4

„Vycpálka jsem vídal pravidelně z uctivé vzdálenosti při koncertech v Rudolfinu, vždy na balkoně vpravo.“

„Významnou součástí Temlova kompozičního talentu je neobyčejná schopnost vyhledat nové a neotřelé způsoby instrumentálního řešení nejen u varhan, ale i u dalších nástrojů.“

„U všech kompozic tohoto typu je námět jen celkovou inspirací a blíž se skladatel k programu nevyjadřuje.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum ve staroměstské bazilice sv. Jakuba pokračuje dnes večer koncertem Jana Hory. Varhaník a dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a profesor hudební fakulty AMU, známý jako interpret evropských klasiků baroka a romantismu a děl starých českých mistrů i současné hudby, zvolil pro svůj recitál skladby Johanna Sebastiana Bacha a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a kompozice Ladislava Vycpálka a Jiřího Temla. Právě k nim se vyjadřuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nejobsáhleji.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Novou divadelní sezonu a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní cyklus Opery Národního divadla a Státní opery otevře v neděli koncert s názvem Musica non grata. Je věnovaný „nežádoucí hudbě“, tedy autorům, na jejichž osudech a tvorbě se podepsala zvůle totalitních režimů 20. století. V tomto případě jde o Alexandra Zemlinského, Bohuslava Martinů a Vítězslavu Kaprálovou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Rád bych, abychom Letní hudební akademií Kroměříž vytvořili úplnou nabídku pro orchestrální hráče.“

„Úplně hodit přes palubu účinkování mladých na festivalu Dvořákova Praha jsme nechtěli.“

„Regule jsou v Německu tak přísné, že do prosince musíme v Essenu pracovat jen s malým orchestrem!“

Předposlední prázdninový týden patřil v Kroměříži Letní hudební akademii. Jejím iniciátorem, zakladatelem a uměleckým garantem je Tomáš Netopil, který je v tomto městě doma. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží za setkáním, které se navzdory letošním opatřením proti pandemii a nejistotám a nejasnostem posledních měsíců podařilo zorganizovat. Přibližuje také program v příštích týdnech: věnuje se už zase své dirigentské práci v Německu, ale v září také na festivalu Dvořákova Praha navazuje vystoupením s orchestrem mladých na kroměřížskou akademii. K té se ostatně vrací, i když dává nahlédnout do svých vizí… A tiše doufá, že omezení vyvolaná celosvětovou nemocí nebudou trvat věčně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
11

„Sály nejsou kvůli opatřením proti šíření koronaviru vyprodány celé.“

„Festival naplánoval pro toto speciální festivalové léto více než 30 audiovizuálních produkcí.“

„Joana Mallwitz je první ženou, která kdy dirigovala operu na Salcburském festivalu.“

Letos právě stoletý Salcburský festival musí čelit největším výzvám od druhé světové války. Ani nikdy předtím nebyl kulturní život tak ovlivněn a omezen jako v tomto roce. Světová epidemie nové nemoci je příčinou náhradního programu v polovičním rozsahu. Přehlídka se koná od 1. do 30. srpna a nechtěně se vrací k prazákladu, kdy umění je vším jiným než pouhou dekorací, kdy se stává skutečnou potravou a zároveň i smyslem života.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
40

„Doby, kdy jsem se obávala, jestli se nám přihlásí dost kvalitních účastníků, jsou pryč. Dnes si můžeme vybírat.“

„Hlavní část pozůstalosti Jarmily Novotné je u pana George Doubka. Věnuje ji Zámku Liteň.“

„Mým snem je uvedení Rusalky. Vždyť máme v parku jezírko...“

Neziskovou organizaci Zámek Liteň vede Ivana Leidlová od doby, kdy s manželem na Berounsku koupili liteňský zámeček. Tehdy si předsevzala, že by Češi měli vědět víc o sopranistce Jarmile Novotné, které kdysi patříval, a začala na tom pracovat. Napřesrok už to bude deset let. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Ivana Leidlová teď přibližuje své plány a vize, ale zmiňuje také Čechoameričana George Daubka, syna Jarmily Novotné a Jiřího Daubka. O majetek přišli Daubkovi hned dvakrát – za nacistů a pak znovu za komunistů. Už se jim nevrátil. Jedním z nejviditelnějších projektů, za nimiž spolek Zmek Liteň stojí, jsou týdenní pěvecké kurzy. V sobotu tam začíná jejich další ročník, vyučují Markéta Cukrová a Helena Kaupová. Na 27. srpna je pak veřejnost zvána na závěrečný rossiniovský koncert.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Interpretační kurzy jsou pošťouchnutím studenta.“

„Vždyť jsme ještě na začátku června pořádně nevěděli, jakým způsobem vůbec budeme moci akademii realizovat a jestli a v jakém počtu se nám přihlásí studenti…“

„O prázdninách se člověk učí jiné věci a jinak než v běžném semestru či školním roce.“

Bravo! Jan Mráček zvedá ruce nad hlavu a hlasitě projevuje uznání kolegům na pódiu. Končí jeden z koncertů při Letní hudební akademii Kroměříž a v jeho závěru právě dozněly tóny Dvořákova Amerického kvartetu. Se studentkou Ellen Klodovou, hrající druhé housle, usedli u pultů ad hoc sestaveného souboru Jiří Vodička jako primárius, Pavel Nikl s violou a Michaela Fukačová u pultu violoncella. Stejně jako houslista Mráček, vedle několika dalších, jsou lektory kroměřížských kurzů.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
15

„Nádherné přebývání ve společnosti zkušených interpretů a hudby sice teprve dvacetiletých skladatelů, ale už tehdy jasně směřujících k mistrovství.“

„Program nebyl ani trochu jen sledem hudebních čísel, ale skutečným prokomponovaným pásmem.“

„Koncert přinesl ryzí potěšení z hudby, kterého bychom se neměli pod dojmem ze špatných zpráv v přehnaném strachu zbytečně vzdávat.“

Hudební léto Kuks, festival v Podkrkonoší oživující kostel ve známém barokním hospitalu, uzavřelo v sobotu vzácné tuzemské vystoupení sopranistky Martiny Jankové. Za doprovodu velmi komorně obsazeného souboru Musica florea zazpívala desítku árií z Händelových a Bononciniho oratorií a v novodobé premiéře duchovní skladbu z kukského archivu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„K setrvalému standardu festivalových tradic, již pětadvacetiletých, přispěl služebným způsobem, spolehlivým poctivým výkonem, prostým okázalosti.“

„Ropkovu nejznámější a nejhranější skladbu obdařil poučeným nadhledem a gradací k přiměřeně monumentálnímu vrcholu.“

„Nepřidal pak nic malého, nic jen lacině efektního.“

Přemysl Kšica, nenápadný pražský chrámový varhaník mladšího středního věku, hrál jako druhý z letošních osmi umělců na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice sv. Jakuba v Praze k poctě varhaníků Jiřího Ropka a Otto Nováka. Program zarámoval do Bachovy hudby, důstojně připomněl nejznámější Ropkovu kompozici, zaimprovizoval a úctyhodně se popasoval s proslulým půlhodinovým monumentem od Franze Liszta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

V rámci festivalu Maraton hudby Brno zazní v české premiéře Příběh šumaře, skladba A Fiddler’s Tale z pera jazzmana Wyntona Marsalise. Dnes od půl sedmé publikum uslyší na PonavaFestu v Lužánkách instrumentální suitu, v neděli večer na nádvoří Domu pánů z Kunštátu pak celé představení, v němž vystoupí Martin Dvořák v roli Ďábla a vypravěčem bude Arnošt Goldflam.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4

„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“

„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“

„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“

Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje varhany, na které pravidelně hraje u sv. Mikuláše na Malé Straně, a porovnává je se svatojakubskými, zamýšlí se nad inspiracemi pro improvizování, říká, že ho čeká „obvyklý koncertní provoz v různých městech naší krásné země“, ale nezmiňuje, že bude mít adventní varhanní koncert v Obecním domě. Ten, který je ohlášen na 12. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-DSC6565

„Velký úspěch. I proto, že jsme se po pandemii vůbec sešli.“

„Do nádvoří se vkrádá soumrak. Jak se ukazuje, jde o nejdelší letošní koncert.“

„V Evropě existují odlišnosti ve hře na lesní roh, ale nejsou tak velké jako před dvaceti lety.“

Úsměv! Teď! Je to dvoubarevná skrumáž. Na schodech sedí několik desítek mladých lidí v jasně tyrkysových tričkách a s lesklými mosaznými lesními rohy v rukou. Končí týdenní Letní hornové kurzy, vzniká závěrečná fotka. Právě dohráli, a to pod žhnoucím dopoledním sluncem, své tradiční „halali“. Ještě je čeká závěrečný koncert nahoře v opatském sále, dostanou diplomy, budou se loučit. Šestý ročník mezinárodního setkání se v Broumovském klášteře uskutečnil navzdory koronaviru a byl opět milý, úspěšný, zajímavý a prospěšný. Letos úplně bez Japonců. I tak přijelo bezmála šest desítek účastníků.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
IMG20200806094201

„Na historické rohy se tu neučí hrát, ale kontext, z něhož moderní nástroj vznikal, by mladí hornisté mohli a měli poznat a znát.“

„Patrně nebude toužit po profesi muzikantky, ale kurzy ji přesto baví. Hraje na hornu se zájmem a něco se tu dozví.“

„Hrají spolu snad jen půl roku, na kurzech jsou společně, jsou dobří. Velmi pěkně ve zvuku i v souhře, bez kazů, přednášejí větu z kvartetu, jehož autorem je Constantin Homilius.“

Třetí den vysvitlo slunce. Říkává se, třeba na horách, že den s číslem tři by měl být odpočinkový. Na Letních hornových kurzech v Broumově po více než osmačtyřiceti hodinách depresivně deštivého počasí úplně modrá obloha ve středu naopak nastartovala další aktivity. Několik desítek účastníků z tuzemska a okolních zemí, vesměs dětí a studentů, završilo celodenní výuku a přípravu přítomností na podvečerním koncertu těch nejlepších a uvolněně družným večerem na nedaleké farmě. Jedině ten se asi dá započítat do odpočinku.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
15

„Dotýkat se cítění lidí minulosti je zásadně důležité, pokud chce být člověk kultivovaným a komplexním interpretem.“

„Směřuju tam, kam mě vedou moje zájmy, senzitivita a vkus.“

„Považuji se víc za milovníka umění než za patriota.“

Pětadvacátý Mezinárodní varhanní festival Audite Organum v pražské bazilice sv. Jakuba otevře první srpnový čtvrtek mladý francouzský varhaník David Cassan, rozkročený jako pedagog mezi metropoli a východofrancouzské město Nancy a jako interpret mezi svou vlast a velkou část světa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program svého koncertu, ale také se zamýšlí nad francouzskou a německou hudbou a nad typy nástrojů, přibližuje své názory na vyučování a hlavně uvažuje o odlišnostech i styčných bodech interpretace a improvizace.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

„Jsem nadšen, když skvělí lektoři z Německa řeknou, že by si nás nejradši pozvali do své země, abychom i tam zorganizovali takovou školu, jako je Mezinárodní letní škola staré hudby ve Valticích.“

„Panika a z ní plynoucí protikoronavirové restrikce jsou a budou daleko horší než koronavirus samotný.“

„Autentická interpretace staré hudby je na straně ctnosti, která brání svobodný prostor.“

Pro Olomoucké barokní slavnosti připravila Musica Florea hudbu Clary Schumannové, uvádí Antonína Dvořáka, hraje s převozným barokním divadlem staré opery, věnuje se Bachovi a Zelenkovi, Biberovi, Vranickým, Josefu Leopoldu Dukátovi a Václavu Horálkovi… Dirigent a violoncellista Marek Štryncl, který za tím vším už třetí desetiletí stojí, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje „barokáře“ i Václava Talicha, Letní školu staré hudby ve Valticích i paniku kolem koronaviru a zamýšlí se nad světem staré hudby jako nad přístupem k životu. Nejen za komunistů, ale i dnes má charakter alternativy, která neztratila soudnost, říká.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 31 červenec 2020 12:46

Sólisté Ostravské bandy online

100

Ostravské centrum nové hudby dnes v poledne zveřejnilo poslední z patnácti dílů online projektu The World – Ostravská banda Solos. Nahrávky z dvanácti zemí světa, které se takto objevovaly na internetu každou středu pravidelně od 1. května, vznikly premiérově a exkluzivně pro tento účel. Všechny zůstávají dostupné na YouTube kanále i na Facebooku.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
čtvrtek, 30 červenec 2020 08:12

Hudební léto Kuks se světovou premiérou

4

Festival Hudební léto Kuks pokračuje v sobotu v podvečer v kostele Nejsvětější Trojice koncertem hobojisty Viléma Veverky a harfistky Kateřiny Englichové. Na programu mají hudbu klasiků i premiéru nové skladby Jiřího Gemrota inspirované jednou z takzvaných šporkovských árií – písní z okruhu Františka Antonína hraběte Šporka, filantropa a mecenáše, který nechal postavit tamní hospital.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Jana-Semeradova-201929cPetraHajska

„Máme být na co hrdí, že máme Michnu...!“  

„Centrum barokní hudby ve Versailles nás zásobuje novými nápady a notovými materiály.“

„Máme naplánováno Německo a Rakousko a já mám jet dokonce až do Ruska. Tak uvidíme, jak to všechno půjde…“

Collegium Marianum, které pořadatelsky stojí za Letními slavnostmi staré hudby, má na pražském festivalu letos dva programy. První dnes večer nabídl v zahradě Trojského zámku Telemannovy Pařížské kvartety v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Druhý je ohlášen na 6. srpna a půjde o výběr z České mariánské muziky raně barokního jindřichohradeckého skladatele a básníka Adama Václava Michny z Otradovic. Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus oba koncerty, festival i další souvislosti letošního komplikovaného roku. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-DSC5883

„Je poslední festivalová sobota a ke kapličce na Heiliger Stein, nejvyšší bod v okolí, odkud je přes vinice vidět na Moravu i do Dolních Rakous, přišlo před polednem z obou stran hodně lidí.“

„Muzikanti museli večer už zase směrem do publika hledět do zahalených tváří: na hlavy bez obličejů, bez výrazu…“

„Je neděle a Pod Šobesem, pár kilometrů od Znojma proti proudu Dyje, se scházejí Znojmáci při pikniku, který pod stromy u řeky už po léta také patří k tradicím festivalu.“

Hudební festival Znojmo uzavřelo v neděli večer třetí a poslední představení operní pantomimy Sen s hudbou Michaela Haydna, s texty Arnošta Goldflama a s režií a choreografií Radima Vizváryho. V předchozích dvou až třech týdnech se pod hlavičkou Hudba Znojmo uskutečnilo vícero koncertů a dalších akcí, nejen ve městě, ale i v okolí. Koronaviru navzdory. Skoro jako jindy. Zapomenout na jarní pandemii, která ještě zdaleka nezmizela, se však úplně nedá. Snad jen při doprovodných akcích, se skleničkou v ruce.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
sobota, 25 červenec 2020 10:22

Pohádkový dědeček a mimové v opeře

9

„Ve Znojmě připravili volnou féerii na motivy Haydnova Snu, s vlastním dějem-nedějem, jako hru reagující na hudbu, ale žijící si i vlastním životem.“

„Všemu bezděky vévodí Arnošt Goldflam, autor i herec.“

„Radimovi Vizvárymu se podařilo vytvořit divadelní fantazii, při níž vůbec není ve hře slovo režisérismus.“

Hudební festival Znojmo by nebyl tím, čím je, kdyby neměl svou vlastní operní produkci. Navzdory všem nepříznivým okolnostem vznikla i letos. Využívá původní hudbu Michaela Haydna a má unikátní podobu operní pantomimy, v níž se hravě a poeticky zhmotňují texty Arnošta Goldflama, který je na jevišti vypravěčem. Inscenace s názvem Sen se v Jízdárně znojemského Louckého kláštera po páteční premiéře hraje ještě dnes a v neděli večer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Křesťanskými tradicemi silně prodchnuté místo nabídlo možnost soustředit se při poslechu opravdu jen na hudbu.“

„Souzvuk hlasů byl dokonalý, vystižení stylu naprosto samozřejmé.“

„Atmosférou nevšední, interpretačně minuciézní, dramaturgicky objevný koncert.“

První večer pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby vzácně oživil prostor gotického klášterního kostela v Emauzích. Stejně vzácně připomněl zřídka slýchaný francouzský vokální církevní repertoár z konce 17. století, jehož notový materiál zapůjčilo Centrum barokní hudby ve Versailles. Čtvrteční koncert tří tuzemských vokalistů a tří instrumentalistů byl výrazně komorní a duchovní a také výrazně frankofonní, včetně autentické výslovnosti latiny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus