety přijímal.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
105

„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“

„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“

„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“

Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi. Donedávna bylo možné se domnívat, že také 21. století začalo s mírným zpožděním. Zřícením newyorských dvojčat 11. září 2001. Nyní se ale zdá, že čas začal odtikávat až v březnu 2020. Když se světa zmocnila panika, že dosud neznámý vir způsobí pandemii. Trápila nás po celý zbytek roku a její konec je v nedohlednu, jakkoli má být světlem na konci tunelu očkování. Hrstka lidí bohatne, většina chudne. Včetně těch, kteří si za svou misi, nyní překlápěnou v misii, vybrali kulturu, hudbu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
105

„Dramaturgie večera vznikala z přání důstojně, ale zároveň zábavně přispět k připomenutí sto pětadvaceti let od historicky prvního koncertu České filharmonie.“

„Večer otevřel Vjezd gladiátorů Julia Fučíka; následně posluchač jen žasl, kolik invence a profesionality čeští skladatelé ‚lehčí hudební múzy‛ prokazovali.“

„Na Novoročním koncertu České filharmonie 2021 zaznělo ve světové premiéře Concerto Grosso Jana Kučery, v jehož střední, meditativní část se odrazil ztichlý svět prvního lockdownu na jaře 2020.“

Ani současná, pro kulturu stále nepříznivá situace neodradila Českou filharmonii od uspořádání Novoročního koncertu. Zazněla na něm výhradně díla českých skladatelů, kterými dramaturgie předznamenala významný milník v životě tělesa. Koncert byl přenášen Českou televizí a je až do 8. ledna přístupný ke zhlédnutí na facebookovém profilu orchestru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

102Kvůli mimořádným opatřením se Classic Prague Awards ve své obvyklé podobě tentokrát neuskutečnily. Organizátoři se však přesto rozhodli udělit mimořádnou cenu, a sice Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Pražské jaro. „Ocenění je udělováno již od roku 2016 a vzhledem k tomu, jak bohatá a kvalitní je česká scéna klasické hudby, ceny Classic Prague Awards dokazují, že mají stále pevnější místo,“ uvádějí k ocenění pořadatelé s tím, že za pomoci mnoha profesionálů z celého světa umění byl vytvořen koncept, který oslovuje širokou veřejnost – nejen profesionální hudebníky, ale i milovníky hudby a posluchače – a představuje jí to nejlepší, co v našich končinách může vidět a slyšet. Ceny se udělují každoročně v několika kategoriích. Do soutěže se může přihlásit každý umělec, který má v daném roce prokazatelnou aktivní činnost v rámci stanovených kategorií. Včerejší vysílání České televize, které uvádí Jiří Vejvoda, lze zhlédnout zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
100

Zlatý sál Spolku přátel hudby ve Vídni bude v pátek od 11:15 hodin tradičním místem Novoročního koncertu Vídeňských filharmoniků. V přímém přenosu ho nabídne Česká televize na programu ČT2 a zazní na něm skladby Johanna Strausse otce a syna, Josefa Strausse, Franze von Suppé, Carla Zellera a dalších. Těleso bude řídit Riccardo Muti. Hudbu tancem doprovodí sólisté Vídeňského státního baletu a celým koncertem bude slovem provázet Jiří Vejvoda.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Česká televize bude na programu ČT art v pátek na Nový rok vysílat přímý přenos tradiční hudební události z pražského Rudolfina – Novoročního koncertu České filharmonie. Koncert bez přítomnosti publika bude dirigovat hlavní hostující dirigent ČF Tomáš Netopil. Hudební večer bude patřit českým skladatelům a sólové party přednesou houslisté Jiří Vodička a Jan Mráček, violoncellista Václav Petr, trombonista Robert Kozánek, fagotista Ondřej Roskovec či trumpetista Jaroslav Halíř. Večerem, který začne ve 20:05, bude provázet Jiří Vejvoda. Režie přenosu se ujme Tomáš Šimerda.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“

„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“

„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“

Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

„Vždycky je lepší, být připraven, než čekat na poslední moment.“

„Vnímám hudbu v živých barvách.“

„Můžeme přinést trochu světla do téhle doby a ukázat, že jsme tady.“

Renomovaná německá sopranistka Maida Hundeling se objeví dnes vpodvečer ve virtuálním prostoru s koncertním programem, který teď nazpívala v Národním divadle moravskoslezském. Je sestaven z děl dvou velikánů operní tvorby 19. století Giuseppe Verdiho a Richarda Wagnera. Výběr árií na YouTube kanálu divadla reprezentuje vzorek stěžejního repertoáru této sólistky, se kterým účinkuje na předních operních scénách Evropy i Spojených států amerických. Orchestr ostravského divadla řídí šéfdirigent a umělecký ředitel opery Marek Šedivý. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz pěvkyně rekapituluje letošní abnormální rok a uvažuje o budoucnosti. Je z ní jasně cítit její entuziasmus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
134

„Sopranistka s globálním renomé zvolila ukázky z díla čelných operních skladatelů 19. století, kteří byli zároveň současníky i soky.“

„Má v lásce i český operní repertoár. Ztvárnila Kateřinu v Řeckých pašijích Bohuslava Martinů a jejím snem je Milada ve Smetanově Daliborovi.“

„Byla přesvědčivá jako Verdiho Amélie či Abigail zrovna tak jako Wagnerova Alžběta či Isolda.“

Národní divadlo moravskoslezské připravilo svým posluchačům pod stromeček koncert z árií z oper Richarda Wagnera a Giuseppe Verdiho. Hlavní role se ujala německá sopranistka Maida Hundeling a diváci se mohou na ni i na orchestr NDM těšit už na zlatou adventní neděli. Záznam bude po premiérovém streamování po 20. prosinci pak přístupný on line na YouTube NDM, a to do 2. ledna 2021.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pátek, 18 prosinec 2020 17:01

Maida Hundeling v Ostravě

121

Národní divadlo moravskoslezské připravilo na poslední adventní neděli online koncert složený z vybraných částí oper Richarda Wagnera a Giuseppe Verdiho, a to v podání uznávané německé sopranistky Maidy Hundeling. Orchestr ostravské opery bude dirigovat hudební ředitel souboru Marek Šedivý a slovem bude provázet Jiří Vejvoda. Pořadatelé stream z Divadla Antonína Dvořáka v premiéře odvysílají na YouTube NDM v 18:30 hodin a ten pak zůstane k dispozici až do 2. ledna příštího roku. Na koncert naváže rozhovor Jiřího Vejvody s pěvkyní, v němž se vyznala nejen ze svého vztahu k hudbě Richarda Wagnera, ale pochvaluje si práci v Ostravě a hovoří i o plánech pro nadcházející rok. NDM rozhovor nabídne poprvé 29. prosince. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3