ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


DSC03460

„Klánský si podľa mňa zostavil program veľmi vhodný pre tento typ podujatia.“

„V podaní Lukáša Klánského bola každá zo skladieb krátkym ‚exkurzom‘ do inej výrazovej a náladovej roviny.“

„Posledný koncert tohtoročnej rady Hybatelé rezonance bol plný krásnych momentov, kvalitnej klavírnej hudby a veľmi osobitej atmosféry.“

Cyklus klavírnych recitálov Hybatelé rezonance síce poznačila pandemická kríza, napokon mal však tak trochu šťastie v nešťastí. Svoju aktuálnu sezónu totiž stihol pred živým publikom ako odštartovať, tak aj ukončiť. Záverečný koncert cyklu sa uskutočnil 17. júna a patril Lukášovi Klánskému. Tak ako všetci hybatelé rezonance, aj Klánský hral v Anežskom kláštore, na koncertný nástroj firmy C. Bechstein.

 

kozeluh-9-of-18

„Galatea od svého posledního uvedení v roce 1806 rozšířila seznam znovuobjevených a vysoce kvalitních kompozic tvůrců pocházejících z českých zemí.“

„Dramatický nástup barvité předehry s tympánovými údery evokujícími tragičnost antického příběhu vtáhl posluchače do děje.“

„Koželuhova kantáta je důkazem, s jakou hravou invencí, muzikálností a kompoziční lehkostí a řemeslnou erudicí se tento skladatel dokázal prosadit ve vysoce konkurenčním prostředí hudební Vídně 18. století.“

Tradicí posledních ročníků festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců se stalo uvádění obnovených premiér děl svébytných českých skladatelských osobností 18. století působících v rakousko-habsburském soustátí. Pod patronátem koprodukčního projektu „Češi ve Vídni“ se od jeho spuštění v roce 2017 podařilo edičně připravit, novodobě provést a i na několika vysoce oceňovaných CD vydat díla Pavla Vranického či Leopolda Koželuha. Díky intenzivní spolupráci se švédským badatelem a odborníkem Danielem Bernhardssonem mohl dirigent Marek Štilec znovuoživit i zapomenutou Koželuhovu kantátu Galatea, jejíž jediný dochovaný dobový opis se nachází v archivu Pražské konzervatoře. O úspěšném mezinárodním projektu „Češi ve Vídni“ portál KlasikaPlus.cz informoval už dříve.

 

pátek, 18 červen 2021 12:51

Poslední abonentní koncert sezóny v Plzni

Autor:
filharmonie-11

„Zvuk Špačkových houslí byl naprosto kultivovaný, a přitom velmi silný, zejména na G struně mimořádně barevný a nesl se obrovským zvukem celým sálem plzeňské Besedy.“

„Nezkušenému dirigentovi by pravděpodobně Špaček způsobil četné horké chvíle, ba orchestr by, myslím, hravě setřásl.“

„Pojetí Plzeňské filharmonie a jejího dirigenta bylo naprosto přesvědčivé, a vtisklo tak neznámému dílu Franze Berwalda pevný obraz.“

Vynikající výkon podala Plzeňská filharmonie na svém posledním abonentním koncertě řady „Platina“ ve Velkém sále Měšťanské besedy. Magnetem koncertu bylo vedle zajímavé dramaturgie i přizvání vynikajícího Josefa Špačka k provedení Bruchova Prvního houslového koncertu. Orchestr vedl budoucí šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

 

20210616BPLucretia-a-DidoPetraHajska41

„Od první skladby bylo zcela zřejmé, že je Collegium Marianum vynikajícím a sehraným tělesem. Nástupy jednotlivých nástrojů ve fugatové části byly naprosto přesné, dynamicky i agogicky soubor cítí společně.“

„Caldarovo Baletto z opery Ifigenia in Aulide přineslo před přestávkou absolutně jiný styl hudby. Italská melodičnost a delší fráze umožňovaly ansámblu tvořit homogenní a velmi barevný zvuk, který působil i dynamicky o stupeň výše.“

„Z velké dálky se tu a tam ozývalo město a spojení s touto náladou dávalo pocit, že vše, co právě žijeme, je správné a má to tak být.“

Od 12. dubna jsou návštěvníkům ze zahrad pod Pražským hradem zpřístupněny Velká Pálffyovská a Malá Fürstenberská zahrada, od konce května pak také nově zrekonstruované Malá Pálffyovská a Ledeburská. A právě ta se stala ve středu večer místem koncertu souboru Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a hráčkou na flauto traverso a zobcovou flétnu Janou Semerádovou a koncertní mistryní Lenkou Torgersen. Tématem hudebního večera byly Osudové a hrdinné ženy zvěčněné v dílech starých mistrů, a sice Georga Friedricha Händela, Georga Philippa Telemanna, Christopha Graupnera, Antonia Vivaldiho, Domenica Natale Sarroa a Antonia Caldary. Hostem souboru byla hráčka na zobcovou flétnu a také na flauto traverso Michaela Koudelková. KlasikaPlus byla u toho a přináší čtenářům reflexi.

 

100

„Na úvod večera zahráli pardubičtí slavnou Haffnerovu symfonii Wolfganga Amadea Mozarta, dílo se zdejší filharmonií velmi těsně spjaté.“

„V následujících Rokokových variacích Petra Iljiče Čajkovského se představil špičkový český violoncellista Václav Petr.“

„Šestnáctý červnový večer přinesl pardubickým posluchačům po mnoha měsících zážitek z živého koncertu.“

Pardubická komorní filharmonie měla pro své publikum připravenou zajímavou a pestrou 52. sezónu. Z důvodu vládních restrikcí však mohla proběhnout pro veřejnost pouze zářijová série abonentních koncertů. V průběhu tohoto roku se vedení orchestru rozhodlo zbytek programu zrušit, avšak díky poslednímu rozvolnění se mohly avizované červnové koncerty za dodržení protiepidemiologických opatření přece jen uskutečnit. Nespadaly už do abonmá, takže i abonenti si na ně museli pořídit vstupenky. Nicméně bylo vidět, že se publiku po koncertech filharmonie stýskalo. Na programu byly evergreeny klasické hudby od Mozarta, Čajkovského a Dvořáka.

 

MAS0984b

„Výčet jmen, která si pomyslnou prezidentskou štafetu předala, je působivý: Hurník, Pešek, Beňačková, Mácal, Ženatý a nyní Netopil.“

„Čestný prezident je navenek reprezentantem festivalu, říká výkonný ředitel a dramaturg MHF Leoše Janáčka Jaromír Javůrek.“

„Netopila ani festivalový tým nečeká snadná budoucnost; na něčem však může stavět – po covidovém trápení udržel festival úroveň i kontinuitu.“

Úterní koncert v ostravském Domě kultury, kterým letošní ročník MHF Leoše Janáčka vkročil do své poslední třetiny, byl vyšperkován událostí, která vskutku není na denním pořádku. Do funkce čestného festivalového prezidenta byl před časem vybrán a večer 15. června 2021 uveden šéfdirigent opery i symfonického orchestru v Essenu Tomáš Netopil. A pomyslnou štafetu mu přímo na jevišti předal jeho předchůdce, houslový virtuóz Ivan Ženatý. Zde by mohla strohá agenturní zpráva končit. Holá fakta však vesměs získávají patřičný rozměr až poté, co jsou vřazena do souvislostí a potěžkána ve světle letitého vývoje. Obojí zajímavě vypovídá o smyslu i úloze čestného prezidentství byvšího Janáčkova máje, který se od roku 2018 nazývá MHF Leoše Janáčka.

 

111

„Muzika je to na první dojem posluchačsky nenáročná, ovšem to neznamená, že je jednoduchá na souhru a že neskýtá nejednu záludnost pro samotné hráče orchestru.“

„Ceyssonův záběr je velmi pevný, ale umělec umí vytvořit velmi tichou rozjímavou náladu, na kterou orchestr navázal s absolutním soustředěním, a společně tak vytvořili skutečně mysteriózní dojem v závěru první části.“

„Za mě osobně byl nesilnějším zážitkem večera Ginasterův Harfový koncert, ale Dvořákova hudba nesměla chybět. Publikum oprávněně nadšeně tleskalo a dokonce bylo slyšet ‚Bravi‘.“

V sobotu 12. června uspořádal ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr PKF – Prague Philharmonia Závěrečný koncert své sedmadvacáté sezóny. Na místě byl i audiovizuální tým České televize, který hudební večer zprostředkoval divákům stanice ČT art. Na programu byly skladby Ervína Schulhoffa, Alberta Ginastery a Antonína Dvořáka. Jako sólista se představil mezinárodně úspěšný harfista Emmanuel Ceysson a vše řídil šéfdirigent a hudební ředitel PKF – Prague Philharmonia Emmanuel Villaume. KlasikaPlus níže svým čtenářům přináší reflexi.

 

202106146546Vojtch-Brtnick

„Janáčkova hudba zněla jako nádherná klasika.“

„Přesně v okamžiku, kdy posluchač začíná mít pocit, že uplynulých dvacet minut už přiměřeně vyčerpalo jeho pozornost i možnosti, které zvolený materiál a postupy dávají, skladba spěje ke konci.“

„Německá sopranistka i český basbarytonista obstáli a vypjaté party vetkli do přediva a ploch, hutných a hlasitých, naplno a statečně.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu zakončil sezónu, z běžného a obvyklého posluchačského hlediska fatálně poznamenanou opatřeními proti pandemii, přece jen už hodně nadějně: ve streamu a v přímém přenosu na Vltavě, ale také s posluchači v sále, i když ještě prořídlými, a rovněž v plném formátu večera s přestávkou. Navíc s reprezentativním a krásným programem, tvořeným Janáčkovou operní suitou z Příhod lišky Bystroušky, českou premiérou současné skladby japonského autora Toshia Hosokawy a Lyrickou symfonií Alexandera Zemlinského. Programem, za kterým mohl šéfdirigent Alexander Liebreich stát, a stál, velmi osobně.

 

Z6P6103

„Umělkyně, která je špičkovým profesionálem, aniž by to pro ni v nejmenším znamenalo, že se proto trochu může svézt na vlně popularity a rutiny.“

„Přestože se sólistce, pohybující se dosud zejména ve světě Mozartových a barokních oper a italského belcanta, Mahler dosud vyhýbal, nebo snad ona jemu, dospěla k němu.“

„Craig Terry u klavíru nezastupitelně podporuje a dotváří a doříkává tam, kde poezie a zpěv ještě nechávají prostor.“

Nedělní koncert americké mezzosopranistky Joyce DiDonato přinesl do pražského Rudolfina atmosféru hvězdných hudebních večerů, radost ze vzájemné pospolitosti, krásnou a mistrovsky interpretovanou komorní vokální hudbu a s tím vším hmatatelně všemi sdílenou, vymodlenou naději, že se alespoň něco ze starých dobrých časů snad vrací. Pěvkyni nedostižně doprovázel její krajan Craig Terry.

 

74-SF-JuddArendarik-11-06-2021-janflukas

„Pandémia prekazila dirigentovi Jamesovi Juddovi koncertné plány so SF.“

„Matej Arendárik je dnes zrelým a vždy prvotriedne pripraveným koncertným umelcom.“

„James Judd je spoľahlivým a skúseným analytikom veľkých symfonických ploch.“

Na abonentnom koncerte Slovenskej filharmónie 11. júna 2021 sa k dirigentskému pultu po dlhej neprítomnosti vrátil James Judd. Dirigoval program zostavený z diel Arvo Pärta, Ludwiga van Beethovena a Jeana Sibelia. Namiesto dirigentovho krajana Benjamina Grosvenora, ktorý mal pôvodne predniesť sólový part Beethovenovho 3. klavírneho koncertu, zaujal miesto sólistu domáci klavirista Matej Arendárik.

 

399

„Dá se to celé hrát jako dojemně lyrický a trochu komický výjev, realisticky ukotvený do vesnického prostředí. Jiří Nekvasil už má 145 let po premiéře odstup, který ho vede směrem k divadelní stylizaci a k nadsázce.“

„Nabízí českou klasiku trochu jinou, rozhodně ne pietní. Nebyl by to on, aby neprobleskla i trocha kontroverze.“

„Ostravský operní soubor nám tu milou hudbu připomíná a oživuje a dál hodlá připomínat a oživovat. Zdá se, že jako jeden z mála.“

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvede v roce 2024, jubilejním roce Bedřicha Smetany, cyklus všech jeho osmi dokončených oper. Do repertoáru si právě přidalo jeho Hubičku. Po dvou červnových předpremiérách plánuje ještě na 1. července online premiéru v TV Noe, o deset dní později festivalovou premiéru inscenace na Smetanově Litomyšli a na září pak dvě skutečné divadelní premiéry. Úsměvnou historku z podhůří Jiří Nekvasil situoval do Krkonoš. A tak vlastně nepřekvapí, že vůdce pašeráků jako by z oka vypadl Krakonošovi.

 

100

„Silnou stránkou premiérového večera bylo pěvecké obsazení. Nadprůměrné, výrazné ve všech postavách.“

„Magdalena Švecová pro celý večer vede sólisty i všechny ostatní k co nevětší přirozenosti.“

„Když se k dojmu z hudebního divadla hraného a zpívaného opravdu s chutí přičte pochopitelná radost, že se opět může hrát pro publikum, vychází z toho, že šlo v pátek o mimořádnou událost.“

Janáčkova opera má od pátku na repertoáru Pucciniho Bohému. Milou, realistickou, barvitou a vpravdě „normální“, tedy v tom nejlepším slova smyslu konvenčně tradiční inscenaci, za kterou stojí režisérka Magdalena Švecová, výtvarníci David Janošek a Zuzana Přidalová a dirigent Jakub Klecker. Národní divadlo Brno teď v rozvolnění předkládá publiku jeden titul za druhým. Některé už jsou nastudovány delší dobu, ale nemohly se dosud hrát. To jsou ty „z mrazáku“, jak tomu v divadle říkají. Další už jsou a budou čerstvé, zcela nové. Takříkajíc z „horké z pece“. Bohéma patří k těm druhým. Soubor s ní bude také hostovat na začátku července na festivalu Smetanova Litomyšl.

 

8

„Vynikl jak klid, tak hravý charakter, a hlavně promyšlená výstavba díla Zdeňka Fibicha.“

„Ve všech technických nástrahách díla intonovala sólistka naprosto čistě, ani v technických pasážích se neztrácel hudební obsah.“

„Strhujícím způsobem vystavěná byla Coda Glazunovovy symfonie.“

V září nikdo netušil, že zahajovací koncert jedné z abonentních řad „Diamant“ orchestru Plzeňské filharmonie bude na dlouhou dobu posledním koncertem před abonenty. Přestože se Plzeňská filharmonie věnovala převážně nahrávací činnosti, zejména v posledních týdnech jsme už mohli zaznamenat její bohatou koncertní činnost, i když jen před vybraným publikem, nebo ještě i bez něj. Účinkovala v rámci Slavností svobody s „americkým“ programem před kamerami TV ZAK, nechyběla na slavnostním znovuotevření Plzeňské katedrály po její rekonstrukci a hrála také třeba na oslavách k 300. výročí svatořečení svatého Jana Nepomuckého v Nepomuku. S velkým očekáváním si přišli abonenti poslechnout jeden ze dvou jejích posledních koncertů do plzeňské Měšťanské besedy.

 

úterý, 08 červen 2021 14:30

Bohuslav Martinů a jaro v zahradě

Autor:
DSC9045

„V důsledku opatření proti pandemii sbor veřejně nezpíval od loňského léta.“

„Skladby od Martinů měly vše: krásné harmonie, vypracovanou polyfonii, kantabilitu, rozkošné detaily související s textem.“

„Tippettovy spirituály. Parádní číslo Martinů Voices.“

Na podporu činnosti Institutu Bohuslava Martinů se uskutečnil už šestý benefiční koncert. V zahradě Vratislavského paláce v Praze na Malé Straně zpívali v pondělí Martinů Voices. Plenérový koncert skvělého komorního sboru měl svá akustická úskalí, ale činnost specializovaného pracoviště toto setkání připomnělo jedinečně a kultivovaně. Institut stojí za mnoha aktivitami podporujícími skladatelův odkaz. Teď asi nejzásadněji za postupným vydáváním jeho souborného díla, Bohuslav Martinů Complete Edition.

 

úterý, 08 červen 2021 13:00

Nevšední večer s nevšední hudbou v DOXu

Autor:
501

„Petr Kotík má ve svých věcech naprosto jasno.“

„Klavírní part Cageova koncertu zahrál pianista Ivo Kahánek s velkou soustředěností a pozorností k barevnému zvukovému spektru a dynamickému odstínění.“

„Interpretace Ireny Troupové byla vynikající v příjemně vyvážené míře osobního prožitku a excelentního přednesu.“

V pondělí se odehrál v Centru současného umění DOX koncert s názvem Essential Changes. Ostravská banda pod taktovkou a v režii dirigenta Petra Kotíka zahrála kompozice nonkonformních skladatelů, jejichž díla svou originalitou dráždí a přitahují i v současnosti. V sólových rolích vystoupili sopranistka Irena Troupová a klavírista Ivo Kahánek.

 

205

„Orchestr, sbor i sólisté se dirigentovi celý večer odvděčovali tím, že jeho gesto důsledně následovali.“

„Tomáš Černý se blýskl zejména v části šesté: slavném Fac me vere pro sólový tenor a mužský sbor.“

„Nejen díky dokonalému pianu ženského sboru, ale také díky mírnému podsazení tempa, které dirigent Vavřínek pro tento úsek zvolil, to byl doslova magický okamžik.“

Český filharmonický sbor Brno zakončil sezónu abonentních koncertů „hitem“ sborové literatury: Stabat mater Antonína Dvořáka. Slavné dílo zaznělo v doprovodu orchestru Czech Virtuosi, sólové kvarteto obsadili Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Martin Gurbaľ a vše řídil Stanislav Vavřínek.

 

299

„Bavilo mne, jak krásně dokázal Hořínka zkombinovat klasický sound velkého symfonického tělesa se zvuky, které by posluchač možná očekával ve volné přírodě.“

„Dechberoucí eleganci a průzračnou lehkost houslových trylků Barátiho musíte slyšet, jinak tomu neuvěříte.“

„Byla to magie místa a času, která má hlubokou jedinečnost, a SOČR s dirigentem udělali maximum pro to, aby byla symfonie zahrána co nejlépe.“

Další z koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka se odehrál 3. června v Opavě. Kostel svatého Václava přivítal Symfonický orchestr Českého rozhlasu, který zahrál pod taktovkou dirigenta Ainārse Rubiķise ikonická díla Ludwiga van Beethovena a Sergeje Prokofjeva. Ještě před nimi se však nejstarším opavským kostelem rozezněla skladba současného českého skladatele Slavomíra Hořínky.

 

102

„Druhá věta ze Třetí Mahlerovy symfonie je bez kontextu celé skladby poněkud neukotvená.“

„Petru Nekorancovi, který se doposud jevil především jako představitel rossiniovské virtuozity a italského belcanta obecně, styl Brittenovy hudby evidentně konvenuje.“

„Beethovenova Pastorální, která se v napětí mezi poetičností a věcností dá zahrát nádherně a rozkošně, začala být brzy jednotvárná.“

Fanfáry z balkonu Obecního domu a předtím koncert České filharmonie, to byl ve čtvrtek závěr Pražského jara. Festivalu, který se už podruhé, stejně jako loni, musel spokojit s náhradní verzí programu. Letos festivalu obsáhlejšího, regulérnějšího a v několika případech nejen virtuálního a pouze streamovaného, ale už i s publikem v sálech. Nicméně i tak festivalu zbaveného plného lesku. Neměl ho ani poslední večer. Beethovenova Pastorální vyzněla v jeho závěru značně nezajímavě.

 

čtvrtek, 03 červen 2021 09:24

Setkání dvou světů, Západu a Východu

Autorka:
108

„Veškerá produkce večera tvořila jednolitý celek, který spojoval a zároveň kontrastoval projevy západní a východní kultury.“

„Průvodcem na této cestě byl Saša Rašilov, který mezi hudbou, ale i jí podkreslován předčítal pasáže z Harantova literárního odkazu.“

„Večer jsme putovali spolu s Kryštofem Harantem – tu upomínáni na jeho vlast a tvorbu v podání Cappelly Mariany, tu zaváti ve směru jeho cesty hudebním uměním souboru Constantinople.“

Jedním z posledních koncertů letošního ročníku Pražského jara byl večer s názvem Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země. Cappella Mariana přizvala ke spoluúčinkování soubor Constantinople a vytvořila unikátní program na pomezí dvou kultur. Role recitátora se zhostil Saša Rašilov, moderátorkou byla Markéta Cukrová. Streamovaný koncert se odehrával v prostorách kostela sv. Anny v Praze.

 

99

„Widmann si náruživě pohrál s agogickou volností, jeho rubata byla krásně vymyšlená a nikdy nešla proti orchestru.“

„Šéfdirigent PKF – Prague Philharmonia ví, že na dobrou hudbu je nutno pohlížet bez jakékoli názorové demagogie.“

„Takové koncerty Pražskému jaru a jeho dobré pověsti věru lahodí.“

Další z koncertů Pražského jara měl podtitul Klasicismus a neoklasicismus a jeho dramaturgická linka vedla od Wolfganga Amadea Mozarta až k nejryzejším představitelům hudebního neoklasicismu, kterými jsou Igor Stravinskij a Francis Poulenc. Program svedl dohromady rezidenčního umělce Pražského jara, německého klarinetistu a skladatele Jörga Widmanna, s předním pražským orchestrem PKF – Prague Philharmonia a jeho šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem.

 

110

„První polovina nabídla dva klavírní cykly Antonína Dvořáka, po přestávce přišla na řadu čtyři Scherza Fryderyka Chopina.“

„Co jsme viděli a hlavně slyšeli během Kahánkova recitálu, jen potvrzuje nezbytnost vybudování nového koncertního sálu v Ostravě.“

„Ovace publika přiměly Kahánka ke třem přídavkům, chybět nemohl ani Janáček; při něm z nejedněch očí stékaly slzy do roušky.“

Nic na světě, jak známo, nepluje ve vzduchoprázdnu. Vše má svůj zrod, vývoj, souvislosti. Platilo to i o třetím z patnácti koncertů letošního ročníku festivalu Leoše Janáčka v Ostravě. Na cestě k jeho uskutečnění bylo několik milníků, které určily jeho náplň a průběh. Původně měl mít večer 31. 5. podobu orchestrálního koncertu, v němž sólistu Iva Kahánka doprovodí v Čajkovského klavírním koncertu b-moll Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Koncert se uskuteční bez diváků, na stream. Pražské těleso ale vystoupení před řadou týdnů, možná předčasně, odřeklo. Jak to vyřešit?