veb-DSC4580

„Protože se ještě nemůže pro koncerty otevřít Smetanova síň, padla volba na menší sály po obvodu.“

„Duo střídá lyričtější a vemlouvavé polohy, ale završuje své expozé strhujícím finále.“

„Roman Patočka? Žádné příležitostné hraní, nic odbytého ani vyhroceného na efekt, ale plnohodnotný, osobitý a moc zajímavý výkon.“

Ty dvě děti, co jim nožičky ještě nedosáhly ze židlí na zem, moc neposlouchaly, trochu se pošťuchovaly a maličko, ale opravdu jen maličko rušily. Nikomu ale nevadily. Hudbu, která právě zněla, lidé kolem nich totiž skrývaně, nenápadně a skoro potají, ale o to intenzivněji hltali. S dojetím, že ji slyší zblízka a doopravdy a že ji hrají živí muzikanti. Snad to nebyla iluze: secesní Cukrárna pražského Obecního domu se zdála být naplněna tichou radostí. 

 
Zveřejněno v ReportážPlus
0

„Tady je to pomalejší. Můžete opeře věnovat skoro celý den.“

„Letos se měly hrát opery Dialogy karmelitek, Nápoj lásky, Alcina, Únos ze serailu, Fidelio a v nastudování Jakuba Hrůši Život prostopášníka.“

„O očekávané příjmy přicházejí nejen umělci, ale také sezonní pracovníci. Jde o čtyři stovky lidí.“

Celosvětové rozšíření nemoci Covid-19 a opatření proti jejímu dalšímu šíření jsou důvodem, proč se letos nekoná ani operní festival v Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie. V polovině března organizátoři oznámili zrušení první část představení, termíny od poloviny května do 14. července. Nakonec však přistoupili k odřeknutí celého naplánovaného programu až do srpna. Vzhledem k vládním doporučením zůstane letos v létě areál uzavřený.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Mozart mě neustále láká, neustále baví.“

„Bez roušek. A v auditoriu už budou sedět nějací diváci.“

„V Essenu máme nastudovat novou operu na motivy filmu Dogville. Autorem je německý skladatel Gordon Kampe.“

Pro letošní alternativní program Pražského jara připravil Tomáš Netopil, hlavní hostující dirigent České filharmonie a hudební ředitel a šéfdirigent filharmonie a operního divadla v Essenu, mozartovské benefiční gala. Dnes večer se koncert objeví v přímém přenosu na ČT art a na stanici Vltava Českého rozhlasu, také na webu festivalu a na sociálních sítích partnerů, včetně portálu KlasikaPlus. Vystoupí Kateřina Kněžíková, Simona Šaturová, Jan Martiník a Adam Plachetka. Koncert upozorní na veřejnou sbírku SOS Česko, kterou vypsala nezisková organizace Člověk v tísni... Tomáš Netopil hovoří o Mozartovi, o týdnech s rodinou a o rodné Kroměříži a tamní letní hudební akademie i o návratu do Essenu, kde má dirigovat už zanedlouho v červnu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 20 květen 2020 11:51

Festival v Salcburku bude, v Bregenzu ne

0

Salcburský festival oznámí během června náhradní podobu letošního letního programu. Bregenzer Festspiele, druhá největší prázdninová hudební přehlídka v Rakousku, však pro letošek program zcela ruší.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 19 květen 2020 14:28

Dvořákova Praha: Češi hrají Čechům

1

„Jakub Hrůša nastuduje dvě zásadní symfonická díla Josefa Suka, Dvořákova zetě.“

„Roli garanta představení Dvořákova díla pro sólový a čtyřruční klavír přijal klavírista Ivo Kahánek.“

„Událostí slibuje být Beethovenova Missa solemnis v historicky poučeném přístupu Collegia 1704 a Václava Lukse.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou, pianisté Ivo Kahánek a Lukáš Vondráček, houslisté Josef Špaček a Jan Mráček, Mladá filharmonie s Tomášem Netopilem, Česká Sinfonietta s Radkem Baborákem, ale také Collegium 1704 s Václavem Luksem, to budou hlavní trumfy letošního festivalu Dvořákova Praha. Uskuteční se v původním termínu, tedy od 4. do 20. září, ale s programem, který bylo nutné upravit kvůli pandemii a opatřením proti jejímu šíření.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 19 květen 2020 08:00

Oči zpěváků

PJ-5

„Vrcholem bylo provedení Bachova moteta Jesu, meine Freude.“

„Debata, k níž ale neúplný dojem zprostředkovaný pouze přes obrazovku jen stěží dává legitimní podnět.“   

„Proč pražskojarní program Collegia 1704 šel cestou roušek, když to jinde jde bez nich, zůstává otázkou.“

Alternativní Pražské jaro pokračovalo v našich počítačích pondělním přenosem programu Collegia 1704. Bach v něm zvítězil nad Zelenkou a oba společně nad Händelem. Z hudebníků ale byly bohužel vidět jen oči: virus zvítězil nad hudbou a předpisy nad selským rozumem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-DSC4456

„Pro mnoho pedagogů základních uměleckých škol je to mimořádně silná příležitost, extrémně silný impulz.“

„MenART usiluje o doplnění o perfekci a elitnost, o vyhmátnutí největších talentů, které se vymykají základnímu schématu.“

„Teď nás čeká třetí ročník MenART a reakce je jednoznačná: přihlášek je spousta.“

V kostele svatých Šimona a Judy je v pátek odpoledne rušno. Jsou tu minimálně dva štáby s kamerami, mezi kabely klopýtají pořadatelé, filmaři, zvukaři, muzikanti, příbuzní a učitelé. U klavíru se střídají děti, před bleděmodrou festivalovou vlajkou další čekají, až na ně přijde řada. Natáčejí se rozhovory, zároveň se zkouší a dolaďuje režie. A Ondřej Havelka se očividně marně soustřeďuje na texty, protože na něj stále někdo mluví, případně se s ním chce vyfotit… Večer odsud Pražské jaro přenáší první ze svých letošních jedenácti internetových koncertů bez publika. Nese název Salon ZUŠ a odehrává se jako alternativa v době, kdy jsme – nebýt koronakrize – měli prožívat několikadenní přehlídku základních uměleckých škol ve veřejném prostoru, čtvrtý ročník bezprecedentní celostátní akce ZUŠ Open.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
čtvrtek, 14 květen 2020 15:00

Pohledem Petra Vebera (25)
Hraní do oken

5

„Iniciativa Hrajeme do oken je jednou z mnoha současných alternativních aktivit, které chtějí potěšit… a také upozornit na sbírky pro potřebné.“

„Zůstat už jednou provždy pouze u streamů by bylo hrozné.“

„Škoda, že se teď nenašli například dva pianisté, kteří by pro narozeniny Pražského jara zahráli na čtyři ruce.“

V úterý bylo dvanáctého května. Většina z nás nepamatuje doby, kdy ten den ještě nezačínalo Pražské jaro, kdy nezněla Smetanova Má vlast. Letošní podivné rouškové jaro a jeho původci, tedy virus, osud a vláda, zamávalo tradicemi jako už dlouho nikdo. Pražské jaro je a není, to podle úhlu pohledu, o Mé vlasti naživo si můžeme nechat zdát a na koncerty se díváme v počítači. Pokud to bude trvat ještě nějaké měsíce, zapomeneme, kudy a proč se na ně chodí. Jako ten pán na legračním obrázku z facebooku, který se „…po dvou měsících vrací do práce a nepamatuje si technologické postupy…“. Ano, ten, co drží housle způsobem, který užívají flétnisté.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 11 květen 2020 14:00

České stopy v cenách BBC Music Magazine

0

Britský časopis BBC Music Magazine udělil dnes v jedenácti kategoriích své prestižní ceny albům klasické hudby. Osobností roku se stala americká mezzosopranistka Jamie Barton, mezi oceněnými figurují Paul McCreesh, Nicky Spence, Julius Drake, Andrey Gugnin, Elicia Silverstein, Sinfonia of London nebo Oxford Contemporary Sinfonia. Výrazné jsou tentokrát v oceněních české stopy: skladatelé Dvořák, Martinů, Janáček a Korngold, spoluúčinkující mezzosopranistka Václava Housková… A hned dvakrát uspěl dirigent Jakub Hrůša: jednou na symfonickém albu s pianistou Ivem Kahánkem, podruhé na DVD s operním projektem.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
IvoKahanekJakubHrusanahravani-photoMatousVlcinsky

Klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša společně získali prestižní cenu časopisu BBC Music Magazine. V kategorii Concerto obdrželi ocenění Nejlepší nahrávka roku za album, na které s Bamberskými symfoniky natočili pro Supraphon Klavírní koncert Antonína Dvořáka a 4. klavírní koncert „Inkantace“ od Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Přivedlo ho to ke stvoření virtuální reality na jevišti v době, kdy se o této dnes samozřejmé součásti naší elektronické existence nikomu ani nesnilo.“

„Nejefektnějších kouzel dosahoval světly a zrcadly, včetně polopropustných.“

„Čím více rozumíte technologiím, tím více si můžete fantazii poslat na špacír.“

V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Daniel Dvořák, někdejší žák profesora Josefa Svobody, scénograf a během let také postupně ředitel Státní opery Praha, Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně, zamýšlí doma v Jevanech v den stého výročí narození slavného scénografa nad jeho významem, názory a tvůrčím rukopisem. Jak říká, technicky byl opravdu nepřekonatelný – a co si ve své kreativitě vymyslel, to dokázal bez problémů realizovat. Ovlivnil Dvořáka především formátem své tvůrčí osobnosti, které žádný výsledek nebyl dost dobrý a pro který žádná komplikace nebyla limitující; záludnosti tvůrčího procesu ho viditelně bavily.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
IMG20200506205418

„Bamberské symfoniky jsme poprvé mohli slyšet na festivalu Pražské jaro až v roce 1991.“

„Režisér Mudra přináší kultivovaným způsobem zajímavé svědectví o jednom netypickém německém orchestru.“

„Jakub Hrůša vychází z dokumentu jako mimořádně sympatická osobnost.“

Příběh orchestru s českými kořeny a českým šéfdirigentem. A současně profil hudebníka, který je teď doma v historickém bavorském městě a realizuje tam naplno, skvěle a naštěstí v souznění s muzikanty v tělesu to, co umí. Tak lze vnímat televizní dokument režiséra Jana Mudry nazvaný zcela prostě Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové. Měl premiéru na ČT art a nejenže zůstane cenným materiálem pro historii, ale už teď přímo vybízí k opakovanému zhlédnutí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“

„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“

„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“

Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní "Jednou to pomine“. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus však hovoří nejen o příležitostné tvorbě z doby karantény, ale hlavně o vlastních dlouhodobějších projektech, o komorní hudbě a svých nejbližších spolupracovnících, o natáčení děl Františka Emmerta i o tom, kdy se zase vrátí normální provoz do Národního divadla Brno, v jehož orchestru hraje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 03 květen 2020 10:32

Pohledem Petra Vebera (24)
Z nouze ctnost?

0

„Hrstka sólistů s neustále se spokojeně usmívajícím šéfdirigentem zahrála Mahlera jako úžasně zajímavou skladbu.“

„Berlínští prokázali, že jsou na světové špičce. Nejen interpretačně, ale i dramaturgií a způsobem sebeprezentace.“

„Pražský večer s nezaviněně podivnou atmosférou osamělého hraní a zpívání bez reakce druhé strany.“

Symfonické a orchestrální koncerty nejsou zatím v naší nenormální karanténní době možné, a tak se malé i velké instituce soustřeďují už po řadu týdnů při benefičních a dalších koncertních streamech ke komorní hudbě. Nejdál teď zašli Berlínští filharmonikové, když při svém třicátém prvomájovém koncertě zahráli v pátek v přímém televizním přenosu v méně než patnácti lidech Mahlerovu Čtvrtou symfonii.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„Je jiná doba, jiný čas, jiné regule.“

„Je to s publikem těžší? – Vždycky!“

„Připravovala jsem Fibichovu Hedy do Opavy. Premiéra měla být v červnu.“

Přední tuzemští operní umělci prostřednictvím televizních kamer potěší dnes večer publikum koncertem, který v přímém přenosu vysílá ČT art pod názvem Ve zpěvu hledejme úlevu… Koncert je navíc benefiční, podpoří krizovou Linku seniorů provozovanou společností Elpida. Sólisté vystoupí za klavírního doprovodu na jevišti Státní opery, z důvodů pandemie za přísných hygienických opatření a před prázdným hledištěm. Posledním číslem programu je árie „Bohové věční“ ze Smetanovy Libuše. O výjimečné roli i o současné době uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus sopranistka Dana Burešová, která Libuši zpívá v aktuální inscenaci pražského Národního divadla a která pěvecké defilé uzavře.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Pašije podle Lukáše posloucháme dnes nejen jako svědectví doby, ale i jako dílo jednoznačně nadčasové.“

„Hudbu měl rád. Ale stromy podle svých slov také. Moc.“

„Úvahy, jestli avantgardu zradil, nebo jasnozřivě opustil, nechme otevřené.“

Krzysztof Penderecki, jehož život se uzavřel přesně před měsícem, 29. března, byl bezpochyby jedním z nejznámějších Poláků. Až skončí pandemie a odezní návazná opatření přijatá proti jejímu dalšímu šíření, uspořádá Polsko státní pohřeb. Zatím se na počátku dubna v Krakově v kostele Nejsvětější Panny Marie Královny Polska uskutečnila zádušní mše jen v rodinném kruhu. Urna je nyní v bazilice sv. Floriana, ve které podle staleté tradice začínala Královská cesta a slavná procesí a pohřby. Popel významného tvůrce bude ale nakonec uložen v Národním Pantheonu, v kryptě pod presbytářem krakovského kostela svatých Petra a Pavla.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

Pražská tržnice je těchto dnech místem konání „drive-in“ multižánrového festivalu Art Parking. Produkce sledují lidé ze zaparkovaného auta. V neděli večer tam účinkuje soubor Cappella Mariana, a to s hodinovým programem středověké hudby inspirovaným svatováclavskou tematikou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
prtscr-Fleming

„Parta kolegů, vědomých si, že hrají první ligu, s nadějí, že se zase sejdou při práci, kterou evidentně milují.“

„Něco podobného asi ještě nikdo nezažil ani neviděl.“

„Signál se občas vytrácí, hlas se mění. Ale stejně jste rádi, že se vzájemně nejen slyšíte, ale také vidíte.“

Metropolitní opera je jedno z nejlepších a nejznámějších světových divadel a určitě i divadlo na první světové příčce co do velkorysosti a ambicióznosti. Velkoměsto dostředivé síly New Yorku ani nic jiného neumožňuje a značka navíc zavazuje. Pokud nikdo nikdy předtím nerozjel nic, co by bylo podobné operním přenosům do kin po celém světě, pak ani v době pandemie nepřekvapí, že to byla právě Met, kdo uspořádal bezprecedentní celosvětový operní telemost.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
0

V sedm hodin středoevropského času začíná dnes večer na webu newyorské Metropolitní opery čtyřhodinový virtuální koncert, do kterého se postupně ze svých domovů po celém světě budou připojovat slavní pěvci. Účast jich přislíbilo na čtyřicet. Program mají uvádět generální ředitel divadla Peter Gelb, který žije v New York CIty, a hudební ředitel a šéfdirigent Yannick Nézet-Séguin, který je doma v Montréalu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Když přišla řada na Broučka, bylo jasné, že titulní roli v té době nezazpívá nikdo lépe než Jan Vacík.“

„Ve své dvojdílnosti a symfonické mohutnosti největší Janáčkova opera.“

„Bělohlávek dokázal orchestr BBC přivést k výrazu, bez obav popsatelnému jako dostatečně český.“

Jediná z oper Leoše Janáčka, která měla premiéru v Praze, slaví právě dnes sto let od prvního uvedení. V Národním divadle novou inscenaci připravil a 23. dubna 1920 řídil tehdejší operní šéf Otakar Ostrčil. Výlety páně Broučkovy se ostatně v hlavním městě z větší části, kromě výletu na Měsíc, odehrávají. Kompletních nahrávek vzniklo zatím pár. V Praze Neumannova v roce 1962, Jílkova v roce 1980 a neprodejná Mackerrasova na přelomu let 2003 a 2004. V Mnichově Keilberthova roku 1959. V Londýně pak v roce 2007 nahrávka Bělohlávkova.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus